sb157-05 0..8296

902

Vyčakati, vz Vyčekati.

Vyčákati = vyšťákati, ausspritzen. Mor.

Vyčalouněný; -ěn, a, o, austapeziert. V.
salon. Kos. Ol. I. 246. — čím. Vnitřek
schránky krásnou látkou v-ný. Dch.

Vyčalouniti, il, ěn, ění, austapezieren. —
co čím: hedvábím. Us.

Vyčankati. — co. Keď vám takje dopisy
poposjelau, ktorje on sám na púvoďcoch
súkromne viňutkau a vičankau. Na Slov.
Phld. I. 1. 58. (Šd. ).

Vyčápaný; -án, a, o = vymletý (deštěm).
V. skála, ausgehöhlt. Na mor. Valaš. Vck.

Vyčapěti, ěl, ění, irgendwo hocken, sit-
zen. — kde jak dlouho. Celý den by tam
vyčapěl. Mor. Šd. Do večera u vás vyča-
pěla. Ib. Tč.

Vyčapkati, ausspritzen, verschütten. —
si co odkud: víno ze sklenice (stříkáním
vyliti). Leška.

Vyčápkati = vyfačkovati, abohrfeigen.
Na Slov.

Vyčapotati se. Pusť páva po potoce,
nech sa tam vyčapoce. Mor. Brt. Ps. 94.

Vyčapy, dle Dolany, něm. Wittschapp,
vsi u Čáslavi a Jaroměře. Vz S. N. — V.,
ves u Budějovic na Mor. Tč. Petr a Pavlík
z Vyčap. Arch. III. 188., IV. 381. (Šd. ).

Vyčárati = vyznačiti. Na Slov. Bern.

Vyčarkovati, ausliniren. — co kde:
řádky v knize. Mus. 1880. 110.

Vyčarovati, vyčarovávati = čarami vy-
značiti, durch Striche auszeichnen. — co:
směr nějaký. — V. = vykouzliti, hervor-
zaubern, heraushexen; durch Zauberei sich
zuziehen. — si co. Puch. — koho čím.
Ďábla ďáblem nevyčaruješ. Us. Tč. — co
odkud čím. Staré baby chtějí nemoc z dětí
tatrmánkem v. Na Ostrav. Tč. — V. = vy-
čachrovati, vyměniti, austauschen, auswech-
seln. Na Slov. Bern.

Vyčasení, n., die Ausheiterung. Bern.
Vyčasený; -en, a, o, ausgeheitert. Bern.

Vyčasiti, vyčasniti, il, en, ení; vyčaso-
vati = vyjasniti, verklären. D. — se, sich
ausheitern. Vyčasilo se. D. Kdyby pán Bůh
dal, aby se vyčasilo. Us. Zb. Budeme čekati,
až se vyčasí. Us. Tč., Krjk., Šd. Po dešti
se v-lo.

Vyčastování, n., die Bewirthung. V. ně-
komu dáti. Mus. 1880. 404.

Vyčastovaný; -án, a, o, bewirthet.

Vyčastovati, vyčestovati = častováním
uctiti, traktiren, mit einem Schmause be-
wirthen. — koho (akkus. ) čím: lahůdkami.
Sych. — jak. Někoho bez jeho škody vy-
častovati, schadlos halten. D. — adv. Štědře,
Sych., skvostně. D. — kde: v zahradě v be-
sídce, pod košatým dubem atd.

Vyče, sturea, zastr. Veleš.

Vyčečeřiti, il, en, ení = vyjeziti. Ros.

Vyčechrati, aufbauschen, auflockern. Us.
Vz Načechrati. — co: peřiny, mouku. V.
si vlasy, sich ausraufen. U Uher. Hrad. Tč.

Vyčekati, vyčkati, vyčekávati, vyčkávati,
abwarten; čekaje dosíci, erwarten; přečkati,
er-, überleben; dočkati se, er-, ablauern. Jg.
— abs. Čas se vyčkati musí. Bern. Ja bych
čekala, nic nevyčkala. Sl. ps. 263. Nuž sa-
dol si tam a tam vyčkával. Dbš. Pov. III.

