sb157-05 0..8296

893

315. V. voliti, rozmnožiti, rozšířiti; v. spra-
vuje spolek, se radí, se usnáší, činí návrhy
atd.

Výbora, y, m. = člověk chytrý, roz-
umný. U Přerova. Bkř.

Vybořiti, il, en, ení; vybourati, vyboří-
vati, vybourávati = sbořiti, vylámati, zer-
stören, einbrechen, zusammenwerfen, erstür-
men. — co: brány, Br., stavení, dům. D.,
pec. Vys. — čím: brány střelbou z děl,
pec motykou. — co odkud (jak): dřevo
z domu, Br.; město ze dna, Kom., z kořen.
Troj. Srdce mu tlklo, akoby sa mu vyboriť
chcelo z pŕs. Mt, S. I. 110. — se. Vybořila
se tam veliká díra, veliký kus zdi. Ros.

Výborně, gut, vortrefflich, wohl. V. se
daří. V. V. něco uměti, Har., smýšleti. D.
To nám v. prospělo. Sych. V. ti to sluší. D.
Není žádné věci, kteráž by Kristu v. nebyla
známa. BR. II. 750. a.

Výbornice, e, f., eine Vortreffliche. Us.

Výborník, a, m. = výborný člověk, jeden
z nejlepších, ein Vorzüglicher. Nej. Patnáct
tisíc s sebou vedeš vojska, z v-ků vybraný
to výbor. Gusle od Kapra 156. — V. =
člen výboru, ein Auschussmirglied.

Výbornosť, i, f., die Vorzüglichkeit, Vor-
trefrlichkeit. Troj. V. zboží. D.

Výborný = vybraný, velmi dobrý, treff-
lich, vortrefflich, vorzüglich, ausnehmend,
fein, auserlesen. V. krása, myšlení, výmluv-
nosť, rozumnosť, dílo, Troj., zdraví, Jel.,
kuchyně, Dch., známka na vysvědčení, Us.,
kazatel, BR. II. 58. a., víno, mládenec, Jel.,
muž, řečník, spis, nápad; v. jest věc pokoj
v domě. D. Má v. nosíček. Sych. Výborné
jest. V. Vodu u víno v-né proměnil. BR.
II. 75. a. I zvláště v-né opatrnosti pánům
purkmistru a radě města Hradiště. NB. Tč.
272. Hlad a práce v-né koření. Prov. Šd.
A že jest v. otec, protož... Hus I. 316. —
čím: krásou; město dílem a stavením v.
Troj. — k čemu: k vratnicstvie vrat. Glag.
Vítr k cestě v. Čsk. vč. — od čeho. Spi-
sové od jadrnosti v-ní, šp. m.: jadrností.
Ht. Obr. 18.

Výborovna, y, f. = místnosť, ve které
výbor se schází a sedá. Us.

Výborový = od výboru, z výboru, Wahl-.
V. příbuznosť. Pr. Chym. 8. — V., Aus-
echuss-. V. člen, úd, J. tr., schůze. Us.

Výborství, n. = úřad výboru, das Amt
eines Ausschussmitgliedes. V. vzdáti, při-
jati. Us.

Výborstvo, a, n., das Komité. Šm.

Vybortovati. — co: keř (révu) = okolo
něho zemi až na lože (na kořeny) odstra-
niti (za příčinou kladení jí do krechtu). Čk.

Vyboskati, vyboskávati = zulíbati, ab-
küssen. — koho. Vyobímala, vyboskávala
svojho muža. Na Slov. Er. Sl. čít. 71. Vy-
boskával i moju starú. Lipa I. 2. — koho
jak. A ako tak spal, přišla matka a v obidve
líca ho vyboskávala. Dbš. Pov. I. 46.

Vybósti. Což mohú v. z koní (= bodali
koně, co mohli). Alx. V. v. 1360. (HP. 33. ).

Vybotněti, vz Vybobněti.

