sb157-05 0..8296

888

Výběra, y, m., osob. jm. Sd.
Vyběrací, aus-, einhebend. V. úřad. Us.

Vyběrač, e, m., der Aus-, Herausnehmer.
V. kamenů = přístroj k odstraňování ka-
menů z pole. KP. V. 42. — V., der Aus-
wähler. — V. cla, der Zolleinnehmer. Reš.

Vyběračka, y, f., die Schöpfkelle. Čsk. —
V., die Ausnehmerin, Auswählerin, Einneh-
merin). Us.

Vyběračný = vybíračný.

Vyběradlo, a, n. = vyběrač. V. kamenů
(přístroj ve škrobárně). Zpr. arch. VIII. 88.,

X. 45.

Vyberaná, é, f., die Aushebung (der Sol-
daten). Bude vojna, bude v., nepustím mi-
lého, radšie pojdem sama. Sl. ps. Tč.

Vyberaniti, il, ěn, ění = beranem utlouci,
vdechovati, ausrammen. — co: břeh. Ros.

Vyberaný; -án, a, o, ausgewählt. Čo len
živo zažiadal, priam bolo všetko na ubrúsku,
samé v-né jedlá a pečenky. Dbš. Pov. III.
59.

Vyberati = vybírati.

Vyběravý. V. slučnosť, die Wahlver-
wandtschaft. Šp.

Výběrce, e, m. = vyberač.

Výběrčí, ího, m., podlé Dnešní, der Ein-
nehmer, Steuereinnehmer. V. berní a platů,
cla (čelný), V., vrchní, daní, nápojní berně,
D., posudného, Schön, desátků, Kom., loterní.
Šm. Také což na tě jest položeno peněz
k placení dluhů, že nemeškáš toho položiti
u v-čích. Tov. 3. V. zemský. Žer. Záp. II.
52. Bedřich ihned po vítězství pražském
vypravil do země v., kteří jí byli velmi za
obtíž. Ddk. IV. 31. Vz Breník. — V., Ein-
nahms-. V. pokladnice, úřad. J. tr. Poštovní
v. list (jímž vybírati lze dlužné pohledávky
do 200 zl. ).

Výběrčický, Einnehmer-. V. služba. 1684.

Výběrčík, a, m. = výběrčí. Bern.

Výběrčivý = vyběračný.

Výběrectví, n., die Einnehmerei. Dch.

Vyběreční štace, die Einhebungsstelle.
Úpl. trest. zák.

Výběrek, rku, m. = výbor, das Ausge-
lesene, der Auszug, die Auswahl. V. z otázek.
Kram., Koll. I. 223. — V. = výmínka, die
Ausnahme. Hil. — V., die Abgaben, Steuer,
Kollekte. — V. = brak, der Ausschuss, Aus-
wurf, die Ausschusswaare. Bern.

Výběrka, y, f. = výběrek. D. Bez v-ky =
napořád. Rad. zv. — V-ky, Sammlungen,
Leistungen. Na Slov. — V., y, m., osob.
jm.

Výběrna, y, f. = celný úřad. Berg. V.
daně, Steueramt.
Výberně, mit Auswahl. Na Slov.
Výběrnictví, n., der Eklektismus. Mus.

XI. 430.

Výberník, a, m. = vyběrač. Na Slov.

Výběrnosť, i, f., selekce, die Möglichkeit
der Auswahl. V. organismů. Stč. Zmp. 807.

Výběrný. V. knihkupectví, Sortiments-
buchliandlung. Skř. V. peněžnictví, das In-
cassogeschäft. J. tr. Výherné požitky, fäl-
lige Nutzungen. J. tr.

Vybesedovati se = nabyti se na besedě.
Už ste se vybesedovali? Us. Šd.

Vybetonování, n. V. caissonu. Zpr. arch.
XII. seš. 2. str. 25.

Vybetonovati, betonniren. — co: stoky.

Us.

Výběžčitý, výběžkatý = výběžky vy-
pouštějící, stengelsprossend. Rst. 518., Čl.
Kv. XXIX.

Výběžec, žce, m. = výběžník, der Aus-
laufer. Šm.

Výběžek, žku, m., der Ausläufer, Vor-
sprung, die Spitze. V. kopce slove brdo.
Tč. exc. Ta výspa má ostrý v. Us. Dch.
Odvětví výbežků karpatských. Ddk. V. 228.
V. stavby. Dch. V. hory, odstřelek, pobočník,
výpustek. Š. a Ž. V. říše (jako Dalmacie).
Kř. Stat. 4. Českomoravská výšina táhne
se s výběžkem k Drahanům; Hřbet západní
jest v. výšiny u Drahan; Pohoří táhne se
zde na 30 mil s nesčíslnými v-ky; Hrady
byly na příkrých v-cích horských nebo na
ostrovech a mezi řekami vystavěny. Ddk.

IV. 125., 126., 128., 212. (Tč. ). — Dva krátké
v-ky dogmatické. Sš. II. 150. (Hý. ). V. do
moře. Balbi. V. u sloupů. Vz Vlšk. 8. —

V. v rostl. = výrostek, větev na zem pro-
střená a z uzlů vedlejší kořeny a pupeny
vyhánějící, der Ausläufer. Kk. 23. Vz Šlahoun.
Schd. II. 185., Slb. XLVII., Kk. 23.

Vyběžení, n., das Auslaufen.

Vyběžeti, vz Vyběhati.

Vyběživý = co vybíhá. V. psineček,
agrostis stolonifera. Krok III. 379.

Výběžka, y, f. = výrostek z kořene, der
Schössling. Jg. V. = odrostek po celé délce
listnatý a z konce kořenujícího prýtující
lodyhu jako u zběhovce plazivého, jestřáb-
níka chlupáčka, der Sprosser. Rst. 518. V.
stélková = kretečka na stélce matici lišej-
níkové na způsob šupiny n. lupínku s po-
vrchem zůstávající spojená, die Lagersprosse,
Seitensprosse. Vz Rst. 202., 516.

Výběžkatý = výběžčitý.

Výběžnatý. V. svlačec, convolvulus im-
perati. Rostl. III. b. 138.

Výběžník, a, m. = výběžce.

Výběžný = vybíhající, auslaufend, strei-
fend. V. rota, D., vojsko. Bur.

Vybičiti, il, en, ení = dovésti, ausrichten.
Us.

Vybičovati = bičem vybiti, aus-, ab
peitschen. — koho jak: notně. Us.

Vybídce, e, m., der Herausforderer. Rk.

Vyhídka, y, f. = vybídnutí, vybízka, die
Aufforderung. D.

Vybídnouti, dnul a dl, ut, utí; vybízeti,
el, en, ení, auffordern, antreiben, aufmuntern,
Herausfordern. — koho k čemu: k boji,
Jg., k větší pilnosti. Petr také v říši česko-
moravské vybízel k tažení křižáckému; Dne
9/1, vybízí z Modřic k přispění almužnami
herburskýin pannám; Čechy k válce v-zel.
Ddk. IV. 91., V. 260., 146. — na co: na
kordy. D. — co odkud. Vybídl svornosť
z domu. Us. na Mor. — aby. Vybídl ho,
aby se s tím vytasil. Sych. — koho (gt.,
šp. m.: akkus. ). V. svých vrstevníků k jídlu
m.: své vrstevníky. Vz Vy-. Brt.

Vybídnutí, n., die Aufforderung. K ta-
kovému tažení stalo se v. Ddk. III. 283.