sb157-05 0..8296

889

Vybíhač, e, m., vz Vysýpač.

Vybíhající, auslaufend. V. žíla a žebra
listová u bodláku nachýleného. Rst. 518.

Vybíhal, a, m., osob. jm. Šd.

Vybíhání, n., das Auslaufen. Us.

Vybíhati, vz Vyběhati.

Vybíhavý = který vybíhá, auslaufend,
ausschweifend. V. myšlénky. Jg. V. pýr obec-
ný. Rst. 518., Dbš. Obyč. 100.

Vybijáč, e, m., die Flasche, ve fys. Na
Slov. Ssk.

Vybijáky, pl., m., die Oelpresse. Na Slov.
Plk.

Vybíjaní, n. V. vosku, das Wachsziehen.
Slov.

Vybíjaný, na Slov. V. klobúk. Lipa II.
255. Poznáš jich po vybíjanom širáku na
hlavě. Dbš. Obyč. 55. — čím. Aby hotovili
zlatom a diamanty v-né kantáre, erhoben.
Dbš. Pov. I. 313. — V. šelma. Vz Šelma.
Šd. To je figliar od kosti a majster klin-
cami v-ný. Mt. S. I. 96. Vz Vybíjený.

Vybíjecí kladivo, der Zweckhammer. D.

Vybíječ, vybiječ, e, m., der etwas her-
ausschlägt. V. vlny, der Wollkrämpler. L.
V. elektrický, der Auslader. Nz. Vz KP. II.
200. Vz Vybiti. — V. = výbojník. Půh. A tu
nikdo, kdo by proti v-čům jí bránil. Gusle
od Kapra. 38.

Vybíječka, y, f., das Markirbeil, v horn.
Bc. — Ostatně vz Vybíječ.

Vybíjedlo, vybijedlo, a, n. = čím se zbraň
vybíjí neb z ní vytahuje, das Ausladzeug.
Bur.

Vybíjení, n., das Ausschlagen. V. elek-
trické. Vz KP. II. 200., Vybiti. — V., die
Plünderung. K prosbe Soběslava Boleslav
vojskům svým všelikého v. a plenění zapo-
věděl. Ddk. II. 428.

Vybíjený; -en, a, o. Item z v-né vlny
osnov aby žádný nedělal. Sedl. Rychn. 38. —
V. = prohnaný, durchgetrieben. V. šelma.
Na Mor. Brt. Vz Vybíjaný.

Vybíjeti, vz Vybiti.

Vybílení, n., das Ausweissen, Bleichen.

Vybílený; -en, a, o, getüncht, ausgeweisst.
V. světnice. Us. — V., gebleicht. V. plátno. —
V. barva, durchs Färben verbraucht. Us.

Vybíliti, ím, il, en, ení; vybělovati, aus-
weissen, -tünchen, -bleichen. V. — co: dům,
pokoj = obíliti; plátno (bílé učiniti), vápno
(bílením spotřebovati). Us. — co kde čím:
plátno na slunci, chemickými prostředky,
Us., kosti deštěm a větrem. Č.

Vybírací, eklektisch. Dch. Vz Vyběrací.

Vybírač, e, m., der Einnehmer, Sammler.
Františkány vydával za podvodné v-če peněz.
Ddk. V. 186. Vz Vyběrač.

Vybíráček, čka, m., ein wählerischer
Mensch, Ausklauber, Näscher. Puch.

Vybíračný, vyběračný, wählerisch, wahl-
süchtig, leckerhaft. Nebuď tak v-čný, však
tě to neotráví. Us. Ten má v-čný jazýček,
der hat eine feine Zunge. Dch. Je velice
v-čný. Šd., Tč. — v čem: v jídle. Us. Ta-
taři v potravě nebyli příliš v-čni, psi, žáby,
hadi, koňské mléko a proso byli u nich
v obyčeji. Ddk. V. 223.

Vybírák, u, m., der Hohlhobel. D.

Vybíral, a, m., osob. jm. Šd.

Vybíralík, a, m., osob. jm. Šd.

Vybíranec, nce, m., der Ausgeklaubte.
Zlob.