91. — co, koho: kázání. Bern. On ani 6
měsíců nevyčkal. V. Tam výsledek Vladi-
slavova podniknutí vyčkal. Ddk. III. 111.
(II. 79. ). Samo-li tě štěstí nevyčká, na koni
ho nedohoníš. Šd. Vyčkaly myši kocoura,
tancují (dočkaly se, že odešel). Ros. — Ne-
mohli v., ažby... Dvě kron. —jak dlouho.
Těšil tú paničku, aby už len vyčkala do
pokona. Dbš. Pov. IV. 68. Celou hodinu v.
Us. Dch. Za tři dni jsem tam vyčekal. Har.

— čeho. Vyčkej času, jako husa klasu. Prov.
Nepriatelia sú za námi, máme jich vyčkať?
Lipa 248. Aby mohli v. lepší příležitosti;
Byloť třeba v. návratu biskupova: Vyčekej
příštího dne. Ddk. II. 263., III. 33., IV. 319.

— (co, čeho) kde. Tč. Výsledek tohoto
svolání měli asi nejspíše k císařskému na-
řízení biskupové naši ve Voroně v.; Vojsko
nechť pokojně na místě vyčká, co osud
o něm rozhodne. Ddk. II. 337., 393. (III. 72. ).

— jak. S pokojem a bez starosti nechť prý
vyčeká nového poselství. Ddk. II. 253. —
s čím. Dch. Biskup v odpověď vzkázal,
aby s pohřbením vyčkáno bylo, až on sám
přijde. Ddk. IV. 305. — za kým. Nebudem
sa s vaším synom shovárať, ale budem za
inšími vyčkávať. Sl. ps. 312. — na koho
kým. Pochopy dal na ni v. a vhodným
okamžením odnésti. Kld. II. 55.

Výčelišťák, a, m., gnathobolus, ryba
holobřišná. Krok I. d. 108.

Vyčeliti, il, en, ení, vyčelovati = čelem
(předkem) voru vyjeti. Us. — se = vyčesá-
ním vlasů do výšky velké čelo učiniti, durch
Haarfrisur eine grosse Stirn sich machen.
Ta se v-la a nesluší jí to. Us. u Kr. Hradce.
Kšť.

Vyčenichati, aus-, herausspüren, -schnüf-
feln, auswittern. — co. Dch., Lpř.

Vyčený čemu: věščbám vítězovým. LS.
v. 50. Vz Věščba.

Výčep, u, m., der Ausschank, Schank.
J. tr. V. všelikého druhu vína, lépe: prodej
všelikého vína. Ib. V. piva přes ulici, lépe:
prodej piva přes ulici. Brs. 2. vyd. 259.
Drobný v., der Kleinschank. Dch. Odváděti
peníze z výčepu. Pal. Dj. II. 1. 381. K vy-
držování třináctého kanovníka vykázal na
místě prebendy týhodně 12 denárů z výčepu
medoviny v Kroměříži. Ddk. V. 44. Cf.
Výlev.

Výčepák, u, m., der Schanktisch. Dch.

Vyčepcovati komu = vybiti, vypohlav-
kovati, durchprügeln. Mor. Brt., Šd.

Vyčepčiti, il, en, ení = vyčepcovati. Na

Mor. a Slov. Jg., Phld. II. 2. 51. — V. se,
sich bebauben. Na Slov. Ssk.

Výčepek, pku, m. Soudek skoupý na
v-pky. Čch. Bs. 8. Na výčepky, zum Aus-
schank. Dch.

Vyčepiti, il, ení, ení — čepením získati
sobě co. Ros. — V., aus der Angel heben.
Us. Ssk. — komu = vybiti, durchprügeln.
U Olom. Šd.

Výčepna, y, f., die Schenkstube, Schänke,
Schenkstätte. Dch.

