sb157-05 0..8296

903

Výčepnický. V. život, die Schanknahrung.
Dch. V. bratrstvo, Schänkerkonfraternität, f.

Výčepník, a, m., der Schankwirth, Schan-
ker. Bratrstvo v-ků, die Schänkerkonfrater-
nität. Dch.

Výčepný = výčepní, Schank-. V. pivo,
stůl, živnosť. Dch., Zpr. arch. IX. 106.

Vyčepovati (na Slov. také vyčepiti) =
čepem vypustiti, verzapfen, ausschänken.
Dch., Suk, Bern. — co = vytáčeti, auszap-
fen; slovo nové místo staršího vytáčeti. Vz
Vytočiti, Vyliti.

Výčepy, pl., m., ves u Znojma. Vck.

Vyčeřiti, il, en, ení; vyčeřovati = vy-
šklebiti, ausfletschen. — co na koho. Vl-
kovi mluv: Nebe! On zuby vyčeří na tebe.
Prov. Koll. Čít. 99.

Vyčerkaný; -án, a, o. Takovými jinými
znameními jedněch na druhých vyčerkanými
zatmívají rozum neumělajších. Jel. Enc. m.
58.

Vyčerniti, il, ěn, ění; vyčernívati, vyčer-
ňovati = černidlo zpotřebovati, die Schwärze
verbrauchen; zúplna počerniti, ausschwär-
zen. Mnoho vyčerňuješ (černidla potřebuješ).
Jg. — co čím: inkoustem (celé počerniti).

(K) vyčerou = k večeru. 1643.

Výčerp, u, m. = vyčerpnutí, das einma-
lige Ausschöpfen. L.

Vyčerpání, n. = vybrání, die Ausschöp-
fung. Úplné v. předmětu. Mus. 1880. 526.
V. programu. Us. Vz Vyčerpati.

Vyčerpaný; -án, a, o, ausgeschöpft.

Vyčerpatel, e, m., der Ausschöpfer, Ex-
cerpist. Neunavný v. starých knih. Tč.

Vyčerpatelný, erschöpflich. Krok.

Vyčerpati, vyčerpnouti, pnul a pl, ut,
utí; vyčerpávati = vyvážiti, auspumpen,
ausschöpfen. — co: vodu, D., studnu. —
co odkud: vodu ze studny, slova z knih.
Us. — V. = do konce probrati, erschöpfend
behandeln. — co: program, látku, lépe:
vyříditi, ukončiti, provésti, probrati. Brs.
2. vd. 259.

Vyčerpavý, erschöpfend. Šm.

Vyčerstvěti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění =
vyčerstviti se, sich erfrischen. V. — kde:
na vzduchu, v síni.

Vyčerstviti, il, en, ení; vyčerstvovati =
čerstvým učiniti. — co, se. Us. — kdy.
Vyčerstvilo se po tom dešti, es hat sich
ausgefrischt. Dch.

Vyčertiti, il, ěn, ění, vyčertovati. — co
kdy. Každou neděli musí všecko vyčertiti
(u každé muziky býti). U Žamb. Dbv. —
koho = vyláti. Ros. — se = nákleti se.
Us. Jg.

Vyčervenati se, roth werden. — kde.
Nebe se na západě vyčervenalo, jako by
hořelo. Us. Tč.

Vyčerveniti, il, ěn, ění, vyčerveňovati =
červeně vybarviti, roth ausfärben; mnoho n.
málo červené barvy zpotřebovati, rothe Farbe
verbrauchen. Ros. Cf. Vyčerniti.

Výčes, u, výčesek, sku, m. a pl. vý-
česky = co se z vlasu, ze lnu, z konopí atd.
vyčesá, Kämmlein, Abfallsel vom Kämmen,
Hecheln. Výčes ze lnu (pačesky), z vlny,
s koně (česanina); Mnoho výčesků, málo
vlny. Bern.

Vyčesání, n., das Auskämmen.

Vyčesaný; -án, a, o, ausgekämmt. V.
vlasy.

Vyčesati, -česám a -češi; vyčesávati,
vyčesnouti, vyčísnouti, snul a sl, ut, utí;
vyčesovati = hřebenem, štětkou, kartáčem
vyčistiti, auskämmen, ausbürsten, striegeln,
mit der Bürste ausputzen; mit dem Besen
auskehren. — co, koho: vlasy (hřebenem
vyčistiti), Us., koně (hřebelcem vyčistiti,
striegeln). Ros. — co odkud čím komu:
špínu, vši, hnidy hřebenem s hlavy. V. hlavu
hřebenem, koně hřebelcem, šaty štětkou n.
kártáčem. — koho, co komu = za vlasy
vyrvati, vykrákati, durchprügeln, striegeln,
durchwalken, zausen, durchhecheln. Ros.,
Šd., Brt. V. někomu hřbet. Us. Dbv. — co
odkud kam. V. vlasy s čela za uši. Us.
Tč. — co komu odkud. Vyčesal mu tučné
(lačné) z libového (vydrbal mu slušně. Vz
Trest). Jg., Č.

Výčesek, vz Výčes.