Vybírání, n., das Aussuchen, die Wahl.
Předchozím v-ním, antjcipando. Šp. V. daně,
die Steuereinhebung. Šp.

Vybíraný; -án, a, o, herausgenommen,
ausgewählt, erhoben. V. daně. Us. — odkud.
Žáčku, žáčku učený, ze všech škol v-ný, a
ty víš, nám povíš, co je jeden. Sš. P. 76.

Vybírati, vz Vybrati.

Vybíravě = vybíračne, wählerisch. Proch.

Vybíravý = vybíračný. Srdce naše velmi
jest věc vybíravá. Kom. Cent. 34. Sych.
Tys cosi v-ho! Dl. V. jazyk. Nrd. Ball. 20.

Vybírka, y, f. = výběrek, výběrka, die
Auswahl.

Vybiti, biji, bij, (v obec. mluvě: vybí),
bije (íc), il, it, itý; vybíjeti (na Slov. vy-
bíjati), vybíjej, el, en, ení = vytlouci, aus-,
herausschlagen; násilně otevříti, einschlagen,
ausbrechen; bitím vypuditi, vyhnati, heraus-
schlagen, heraustreiben, herausdrängen; dě-
ravým učiniti, löcherig machen, austiefen;
vyryti, abdrücken, ausprägen, prägen; bije
vystíhati, ausschlagen; vymačkati, auspres-
sen; čechrati, die Wolle schlagen, kardet-
schen; bitím spotřebovati, způsobiti, durchs
Schlagen machen, hervorbringen, bewirken;
uprati, sbíti, aus-, durchprügeln; pobiti, alle
völlig wegschlachten, todtschlagen, ausrotten;
se, sich durchschlagen, befreien. Jg. — abs.
Hodina vybíjí. Hodiny nemohou vybiti. Vy-
bila tvoje hodina (čas tvůj přišel). Us. —
co, koho: hřeb; někoho (vytlouci); domy,
vsi, města atd. = pleniti, Cyr., Háj., Dal.,
V., D., Skl. 26. Často vybíjely mě. Ž. wit.
128. 1. A ona vezme metlu a vybije ho ven.
Dbš. Pov. I. 17. Kostel vybil, z něho věci
sebral. Mtc. 1882. 76. Luza vybíjela domy.
Us. Dch. V. díru, Šp. vosk (pressen, ziehen),
Dbš. Obyč. 100., kondensator. Čs. math. X.
223. Nehaž kamenem, vybiješ okno. Slez.
Šd. V. cihly, formen. Slez. Sd. Vybili mlýn
v Božejově a co jsú tu vzali, to jsú všecko
strávili u Petra. Tč. 2. Když jsú k tomu
mlýnu přišli, nemohli jsú pro psy k němu
přístupu jmieti, aby jej vybili a tak jsú zasě
odešli. NB. Tč. 113. I vybíjeli jsú listy fa-
lešné praviece, by to byl papežóv interdikt.
Arch. III. 293. Vybíjel muoj duom. Půh. II.
475. Pěchota vybila klášter sedlecký. Dač.
I. 250. V. důl = vykopati, L., axamit, Ros.,
obrazy (vyrážeti, vyrývati), L., dílo (vyvýšiti),
V., olej (vytlačiti), koukol, Jel., vlnu (čechrati,
česati). Us. Všecky hřebíky vybil (spotře-
boval). D. Všecky vybil = pobil. Bern. —
co, koho, se odkud: hřeb z prkna, Us.,
dno ze sudu, Zlob., někoho ze želez (vysvo-
boditi). Vrat. Někoho z domu (vyhnati). V.,
Ros. Někomu Děco z hlavy v. (vymluviti).
Us. Něco z dítěte v. (bitím způsobiti). Us.
Ze zástupu se vybil (prodral), Troj., z dluhů.
V. Chce Hrdibona z jeho domu vybiti a jeho
šacovati. Tč. 23. Poněvadž Mikuláš branný
Václavovi jistce jeho dlužníka z rukú vybil...
NB. Tč. 19. Lebo som už všetky čertovské
figle z něho vybil. Dbš. Pov. I. 534. Od
stola ho vybil (vyhnal). Ehr. 13. — co komu.
Pych mi učinil chtíc mi dědinu v., Frevel

