Předchozí (887)  Strana:888  Další (889) |
|
|||
888
|
|||
|
|||
Výběra, y, m., osob. jm. Sd.
Vyběrací, aus-, einhebend. V. úřad. Us. Vyběrač, e, m., der Aus-, Herausnehmer.
V. kamenů = přístroj k odstraňování ka- menů z pole. KP. V. 42. — V., der Aus- wähler. — V. cla, der Zolleinnehmer. Reš. Vyběračka, y, f., die Schöpfkelle. Čsk. —
V., die Ausnehmerin, Auswählerin, Einneh- merin). Us. Vyběračný = vybíračný.
Vyběradlo, a, n. = vyběrač. V. kamenů
(přístroj ve škrobárně). Zpr. arch. VIII. 88., X. 45.
Vyberaná, é, f., die Aushebung (der Sol-
daten). Bude vojna, bude v., nepustím mi- lého, radšie pojdem sama. Sl. ps. Tč. Vyberaniti, il, ěn, ění = beranem utlouci,
vdechovati, ausrammen. — co: břeh. Ros. Vyberaný; -án, a, o, ausgewählt. Čo len
živo zažiadal, priam bolo všetko na ubrúsku, samé v-né jedlá a pečenky. Dbš. Pov. III. 59. Vyberati = vybírati.
Vyběravý. V. slučnosť, die Wahlver-
wandtschaft. Šp. Výběrce, e, m. = vyberač.
Výběrčí, ího, m., podlé Dnešní, der Ein-
nehmer, Steuereinnehmer. V. berní a platů, cla (čelný), V., vrchní, daní, nápojní berně, D., posudného, Schön, desátků, Kom., loterní. Šm. Také což na tě jest položeno peněz k placení dluhů, že nemeškáš toho položiti u v-čích. Tov. 3. V. zemský. Žer. Záp. II. 52. Bedřich ihned po vítězství pražském vypravil do země v., kteří jí byli velmi za obtíž. Ddk. IV. 31. Vz Breník. — V., Ein- nahms-. V. pokladnice, úřad. J. tr. Poštovní v. list (jímž vybírati lze dlužné pohledávky do 200 zl. ). Výběrčický, Einnehmer-. V. služba. 1684.
Výběrčík, a, m. = výběrčí. Bern.
Výběrčivý = vyběračný.
Výběrectví, n., die Einnehmerei. Dch.
Vyběreční štace, die Einhebungsstelle.
Úpl. trest. zák. Výběrek, rku, m. = výbor, das Ausge-
lesene, der Auszug, die Auswahl. V. z otázek. Kram., Koll. I. 223. — V. = výmínka, die Ausnahme. Hil. — V., die Abgaben, Steuer, Kollekte. — V. = brak, der Ausschuss, Aus- wurf, die Ausschusswaare. Bern. Výběrka, y, f. = výběrek. D. Bez v-ky =
napořád. Rad. zv. — V-ky, Sammlungen, Leistungen. Na Slov. — V., y, m., osob. jm. Výběrna, y, f. = celný úřad. Berg. V.
daně, Steueramt. Výberně, mit Auswahl. Na Slov. Výběrnictví, n., der Eklektismus. Mus. XI. 430.
Výberník, a, m. = vyběrač. Na Slov.
Výběrnosť, i, f., selekce, die Möglichkeit
der Auswahl. V. organismů. Stč. Zmp. 807. Výběrný. V. knihkupectví, Sortiments-
buchliandlung. Skř. V. peněžnictví, das In- cassogeschäft. J. tr. Výherné požitky, fäl- lige Nutzungen. J. tr. Vybesedovati se = nabyti se na besedě.
Už ste se vybesedovali? Us. Šd. |
Vybetonování, n. V. caissonu. Zpr. arch.
XII. seš. 2. str. 25. Vybetonovati, betonniren. — co: stoky.
Us.
Výběžčitý, výběžkatý = výběžky vy-
pouštějící, stengelsprossend. Rst. 518., Čl. Kv. XXIX. Výběžec, žce, m. = výběžník, der Aus-
laufer. Šm. Výběžek, žku, m., der Ausläufer, Vor-
sprung, die Spitze. V. kopce slove brdo. Tč. exc. Ta výspa má ostrý v. Us. Dch. Odvětví výbežků karpatských. Ddk. V. 228. V. stavby. Dch. V. hory, odstřelek, pobočník, výpustek. Š. a Ž. V. říše (jako Dalmacie). Kř. Stat. 4. Českomoravská výšina táhne se s výběžkem k Drahanům; Hřbet západní jest v. výšiny u Drahan; Pohoří táhne se zde na 30 mil s nesčíslnými v-ky; Hrady byly na příkrých v-cích horských nebo na ostrovech a mezi řekami vystavěny. Ddk. IV. 125., 126., 128., 212. (Tč. ). — Dva krátké
v-ky dogmatické. Sš. II. 150. (Hý. ). V. do moře. Balbi. V. u sloupů. Vz Vlšk. 8. — V. v rostl. = výrostek, větev na zem pro-
střená a z uzlů vedlejší kořeny a pupeny vyhánějící, der Ausläufer. Kk. 23. Vz Šlahoun. Schd. II. 185., Slb. XLVII., Kk. 23. Vyběžení, n., das Auslaufen.
Vyběžeti, vz Vyběhati.
Vyběživý = co vybíhá. V. psineček,
agrostis stolonifera. Krok III. 379. Výběžka, y, f. = výrostek z kořene, der
Schössling. Jg. V. = odrostek po celé délce listnatý a z konce kořenujícího prýtující lodyhu jako u zběhovce plazivého, jestřáb- níka chlupáčka, der Sprosser. Rst. 518. V. stélková = kretečka na stélce matici lišej- níkové na způsob šupiny n. lupínku s po- vrchem zůstávající spojená, die Lagersprosse, Seitensprosse. Vz Rst. 202., 516. Výběžkatý = výběžčitý.
Výběžnatý. V. svlačec, convolvulus im-
perati. Rostl. III. b. 138. Výběžník, a, m. = výběžce.
Výběžný = vybíhající, auslaufend, strei-
fend. V. rota, D., vojsko. Bur. Vybičiti, il, en, ení = dovésti, ausrichten.
Us. Vybičovati = bičem vybiti, aus-, ab
peitschen. — koho jak: notně. Us. Vybídce, e, m., der Herausforderer. Rk.
Vyhídka, y, f. = vybídnutí, vybízka, die
Aufforderung. D. Vybídnouti, dnul a dl, ut, utí; vybízeti,
el, en, ení, auffordern, antreiben, aufmuntern, Herausfordern. — koho k čemu: k boji, Jg., k větší pilnosti. Petr také v říši česko- moravské vybízel k tažení křižáckému; Dne 9/1, vybízí z Modřic k přispění almužnami herburskýin pannám; Čechy k válce v-zel. Ddk. IV. 91., V. 260., 146. — na co: na kordy. D. — co odkud. Vybídl svornosť z domu. Us. na Mor. — aby. Vybídl ho, aby se s tím vytasil. Sych. — koho (gt., šp. m.: akkus. ). V. svých vrstevníků k jídlu m.: své vrstevníky. Vz Vy-. Brt. Vybídnutí, n., die Aufforderung. K ta-
kovému tažení stalo se v. Ddk. III. 283. |
||
|
|||
Předchozí (887)  Strana:888  Další (889) |