sb157-05 0..8296

892

i právo pohoniti jako z plena. Kn. rož. 163.
Učinil moc a v. na mém zboží, z chalupy
mého člověka vybil. Půh. brn. 1447. V. Či-
niti noční věcí. Půh. ol. 1412. Ihned súse-
dóm v. má oznámiti. Arch. III. 175. — V.,
die Ausschreitung, Gewaltthätigkeit. V-je
nemalé proti řádům činil. Gl. 371. V MV.
nepravá glossa. Pa. Na právo v. učinil, Ge-
waltthätigkeit. Čr. — V., der Eroberungs-
kampf, die Offensive. Vz S. N. Slované
zbraň nosili k obraně, nikoli k výboji. Šf.
Bídný v., schnöde Eroberung. Dch. Spolek
k výboji, das Trutzbündniss. Čsk., Šb.
Hodlal výboje své až k moři baltickému
rozšířiti; Zřekl se výbojů svých v Polště
a hodnosti královské; Čím více výbojů, tím
hojnější důchody komory královské; Ná-
sledkem jeho světových výbojů vyšinuli se
v první řadě Rusové a Němci; Za naší doby
nazvali bychom takový poměr spolkem na
v. a odboj. Ddk. II. 47., 141., 143., V. 215.,
302. (Tč. ). — V. elektrický. Vz Čs. math.
X. 220.

Výbojce, e, m. = výbojník. — V., der
Eroberer. Vilém výbojce; Nestal se výbojcem
z pošetilé žádosti a msty. Ddk. II. 298.,
136. — Šb.

Výbojek, jku, m. = co vybojováno jest,
das Erkämpfte, Eroberte. Dch.

Výbojmo, offensiv. Šm.

Výbojně, offensiv. Hvls. Posud pokračo-
val obranně (defensiv), nyní v. (offensiv)
mluviti počíná. Sš. J. 125. (Hý. ). V. vystu-
povati posud neviděli jsme kmen česko-
slovanský. Ddk. IV. 97.

Výbojnice, e, f., die Einbrecherin atd.
Cf. Výbojník.

Výbojník, a, m. = kdo se výboje dopustí,
der gewaltsame Einbrecher, Hausstürmer,
Plünderer. Vz Výboj. Proti násilníkuom a
v-kuom domuov.... Arch. III. 175. Tak
synové v-kóv. Ž. wit. 126. 4. — V. = ha-
jitel, obrance, bojovník, der Vertheidiger.
V. církve. Smrť sv. Jer. — V. = jelen, který
z řevniště ostatní jeleny odehnal, der Platz-
hirsch. Šp.

Výbojnosť, i, f., die Eroberungssucht. —
V., die Gewaltthätigkeit.

Výbojný = násilný, násilnický, gewalt-
sam, gewaltthätig. Vz Výboj. — V. = útok
činící, dobývaný, eroberungssüchtig. V.
válka. Rk. Slované nebyli národem výboj-
ným. Šf. Strž. 478. Slované nevedli život
v-ný. Pal. Dj. I. 75. Království po světsku
v-né. Sš. J. 280. V. choutky, výprava, po-
litika, tažení. Šb. Stč. II. 159., 294., 137. —
V. = k výboji sloužící. V. odění. Sš. II. 143.
V. zbraň. Čsk.

Vybojování, n., die Eroberung.

Vybojovaný; -án, a, o, erobert. V. země.
Us.

Vybojovatel, e, m., der Eroberer. Us.

Vybojovatelný, was erobert werden kann,
überwindlich, bezwinglich. — V., erobernd.
V. ruka. Aesop.

