sb157-05 0..8296

906

Vyčmáchati = vymáchati, vyprati.
co kde. Vyčmáchej tu hadru v čisté vodě.
Mor. Šd.

Vyčmouditi, vyčmuď, il, zen, ení, na
Slov. děn, ění, vyčmuzovati, vyčmoudnouti,
dnul a dl, utí = vykouřiti, ausrauchen. Otevř
okna, ať trochu jizba vyčmoudne. Na Mor.
Tč. — co: dvě fajfky. Na Slov. Bern.
kdy: za den. Bern.

Vyčmuchati = vyčuchati, vyslíditi, aus-
spüren. — co kde.

Výčnělek, lku, m., der Fortsatz, Pro-
cessus. V. řasový, der Ciliarfortsatz, lůž-
kový, der Alveolar-, jehlancový, der Pyra-
miden-, trnový, der Stachel-, nadpažný (nad-
pažek), acromion; v. lebky (násadec), der
Schädel-, hákovitý, der Haken-; v. postranný
kosti patné, sustentaculum tali; v. kostní,
der Knochenfortsatz. Nz. lk.

Vyčnělina, y, f., ixeocá. Vz Vlšk. 5.

Výčnělka, y, f., vz S. N. X. 43.

Vyčnělosť, i, f., die Vorragung. Dch.

Vyčnělý, hervorragend, vorwartsgestreckt.
— kam: ku předu. Us. Dch.

Vyčnívání, n., das Hervorragen. Římsa
o velikém v. Zpr. arch. XI. 41.

Vyčnívati, hervorragen, vorstehen. Us.
Dch., Šp. — odkud. Jednotlivé vozy se
zavazadly vyčnívaly z této směsice jako malé
pevnůstky. Tč. exc. Jenom některá místa
z vody vyčnívají jako ostrovy. Us. Tč.

Vyčnuť = vyčítati, vorwerfen. — co
komu. U Opavy. Klš.

Vyčochniti, il, ění = za vlasy vytahati,
vykrákati, zausen. — komu. Us.

Vyčouhati, vyčuhovati = ven čníti, her-
vorragen. Dch., Vck. — kam jak Na
dobrou ruku nad zem to vyčouhá. Us.

Vyčouhlý, hervorstehend. Dch. — od-
kud: kámen ze skály v. Us. — V. = vy-
táhlý a slabý, aufgeschossen und schwach.
Us. Je velký? Je takový v. Us. Ntk. —
V. = vyzáblý, hubený, hager. Nz. lk. V.
jako sítí. Us.

Vyčouchlý = vyzáblý, mager. U Berouna.
Dch. — V. = zchytralý, klug. U Jižné. Vrů.

Vyčoutí, vyčuji, ul, ut, utí; vyčouvati,
vyčúvati = vyslýchati, aushören. Na Slov.
Bern.

Vyčpárati = vypchati. Na Slov. Ssk.

Vyčpěti, vyčpíti, ěl, ěn, ění, vyčpívati =
vyštípati, čpěním pokaziti, ausbeissen. —
co (čím). Však by to oči vyčpělo. Ros.
Všecky věci perné a čpavé kousavostí svou
mocnou vyžírají a vyčpívají. Byl. — Jg.

Vyčpulitelný = co lze vyšpuliti, auf-
werfbar, ausreckbar. V. pysky. Ssav. 140.

Vyčpuliti, vz Vyšpuliti.

Vyčreti, el, en, ení a et, etí; vyčírati =
vyvážiti, ausschöpfen. — co. A osudie jeho
vyčru. Jer. 48. 12. — co odkud: vodu ze
studně. Na Slov. Bern.

Vyčreviti, vyčrevovati = vystřeviti, vy-
pitvati, ausweiden. Na Slov. Bern.

Vyčteně = vyčta, aufzählend. V.

Vyčtení, n., vz Vyčísti. V. pramenů. Mus.
1880. 576. Sám u desk buď nebo jiného
k v. peněz pošli. Vš. Jir. 236. V. hrůzných
výstupů. Ddk. IV. 238.

