sb157-05 0..8296

905

z nevěry. Hus II. 159., 228. Aby byl vyči-
štěn pokáním. Šf. A vyčistiv ji dary ducha
sv. ode všech hřiechóv sobě ji za manželku
pojal. Hus III. 50. (Tč. ). — co komu: koni
kopyta. D. — co od čeho: rolí od pýře,
Kom., obilí od plev, Šp., zemi od zlodějův,
Jg., vosk od medu. D. Vyčisť se ode všech
světských věcí. V. Od hřiechu věrné vyči-
stil; Chtěli je v. od hřiechóv; Připraviece
jemu dóm t. j. vyčistiece duši od hřiechóv;
Zlá mysl, nebude-li prve bázní převrácena,
od hřiechov obvyklých nebude vyčištěna.
Hus I. 166., 183., II. 5., 266. (Tč. ). — Bern.,
Br. — co kdy: vodu po vypálení n. destil-
lování. Vys. — co, se z čeho (odkud):
se z viny, Jg., plevy z obilí, D., skvrny ze
šatu. Us. Každý z nás prinese bílý chléb,
slaninu, jestli vyčistíte z té hory brezinu.
Sl. ps. Tč. Již má veliké znamenie, že mu
pán Bóh ty hřiechy z duše vyčistil. Hus I.
247. — co kde. Nemají moci, aby koho
v duši vyčistili od hřiecha, ani aby čistého
od hřiecha, když by chtěli, učinili nečistého.
Hus II. 342. — co po kom. Hod památný
posvěcenie chrámu, kteréž sú byli učinili
Machabejští, když sú chrám po pohanech
v-li a jeho posvětili. Hus II. 418. — proč.
Maria Magdalena přišla k Ježíšovi a nohy
zmyla a prve pro žalosť a pro milovánie
od hřiechóv jest vyčištěna. Hus II. 271.
(Tč. ). — jak. Buoh ji (duši) svú mocí vy-
čistí od poškvrny; (Kněz) nemóž mocí svú
duše hřiešného od poskvrny v.; Vyčistím
ostatky domu Jeroboam, jakož bývá dóm
vyčištěn až do čistoty. Hus I. 30., 340.,
447. (Tč. ). — se. I řekl sem kněžím a v-li
sě a přišli k ostražení bran a k svěcenie
svátku. Hus I. 132. Víno se vyčistilo. Us.
V. se = vyprázdniti se, sich entleeren. D.

Vyčistivý = který vyčišíuje, reinigend,
purgirend. V. věc. Ras.

Vyčiščovati = vyčišťovati. Na Slov. Bern.

Vyčišeti, vz Vyčichnouti.

Vyčištění, n., die Reinigung. Vz Vy-
čistiti. A smrť jest naše v. Hus III. 278.
V. hřiechóv. Hus I. 320. Bývá přísaha k v.
od zlého t. j. aby ukázal sě ten čist, na
něhož kladú vinu. Hus I. 100. (Tč. ).

Vyčištěný; -ěn, a, o, gereinigt. Vz Vy-
čistiti. — čím. A když přijde nalezna jej
(dom) chvoštišti vyčištěn a okrášlen. Hus II.
100. — od čeho. V-ný od malomocenstvie
měl se ukázati kněžím. Hus II. 341. (Tč. ). —
čeho. Když bude duše všech skvrn vyči-
štěna. Št.

Vyčišťovací, zum Reinigen dienend, Rei-
nignngs-. V. kotel, Techn., lékařství. Sal.
226. 36.

Vyčišťování, n., öftere Reinigung.

Vyčítání, n, das Her-, Aufzählen. V. V.
rodu. Jel. — V., die Vorrückung, Vorhal-
tung, Vorwerfung. V. zločinu. Reš. — V. =
čtení, die Durchlesung. V. knihy. Bern. —
Vz Vyčitek.

Vyčítanka, y, f. = říkačka, říkánka, jížto
přede hrou se vyčituje, das Loos, Loosen.
Vz Vyčísti. Na Slov. Dbš. Obyč. 141.

