sb157-05 0..8296

895

Rudu do čista v. Spěšněji se vybeře než
sebeře. Tč. Plat na roky (na lhůty) z ně-
čeho v. Arch. I. 156. V. vodu do klamonu
(do klamony) = do kapky. U Bydž. Kšť. —
co, se na co. V. si podlé libosti. Er. P.
489., Čes. mor. ps. 191., Sš. P. 136. Můžeš
si vybírat, co chceš, k libosti. Sš. P. 597.
1 vybera se se vším z země. Dal. 6. Na
službu již 5 zl. vybral. Vybírá se na čas.
D. — se kam: na cestu, na věčnosť (umříti).
Us. Vyberajúc sa do trhu. Dbš. Obyč. 105.
Na tretí den sa s jedlom do hory vybrali.
Dbš. Pov. V. 97. Vybrali se ze zámku do
mlýna. Šml. V. se na vojnu. Alx. 1101.
Snad sú sě na jhru vybrali (= vyšli). Alx.
V. v. 1506. (HP. 37. ). V. se na koho = vy-
táhnouti naň. Dal. Vybrati se z tohoto
světa do onoho na věčnosť (umříti). Dvě
kron. — co kam. Švestky do košíku vybírati.
Us. — co kde. Kde mezi mnohými věcmi
vybrati sobě volnosť se dává. Kom. Ptáky
v lese v. Ml. Vyberala som si medzi mlá-
dencami. Sl. ps. Šf. II. 46. Tak vybíralo
se clo polské také v Hradci opavském;
Mýto tak zvané chomútné na Olšavě u Uher.
brodu z každého koně tažného vybírali. Ddk.
II. 440., IV. 8. (Tč). Vybírala sobě mezi
mládencami, jako lesní vtáček mezi mali-
nami. Sš. P. 382. Z nosa před jinými vy-
bírať holuby. Na Slov. Tč. Na sněmu v-li
z každého stavu po osmi osobách. Dač. I.
114. Aby na tom zbožie sobě v-li. Arch. I.
157. — se s kým odkud (z čeho). Dal.
S málem luda se v. Alx. — (co) komu.
Nejlepší věc si vybral. Můžeš si vybrati.
Ros. Vybral si vojsko. Flav. Oči mu vy-
bral (vyloupal). Us. Koukejme na něj, ten
by si rád vybíral! Da schaue man!; Mnoho
si vybíráš, málo si vybereš Us. Dch. Vy-
znala, že do Slezska zajíždějí a lidem pe-
níze z měšců vybírají. 1594. Pk. Líbili se
císaři zůstaviti Uhrů s pokojem anebo válku
sobě v. (voliti). Ddk. II. 145. Vyber si,
cérečko, kerý se ti líbí. Ps. mor. Šd. Po-
znaj si ju, vyber si ju. Dbš. Pov. I. 78. Vy-
bírala sobě, jež (= až) sobě přebrala, jež
tu najkyslejsu malinu dostala; Vybíral mně
bílý (šátek), ja nescu takový, kupte mi,
tatíčku, červený; Měli ste si vybrat nevěstu
bohatú. Sš. P. 382., 443., 542. (Tč. ). Snadno
si vybírati, když je v čem. Pk. Pes psovi
najlepše zná blchy vyberať. Mt. S. I. 128.
Pes psu blechy vybírá. Prov. V. komu =
vyšlehati. Vybral mu z kapsy drobečky n.
Vybral mu vešky (špačky) = vyšlehal mu.
Us. Vybereš tomu (= pořídíš), co Kec u Jan-
kova. Prov. — koho k čemu: k práci,
k studni. Us. Kteřížby (z vládyk) od nás
aneb od budúcích našich k takovémn soudu
vybráni byli. Zř. F. I. A. X. 2. Aby 12 osob
z pánuov k takovému soudu vybráni byli.
Zř. VI., Arch. V. 12. Pán jeden k tomu
vybrán býval. Zř. 1545. p. 10. Vybírá k za-
říznutí tučnou hus. Us. Tč. — se proti
komu. Proti němu z města se vybrali (vy-
táhli). Háj. — se za kým. Ženy za svými
muži se vybraly (odešly). V. Kázal jim roz-
prodati statky své a v. se z města za svými
muži. Pal. Dj. V. 2. 497. — co za co. Za
posla vybrán jest jistý Bolen. Ddk. II. 391.

