sb157-05 0..8296

896

Ros. — odkud: z vody, Us., z pokušení.
Br. V. z lesní houštiny. Dch. Chtěje z těž-
kých svých nesnází poněkud v. Mus. 1880.
226. Protož chceš-li v. z těchto povodní,
drž se Kristova slova. Hus I. 95. — čím.
Z nichž svou mocí a opatrností nijak v.
nemohl. Br. — kam: na sucho. Měst. bož.
Jak těžko tu bezpečně na sucho v. Sš. Sk.
158.

Výbřeží, n. = břeh v moře vnikající, ins
Meer sich hineinstreckendes Gestade. Pl.

Vybrchati se = vychřibiti se, zu Strauch
werden. Na Ostrav. Tč.

Vybřinkati, vybřinkávati = břinkaje zí-
skati, ausklimpern. — sobě co: peníze.
Ros. — V. = vybiti, vyfackovati, durchprü-
geln, abohrfeigen. — komu jak. Tak ti
po hubě vybřinkám, až ti červená vyskočí.
Us. na Mor. Šd. — V. = roztlouci, zer-,
ausschlagen. — co komu čím: okno ka-
menem. Us. Šd., Tč.
Vybřísti, vz Vybřésti.
Vybřiti, il, en, ení = břitvou vyholiti,
ausrasiren. Šd.

Vybřitý; -it, a, o = břitvou, vyholený,
ausrasirt. Má v-tou bradu, rus. Šd.

Vybrkaný; -án, a, o, aus dem Neste
ausgeflogen. Ti ptáci sú už v-ní. Na mor.
Valaš. Vck.
Vybrkati, vz Vybrknouti.
Vybrknouti, knul a kl, utí; vybrkati,
vybrkávati, vybrkovati = vyletěti, auffliegen,
weg-, herausfliegen. Jg. — abs. Tuším, že
peníze již všecky vybrkaly. Ros. — odkud.
Holúbky z hájika vybŕkli, vybŕkli, aby sa
nikdy nevrátili. Sldk. 456. Pták vybrknul
mi z klece. Jg. Vz Vybrnknouti.

Vybrněti, ěl, ění, ausbrummen. Jak se
vybrní, přestane. Na Ostrav. Tč. — V. co
komu, ausplauschen; se, sich ausplauschen.
Ib. Tč.

Výbrnice, e, f., údolí u Nové huti za
Berounem.

Vybrnknouti, knul a kl, utí = vybrk-
nouti. Vtáčky vybrnkli. Dbš. Pov. I. 80.
Vz Vybrknouti.

Vybroditi, il, zen, ení, na Slov. děn,
ění; vybrodívati, vybrozovati, ausschwem-
men. — co. Široka přikopo, hdo (kdo) tebe
vybrodil? Sš. P. 347. Hlyboký potúčku už
sem ta vybrodil, genug waten. Čes. mor.
ps. 190. — koho kde: koně v řece (bro-
zením vychladiti, vymyti). Ros., Us. — se
komu odkud. Leckterýs pak ještě divný
žert divně mu se z huby vybrodil. Hlk. S.
I. 30.

Výbrodka, y, f., eleotris, ryba břicho-
plýtevná. Krok. I. d. 106.

Vybrojiti, il, en, ení, vybrojovati = vy-
bouřiti, durch Unruhestiftung bewirken. —
sobě co. Ros. — se na koho = vojensky
se vystrojiti, einherstürmen, eiuhertoben. —
se jak na koho: se vší mocí. Milic. —

Jg.

Vybrokovati = vybrakovati. Na Slov.
Bern.

Vybroubiti, il, en, ení = vyroubiti. —
co: dům. Us.

Vybroukati, vybrukovati = ubroukati,
vyláti, ausschelten (durchs Murren). — koho.

Ros. — si co nač. Vybroukal si hůl na
záda. Ros.

Vybrouliti, il, en, ení; vybrulovati =
vyvaliti, herauswälzen, aufsperren. — co:
oči, glotzen. Ros.

Vybrousený; -en, a, o, ausgewetzt, ge-
schliffen. Us.

Vybrousiti, il, sen a šen, ení; vybrušovati,
schärfen, wetzen, ausschleifen. — co: meč,
nůž, Ros., rozum (vycvičiti). Kom. Seke-
rečku ocelovú vybrúsim. Sl. ps. 318. —
čím: pilníkem, V., mramor drobným pískem.
Us. — kde. Každé slovo, keré jednúc chceš
mať na jazyku, musíš ho dobre vybrúsiť
dvakrát na pilníku. Na Slov. Tč.

Vybroušenec, nce, m., ein Gentleman.
Dch.

Vybroušení, n., die Ausschleifung. Šp.,
Dch. V. rydla ocelového. Zč. 25.

Vybroušenosť, i, f., der Schliff, die Ge-
schliffenheit. V. vtipu. Sych.

Vybroušený; -šen, a, o, geglättet, ge-
schliffen. Ta má v-nou (hubu, ta jí jede)!
Us. Šd. V. jazyk, věk (gebildet). Kom. V.
rozum (vycvičený), člověk. Us. Kniha vy-
broušeným pérem psaná. Kom. — jak. Mám
šablenku ocelovú, na dvo boky vybrúšenú.
Sl. ps. 345.

Vybrouzati = chůzí ve vodě rozmočiti,
im Waten durchnässen. Jg., — co: boty.
Us. Dch. Vybrouzané boty. Us. Dch.

Vybrouzdati = vybrouzati. Us.

Vybrsati se = sebrati se, vyléčiti se. —
se z čeho: z rány se brzy v. Na morav.
Slovác. Hrb.

Vybručeti, 3. pl. -čí, el, en, ení, vybru-
kovati, heraussummen, herausknurren. —
co. Celý den vybručel.

Vybrunknouti, kl, utí, wegschnellen,
abspringen. — komu odkud. Jehla mi
z ruky vybrunkla. Us. Dch.

Vybrúsený = vybroušený. Na Slov.

Vybrúsiti = vybrousiti. Na Slov.

Vybrviti, il, en, ení, vybrvovati = vybar-
viti, ausfärben. Aj hned ona tam na obe
boke krvú vybrvila. Na Slov. Šd.

Vybrydnouti, dnul a dl, utí, heraus-
waten. — odkud: z vody, z bryndy, z ne-
štěstí. Na Ostrav. Tč.

Vybrýžditi se = vyjasniti se, hell wer-
den. Už se zase vybrýždilo. U Domažlic.

Vybubkovati = vyvaliti se, hervorwir-
beln. — odkud kam. Z každé boudy ve-
sele kouř vybubkoval do jasného nebe.
Garvod. II. 94.

Vybublati, vybublávati = bublavým hla-
sem vypověděti, brummend sagen; bublaje
vynutiti, durchs Brummen erreichen. — co.
Konečně to vybublal (obdržel). Us. — si
co nač: hůl na záda. Us. — V., ausplau-
dern. Ros.

Vybubnování, n., das Austrommeln. V.
večerní, der Zapfenstreich. Skl. V. 189. Vz
Čepobití.

Vybubnovany; -án, a, o, ausgetrommelt.
V. čtverák = povedený. Us. u Počátek.
Nvk.

Vybubnovati = bubnováním vyhlásiti,
vyvolati, auspauken, austrommeln. — co:
krádež. D. V. včely (bubnováním vyhnati).