sb157-05 0..8296

904

přestati čichnouti, verduften, aus-, verrie-
chen, den Geist verlieren, verfliegen; vy-
pátrati, ausspüren. — abs. Víno, kořalka
vyčichne. Všecko teplo vyčišelo (vyčichlo).
Přikryj pivo víčkem, aby nevyčichlo (ne-
vyvětralo). Dch. — V. = oschnouti, trocken
werden. Až to žito trochu vyčichne. V Kun-
vald. Msk. Dříve vyčichla tráva a obilí se
mohlo brát. Us. u Rychn. Ntk. — kde.
Fialky na slunci vyčichnou. Tč. — komu
odkud. Co pak již onano hostivosť Fi-
lippa II. vyčichla lidem z paměti? Skl. V.
28. — co. On vše vyčichá. Us.

Vyčichnutí, n., die Verriechung. Bern.

Vyčichnutý; -ut, a, o, verrochen. Bern.

Vyčichrovati = vyčistiti a vyvětrati,
reinigen u. auslüftern. — co: sudy. Mus.
IX. 67.

Vyčiliti, il, en, ení, vyčilovati, entnerven.
Šm.

Výčin, u, m., die That, Unternehmung.
A súsedné národové slyšiac o jich v-noch
a skutkoch. Sl. let. II. 23.

Vyčínati = vyváděti. Na Slov. Ssk.

Vyčiněný; -ěn, a, o. Ta kůže jest již
v-na (zbavena chlupů, vydělaná). Na Hané.
Bkř., Brt.

Výčinek, nku, m. = výčin, konečný úči-
nek. Dch.

Vyčiniti, il, ěn, ění, vyčiňovati = vyndati,
herausnehmen; vyčistiti, reinigen; dočiniti,
gar arbeiten, recht auswirken, ausarbeiten,
ausgärben. Jg. — co: kůži (= vydělati),
obilí (= vyčistiti). Us. Jazyk v. (vystrčiti),
BO., světnici, kuchyni (vyčistiti). Na mor.
Val. Vck. — co odkud: z truhly (vyndati).
Mand. — komu = vyhubovati mu, vypesko-
vati koho, ausschelten. Ndk., Pm. — komu
jak. Vyčinil mu takovým způsobem, že...
Kos. V-nil mu až běda. Us. Kšť.

Vyčírati, vz Vyčřeti.

Vyčíslení, n. Stč. Alg. 86.

Vyčísliti, il, en, ení. — co: hodnotu
zlomku, Stč. Alg. 83., determinanty. Zh. 38.

Výčist, u, m. = průchod v úlu, das Ab-
gangsloch. Šp.

Vyčistědlný, reinigbar, vertilgbar, ver-
zeilich. Nevyčistědlná (t. že nemóž lehce
býti vyčištěna) jest vina prodávánie služby
duchovnie. Hus III. 238.

Vyčísti, vyčtu, vyčti, vyčta (ouc), vyčetl
a vyčti, čten, ení; vyčítati, na Slov. vyčito-
vať (Šd. ) = jistý počet odděliti a někomu
odevzdati, aufzählen, auszahlen; pořádkem
napočísti, herrechnen, herzählen, nach der
Reihe angeben, nennen; vypravovati, pově-
děti, hersagen, erzählen, aussagen; vytýkati,
vorwerfen, vorrücken, vorhalten; přečísti,
auslesen, durchlesen; se = z počtu se vy-
vésti, sich ausführen. — co: peníze (vypo-
čítati), V., ryby, chleby, Ros., knihu (pře-
čísti). Jg. V. čtveru věc. Alx. Chceš-li sám
přijda ke dskám peníze vyčítati, čili jinému
k vyčítáni poručiti, anebo byla-liby toho
jaká jiná potřeba, zase od desk žádnému
jich nevyčítaje, vyzdvihnouti. Vš. Jir. 235.
V. příčiny něčeho. Us. Kdo by je (zmatky)
vyčetl?; Co bych kováře neb vápenníky a
jiné dělníky vyčítal ?; V. dobré skutky. Hus
I. 200., 237., II. 317. — čeho. A vyčítať tu

