sb157-05 0..8296

898

Ros. V. děti, syna, dceru = podílem od-
děliti. D. Syna, sluhu, statek, dědictví =
ze své moci propustiti. V. V. robotu, platy,
zkoušku, trest, nemoc, desátek = odbyti,

dáti, činiti. D, Zlob. V. pole = prodati,
verkaufen. Na Slov. V. koho ven = vyhnati.
Na Zlínsku. Brt. V. povinnosti císařské
i panské, tak i obecní. 1763. Petr vybyl
všecky přítomné. Sš. Sk. 119. A ještě to
musili úředně vybývati (vymáhati). Us. Vk.
To ona ta processí všechna vybývala (řídila,
vodila). U Dobrušky. Vk. Ona mě strojila,
leda mia vybyla. Sš. P. 448. — co komu.
Vybyl jsem si už robotu. Mor. Šd. Dyť ten
chlap vybejvá (= vydržuje) si několik dě-
vek. U Dobrušky. Vk. — komu po čem.
Vybude mi ještě po zaplacení dluhů. Us. —
koho odkud (vypraviti, odbyti): posla
z města. Zlob. Aby Židů všechněch z města
vybyli. V. Někoho ze země. Plk., J. tr. Če-
ledína z domu v. BR. II. 83. b. Tu mi mocí
vzal a z púta vybyl člověka mého. Půh. II.
201. Vy můžete z toho vybyti (sich heraus-
ziehen) ukážíce na mne a na jiné, že bez
nás toho učiniti nemůžete. Arch. II. 165.
Syn v domě ostati může nemaje se obávati,
že by jej vybyli z něho; Otrok či rob může
z rodiny vybyt býti podlé práva o otrocích.
Sš. J. 148. Kolínští všecky sedláky a čeleď
jejich z města vybyli. Mus. 1880. 36. Bram-
bory ze země se vybývaly (= dobývaly).
U Dobrušky. Vk. — koho (odkud) čím.
Vybyli jste mne od sebe. Br. Někoho od
svých očí v. Cyr. Dceru ze statku výpravou
a věnem. D. Jestliže by pak po smrti císa-
řově vdala se opět, měl budoucí král český
vybyti ji šesti tisíci kopami grošů z celého
toho věna. Pal. Děj. III. 3. 238. Tam může
vybejt zábavu 20 krejcary (odbyti). V Kunv.
Msk. — čeho. Tajně těch služebníků Páně
vybyti chtěli, aby hlas pustili, že se z vě-
zení vylámali. BR. II. 443. — kde. Na
dobrém místě člověk dlouho nevybude. Na
Ostrav. Tč. Vybyl jsem si na vojně tři
roky (pobyl). Mor. Šd. — čeho kolik. Na-
měřila jsem mu z toho kusu na šest košil
a ještě na dva dobré lokte toho plátna
vybývá. Us. Šd. — komu kdy. Čas, který
mi po mnohých zaneprázdněních vybývá.
Mus. 1880. 209. — co komu jak. Petr
Vok nechtěl jim platy a věci v té míře,
jak toho žádali, vybývati. Mus. 1880. 236.
— s kým čeho. Nebť s jednou (ženou)
stesku vybývá (zbývá), i psoty dosti s ní
bývá. Rad. zv. — se komu = oddati se,
sich Einem überlassen, ergeben. Na Slov.,
Bern. — Vz Vybytí.

Vybytí, n., das Verbleiben, Aushalten.
Tu není k v., hier ist nicht auszuhalten.
Na Ostrav. Tč. — V. = zbývání, zbytí, der
Uiberschuss. — V. = vypravení, odbytí, die
Abfertigung. V. posla. — V. = odstranění,
zbytí, die Entfernung, Fort-, Abschaffung.
V. koho, mince lehké z země. V. — V. =
vydědění, die Enterbung. Bern. — V. =
propuštění, osvobození ku př. z moci otcov-
ské, die Freilassung. V. syna, statku, pod-
daného. Bern. — V. = zaopatření, die Unter-
bringung. V. dcery, dětí. — V. = konání,
die Leistung, Verrichtung. V. roboty. D.

Výbytné, ého, n., vz Výbytný.

Výbytník, a, m., der Freilasser. Na Slov.
Bern.

Výbytnosť, i, f. = co se dává nevěstě,
Ausstattung, f. Us. Výbyt, Výbytek, Vý-
bytné.

Výbytný = na výbyt se vztahující, Aus-
stattung-, Apanage-. — Výbytné, ého, n.,
výbytná, é, f. = výbytek, die Ausstattung.
Na výbytnou (na výpravu). Us. V. výprava.

Vybytý; vybyt, a, o, abgefertigt atd. Vz
Vybyti. V. syn 1. = odbytý, který svůj
podíl obdržel; 2. z moci otcovské vyšlý,
V., 3. vydědilý, dědictví zbavený. V. Syn
od otce nevybytý. Er. Než kdyby po ní
věno jmenoval, by pak ho nedal, tehdy tím
jmenováním věna po ní jest vybyta. Zř. F. I.
F. XIV. Mám již trest vybytý, práci, robotu
vybytou. Mor. Šd. Poručil pozemek dávno
vybyté dceři provdané, která již dostala
věno. Sá.