Výčepní, Schank-. V. právo, das Schank-
recht; v. živnosť, die Schanknahrung. J. tr.
V. místnosť, die Schanklokalität, Dch., slou-
pec. Wld.



	902

	Vyčakati, vz Vyčekati. Vyčákati = vyšťákati, ausspritzen. Mor. Vyčalouněný; -ěn, a, o, austapeziert. V. salon. Kos. Ol. I. 246. — čím. Vnitřek schránky krásnou látkou v-ný. Dch. Vyčalouniti, il, ěn, ění, austapezieren. — co čím: hedvábím. Us. Vyčankati. — co. Keď vám takje dopisy poposjelau, ktorje on sám na púvoďcoch súkromne viňutkau a vičankau. Na Slov. Phld. I. 1. 58. (Šd. ). Vyčápaný; -án, a, o = vymletý (deštěm). V. skála, ausgehöhlt. Na mor. Valaš. Vck. Vyčapěti, ěl, ění, irgendwo hocken, sit- zen. — kde jak dlouho. Celý den by tam vyčapěl. Mor. Šd. Do večera u vás vyča- pěla. Ib. Tč. Vyčapkati, ausspritzen, verschütten. — si co odkud: víno ze sklenice (stříkáním vyliti). Leška. Vyčápkati = vyfačkovati, abohrfeigen. Na Slov. Vyčapotati se. Pusť páva po potoce, nech sa tam vyčapoce. Mor. Brt. Ps. 94. Vyčapy, dle Dolany, něm. Wittschapp, vsi u Čáslavi a Jaroměře. Vz S. N. — V., ves u Budějovic na Mor. Tč. Petr a Pavlík z Vyčap. Arch. III. 188., IV. 381. (Šd. ). Vyčárati = vyznačiti. Na Slov. Bern. Vyčarkovati, ausliniren. — co kde: řádky v knize. Mus. 1880. 110. Vyčarovati, vyčarovávati = čarami vy- značiti, durch Striche auszeichnen. — co: směr nějaký. — V. = vykouzliti, hervor- zaubern, heraushexen; durch Zauberei sich zuziehen. — si co. Puch. — koho čím. Ďábla ďáblem nevyčaruješ. Us. Tč. — co odkud čím. Staré baby chtějí nemoc z dětí tatrmánkem v. Na Ostrav. Tč. — V. = vy- čachrovati, vyměniti, austauschen, auswech- seln. Na Slov. Bern. Vyčasení, n., die Ausheiterung. Bern. Vyčasený; -en, a, o, ausgeheitert. Bern. Vyčasiti, vyčasniti, il, en, ení; vyčaso- vati = vyjasniti, verklären. D. — se, sich ausheitern. Vyčasilo se. D. Kdyby pán Bůh dal, aby se vyčasilo. Us. Zb. Budeme čekati, až se vyčasí. Us. Tč., Krjk., Šd. Po dešti se v-lo. Vyčastování, n., die Bewirthung. V. ně- komu dáti. Mus. 1880. 404. Vyčastovaný; -án, a, o, bewirthet. Vyčastovati, vyčestovati = častováním uctiti, traktiren, mit einem Schmause be- wirthen. — koho (akkus. ) čím: lahůdkami. Sych. — jak. Někoho bez jeho škody vy- častovati, schadlos halten. D. — adv. Štědře, Sych., skvostně. D. — kde: v zahradě v be- sídce, pod košatým dubem atd. Vyče, sturea, zastr. Veleš. Vyčečeřiti, il, en, ení = vyjeziti. Ros. Vyčechrati, aufbauschen, auflockern. Us. Vz Načechrati. — co: peřiny, mouku. V. si vlasy, sich ausraufen. U Uher. Hrad. Tč. Vyčekati, vyčkati, vyčekávati, vyčkávati, abwarten; čekaje dosíci, erwarten; přečkati, er-, überleben; dočkati se, er-, ablauern. Jg. — abs. Čas se vyčkati musí. Bern. Ja bych čekala, nic nevyčkala. Sl. ps. 