Vyčítaný; -án, a, o, hergezählt, aufge-
zählt. Us. Sotva peniaze boli v-né. Na Slov.

Dbš. Pov. I. 453. (Sd. ). — V., vorgeworfen.
Bern.

Vyčítati, vz Vyčísti.

Vyčítavě, vorwurfsvoll. Ptal se trochu
v. Sk. V. namítati. Dch.

Vyčítavý = plný výčitků, vorwurfsvoll.
Dch. Pojednou se jala bednářka hlasem pla-
kati a spustila vyčítavou. Sk. V. zor., Čch.
Bs. 143

Výčitek, tku, m., Č., výčitka, y, f. =
vyčítání, vytýkání, der Vorwurf. Vz Vyčí-
tání. Dělati někomu v-ku, výčitky. Us. Vý-
čitky činiti; Proti v-ku se ohraditi; Pichlavé
v-tky, spitzige Vorwürfe; Výčitek odčiniti,
den Vorwurf wett machen; Vydati se vý-
čitkům; Výčitek mimo sebe pustiti; V-tky
minouti, über die Vorwürfe hinweggehen;
Ten v. jde na něj, trifft ihn; Nemyslil jsem,
že si tam půjdu pro výčitek; Nezůstalo mu
to bez výčitek; Pro svatý pokoj přijal jsem
ten v.; Bylo to nějakých výčitků! Dch. Vý-
čitka svědomí. Šd. Za liché výčitky někoho
pokárati. Us. Bedřich zahanben a se všech
stran výčitkami zasypán jsa slíbil, že pří-
činy žaloby odstraní; Ta v. padá na volící
knížata; Aby odvrátil od sebe v-tku věro-
lomnosti. Ddk. IV. 62., VI. 33., 79. (Tč. ).
V ostré seči metá naň výčitky a důtky.
Kká. Td. 151. Aby nedůvodnosť výčitek
jemu předvrhaných ukázal. Sš. Sk. 75.

Výčitný, vorwurfsvoll. V. slova. Hdk.

Výčitok, tku, m. = výčitek. Na Slov.
Ssk.

Vyčitování, n. = vyčítání. Na Slov. Bern.

Vyčitovaný; -án, a, o = vyčítaný. Na
Slov. Bern.

Vyčitovatel, e, m., der Hererzähler, Durch-
leser. Bern.

Vyčitovati = vyčítati. Vz Vyčisti. Na
Slov. Šf. — koho. Při hrách kedykoľvek
potrebno niekomu prevzať prvú úlohu ťažší
lebo nemilú, vždy takého vyčítajú zpomedzi
seba. Dbš. Obyč. 141. — V. = naříkati,
klagen. Na Slov. Ako tak vyčituje, otvori
sa odrazu stena. Er. Čít. 68. (Šd. ).

Vyčívený; -en, a, o. Starý, starý väzeň,
v-ný, lysý. Lipa I. 219. (Šd. ).

Vyčkajovati = vystrkati něčím drobným,
vyšibrovati, mit etwas Kleintheiligem aus-
füllen. — co čím kde. Rozpuklinu ve zdi
kaménky v. Doucha ex usu, Vys.

Vyčkání, n., das Abwarten. V. málokomu
uškodilo, ale nedočkavosť bez počtu lidí
zavedla. Hkš.

Vyčkati, vz Vyčekati.

Vyčkávání, n., das Abwarten, Tempo-
risiren. Dch.

Vyčkávaný, erwartet. V. žena. Čes. nov.

Vyčkavý = kdo vyčká, trpělivý, der etwas
abwartet, geduldig, abwartend, temporisi-
rend. Jg., Dch.

Vyčkov, Víčkov, a, m., byl hrad na
Mor. u Stražka. Vz S. N.

Vyčlánkovati = článků zbaviti, ausglie-
dern. L. — V. = vymknouti, ausrenken.
Bern. — se, entwischen, entschlüpfen. —
se kam. Ačkoľvek vlny morské západním
vetrom zbúrené dosť velikých baranov vá-
laly, vyčlánkovali sme sa do kúpela. Lipa
266.

268