Vyčtený; -en, a, o, aufgezählt. Vz Vy-
čísti. Pojistil jim všecky jejich země i statky
zejména vyčtené. Pal. Dj. IV. 2. 82. — V.,
vorgeworfen. Měla bych to všecko od něho
vyčtené. Us. Šd. — V. = kdo účty vydal.
Úředník nevyčtený = v počtech jsoucí, ein
in Verrechnung stehender Beamte. J. tr.,
Pal. Dj. IV. 1. 219. Jemu vzal jeho mly-
náře nevyčteného s jeho poplatky; Úřadník
nevyčtený. Půh. I. 250., 291., II. 589. (Tč. ).

Vyčtnouti = vyčísti. Na mor. Valaš. Vck.

Vyčtu, vz Vyčísti.

Vyčtveračiti, il, en, ení, durch Schel-
merei erhalten. — si co: biti. Us.

Vyčtvěřiti, il, en, ení = hrou získati,
durch Spiel gewinnen. Ros.

Vyčubati komu čím, durchprügeln. U
Olom. Sd.

Vyčubrati = vybiti. Na Slov.

Vyčuditi = vypuditi. — koho. U Žamb.
Kf.

Vyčúhati = vyčíhati. — koho kde: za
okny. Na Ostrav. Tč.

Vyčuhovati = vyčouhati.

Vyčuchati, vyčuchávati = vyslíditi, vy-
hledati, vyčmuchati, vyčíhati, ausspüren,
ausspähen. — co. Přece to vyčuchal. Us.
Pes zajíce vyčuchal. Ros. — kde: v ko-
moře, na půdě, za pecí atd.

Vyčuchnouti = vyčichnouti. Otevři okno,
aby to tu trochu vyčuchlo. Mor. a Slez.
Šd.

Vyčulati = vyčurati. Na Ostrav. Tč.

Vyčupčiti = vyšlehati, auspeitschen. Na
Slov. Bern.

Vyčurati se, vyčičati se = vyscati se
(o dětech), harnen, pissen, wischein. Vz Vy-
čulati. — kam. Vyčurej se do hrnce, na
dvůr. Us. Šd.

Vyčurditi, il, ění = vynadati, aufheissen.
To sem mu vyčurdil! Us. u Rychn., u Něm.
brodu a j. Hvlk., Msk.

Vyčurchati = vytrhati, ausreissen, aus-
raufen. — co komu: vlasy. Na Ostrav. Tč.

Vyčúvati, vz Vyčouti.

Vyčvachovati = vystříhati. — co kam:
vodu na někoho v. Na Mor. Kld 182.

Vyčvati = vyštvati. — koho čím: psy.
Na Mor.

Vyďábliti, il, ení = ďáblů vynadati. Na
Mor. Šd.

Vydací peníze = vydány býti mohoucí,
ausgebbar. Us. V. list n. ukázka, der Aus-
folgschein, Extraktionsschein, Nz., povolení
(p. k vydání, die Erfolglassungsverwilligung).
J. tr.

Vydadati se = vyspati se (o dětech),
ausschlafen (in der Kindersprache). Us.

Vydachu, zastr. = vydali. Kat.

Výdaj, e, m. = vydání, die Ausgabe.
Hospodář má všecky výdaje a příjmy sčí-
tati. Koubl. V. na nejvyšší dvůr. die Civil-
liste. J. tr. Má veliké v-je. Us. Šd. Poklad-
nice na výdaje (výdajni, výdajová), die Aus-
gabskasse; Ve výdajích (ve vydání) býti,
in Ausgabe stehen; Počísti n. počítati něco
mezi výdaje, etwas in Ausgabe stellen. Nz.
Podaj a v. nějaké zásylky, Auf- und Ab-
gabe einer Spedition. Dch. Není velkých
příjmů bez velkých výdajův. Pk. Vz Vy-