267



	889

	Vybíhač, e, m., vz Vysýpač. Vybíhající, auslaufend. V. žíla a žebra listová u bodláku nachýleného. Rst. 518. Vybíhal, a, m., osob. jm. Šd. Vybíhání, n., das Auslaufen. Us. Vybíhati, vz Vyběhati. Vybíhavý = který vybíhá, auslaufend, ausschweifend. V. myšlénky. Jg. V. pýr obec- ný. Rst. 518., Dbš. Obyč. 100. Vybijáč, e, m., die Flasche, ve fys. Na Slov. Ssk. Vybijáky, pl., m., die Oelpresse. Na Slov. Plk. Vybíjaní, n. V. vosku, das Wachsziehen. Slov. Vybíjaný, na Slov. V. klobúk. Lipa II. 255. Poznáš jich po vybíjanom širáku na hlavě. Dbš. Obyč. 55. — čím. Aby hotovili zlatom a diamanty v-né kantáre, erhoben. Dbš. Pov. I. 313. — V. šelma. Vz Šelma. Šd. To je figliar od kosti a majster klin- cami v-ný. Mt. S. I. 96. Vz Vybíjený. Vybíjecí kladivo, der Zweckhammer. D. Vybíječ, vybiječ, e, m., der etwas her- ausschlägt. V. vlny, der Wollkrämpler. L. V. elektrický, der Auslader. Nz. Vz KP. II. 200. Vz Vybiti. — V. = výbojník. Půh. A tu nikdo, kdo by proti v-čům jí bránil. Gusle od Kapra. 38. Vybíječka, y, f., das Markirbeil, v horn. Bc. — Ostatně vz Vybíječ. Vybíjedlo, vybijedlo, a, n. = čím se zbraň vybíjí neb z ní vytahuje, das Ausladzeug. Bur. Vybíjení, n., das Ausschlagen. V. elek- trické. Vz KP. II. 200., Vybiti. — V., die Plünderung. K prosbe Soběslava Boleslav vojskům svým všelikého v. a plenění zapo- věděl. Ddk. II. 428. Vybíjený; -en, a, o. Item z v-né vlny osnov aby žádný nedělal. Sedl. Rychn. 38. — V. = prohnaný, durchgetrieben. V. šelma. Na Mor. Brt. Vz Vybíjaný. Vybíjeti, vz Vybiti. Vybílení, n., das Ausweissen, Bleichen. Vybílený; -en, a, o, getüncht, ausgeweisst. V. světnice. Us. — V., gebleicht. V. plátno. — V. barva, durchs Färben verbraucht. Us. Vybíliti, ím, il, en, ení; vybělovati, aus- weissen, -tünchen, -bleichen. V. — co: dům, pokoj = obíliti; plátno (bílé učiniti), vápno (bílením spotřebovati). Us. — co kde čím: plátno na slunci, chemickými prostředky, Us., kosti deštěm a větrem. Č. Vybírací, eklektisch. Dch. Vz Vyběrací. Vybírač, e, m., der Einnehmer, Sammler. Františkány vydával za podvodné v-če peněz. Ddk. V. 186. Vz Vyběrač. Vybíráček, čka, m., ein wählerischer Mensch, Ausklauber, Näscher. Puch. Vybíračný, vyběračný, wählerisch, wahl- süchtig, leckerhaft. Nebuď tak v-čný, však tě to neotráví. Us. Ten má v-čný jazýček, der hat eine feine Zunge. Dch. Je velice v-čný. Šd., Tč. — v čem: v jídle. Us. Ta- taři v potravě nebyli příliš v-čni, psi, žáby, hadi, koňské mléko a proso byli u nich v obyčeji. Ddk. V. 223. Vybírák, u, m., der Hohlhobel. D. Vybíral, a, m., osob. jm. Šd.	