Výčeskový = co je z výčesků, von ge-
krämpelter Wolle o. Flachs. V. sukno. Us.

Vycestovati = vyčastovati.

Výčet, čtu, m. = vyčtení, die Aufzäh-
lung, das Verzeichniss. Nz., Sš. Mt. 24. V.
dobírky, die Specifikation der Nachnahme.
Dch. Ve výčtu šetří apoštol toho pořádku.
Sš. II. 62. Hlavní nesnáze o půhonech řešena
jest hojným výčtem všeho toho, co jíti mělo
před soudy městské. Pal. Děj. V. 2. 294.
V. knih. Rk. V. zevrubný, die Specifikation.
Šp.

Vyčeti, el, ení, quäken. Zajíc vyčí. Orb. p.

Vyčetlý. Že jest muoj úředník nevy-
četlý. Půh. II. 493. Vz Vyčtený.

Výčetmo = výčtem, vyčítaje. V. uzaví-
rati, per inductionem. Krok.

Výčetně, taxativ. Dch.

Výčetník, a, m., der Ausrechner. Rk.

Výčetný, Aufzählungs-, Induktions-. V.
důkaz (demonstratio per inductionem). Šim.
118.

Vyčičati se (o dětech) = vyscati se,
wiescheln. Ros.

Vyčičrati, kümmerlich ernähren, aufzie-
hen. Na Slov.

Vyčíhání, n., die Erlauerung. Us.

Vyčíhaný; -án, a, o, erlauert. Us.

Vyčíhati, vyčíhávati; vyčíhnouti, hl, ut,
utí; vyčihovati, erspähen, ausspähen, er-,
ablauern; vyjíti, herausgehen. — abs. Sotva
včíhl, hned zas vyčíhl (vyšel). Ros. — co,
koho. Ros., Us. Vyčíhal příležitosť, při níž
došlo ke sporu. Ddk. VI. 79. Číhal naň, až
ho vyčíhal. Kočka vyčíhala myš. Šd. To
chlapci dobře vyčíhali. Kká. Td. 45. — co
komu v kom. Jenž vyčíhává v každé děvě
oběť svou. Němc. — koho kde: v zahradě
zloděje v. Us. Šd. — co na kom, Einem
etwas ablauern. Dch.

Vyčichl, a, m., osob. jm. V. Jan. Vz Blk.
Kfsk. 1133.

Vyčichlý, verduftet, geruchlos. Us. Tč.
V. kapky. Us. Mně už všecky zemských
kvasnice rozkoší jsou vyčichlé a mutné.
Koll. I. 205.

Vyčichnouti, chnul a chl, ut, utí; vy-
čišeti, -ší, el, ení; vyčichati, vyčichovati=