těch měst a míst do 16. kapit. Br. — co
odkud. Některé z nich vyčítá. V. Něco
z knihy. Us., Br. Něco z očí něčích v. Us.
Netajím, že sa z tých zpráv dá vyčítať boj
pohanstva proti křesťanstvu. Sl. let. IV. 179.
Zo slnka možno vyčítať zlodeja (uhodnouti).
Dbš. Obyč. 94. Zo sliatého vosku vyčituje
potom čarujúca svoje veďmo (věštbu). Phld.
III. 3. 292. — co komu (jak). Vyčetl
mu 1000 zl. na hotově. Ros. Někomu pří-
klady v. (povídati), Jel., pravdu (vyčítati,
vytýkati), dobrodiní (vytýkati). Ros., Br.,
Kram. Vyčítajíce mu tím. Skl. II. 187. Ve-
čítala be mně, že já nemám statku; Káča
mu vyčítala, koli mu grošů dala. Sš. P. 256.,
688. Svědomí mu to vyčítá. Šd. Tu jim vy-
čítali a vypsali každému z nich život jich.
Bart. 22. Sám chybný jinému nevyčítej, mit
Butter auf dem Kopfe gehe nicht an die
Sonne. Dch. Nemá co jeden druhému vy-
čítať. Vz Vada. L. Kolik jsi mně šátků dala,
že jsi mně je vyčítala?; Tam ti budou vy-
čítat, že není nic tvého. Er. P. 270., 302.
Kom. — co komu kdy jak: v nahodilém
pohnutí (vytýkati), Sych., s haněním. Reš.
Něco v krátkosti v., Byl., krátkými slovy.
Ojíř. V. někomu něco hanlivými slovy. Kká.
Td. 321. Vždy do desátého vyčítajíce stí-
nali. Pass. 825. Protož mu je (peníze) odtud
proti cedulce, že je přijal, vyčísti moci
budete. Žer. 348. Když již vyčetl ctnosti a
moci jejie pod podobenstvím dřivie voňa-
vého. Hus III. 56. Patriarchy, kteréž vyčítá
až do Adama. BR. II. 211. Spasitel v súdný
deň vyčte šest skutkóv milosrdných. Hus

I. 140. — co kde. Mládenec prenášal velikú
knihu z jednoho na druhý (stůl) a na kaž-
dom stole vyčítal dakoľko mien z tej knihy.
Dbš. Pov. III. 65. I vyčítá Bóh tu v zákoně
mnoho příbuznosti. Hus I. 207. — proč.
Nevyčítati všeho pro tesknosť. Jel. — se
z čeho před kým (z počtu se vyvésti).
Ze všeho se vyčetl. Ros. Z hřivny se vy-
čítati musíš před pánem. Kanc. — se. Na-
před se vyčítejme (přede hrou vylosujme
říkánkami). Mor. Šd. — že. Vždycky jenom
mně vyčítá, že mám kabát plný záplat. Er.
P. 273. a.

Vyčistiti, vyčisť, vyčistě (íc), il, štěn,
ení; vyčisťovati = čistým učiniti, ausreini-
gen, rein machen, säubern, aussäubern, aus-
putzen, ausklären; čistěním vyndati, reini-
gend absondern; vyhladiti, poliren; se, sich
reinigen, sich ausleeren, purgiren. Jg. —
co: komín, obuv, šaty, pokoj, zuby, nádobí,
oči, uši, rány, stoku, vodu, obilí, vlnu, ža-
ludek (život, tělo = vyprázdniti). Us. V.
hodiny. Uš. Šp. Pán duši vyčistí; Vyčisť
nečistoty zlého skutka, ktož Bohu dóm při-
pravuje myslí; Kazatel má vypraviti své
sieti t. j. řeč vyčistiti, jíž má lidi z moře
tohoto světa Kristovi loviti. Hus I. 336.;

II. 209., 279. — co čím (od čeho): skle-
nice vodou, V., zlato ohněm, Jg., mozek
kýcháním, Kom., žloutenici potem (vz Žlou-
tenice). Lk. Od viny utrpením duši vyčistiti;
Pravie-li (kněžie), že oni mají moc, aby vy-
čistili svým odpuštěním neb zadrželi kají-
ciemu, tehdy lživě a marně pýchají; Niko-
dem tiemto sv. čtením byl jest vyčištěn