Předchozí (904)  Strana:905  Další (906) |
|
|||
905
|
|||
|
|||
z nevěry. Hus II. 159., 228. Aby byl vyči-
štěn pokáním. Šf. A vyčistiv ji dary ducha sv. ode všech hřiechóv sobě ji za manželku pojal. Hus III. 50. (Tč. ). — co komu: koni kopyta. D. — co od čeho: rolí od pýře, Kom., obilí od plev, Šp., zemi od zlodějův, Jg., vosk od medu. D. Vyčisť se ode všech světských věcí. V. Od hřiechu věrné vyči- stil; Chtěli je v. od hřiechóv; Připraviece jemu dóm t. j. vyčistiece duši od hřiechóv; Zlá mysl, nebude-li prve bázní převrácena, od hřiechov obvyklých nebude vyčištěna. Hus I. 166., 183., II. 5., 266. (Tč. ). — Bern., Br. — co kdy: vodu po vypálení n. destil- lování. Vys. — co, se z čeho (odkud): se z viny, Jg., plevy z obilí, D., skvrny ze šatu. Us. Každý z nás prinese bílý chléb, slaninu, jestli vyčistíte z té hory brezinu. Sl. ps. Tč. Již má veliké znamenie, že mu pán Bóh ty hřiechy z duše vyčistil. Hus I. 247. — co kde. Nemají moci, aby koho v duši vyčistili od hřiecha, ani aby čistého od hřiecha, když by chtěli, učinili nečistého. Hus II. 342. — co po kom. Hod památný posvěcenie chrámu, kteréž sú byli učinili Machabejští, když sú chrám po pohanech v-li a jeho posvětili. Hus II. 418. — proč. Maria Magdalena přišla k Ježíšovi a nohy zmyla a prve pro žalosť a pro milovánie od hřiechóv jest vyčištěna. Hus II. 271. (Tč. ). — jak. Buoh ji (duši) svú mocí vy- čistí od poškvrny; (Kněz) nemóž mocí svú duše hřiešného od poskvrny v.; Vyčistím ostatky domu Jeroboam, jakož bývá dóm vyčištěn až do čistoty. Hus I. 30., 340., 447. (Tč. ). — se. I řekl sem kněžím a v-li sě a přišli k ostražení bran a k svěcenie svátku. Hus I. 132. Víno se vyčistilo. Us. V. se = vyprázdniti se, sich entleeren. D. Vyčistivý = který vyčišíuje, reinigend,
purgirend. V. věc. Ras. Vyčiščovati = vyčišťovati. Na Slov. Bern.
Vyčišeti, vz Vyčichnouti.
Vyčištění, n., die Reinigung. Vz Vy-
čistiti. A smrť jest naše v. Hus III. 278. V. hřiechóv. Hus I. 320. Bývá přísaha k v. od zlého t. j. aby ukázal sě ten čist, na něhož kladú vinu. Hus I. 100. (Tč. ). Vyčištěný; -ěn, a, o, gereinigt. Vz Vy-
čistiti. — čím. A když přijde nalezna jej (dom) chvoštišti vyčištěn a okrášlen. Hus II. 100. — od čeho. V-ný od malomocenstvie měl se ukázati kněžím. Hus II. 341. (Tč. ). — čeho. Když bude duše všech skvrn vyči- štěna. Št. Vyčišťovací, zum Reinigen dienend, Rei-
nignngs-. V. kotel, Techn., lékařství. Sal. 226. 36. Vyčišťování, n., öftere Reinigung.
Vyčítání, n, das Her-, Aufzählen. V. V.
rodu. Jel. — V., die Vorrückung, Vorhal- tung, Vorwerfung. V. zločinu. Reš. — V. = čtení, die Durchlesung. V. knihy. Bern. — Vz Vyčitek. Vyčítanka, y, f. = říkačka, říkánka, jížto
přede hrou se vyčituje, das Loos, Loosen. Vz Vyčísti. Na Slov. Dbš. Obyč. 141. Vyčítaný; -án, a, o, hergezählt, aufge-
zählt. Us. Sotva peniaze boli v-né. Na Slov. |
Dbš. Pov. I. 453. (Sd. ). — V., vorgeworfen.