	903

	Výčepnický. V. život, die Schanknahrung. Dch. V. bratrstvo, Schänkerkonfraternität, f. Výčepník, a, m., der Schankwirth, Schan- ker. Bratrstvo v-ků, die Schänkerkonfrater- nität. Dch. Výčepný = výčepní, Schank-. V. pivo, stůl, živnosť. Dch., Zpr. arch. IX. 106. Vyčepovati (na Slov. také vyčepiti) = čepem vypustiti, verzapfen, ausschänken. Dch., Suk, Bern. — co = vytáčeti, auszap- fen; slovo nové místo staršího vytáčeti. Vz Vytočiti, Vyliti. Výčepy, pl., m., ves u Znojma. Vck. Vyčeřiti, il, en, ení; vyčeřovati = vy- šklebiti, ausfletschen. — co na koho. Vl- kovi mluv: Nebe! On zuby vyčeří na tebe. Prov. Koll. Čít. 99. Vyčerkaný; -án, a, o. Takovými jinými znameními jedněch na druhých vyčerkanými zatmívají rozum neumělajších. Jel. Enc. m. 58. Vyčerniti, il, ěn, ění; vyčernívati, vyčer- ňovati = černidlo zpotřebovati, die Schwärze verbrauchen; zúplna počerniti, ausschwär- zen. Mnoho vyčerňuješ (černidla potřebuješ). Jg. — co čím: inkoustem (celé počerniti). (K) vyčerou = k večeru. 1643. Výčerp, u, m. = vyčerpnutí, das einma- lige Ausschöpfen. L. Vyčerpání, n. = vybrání, die Ausschöp- fung. Úplné v. předmětu. Mus. 1880. 526. V. programu. Us. Vz Vyčerpati. Vyčerpaný; -án, a, o, ausgeschöpft. Vyčerpatel, e, m., der Ausschöpfer, Ex- cerpist. Neunavný v. starých knih. Tč. Vyčerpatelný, erschöpflich. Krok. Vyčerpati, vyčerpnouti, pnul a pl, ut, utí; vyčerpávati = vyvážiti, auspumpen, ausschöpfen. — co: vodu, D., studnu. — co odkud: vodu ze studny, slova z knih. Us. — V. = do konce probrati, erschöpfend behandeln. — co: program, látku, lépe: vyříditi, ukončiti, provésti, probrati. Brs. 2. vd. 259. Vyčerpavý, erschöpfend. Šm. Vyčerstvěti, 3. os. pl. -ějí, ěl, ění = vyčerstviti se, sich erfrischen. V. — kde: na vzduchu, v síni. Vyčerstviti, il, en, ení; vyčerstvovati = čerstvým učiniti. — co, se. Us. — kdy. Vyčerstvilo se po tom dešti, es hat sich ausgefrischt. Dch. Vyčertiti, il, ěn, ění, vyčertovati. — co kdy. Každou neděli musí všecko vyčertiti (u každé muziky býti). U Žamb. Dbv. — koho = vyláti. Ros. — se = nákleti se. Us. Jg. Vyčervenati se, roth werden. — kde. Nebe se na západě vyčervenalo, jako by hořelo. Us. Tč. Vyčerveniti, il, ěn, ění, vyčerveňovati = červeně vybarviti, roth ausfärben; mnoho n. málo červené barvy zpotřebovati, rothe Farbe verbrauchen. Ros. Cf. Vyčerniti. Výčes, u, výčesek, sku, m. a pl. vý- česky = co se z vlasu, ze lnu, z konopí atd. vyčesá, Kämmlein, Abfallsel vom Kämmen, Hecheln. Výčes ze lnu (pačesky), z vlny, s koně (česanina); Mnoho výčesků, málo vlny. Bern.	Vyčesání, n., das Auskämmen. Vyčesaný; -án, a, o, ausgekämmt. V. vlasy. Vyčesati, -česám a -češi; vyčesávati, vyčesnouti, vyčísnouti, snul a sl, ut, utí; vyčesovati = hřebenem, štětkou, kartáčem vyčistiti, auskämmen, ausbürsten, striegeln, mit der Bürste ausputzen; mit dem Besen auskehren. — co, koho: vlasy (hřebenem vyčistiti), Us., koně (hřebelcem vyčistiti, striegeln). Ros. — co odkud čím komu: špínu, vši, hnidy hřebenem s hlavy. V. hlavu hřebenem, koně hřebelcem, šaty štětkou n. kártáčem. — koho, co komu = za vlasy vyrvati, vykrákati, durchprügeln, striegeln, durchwalken, zausen, durchhecheln. Ros., Šd., Brt. V. někomu hřbet. Us. Dbv. — co odkud kam. V. vlasy s čela za uši. Us. Tč. — co komu odkud. Vyčesal mu tučné (lačné) z libového (vydrbal mu slušně. Vz Trest). Jg., Č. Výčesek, vz Výčes. Výčeskový = co je z výčesků, von ge- krämpelter Wolle o. Flachs. V. sukno. Us. Vycestovati = vyčastovati. Výčet, čtu, m. = vyčtení, die Aufzäh- lung, das Verzeichniss. Nz., Sš. Mt. 24. V. dobírky, die Specifikation der Nachnahme. Dch. Ve výčtu šetří apoštol toho pořádku. Sš. II. 62. Hlavní nesnáze o půhonech řešena jest hojným výčtem všeho toho, co jíti mělo před soudy městské. Pal. Děj. V. 2. 294. V. knih. Rk. V. zevrubný, die Specifikation. Šp. Vyčeti, el, ení, quäken. Zajíc vyčí. Orb. p. Vyčetlý. Že jest muoj úředník nevy- četlý. Půh. II. 493. Vz Vyčtený. Výčetmo = výčtem, vyčítaje. V. uzaví- rati, per inductionem. Krok. Výčetně, taxativ. Dch. Výčetník, a, m., der Ausrechner. Rk. Výčetný, Aufzählungs-, Induktions-. V. důkaz (demonstratio per inductionem). Šim. 118. Vyčičati se (o dětech) = vyscati se, wiescheln. Ros. Vyčičrati, kümmerlich ernähren, aufzie- hen. Na Slov. Vyčíhání, n., die Erlauerung. Us. Vyčíhaný; -án, a, o, erlauert. Us. Vyčíhati, vyčíhávati; vyčíhnouti, hl, ut, utí; vyčihovati, erspähen, ausspähen, er-, ablauern; vyjíti, herausgehen. — abs. Sotva včíhl, hned zas vyčíhl (vyšel). Ros. — co, koho. Ros., Us. Vyčíhal příležitosť, při níž došlo ke sporu. Ddk. VI. 79. Číhal naň, až ho vyčíhal. Kočka vyčíhala myš. Šd. To chlapci dobře vyčíhali. Kká. Td. 45. — co komu v kom. Jenž vyčíhává v každé děvě oběť svou. Němc. — koho kde: v zahradě zloděje v. Us. Šd. — co na kom, Einem etwas ablauern. Dch. Vyčichl, a, m., osob. jm. V. Jan. Vz Blk. Kfsk. 1133. Vyčichlý, verduftet, geruchlos. Us. Tč. V. kapky. Us. Mně už všecky zemských kvasnice rozkoší jsou vyčichlé a mutné. Koll. I. 205. Vyčichnouti, chnul a chl, ut, utí; vy- čišeti, -ší, el, ení; vyčichati, vyčichovati=