sb157-05 0..8296

894

Vybrakovaný; -án, a, o, ausgebrackt,
ausgemustert, ausgeschieden, ausrangirt. V.
herka, zbraně, Dch., zboží (brak), die Aus-
schusswaare, das Brackgut. Šp. Vlk nehledí
na v-né (nevyhledává). Prov. Šd. Z v-ných
a vykrmených kusů veliké příjmy přichá-
zejí. Koubl. — odkud. Sběř vojenská z růz-
ných pluků v-ná. Mus. 1880. 253.

Vybrakovati = vybrati, ausbracken, aus-
merzen, ausschliessen. V. — abs. V. zboží,
D., ovce, dobytek. Hlas. Vše, co bylo na
komorách, do čista v-li (ukradli). Sá.

Vybraliti se, il, ení = na jevo přijíti,
ans Licht kommen. Us. na Slov. Am.

Vybraná, é, f. Zde máte zboží na v-nou,
zur Auswahl. Us.

Vybráňati = vybřinkati někomu. Mor.
Šd.

Vybranec, nce, m. = vybraný. Tkad.,
Ráj., Bart. Žeby jak v-ci, taktéž i jiní pod-
daní pohotově se zbrojí bývali. Sl. let. V.
166. — V., der Privilegirte. Aby sa každý
súdil ako človek a obyvatel krajinský a nie
ako v., kterému len práve preto viac práva
ako druhému prislúcha. Phld. III. 2. 162.

Vybrání, n., die Auswahl. Vz Vybrati.
Na n., ku v. Us. Nápojů měl na v. Kká. Td.
115. Bylo toho na v. Dch., Mus. 1880. 19. —
V., die Einkassirung, das Inkasso. Obstarati
v. směnky (směnečné summy). Skř.

Vybrániti, il, ěn, ění; vybraňovati, na
Ostrav. vybruniť, Tč. = bráněním něčeho
dosíci, durch die Verteidigung erhalten. —
sobě co. Ros. — se. Mám šablenku oce-
lovú, na dva boky vybrúšenú, já sa v-ním.
Sl. ps. 345. Vz Uhnouti. On je šuhaj malý,
on sa nevybrání. Sl. ps. 282.

Vybranosť, i, f., die Eleganz. Rk.

Vybraný; -án, a, o, ausgewählt, aus-
erlesen, ausgesucht, exquisit, distinguirt, ge-
wählt. V. lid, Us., vojsko, Flav., šelma. Us.
Ne mnoho kněh měj, ale vybrané. Kom. Vz
Vybrati. V-né výrazy (Sš. ), ples, der Elite-
ball, společnosť, obecenstvo, zbraň, zdvoři-
losti, ukázka, oběd, fein, jemnosť, oblek.
Dch. V. ovoce (1. výborné, 2. špatné, z kte-
rého lepší vybráno jest). Us. V. spisy, ob-
sah knih. Us. V. kopa, ein Ausbund, Ml.,
hovor. Kká. Td. 48. S nejvybranějším muž-
stvem prorazili k Ikonii. Ddk. III. 170. —
v čem. V udatstvě v-ný. Alx. V. v. 776.
(HP. 19. ). — V. = jasný, hell, heiter. V.
obloha. Us. Klš.

Vybrati, vyberu, vyber, bera (ouc), bral,
án, ání; vybírati, vybírávati, vybrávati =
vyprázdniti, ausleeren, ausnehmen; vylou-
piti, ausplündern, ausrauben, wegnehmen;
vyndati, vyníti, aus-, herausnehmen; sebrati,
einsammeln, einziehen, eintreiben; koupiti,
abnehmen, auf Borg nehmen; voliti, oddě-
liti, auswählen, auslesen, aussuchen; vyprás-
kati, vy šlehati, ausklopfen, durchprügeln;
se = jíti odněkud, vyjíti, ausziehen, sich
begeben; dařiti se, sich be-, vorfinden;
jasniti se, sich ausheitern, sich auswölken,
heiter werden. Jg. — abs. Nevybírej, abys
nepřebral. Kdo vybírá, přebere. Vz Žena.
D. Kdo ustavičně béře, by sebe více měl,
přece vybéře. L. Víc je zamračeno než
vybráno (vyjasněno). Us. Ntk. A já bych