Bern. Vyčítati, vz Vyčísti.
Vyčítavě, vorwurfsvoll. Ptal se trochu
v. Sk. V. namítati. Dch. Vyčítavý = plný výčitků, vorwurfsvoll.
Dch. Pojednou se jala bednářka hlasem pla- kati a spustila vyčítavou. Sk. V. zor., Čch. Bs. 143 Výčitek, tku, m., Č., výčitka, y, f. =
vyčítání, vytýkání, der Vorwurf. Vz Vyčí- tání. Dělati někomu v-ku, výčitky. Us. Vý- čitky činiti; Proti v-ku se ohraditi; Pichlavé v-tky, spitzige Vorwürfe; Výčitek odčiniti, den Vorwurf wett machen; Vydati se vý- čitkům; Výčitek mimo sebe pustiti; V-tky minouti, über die Vorwürfe hinweggehen; Ten v. jde na něj, trifft ihn; Nemyslil jsem, že si tam půjdu pro výčitek; Nezůstalo mu to bez výčitek; Pro svatý pokoj přijal jsem ten v.; Bylo to nějakých výčitků! Dch. Vý- čitka svědomí. Šd. Za liché výčitky někoho pokárati. Us. Bedřich zahanben a se všech stran výčitkami zasypán jsa slíbil, že pří- činy žaloby odstraní; Ta v. padá na volící knížata; Aby odvrátil od sebe v-tku věro- lomnosti. Ddk. IV. 62., VI. 33., 79. (Tč. ). V ostré seči metá naň výčitky a důtky. Kká. Td. 151. Aby nedůvodnosť výčitek jemu předvrhaných ukázal. Sš. Sk. 75. Výčitný, vorwurfsvoll. V. slova. Hdk.
Výčitok, tku, m. = výčitek. Na Slov.
Ssk. Vyčitování, n. = vyčítání. Na Slov. Bern.
Vyčitovaný; -án, a, o = vyčítaný. Na
Slov. Bern. Vyčitovatel, e, m., der Hererzähler, Durch-
leser. Bern. Vyčitovati = vyčítati. Vz Vyčisti. Na
Slov. Šf. — koho. Při hrách kedykoľvek potrebno niekomu prevzať prvú úlohu ťažší lebo nemilú, vždy takého vyčítajú zpomedzi seba. Dbš. Obyč. 141. — V. = naříkati, klagen. Na Slov. Ako tak vyčituje, otvori sa odrazu stena. Er. Čít. 68. (Šd. ). Vyčívený; -en, a, o. Starý, starý väzeň,
v-ný, lysý. Lipa I. 219. (Šd. ). Vyčkajovati = vystrkati něčím drobným,
vyšibrovati, mit etwas Kleintheiligem aus- füllen. — co čím kde. Rozpuklinu ve zdi kaménky v. Doucha ex usu, Vys. Vyčkání, n., das Abwarten. V. málokomu
uškodilo, ale nedočkavosť bez počtu lidí zavedla. Hkš. Vyčkati, vz Vyčekati.
Vyčkávání, n., das Abwarten, Tempo-
risiren. Dch. Vyčkávaný, erwartet. V. žena. Čes. nov.
Vyčkavý = kdo vyčká, trpělivý, der etwas
abwartet, geduldig, abwartend, temporisi- rend. Jg., Dch. Vyčkov, Víčkov, a, m., byl hrad na
Mor. u Stražka. Vz S. N. Vyčlánkovati = článků zbaviti, ausglie-
dern. L. — V. = vymknouti, ausrenken. Bern. — se, entwischen, entschlüpfen. — se kam. Ačkoľvek vlny morské západním vetrom zbúrené dosť velikých baranov vá- laly, vyčlánkovali sme sa do kúpela. Lipa 266. 268
|
||
|
|||
Předchozí (904)  Strana:905  Další (906) |