Předchozí (898)  Strana:899  Další (900) |
|
|||
899
|
|||
|
|||
Vycedený = vycezený. Na Slov. Hoj či
chceš zaplakať tvárou skormutenou nad krvou slovenskou máme v-nou? Lipa 347. Vycediti, ceď, il, zen, ení, na Slov. děn,
ění; vycezovati = ceděním vyliti, vypustiti, ausseihen, ausseigen, saigern, vergiessen. V. — co odkud: vodu z hrnce. Us. Zima dešťových vod množství z oblaků vycezuje. Troj. — co proč. Kristus pro nás svou krev v. ráčil. Ros. Krev pro vlasť v. Us. Pavel každou chvíli hotov byl krev pro Krista v. Sš. Sk. 237. Já mnohou slzu v-dil jsem pro tě. Us. — co za koho. Na věčné své lásky zjev vycedil pán za tě krev. Sš. Br. 3. Vycedil za nás svou krev. Šd. — kde. Vycedil pro nás svou krev na kříži. Us. Tč. — kam. Všecko mléko v-dil z hrnka do lotky (krajáče). Na Ostrav. Tč. — jak. Moudrosť jsme do dna vycedili. Štud. ps. Tč. Vycechovati, auszeichnen, konsigniren.
— co kdy kde jak. Svůj cejch na dřevě
v. Us. Při prodeji dřeva v-li mi dva trámy v lese po 5 zl. Us. Tč. Vz Vycejchovati. Vycechtati, vycechtovati = vyklepati se-
meno z rostliny, den Samen aus der Pflanze ausklopfen. V Krkonš. Kb. Vycejchovati = vyznamenati. — co:
stromy. Us. Cf. Vycechovati. Vycejkati = vystříkati, vyšplíchati. —
co (dkud): vodu z necek. Us. Rgl. Vycej- káš víc vody nežli přineseš. U Kr. Hradce. Ksť. Vycelení, n. V. vány, das Verharschen.
Vyceleti, ejí, el, ení; vycelívati = zace-
liti se, zahojiti sc, heilen, verharschen. Rána vycelela. Ros. A počal viděti a vycelel tak, že jasně viděl všecko. Sš. Mr. 35. (Hý. ). Vyceliti, 3 pl. -il, il, en, ení; vycelovati
= něco celým učiniti, vyplniti, ganz machen,
ergänzen. — co: ránu. Bern. — se = vy- celeti. Rána se vycelila. Bern. Výcelný, zollbar. Rk.
Vycelpati = marně vypotřebovati, un-
nützer Weise verbrauchen. — co: mouku. Us. Jg. Vycementovati, auscemeutiren. — co:
nádržku. Zpr. arch. VIII. 63., IX. 45. Výcena, y, f. = summa vyceněná, vysa-
zená, der Schätzungsbetrag, Anschlagsbetrag. J. tr., Nz. Vycenění, n., die Schätzung, der Werth-
anschlag. J. tr. Vyceněný; ěn a, o, abgeschätzt. V.
summa = výcena. J. tr. Vycenitelný, schätzbar. Us.
Vyceniti, il, ěn, ění, vyceňovati = cenu
určiti, abschätzen; cenu oznámiti, ausbieten; ceně prodati, versteigern, feilbieten, licitiren; v. zuby = ukázati, fletschen, weisen. — co. Co jsem vycenil, ještě jsem neshrábl. Pk. — co na koho: zuby. Us. Jg., Šd. — co v čem: v penězích. J. tr. — co jak: dle hodnoty peněžité. J. tr. V. dům na 10000 zl. Us., Vrat. — co čím. Někteří mají tváře kyselé, že nechtí smíchem zuby vyceniti. Shakesp. Tč. Vycepování, n., die Abhobelung, Aus-
bildung. Us. |
Vycepovaný; -án, a, o, abgehobelt, aus-
gebildet. Us. Šd. Vycepovati, vycepati = vymlátiti, vy-
klepati, ausdreschen; vycvičiti, abhobeln, abschleifen, bilden, abrichten. —co kde: obilí na poli. Ros. — koho (komu). Hezky toho chlapce (sobě) vycepoval. Ros. Dejte ho do města, aby ho tam trochu v-li. Us. Šd. — co z čeho. Co z toho chlapce vy- cepáme? Us. Vycérati = vyščérat. Na Slov. Bern.
Vyčeřiti, il, en, ení; vycérati, vycero-
vati = vyštěřiti, vyceniti, vyšklebiti, fletschen. — co na koho: zuby. Bern. Vlkovi mluv: Nebe! on zuby vyceří na tebe. Č. M. 35. — co kam. Zosňal celý hnát z pouta a kama- ráti (psi) vycerili zuby do toho. Dbš. Pov. II. 81. — kde. Už dávno pod kuoškom zuby vicierau. Na Slov. Šd. Vycerkati (vycerklati?), abzirkeln. —
co. Pont. o stat. 42. Vycestiti, vycestovati = z cesty vyjíti,
vom Wege abweichen, abschweifen; reisend profitiren. — odkud: z mezí sobě ulože- ných. Zlob. — co. Jdi, ty hloupý, Janku, co ty bys mohl vycestovati? Us. Šd. Vycezení, n., die Ausseihung, Vergies-
sung. V. krve. Ras. Vycezený; -en, a, o, ausgeseiht, ver-
gossen. Vz Vycediti. Vycezovací, Saiger-. V. náčiní, Us., pec,
der Saigerheerd. Nz. Vycezovati, vz Vycediti.
Vycicati, vycecati, vycucati, vycuclati,
vycicávati atd., vycucnouti = vyssáti, aus- saugen, ausnutschen. — co: korbelíček piva. Us. — co odkud: zřídka sobě lidé co z prstu vycucají. Č. To vyznat musíme podlé našeho porekadla, že sa to z prsta nevycicia (nevymyslí). Lipa 326. V. šťávu z hroznů, krov z rány; Dítě všecko z vačku vycucalo. Us. Tč. Tele v-lo krávě všecko mléko z vemene. Šd. Vycickati = vycucati. Na Ostrav. Tč.
Vycicúškaný = vystrojený. Na Slov. Ssk.
Vycíditi (na Mor. vycouditi, vycuditi),
vyciď, vycidě (íc), il, zen, ení, na Slov. -děn, dění: vycizovati = vykliditi, vyčistiti, reini- gen. V. — co: studnici, strouhu, Ros., koně. D. Vyciďte starý kvas. ZN. — co odkud čím: hnůj z chléva vidlemi v. Us. Někoho kyjem (vytlouci mu). Us. Buď pilen všelikú zíosť z královstvie svého vycíditi. Št. — komu. Vycúdím ti (vybiji). Na Slov. Vycifrovati = vystrojiti, aufputzen. Na
Slov. Ft. Sestry se v-ly a šly na tanec. Dbš. Pov. I. 340. Má valašku ze slievko- vého dřeva v-nú (ozdobenou). Němc. Vyciganiti, il, ěn, ění, erlisten, heraus-
schwindeln. — co na kom. Na Mor. a ve Slez. Tč., Klš. Vycihličkovati, ausbiegeln. Na Ostrav.
Tč. Vycihliti, il, en, ení, mit Ziegeln aus-
legen. — co: síň. Rk. Vycichovati = vyčichnouti. Na Slov.
Bern. Vycikati se = ocediti se. Na Slov. Dbš.
Obyč. 105. |
||
|
|||
Předchozí (898)  Strana:899  Další (900) |