263. Nuž sa- dol si tam a tam vyčkával. Dbš. Pov. III.	91. — co, koho: kázání. Bern. On ani 6 měsíců nevyčkal. V. Tam výsledek Vladi- slavova podniknutí vyčkal. Ddk. III. 111. (II. 79. ). Samo-li tě štěstí nevyčká, na koni ho nedohoníš. Šd. Vyčkaly myši kocoura, tancují (dočkaly se, že odešel). Ros. — Ne- mohli v., ažby... Dvě kron. —jak dlouho. Těšil tú paničku, aby už len vyčkala do pokona. Dbš. Pov. IV. 68. Celou hodinu v. Us. Dch. Za tři dni jsem tam vyčekal. Har. — čeho. Vyčkej času, jako husa klasu. Prov. Nepriatelia sú za námi, máme jich vyčkať? Lipa 248. Aby mohli v. lepší příležitosti; Byloť třeba v. návratu biskupova: Vyčekej příštího dne. Ddk. II. 263., III. 33., IV. 319. — (co, čeho) kde. Tč. Výsledek tohoto svolání měli asi nejspíše k císařskému na- řízení biskupové naši ve Voroně v.; Vojsko nechť pokojně na místě vyčká, co osud o něm rozhodne. Ddk. II. 337., 393. (III. 72. ). — jak. S pokojem a bez starosti nechť prý vyčeká nového poselství. Ddk. II. 253. — s čím. Dch. Biskup v odpověď vzkázal, aby s pohřbením vyčkáno bylo, až on sám přijde. Ddk. IV. 305. — za kým. Nebudem sa s vaším synom shovárať, ale budem za inšími vyčkávať. Sl. ps. 312. — na koho kým. Pochopy dal na ni v. a vhodným okamžením odnésti. Kld. II. 55. Výčelišťák, a, m., gnathobolus, ryba holobřišná. Krok I. d. 108. Vyčeliti, il, en, ení, vyčelovati = čelem (předkem) voru vyjeti. Us. — se = vyčesá- ním vlasů do výšky velké čelo učiniti, durch Haarfrisur eine grosse Stirn sich machen. Ta se v-la a nesluší jí to. Us. u Kr. Hradce. Kšť. Vyčenichati, aus-, herausspüren, -schnüf- feln, auswittern. — co. Dch., Lpř. Vyčený čemu: věščbám vítězovým. LS. v. 50. Vz Věščba. Výčep, u, m., der Ausschank, Schank. J. tr. V. všelikého druhu vína, lépe: prodej všelikého vína. Ib. V. piva přes ulici, lépe: prodej piva přes ulici. Brs. 2. vyd. 259. Drobný v., der Kleinschank. Dch. Odváděti peníze z výčepu. Pal. Dj. II. 1. 381. K vy- držování třináctého kanovníka vykázal na místě prebendy týhodně 12 denárů z výčepu medoviny v Kroměříži. Ddk. V. 44. Cf. Výlev. Výčepák, u, m., der Schanktisch. Dch. Vyčepcovati komu = vybiti, vypohlav- kovati, durchprügeln. Mor. Brt., Šd. Vyčepčiti, il, en, ení = vyčepcovati. Na Mor. a Slov. Jg., Phld. II. 2. 51. — V. se, sich bebauben. Na Slov. Ssk. Výčepek, pku, m. Soudek skoupý na v-pky. Čch. Bs. 8. Na výčepky, zum Aus- schank. Dch. Vyčepiti, il, ení, ení — čepením získati sobě co. Ros. — V., aus der Angel heben. Us. Ssk. — komu = vybiti, durchprügeln. U Olom. Šd. Výčepna, y, f., die Schenkstube, Schänke, Schenkstätte. Dch. Výčepní, Schank-. V. právo, das Schank- recht; v. živnosť, die Schanknahrung. J. tr. V. místnosť, die Schanklokalität, Dch., slou- pec. Wld.