vybrala, až bych baj (= i) přebrala, není
žádnej milší, nežli ten nejprvší; Nevybírej,
nepřebírej, abys nepřebrala, aby si ty ne-
dostala, čeho bys neráda; Mynáříček dobře
mele, z pěti měchů jeden bere a mynářka
ešče lepší, ta vybírá, kerý větší. Sš. P. 80.,
297., 680. (Tč. ). — co: studnu, měšec, pe-
níze, dluhy, D., město (vyloupiti), clo, med
(přehlídnouti), V., ptáky, jámu, domy (vy-
loupiti; hrad, Háj. ), vojáky (na vojnu bráti),
hnízdo, daň, berni, plat, poplatky, Us., pří-
platky těžířův. Vys. Již mnoho vína vy-
brali (koupili). Ros. Podstatu a pozůstalosť
dědici již vybrali, die Masse und Verlassen-
schaft. J. tr. V. peníze, nachnehmen. Huš.
V. desku (vydlabati, vykrojiti), kopyto. Db.
Mýtný vybírá mýto. Us. Šd. Neplač, milá,
neplač, nenaříké více, šak si můžeš vebrat
na sta, na tisíce (mládenců). Brt. P. 111.
Některou děvici si v. Sš. P. 725. Vybrati
omáčku. Šp. V. zemáky. Us. K jari idú,
podrezávať a súš vyberať (suché plásty,
voštiny z úlů). Na Slov. Dbš. Obyč. 100.
V. grunty, Grundfeste graben. 1603. Sy-
nové pojímachu ženy, které vybírachu. Bib.
lob. 3. Předměstí zapálili a vybrali. Arch.
IV. 428. Sbierku vybrali. BR. II. 609. A vy-
bral Segedín a Varadín a tu vzal znamenité
zboží. Pal. Dj. V. 2. 270. Kopidlno vybral
(vyloupil). Let. 301. Lidi vybral (vyloupil);
Aby tři přisáhali, kteréž z nich p. Dobeš
vybeře. Půh. I. 148., 307. (Tč. ). Toho jsú
ptačenci, kto je prve vybeře. Smil. — co,
se odkud (kam): chléb z hradu v. Háj.
Něco ze spisu, Har., z pytle; litery z při-
hrádek v. Kom. Vejce, ptáky z hnízda;
z mnohých vůdce, kamení, pole, Us, vodu
z hlubin, rudu z ložiště v. Vys. Ze sta pe-
něz jeden vybírati. Har. Ze země, z domu
se v. (vyjíti, jej opustiti). V. Z lodí na zem
se vybrati. Troj. Všechnu vodu z kašny
v-li; Nemocný se z lůžka sotva vybral;
Droby ze zvírat v.; Z ovoce pecky, jádra
v. Us. Dch. Vyberaj si z kola, jaká je ti
vôľa. Mt. S. I. 149. Vybírali z nich (z kro-
nikářů) řídká zrna. Ddk. II. 92. Sádlo z něho
vybrali. Us. Šd. Oj dalas mi ju (peřinku),
dala, peří's z ní vybrala; Vybrala bych
z padesáti, ze sta jednoho; Vyber ty sobě
z těch pěti, kerá tebe bude chceti. Sš. P.
374., 418., 725. (Tč. ). A že mi nevybierali
sukni z rukú, jako vám vybierali. NB. Tč.
240. V. se odněkud = vystěhovati se. Bart.
IV. 30. Vládyku si z roda vyberúce. Rkk.
69. Ne teprv nyní tobě, o Jerusaleme, začal
sem dobře činiti, ale dávno sem tebe z ji-
ných národů vybral a k své poctě obrátil.
BR. II. 104. b. Tu mi jest z tvrze vybral,
ješto neměl vybrati; I úroky z toho zboží
vybrali. Půh. I. 336., II. 93. Z těch řečí móž
býti vybráno, kteří rodiče mají býti viece
ctěni; Čisté rozumy z písma sv. a knih po-
hanských vybierá. Hus I. 151., III. 22. (Tč. ).
— co čím: mocí (vyloupiti), V., lopatou,
lžicí. D. Vybírej ženu ne očima ale ušima.
Šd. Dej koni roh struhem čistě vybrati, až
by roh se potil. Rk. Kd. Hedbávnou rukou
přítele vybírej a drž železnou (a železnou
třímej). Č., Šd. — co jak: s velikou pil-
ností vše v. Vys. V. něco dle váhy. D.