Vybíralík, a, m., osob. jm. Šd. Vybíranec, nce, m., der Ausgeklaubte. Zlob. Vybírání, n., das Aussuchen, die Wahl. Předchozím v-ním, antjcipando. Šp. V. daně, die Steuereinhebung. Šp. Vybíraný; -án, a, o, herausgenommen, ausgewählt, erhoben. V. daně. Us. — odkud. Žáčku, žáčku učený, ze všech škol v-ný, a ty víš, nám povíš, co je jeden. Sš. P. 76. Vybírati, vz Vybrati. Vybíravě = vybíračne, wählerisch. Proch. Vybíravý = vybíračný. Srdce naše velmi jest věc vybíravá. Kom. Cent. 34. Sych. Tys cosi v-ho! Dl. V. jazyk. Nrd. Ball. 20. Vybírka, y, f. = výběrek, výběrka, die Auswahl. Vybiti, biji, bij, (v obec. mluvě: vybí), bije (íc), il, it, itý; vybíjeti (na Slov. vy- bíjati), vybíjej, el, en, ení = vytlouci, aus-, herausschlagen; násilně otevříti, einschlagen, ausbrechen; bitím vypuditi, vyhnati, heraus- schlagen, heraustreiben, herausdrängen; dě- ravým učiniti, löcherig machen, austiefen; vyryti, abdrücken, ausprägen, prägen; bije vystíhati, ausschlagen; vymačkati, auspres- sen; čechrati, die Wolle schlagen, kardet- schen; bitím spotřebovati, způsobiti, durchs Schlagen machen, hervorbringen, bewirken; uprati, sbíti, aus-, durchprügeln; pobiti, alle völlig wegschlachten, todtschlagen, ausrotten; se, sich durchschlagen, befreien. Jg. — abs. Hodina vybíjí. Hodiny nemohou vybiti. Vy- bila tvoje hodina (čas tvůj přišel). Us. — co, koho: hřeb; někoho (vytlouci); domy, vsi, města atd. = pleniti, Cyr., Háj., Dal., V., D., Skl. 26. Často vybíjely mě. Ž. wit. 128. 1. A ona vezme metlu a vybije ho ven. Dbš. Pov. I. 17. Kostel vybil, z něho věci sebral. Mtc. 1882. 76. Luza vybíjela domy. Us. Dch. V. díru, Šp. vosk (pressen, ziehen), Dbš. Obyč. 100., kondensator. Čs. math. X. 223. Nehaž kamenem, vybiješ okno. Slez. Šd. V. cihly, formen. Slez. Sd. Vybili mlýn v Božejově a co jsú tu vzali, to jsú všecko strávili u Petra. Tč. 2. Když jsú k tomu mlýnu přišli, nemohli jsú pro psy k němu přístupu jmieti, aby jej vybili a tak jsú zasě odešli. NB. Tč. 113. I vybíjeli jsú listy fa- lešné praviece, by to byl papežóv interdikt. Arch. III. 293. Vybíjel muoj duom. Půh. II. 475. Pěchota vybila klášter sedlecký. Dač. I. 250. V. důl = vykopati, L., axamit, Ros., obrazy (vyrážeti, vyrývati), L., dílo (vyvýšiti), V., olej (vytlačiti), koukol, Jel., vlnu (čechrati, česati). Us. Všecky hřebíky vybil (spotře- boval). D. Všecky vybil = pobil. Bern. — co, koho, se odkud: hřeb z prkna, Us., dno ze sudu, Zlob., někoho ze želez (vysvo- boditi). Vrat. Někoho z domu (vyhnati). V., Ros. Někomu Děco z hlavy v. (vymluviti). Us. Něco z dítěte v. (bitím způsobiti). Us. Ze zástupu se vybil (prodral), Troj., z dluhů. V. Chce Hrdibona z jeho domu vybiti a jeho šacovati. Tč. 23. Poněvadž Mikuláš branný Václavovi jistce jeho dlužníka z rukú vybil... NB. Tč. 19. Lebo som už všetky čertovské figle z něho vybil. Dbš. Pov. I. 534. Od stola ho vybil (vyhnal). Ehr. 13. — co komu. Pych mi učinil chtíc mi dědinu v., Frevel 267