sb157-05 0..8296

899

Vycedený = vycezený. Na Slov. Hoj či
chceš zaplakať tvárou skormutenou nad
krvou slovenskou máme v-nou? Lipa 347.

Vycediti, ceď, il, zen, ení, na Slov. děn,
ění; vycezovati = ceděním vyliti, vypustiti,
ausseihen, ausseigen, saigern, vergiessen.
V. — co odkud: vodu z hrnce. Us. Zima
dešťových vod množství z oblaků vycezuje.
Troj. — co proč. Kristus pro nás svou
krev v. ráčil. Ros. Krev pro vlasť v. Us.
Pavel každou chvíli hotov byl krev pro
Krista v. Sš. Sk. 237. Já mnohou slzu v-dil
jsem pro tě. Us. — co za koho. Na věčné
své lásky zjev vycedil pán za tě krev. Sš.
Br. 3. Vycedil za nás svou krev. Šd. —
kde. Vycedil pro nás svou krev na kříži.
Us. Tč. — kam. Všecko mléko v-dil z hrnka
do lotky (krajáče). Na Ostrav. Tč. — jak.
Moudrosť jsme do dna vycedili. Štud. ps.
Tč.

Vycechovati, auszeichnen, konsigniren.

— co kdy kde jak. Svůj cejch na dřevě
v. Us. Při prodeji dřeva v-li mi dva trámy
v lese po 5 zl. Us. Tč. Vz Vycejchovati.

Vycechtati, vycechtovati = vyklepati se-
meno z rostliny, den Samen aus der Pflanze
ausklopfen. V Krkonš. Kb.

Vycejchovati = vyznamenati. — co:
stromy. Us. Cf. Vycechovati.

Vycejkati = vystříkati, vyšplíchati. —
co (dkud): vodu z necek. Us. Rgl. Vycej-
káš víc vody nežli přineseš. U Kr. Hradce.
Ksť.

Vycelení, n. V. vány, das Verharschen.

Vyceleti, ejí, el, ení; vycelívati = zace-
liti se, zahojiti sc, heilen, verharschen. Rána
vycelela. Ros. A počal viděti a vycelel tak,
že jasně viděl všecko. Sš. Mr. 35. (Hý. ).

Vyceliti, 3 pl. -il, il, en, ení; vycelovati

= něco celým učiniti, vyplniti, ganz machen,
ergänzen. — co: ránu. Bern. — se = vy-
celeti. Rána se vycelila. Bern.

Výcelný, zollbar. Rk.

Vycelpati = marně vypotřebovati, un-
nützer Weise verbrauchen. — co: mouku.
Us. Jg.

Vycementovati, auscemeutiren. — co:
nádržku. Zpr. arch. VIII. 63., IX. 45.

Výcena, y, f. = summa vyceněná, vysa-
zená, der Schätzungsbetrag, Anschlagsbetrag.
J. tr., Nz.

Vycenění, n., die Schätzung, der Werth-
anschlag. J. tr.

Vyceněný; ěn a, o, abgeschätzt. V.
summa = výcena. J. tr.

Vycenitelný, schätzbar. Us.

Vyceniti, il, ěn, ění, vyceňovati = cenu
určiti, abschätzen; cenu oznámiti, ausbieten;
ceně prodati, versteigern, feilbieten, licitiren;
v. zuby = ukázati, fletschen, weisen. — co.
Co jsem vycenil, ještě jsem neshrábl. Pk. —
co na koho: zuby. Us. Jg., Šd. — co
v čem: v penězích. J. tr. — co jak: dle
hodnoty peněžité. J. tr. V. dům na 10000 zl.
Us., Vrat. — co čím. Někteří mají tváře
kyselé, že nechtí smíchem zuby vyceniti.
Shakesp. Tč.

Vycepování, n., die Abhobelung, Aus-
bildung. Us.

Vycepovaný; -án, a, o, abgehobelt, aus-
gebildet. Us. Šd.

Vycepovati, vycepati = vymlátiti, vy-
klepati, ausdreschen; vycvičiti, abhobeln,
abschleifen, bilden, abrichten. —co kde:
obilí na poli. Ros. — koho (komu). Hezky
toho chlapce (sobě) vycepoval. Ros. Dejte
ho do města, aby ho tam trochu v-li. Us.
Šd. — co z čeho. Co z toho chlapce vy-
cepáme? Us.

Vycérati = vyščérat. Na Slov. Bern.

Vyčeřiti, il, en, ení; vycérati, vycero-
vati = vyštěřiti, vyceniti, vyšklebiti, fletschen.
— co na koho: zuby. Bern. Vlkovi mluv:
Nebe! on zuby vyceří na tebe. Č. M. 35. —
co kam. Zosňal celý hnát z pouta a kama-
ráti (psi) vycerili zuby do toho. Dbš. Pov.
II. 81. — kde. Už dávno pod kuoškom
zuby vicierau. Na Slov. Šd.

Vycerkati (vycerklati?), abzirkeln. —
co. Pont. o stat. 42.

Vycestiti, vycestovati = z cesty vyjíti,
vom Wege abweichen, abschweifen; reisend
profitiren. — odkud: z mezí sobě ulože-
ných. Zlob. — co. Jdi, ty hloupý, Janku,
co ty bys mohl vycestovati? Us. Šd.

Vycezení, n., die Ausseihung, Vergies-
sung. V. krve. Ras.

Vycezený; -en, a, o, ausgeseiht, ver-
gossen. Vz Vycediti.

Vycezovací, Saiger-. V. náčiní, Us., pec,
der Saigerheerd. Nz.

Vycezovati, vz Vycediti.

Vycicati, vycecati, vycucati, vycuclati,
vycicávati atd., vycucnouti = vyssáti, aus-
saugen, ausnutschen. — co: korbelíček
piva. Us. — co odkud: zřídka sobě lidé
co z prstu vycucají. Č. To vyznat musíme
podlé našeho porekadla, že sa to z prsta
nevycicia (nevymyslí). Lipa 326. V. šťávu
z hroznů, krov z rány; Dítě všecko z vačku
vycucalo. Us. Tč. Tele v-lo krávě všecko
mléko z vemene. Šd.

Vycickati = vycucati. Na Ostrav. Tč.

Vycicúškaný = vystrojený. Na Slov. Ssk.

Vycíditi (na Mor. vycouditi, vycuditi),
vyciď, vycidě (íc), il, zen, ení, na Slov. -děn,
dění: vycizovati = vykliditi, vyčistiti, reini-
gen. V. — co: studnici, strouhu, Ros., koně.
D. Vyciďte starý kvas. ZN. — co odkud
čím: hnůj z chléva vidlemi v. Us. Někoho
kyjem (vytlouci mu). Us. Buď pilen všelikú
zíosť z královstvie svého vycíditi. Št. —
komu. Vycúdím ti (vybiji). Na Slov.

Vycifrovati = vystrojiti, aufputzen. Na
Slov. Ft. Sestry se v-ly a šly na tanec.
Dbš. Pov. I. 340. Má valašku ze slievko-
vého dřeva v-nú (ozdobenou). Němc.

Vyciganiti, il, ěn, ění, erlisten, heraus-
schwindeln. — co na kom. Na Mor. a ve
Slez. Tč., Klš.

Vycihličkovati, ausbiegeln. Na Ostrav.
Tč.

Vycihliti, il, en, ení, mit Ziegeln aus-
legen. — co: síň. Rk.

Vycichovati = vyčichnouti. Na Slov.
Bern.

Vycikati se = ocediti se. Na Slov. Dbš.
Obyč. 105.