sb157-05 0..8296

897

Šm. — koho zač: za šelmu (vyhlásiti). —
co kudy: ztrátu po městě. Ros. — koho
odkud. Študenti professora ze školy, z kol-
leje vybubnovali. Us. — se. Už jsi se snad
vybubnoval (dosť nabubnoval). Us. Vybu-
bnoval se (dostal se na buben). Šm. Dej se
vybubnovati. Us.

Vybubřeti, el, ení, auf-, herausschwellen.
Us. Dch.

Vybuditi, buď, dě (íc), il, zen, ení; vy-
bouzeti, zejí, zej, zeje (íc), el, en a ín, ení;
vybuzovati, erzeugen, hervorbringen, auf-
wecken. — co. Nechválí ani zaječiny, pro-
tože prej vybuzuje melancholii. Jir. Ves.
čt. 379. — koho z čeho: lenocha ze spaní.
Us. — čím: voláním, taháním ho.

Vybudnouti, dl, utí = pobytti. Tu noc
len tam ešte vybudli. Na Slov. Dbš. Pov.

I. 207. (Šd. ).

Vybudovaný; -án, a, o, erbaut, gegrün-
det. Us. Šd.

Vybudovati = vystavěti, aufbauen, er-
bauen, gründen. — co: chrám, SP. II. 23.,
dům, kostel. Us. Šd., Tč., Vck. V. sobě
murovaný budunek. Na Ostrav. Tč. — co
komu kde: chalupu na své půdě. Us.
Aby v-ván byl chrám Bohu po světě. Sš.
II. 102. Starý zákon zdál se právě na skut-
cích vybudován býti: Církev na základě
apoštolů vybudována jest; Herodes Veliký
v něm (v městě Sebastě) chrám témuž cí-
saři vybudoval. Sš. I. 26., Sk. 15., 95. (Hý. ).
— co jak. Skorej s radú nežli se silou,
čo chceš, vybuduješ Na Slov. Tč. — si co
proč. S tímto si apoštol osnovu vybudoval
pro dalejší dovozování svoje. Sš. I. 45.

Výbuch, u, m. = vybuchnutí, die Explo-
sion, Detonation. V. parních kotlů. Vz KP.
II. 366. V-chy v uhelnách. Vz KP. III. 139.
V. sopečný, vulkanischer Ausbruch; kužel
v-chu, der Eruptionskegel. Nz. V. v dolech,
schlagendes Wetter. Dch. V. třaskavých
plynů. Hrk. Náhlý v. Kká. Td. 72. — V.
vášně. Mus. 1880. 363., Dk. P. 7., 128. V.
citu, der Gefühlsausbruch. Dch. V., der
Knalleffekt (v divadle). Nz. Že se při vý-
buchu tom, ve kterémž mnozí čelní Čechové
podíl méli, hlavně o vyproštění Břetislava
jednalo; Čekalo se jen na příchod rytíř-
ského krále anglického, aby přešlo se k zjev-
nému výbuchu; Rozčilení to r. 1248. do-
spělo k výbuchu. Ddk. III. 26., IV. 83., V.
266. (Tč. ).

Vybuchancovati někoho = dáti mu do
zad několik buchanců. Us. Šd.

Vybuchati, vz Vybouchnouti.

Vybuchnátovati = vybuchancovati. —
koho. Dobre ho vybuchnátovala a potom
vystrčila von. Dbš Pov. I. 79., Phld. II.

2. 52.

Vybuchnouti, vz Vybouchnouti.

Vybuchnovať = vybuchnátovati.

Vybuchnutí, n., die Detonation. S. N.
V. parního kotlu. Hrm. 68.

Výbuchový, Siede-. V., explosivní var,
der Siedeverzug. Šp.

Vybuchtovati, vybuchcovati = vytlouci,
durchprügeln. — koho, Ros., komu. Us.

Vybujelý = bujně vyrostlý, hoch empor-
geschossen. V. réví, Ráj., dřevo.