Vybývající, restlich, freibleibend, über-
schüssig. V. lhůta, čas. Dch.

Vybývati, vz Vybyti.

Vybzdíti se, il, ění = přestati bzdíti,
aufhören zu feisten, furzen. Ros. — V. =
provětrati se, sich auslüften. Půjdeme se
vybzdit. Us.

Vybzdorovati = vyvzdorovati, austrot-
zen. — co proti komu. Nic proti tatín-
kovi nevybzdoruješ. Na Ostrav. Tč.

Vycáchnouti, vycachovati = vyčpěti, ver-
duften. Semletá káva vycáchne. Na Třeboň-
sku.

Vycákati, vycáknouti, knul a kl, ut, utí;
vycakovati, ausspritzen. — co: vodu, péro.
Us. — kam. Nevycakuj na zem. Us.
odkud: vodu z necek. Us.

Vycamrati = vyzvoniti, ausschwätzen.
Co slyšíš, vycamráš. U Kr. Hradce. Kšť.

Vycaniti, il, ěn, ění = vycamrati. — co.
Všecko vycaníš. U Kr. Hradce. Kšť.

1. Vycapati = vybiti, durchprügeln, schla-
gen. — koho. Na Slov. Bern. — komu.
Já jsem mu vycapal. Na mor. Valaš. Vck.

2. Vycapati = vyjjíti capaje, harauszap-
peln. Us. — se kudy. Přece se tím blátem
vycapal (vyšel). Ros. — co kudy: cestičku
blátem. Us.

Vycaplati = vyzraditi, vypověděti, aus-
plauschen, verrathen. Vz Caplač. U Jilemn.

Vycárati něco = vynositi a rozházeti.
U Kr. Hradce. Kšt. — V. =vyliti, ausgies-
sen. Vycárej tu špínu. U Bydž. Kšt. — V. =
vychoditi. Vz Cárati. — V. vymáchati, aus-
schwenken. Us.

Vycasnovati někomu = vybiti, durch-
prügeln. Na mor. Zlínsku. Brt.

Vycátati, auswaschen. — co: ránu. U Olom.
Sd.

Vycecati = vyčkati. Na Slov.

Vycecíkati, vollständig aussaugen. —
koho. Tele krávu v-lo. Mor. Šd.

Vyceckati = vypátrati, najíti, ausfor-
schen, finden. — co. On vše v-ká. U Ko-
jetína. Bkř.

Vyceconiti se, il, ění, sich ausweinen,
ausschluchzen. U Olom. Sd.