Vybouchnouti, vybuchnouti, chnul a chl,
utí; vybouchati, vybuchati, vybuchovati =
s bouchnutím vyletěti, auspuffen, hervor-

platzen, heftig hervorbrechen; bouchačkou
atd. vystřeliti, platzen, puffen, Schall erre-
gen; vytlouci, vybiti, sbíti, Jemanden ab-,
ausklopfen, abpuffen; vybleptnouti, ausklat-
schen, ausplaudern. Jg. — abs. Bouřka a
vichřice brzo silně vybuchla. Šb. Rána vy-
buchla. Ros. — odkud: rána z děla vy-
buchla. Ros. Vichřice z úskalin vybuchla.
Č. Někoho z domu (vytlouci). Rk. Oheň vy-
bouchl z cukrovny. Na Mor. Tč. — kudy.
Oheň střechou vybuchl. Č. — koho n. komu
= vytlouci. Us. Vybouchal mu, co se do
něho vešlo. Us. — kde. Zlý větr v šach-
tách vybúchl a vše zasypal. Us. na Ostrav.
Tč. — jak. Oheň pod popelem doutnal
maje tím jistěji v plamen vybuchnouti. Sš.
Sk. 65. — co n. s čím = vybleptnouti. Bern.

— se. Teď jste se vybouchali (bouchačkou
nastříleli). Us.

Vybouchnutí, n., vz Vybouchnouti.

Vybouleně, bolzig.

Vyboulenec, nce, m. = vyboulený, bol-

Vyboulení, n., die Bauchung. Šp. Vz
Vybočení.

Vyboulenosť, i, f., die Bolzigkeit. Ros.

Vyboulený; -len, a, o, bolzig. Vybou-
lené oči (vypuklé, ven strmící). Ros. V.
plody lišejníků = v hrbečky či bradavice
napuchlé, hervorschwellend. Rst 518. V.
stěna, kachle (vypouklý). Slez. Šd. — V.,
vz Vyboulenec.

Vyboulina, y, f. = vyboulení. S. N. V.
218.

Vybouliti, il, en, ení; vybulovati = vy-
valiti, herausrecken. — co: prsa, Us., oči.
Ros. Oči vyboulil, jakoby chtěl vystřeliti.
U Rychn. Vk. — co proč. Vybouliti oči
velikou tlustostí. Br. — Vz Vybúliti.

Vybouněný; -ěn, a, o, tief ausgehöhlt.
Rk.

Vybouraný; -án, a, o. V. kámen, der
Bruchstein. Dch.

Vybourati, vz Vybořiti.

Vybouření, n., die Allarruirung. Několik
hodin postačí k v. a k ozbrojení veškeré
země. Ddk. IV. 212.

Vybouřiti, il, en, ení, imperativ vybuř,
přechod, vybouře (íc) = bouřením zbuditi,
vyburcovati, vypuditi, durch Lärmen auf-
wecken, herausjagen, herauslärmen; bouřiti
přestati, verbrausen, auslärmen, ausstürmen.

— abs. Již vybouřil, vybouřilo. Us. Bouře,
válka vybouřila. D. — koho (vyburcovati).
Us., Ros. — z čeho: ze spaní. Rk. — od-
kud: z domu. Ros. — se. Až se v-ří, bude
zase dobře. Us. Šd.

Vyboušiti, il, en, ení = vybleknouti, aus-
schwatzen. Na Slov. Plk.

Vybouzeti, wecken, er-, auf-, hervor-
wecken. Dch. Vz Vybuditi.

Vybožiti, il, en, ení = pro Boha vyžá-
dati, ausbitten (um Gotteswillen). — co na
kom: peníze. Us. na Mor.

Vybrací lístek (v knihkupectví), der Wahl-
zettel. Dch.

Výbrak, u, m. = výměšek, die Ausmu-
sterung. V. koní. Čsk.

Vybrakování, n., die Aussackung. V.
koží, die Häuteausscheidung. Šp.