Vybojovati, vybojovávati = bojem do-
stati, získati, erobern; přemoci, besiegen,
überwinden, bestürmen, bekämpfen. — co
(komu): město, V., zemi. D., Har. V. hrad.
Sl. let. I. 293. Vybojuješ-li chválu tohoto

světa i všechna královstvie. Hus I. 83. V-ju
tam sobě pěknej modrej kabátek. Čes. mor.
ps. 250. Můj bratříček na vojnu jede: což
on si tam vybojuje? Sš. P. 752. Táhli proti
pohanům, aby si v-li místo mezi blahosla-
venými. Ddk. V. 308. Napatríte sa vy tych
prospechov, ziskov, ktoré si v-te. Lipa. 78.
— jak: útokem. Kom. — koho odkud.
Boha z nebe v. chtěli (bojem vyhnati).
Sokol. Že sú sě z tak velikých hřiechóv a
z moci ďábelské vybojovali. Hus I. 85. —
co pro koho. Aby celý svět pro Krista
vybojoval. Sš. Sk. III. 282. — co za koho.
Až do smrti vaď se pro spravedlnosť a Buoh
vybojuje za tě nepřátely tvé. Hus I. 255. —
na čem. Oř n. hynšt, na němž by vybojo-
val a dobyl všie oslavy a všech královstvie
tohoto světa. Hus I. 83. — co s kým.
S nim móžeš celý celičičký svet vybojovat.
Dbš. Pov. I. 291.

Vybojovnice, e, f., die Erobererin. Us.

Vybojovník, a, m. =výbojník. Brikc. —
V., na Slov. = přemáhatel, vydobytel, der
Uiberwinder, Besieger, Eroberer. Bern. —

Vybojovný = přemáhající, vítězící, be-
siegend, bezwingend, erobernd. Bern. —
V. = mohoucí býti přemožen, überwindlich,
bezwinglich. Bern.

Výbojstvo, a, n., numen. Veleš.

Výbok, u, m. = stranné obydlí, zákout,
abgelegenes Gebäude. L.

Výbol, u, m., vz Hrádek.

Vyboleti, el, e ní; vybolívati = přestati
boleti, aufhören zu schmerzen. — koho. Již
ho zuby vybolely. Ros. — komu. Všeckny
zuby mu vybolely = od bolesti vybolely.
Ros.

Vybombovati = vydělati, verdienen. —
si. V-val si = špatně pochodil, nic z toho
nemá. — na čem. Na tom baranu málo
vybombuje. Na Zlínsku. Brt.

Vybopněti, vz Vybobněti.

Výbor, u, m., od vý — bor, bor od br
(bráti), vz Bráti. Gb. Hl. 146. — V. = vy-
brání, vybírání, výběrka; volení, das Aus-,
Herausnehmen, Auslesen, Auswählen. V prů-
vodu měli 300 jízdných na výbor (vybra-
ných). V. Na v. = na vybrání, Bern., Mý.,
výborný. Ros. Veru ti vezieme nevestu na
výbor. Sl. ps. 382. Taký v. (ideal) chválím.
Us. Dbv. Sám Bůh shrnul se všech stran
sem valem všecky výbory a ozdoby této
perle za skříň. Koll. I. 40. Sám ten v. udá-
lostí evangelických tomu nakládá. Sš. L. 3.
(Hý. ). — V. = něco vybraného, jádro, květ,
trest, der Aussehuss, das Komité, der Kern,
die Elite. V. (jádro) vojska, D., lidu, šlechty,
slov, Us., sousedstva, radních pánův, Sych.,
věřitelů, obecní, J. tr., stálý, permanent,
pospojní, Verkehrskomité, dočasný, zeit-
weiliger, sjezdový, Kongress-, jednací, Ge-
schäfts-, správní, Verwaltungs-, pořádací, v.
bezpečnosti, Sicherheits-, Dch., zřizovací,
Gründungs-, jednoty, Vereins-, živnostenský,
Gewerbe-, Šp., spolku nějakého (spolkový),
městského, okresního, zemského zastupitel-
stva (městský, okresní, zemský), Us.; úd,
člen, seděni, jednání výboru. J. tr. V. čítací.
Nz. Výbor zemský v Čechách, vz S. N. II.