	898

	Ros. V. děti, syna, dceru = podílem od- děliti. D. Syna, sluhu, statek, dědictví = ze své moci propustiti. V. V. robotu, platy, zkoušku, trest, nemoc, desátek = odbyti, dáti, činiti. D, Zlob. V. pole = prodati, verkaufen. Na Slov. V. koho ven = vyhnati. Na Zlínsku. Brt. V. povinnosti císařské i panské, tak i obecní. 1763. Petr vybyl všecky přítomné. Sš. Sk. 119. A ještě to musili úředně vybývati (vymáhati). Us. Vk. To ona ta processí všechna vybývala (řídila, vodila). U Dobrušky. Vk. Ona mě strojila, leda mia vybyla. Sš. P. 448. — co komu. Vybyl jsem si už robotu. Mor. Šd. Dyť ten chlap vybejvá (= vydržuje) si několik dě- vek. U Dobrušky. Vk. — komu po čem. Vybude mi ještě po zaplacení dluhů. Us. — koho odkud (vypraviti, odbyti): posla z města. Zlob. Aby Židů všechněch z města vybyli. V. Někoho ze země. Plk., J. tr. Če- ledína z domu v. BR. II. 83. b. Tu mi mocí vzal a z púta vybyl člověka mého. Půh. II. 201. Vy můžete z toho vybyti (sich heraus- ziehen) ukážíce na mne a na jiné, že bez nás toho učiniti nemůžete. Arch. II. 165. Syn v domě ostati může nemaje se obávati, že by jej vybyli z něho; Otrok či rob může z rodiny vybyt býti podlé práva o otrocích. Sš. J. 148. Kolínští všecky sedláky a čeleď jejich z města vybyli. Mus. 1880. 36. Bram- bory ze země se vybývaly (= dobývaly). U Dobrušky. Vk. — koho (odkud) čím. Vybyli jste mne od sebe. Br. Někoho od svých očí v. Cyr. Dceru ze statku výpravou a věnem. D. Jestliže by pak po smrti císa- řově vdala se opět, měl budoucí král český vybyti ji šesti tisíci kopami grošů z celého toho věna. Pal. Děj. III. 3. 238. Tam může vybejt zábavu 20 krejcary (odbyti). V Kunv. Msk. — čeho. Tajně těch služebníků Páně vybyti chtěli, aby hlas pustili, že se z vě- zení vylámali. BR. II. 443. — kde. Na dobrém místě člověk dlouho nevybude. Na Ostrav. Tč. Vybyl jsem si na vojně tři roky (pobyl). Mor. Šd. — čeho kolik. Na- měřila jsem mu z toho kusu na šest košil a ještě na dva dobré lokte toho plátna vybývá. Us. Šd. — komu kdy. Čas, který mi po mnohých zaneprázdněních vybývá. Mus. 1880. 209. — co komu jak. Petr Vok nechtěl jim platy a věci v té míře, jak toho žádali, vybývati. Mus. 1880. 236. — s kým čeho. Nebť s jednou (ženou) stesku vybývá (zbývá), i psoty dosti s ní bývá. Rad. zv. — se komu = oddati se, sich Einem überlassen, ergeben. Na Slov., Bern. — Vz Vybytí. Vybytí, n., das Verbleiben, Aushalten. Tu není k v., hier ist nicht auszuhalten. Na Ostrav. Tč. — V. = zbývání, zbytí, der Uiberschuss. — V. = vypravení, odbytí, die Abfertigung. V. posla. — V. = odstranění, zbytí, die Entfernung, Fort-, Abschaffung. V. koho, mince lehké z země. V. — V. = vydědění, die Enterbung. Bern. — V. = propuštění, osvobození ku př. z moci otcov- ské, die Freilassung. V. syna, statku, pod- daného. Bern. — V. = zaopatření, die Unter- bringung. V. dcery, dětí. — V. = konání, die Leistung, Verrichtung. V. roboty. D.	Výbytné, ého, n., vz Výbytný. Výbytník, a, m., der Freilasser. Na Slov. Bern. Výbytnosť, i, f. = co se dává nevěstě, Ausstattung, f. Us. Výbyt, Výbytek, Vý- bytné. Výbytný = na výbyt se vztahující, Aus- stattung-, Apanage-. — Výbytné, ého, n., výbytná, é, f. = výbytek, die Ausstattung. Na výbytnou (na výpravu). Us. V. výprava. Vybytý; vybyt, a, o, abgefertigt atd. Vz Vybyti. V. syn 1. = odbytý, který svůj podíl obdržel; 2. z moci otcovské vyšlý, V., 3. vydědilý, dědictví zbavený. V. Syn od otce nevybytý. Er. Než kdyby po ní věno jmenoval, by pak ho nedal, tehdy tím jmenováním věna po ní jest vybyta. Zř. F. I. F. XIV. Mám již trest vybytý, práci, robotu vybytou. Mor. Šd. Poručil pozemek dávno vybyté dceři provdané, která již dostala věno. Sá. Vybývající, restlich, freibleibend, über- schüssig. V. lhůta, čas. Dch. Vybývati, vz Vybyti. Vybzdíti se, il, ění = přestati bzdíti, aufhören zu feisten, furzen. Ros. — V. = provětrati se, sich auslüften. Půjdeme se vybzdit. Us. Vybzdorovati = vyvzdorovati, austrot- zen. — co proti komu. Nic proti tatín- kovi nevybzdoruješ. Na Ostrav. Tč. Vycáchnouti, vycachovati = vyčpěti, ver- duften. Semletá káva vycáchne. Na Třeboň- sku. Vycákati, vycáknouti, knul a kl, ut, utí; vycakovati, ausspritzen. — co: vodu, péro. Us. — kam. Nevycakuj na zem. Us. odkud: vodu z necek. Us. Vycamrati = vyzvoniti, ausschwätzen. Co slyšíš, vycamráš. U Kr. Hradce. Kšť. Vycaniti, il, ěn, ění = vycamrati. — co. Všecko vycaníš. U Kr. Hradce. Kšť. 1. Vycapati = vybiti, durchprügeln, schla- gen. — koho. Na Slov. Bern. — komu. Já jsem mu vycapal. Na mor. Valaš. Vck. 2. Vycapati = vyjjíti capaje, harauszap- peln. Us. — se kudy. Přece se tím blátem vycapal (vyšel). Ros. — co kudy: cestičku blátem. Us. Vycaplati = vyzraditi, vypověděti, aus- plauschen, verrathen. Vz Caplač. U Jilemn. Vycárati něco = vynositi a rozházeti. U Kr. Hradce. Kšt. — V. =vyliti, ausgies- sen. Vycárej tu špínu. U Bydž. Kšt. — V. = vychoditi. Vz Cárati. — V. vymáchati, aus- schwenken. Us. Vycasnovati někomu = vybiti, durch- prügeln. Na mor. Zlínsku. Brt. Vycátati, auswaschen. — co: ránu. U Olom. Sd. Vycecati = vyčkati. Na Slov. Vycecíkati, vollständig aussaugen. — koho. Tele krávu v-lo. Mor. Šd. Vyceckati = vypátrati, najíti, ausfor- schen, finden. — co. On vše v-ká. U Ko- jetína. Bkř. Vyceconiti se, il, ění, sich ausweinen, ausschluchzen. U Olom. Sd.