Vybujeti, el, ení, vybujněti, ěl, ění =
bujně vzrůsti, hoch emporschiessen, üppig
aufwachsen. Strom vybujněl. Jg. — kde
k čemu. Žena v těsnu vybujněla k hrdin-
ství. Nej. — Jg.

Vybujnělý, üppig aufgewachsen. V. kmen
rodu lucemburského uschl. Pal. Děj. IV.
1. 4.

Vybujněti, vz Vybujeti.

Vybukati = bukaje vyhnati, heraussum-
men, -küben; se = přestati bukati, aufhören
zu küben. Již se ten bukáč v-kal. Ros.

Vybúliti, il, en, ení; vybulovati ausglot-
zen (= vyvaliti). — co na koho. Na nás
vybuluje své blikavé oči. Us. Tč.. Proch.
Vz Vybouliti.

Vybumbati, austrinken (vypiti), o dětech
a pijácích. Us. — co. Všecko pivo v-bal.
Us. Dítě všecku vodu vybumbalo.

Vyburáceti se, austoben. Až zlostný
pán se vyburácí. Kká. Td. 187.

Vyburcati, vyburcnouti, cnul a cl, utí,
mit Gepolter hinauswerfen. — co kam, od-
kud: stolky, hrnce na dvůr; někoho z ho-
spody. Na Ostrav. Tč. — V., mit Gepolter
hinausfallen. — kudy kam. Šel po tmě ven
a vyburcnul dveřmi na dvůr. Na Ostrav.
Tč.

Vyburcovati = burcováním zbuditi, auf-
rütteln, aus der Ruhe aufscheuchen, wach-
schütteln. Dch. — koho z čeho: ze sna,
V., ze spaní, Rk., Šd., Bkř., z nečinnosti.
Ml. Sousedy z obcí vyburcoval. Kká. Td.
251.

Vybušiti, il, en, ení = bušením dobyti,
durchs Hämmern gewinnen, erwerben, er-
häramern. — co. Ros. — koho = vybou-
chati, vytlouci, abklopfen, abprügeln. Ros.
— co komu (kam). V-li mu dveře. Dbš.
Pov. VI. 92. Fúk! vybúšil mi zpod kochu
puškár zrovna do tvari, dobre že mi oči
nevytiekly. Dbš. Pov. III. 79. (Šd. ).

Výbušný, Explosions-. V. podpalky, jimž
dáno jméno torpillos. S. N. XI. 239. V.
látka, Explosionssubstanz, -stoff. Dch. V.
plocha. NA. III. 163.

Vybuzovati, vz Vybuditi.

Vybystřiti, il, en, ení, vybystřovati, scharf,
klar machen; se, scharf, klar werden. Če-
kej, až se voda vybystří, uvidíš až na dno.
Na Ostrav. Tč. — se komu. Oči se mu
vybystřily. Ib. Tč.

Výbyt, u, m. = výbava. Zlob.

Výbytek, tku, m. = zbytek, ostatek, der
Rest. Úřad věstce, břímě přenáramné, jest
to z rájů zemských v. Sš. Bs. 202. — V. =
nadbytek, der Uiberschuss. Mus. — V. =
výbyt, die Ausstattung. Zlob.

Vybyti, vybudu, vybydu, yl, yt, ytí;
vybývati = přetrvati, vystáti, verbleiben,
aushalten; odbyti, abfertigen, entfernen; ze
statku podílem odděliti, abfertigen; ze svá
moci propustiti, freilassen; vyděditi, ent-
erben; činiti, leisten, verrichten. — abs.
Vybývá něco = zbývá. Us. Sám pán Bůh
ví, jak vybyti budou. Dač. I. 261. Valouni
placením spokojeni a odtud vybyti jsou.
Ib. I. 221. Co vybývá (zbývá), to dostaneš.
Us. — co, koho. Vybyl (vyčkal) tam rok.