Vyberiem si za ženku bystrú, švárnu Slo-
venku, vyberiem si Ančicu, čo vie variť
žinčicu. Sl. ps. Tč. Poláci a Rusové za ná-
padníka do pole se vybrali. Ddk. III. 49. —
se z čeho. Vz V. odkud. Natalia z toho
snu se vybrala. Pass. 797. (Ona) z toho vi-
děnie se vybrala. Ib. 771. V. se z nehody,
z pohromy. Šml. Vybírá z místa, Standgeld
abfordern. Us. Šd. — si v čem. V jídlech
si vybírati. Dch. V holčičkách sobě v. Er.
P. 247. Počal sobě vebírati v těch hezkéch
děvčátkách. Sš. P. 685. Kdo sobě v krmích
vybírá, často potom nemá sýra. — co na
kom. A plat na týchž lidech vybíraje. Arch.
V. 533. Desátkuov dále na lidech aby ne-
vybierali. Ib. III. 250. Na nich vybral svój
dluh. Půh. II. 185. — kdy. Listy se vybí-
rají z poštovních schráněk o 9. hod. do-
poledne, o polednách atd. Us. Vybereme
raky při měsíčku v noci. Er. P. 402. Aby
se vybral v šťastnou hodinu pro dobrou
gazdinu. Na Slov. Němc. Aby Hašek na
každý sv. Martin po 50 gr. vybieral. Arch.
II. 206. Mám bratru postúpiti, k tomu ten
úrok svatojirský vybera ve dvú neděléch
po sv. Jiřie. Arch. IV. 401. Po svatbě sa
vybrala svojho otca navštíviť. Dbš. Pov. I.
55. — jak dlouho. Ze spořitelny půlletně
100 zl. po 20 let vybíral. Šim. 176. — s in-
finit. Vybrala sa otca navštíviť. Dbš. Pov.
1. 55. — se. Aspoň se jeden vybral (zdařil).
Ros. Vybírá se (jasní se). Us. Až se vy-
bere, budeme kositi. Us. čistě se vybralo
co rybí oko (jasný to den). Mus. Po dešti
hezky se vybralo; Snad se to vybere, že
nebude pršet. Us. Dch. Obloha se vybrala.
Us. Kd. Dnes se zase drobet vybralo. Us.
Šd. V. se = vystěhovati se, jíti do vyhnan-
ství. Bart. II. 25. Smluvivše se i vybrali se
(odešli) hotovi k boji. BO. Tož se je nom
už vyber (už pojď, vyprav se, neotálej jíti).
Us. Vck.

Vybrázdění, n., die Ausfurchung. V.
mozku na laloky. Dch.

Vybrázděný; -en, a, o, ausgefurcht, vz
Vybrázditi. V. sloup. Stč. Zmp. 45.

Vybrázditi, il, ěn, ění, vybrazďovati =
brázdami vykrojiti, ausfurchen. — co: úhor.
Hlas. — se komu. Čelo se mu už v-lo.
Us. Tč.

Vybrdnúti = vybřednouti. Vz Vybřésti,
Vybrdol. — odkud. Sotva sám vybrdol
z nebezpečenstva. Sl. let. V. 134.

Vybrdol = vybředl. Ten v. šťastlivě.
Dbš. Pov. I. 450. Vz Vybrdnúti.

Vybrebtati, vz Vybreptati.

Výbředník, a, m., der Strander. Šm.

Vybřednouti, vz Vybřésti.

Vybřehnouti, hnul a hl, utí = na břeh
vyjíti, ans Ufer kommen. D. exc.

Vybreptati, vybrebtati, -breptám, -brepci,
vybreptávati = breptavě vysloviti, heraus-
stottern; vytlampati, ausplappern, ausplau-
dern. — co. Ros. — jak. S těží co vy-
breptá.

Vybřésti, vybřísti, bředu, dl, dění; vy-
břednouti, ul, utí = bředením vyjíti, heraus-
waten; vyplésti se, sich herausmachen, her-
auskommen, sich herauswinden. — abs. Již
jsme vybředli (z nebezpečenství vynikli).