sb157-05 0..8296

908

mně šuhajek vedařiti nemůže. Sš. P. 656. —
se po kom: po otci. Us. — se z koho.

Vydařil se z jiných. Ros. Ze sta sotva jeden
se vydařil. Ros. Ze sekty této nevydařil se
žadný čelnější theolog. Pal. Děj. IV. 1. 396.
Z Pikhartů také by se snad někdo v-řil,
ježto by.... Čr. — se čím: dobrou my-
šlénkou (vyznamenati se). Ta břitva se vy-
dařila svým dobrým ocelena. Dch. — se na
co. Však se někdo na to zelí vydaří (přijde j
zloděj). Us. — jak. To manželství se ne-
šťastně v-lo. Dch. Ale účinek toho v-řil se
naopak. Pal. Dj. V. 1. 170. V dobré konce
se mu to v-lo. Kos. Ol. I. 146. Velkomysl-
nosť Ptáčkova v-la se jim ke zlému. Pal.
Dj. IV. 1. 95. Bohatstvo se v-lo v konce
zlé. Kos. Ol. I. 146. — kde. Aby se vy-
dařil na poli chlebíček. Er. P. 76. — kdy.
Ríše ztratila panovníka, jaký se jen za sta-
letí jednou vydaří. Ddk. III. 75. (Tč. ). —
že. Též se mi to vydařilo, že jsem někdy
zahřešil a lál (= accidit, přihodilo se mi);
Někdy se to též vydaří, že se poškvrníme
(accidit). Ve Slez. Šd. — aby. Vždy někdo
se vydaří (najde), aby mi pravdu oznámil
Žer. 331.

Vydarování, n., die Verschenkung. Bern.

Vydarovaný; án, a, o, ausgeschenkt,
verschenkt. Bern.

Vydarovati = podarovati, verschenken.
— co: knihy. Bern.

Výdatek, tku, na., die Ausflussmenge,
v mech. Nz. — V. = vydání, die Ausgabe,
Kosten. L.

Vydati, vydám, 3. pl. vydají a vydadí
(BR. 11. 78. a), vydej, vydaje (íc), al, án, ání,
vydávati = ven dáti, od sebe dáti, aus-, her-
ausgeben, aushändigen, ausantworten, über-
antworten, ausliefern, ausfolgen, hinaus-,
übergeben; vystaviti, aussetzen, blossetzen,
preisgeben; obětovati, dáti, hingeben, opfern,
aufopfern; ostatek vydati, vrátiti, doplatiti,
den Uiberschuss herausgeben; vdáti, (Kat.
244. ), die Tochter verheirathen; vypouštěti,
von sich geben; v. peníze, ausgeben, an-
bringen; ploditi, vynésti, bringen, hervor-
bringen, tragen; oznámiti, ohlásiti, bekannt
machen, ausfertigen; pronášeti, vorgeben;
vydáviti, ausspeien, von sich geben; v. po-
čet, Rechnung, Rechenschaft geben, ablegen;
okázati, označiti, dáti znáti, anzeigen, an-
deuten, zu erkennen geben; vyjeviti, offen-
baren; uložiti, auferlegen, aufgeben; poslati,
schicken, verhängen; vlastnosť n. jakost ně-
čeho ustanoviti, ausgeben, die Beschaffen-
heit einer Sache bestimmen; vypustiti, her-
vorragen lassen, vorrücken; sporým býti,
ausgeben, ergiebig o. ausgiebig sein; se =
poddati se, jíti, dáti se, sich begeben, sich
verfügen; oddati se něčemu, pustiti se do
něčeho, počíti, sich ergeben, sich verlegen,
darauf legen, sich über etwas machen, sich
befleissen, unternehmen; obětovati se, sich
aufopfern, sich hingeben; poddati se, uká-
zati se, sich ergeben, sich zeigen; vdáti se,
heirathen; vypuknouti, ausbrechen. Jg. —
abs. Vydává žito (hodně sype), mouka
(mnoho se z ní napeče), roh dobře (má
silný hlas), pes (štěká). Us. Tvář mysli zr-
cadlo, vydá hned, co tam padlo. Č. M. 266.

Vydať, Bože, vydať, ale vediet ako! Sl. ps.
328. (Šd. ). — co, koho: peníze, knihy,
plod, zákony (ustanoviti); přikázání, poru-
čení (oznámiti); paprslky, V., učení, Br.,
jatého, Jel., žalostné hlasy, Troj., karty,
D.; země vydává obilí, plody atd.; v. no-
viny, světlosť, jasnosť, smrad, zvuk, hlas,
pivo n. víno (prodati), počet, otázky, úsu-
dek, chválu; kámen vydává oheň, Us.; strom
vydává ovoce, dům činži; ortel smrti v., D.;
v. vůni, Kom., zloděje, zločince. Zlob. V.
kvitanci, rozkaz, summu, náhradu, směnky
(ausstellen), J. tr., svědectví o něčem. Br.,
Chč. 616. Měl mu v. 6 zlatých a vydal mu
jen čtyry, dva zlaté mu zadržel. Us. Šd. V.
málo (mnoho) řeči (málo n. mnoho mluviti).
U Olom. Sd. Kvilbu v. Sš. II. 49. Zpomněl
na mne pán Bůh můj, abych vydal počet
svůj. Sš. P. 776. V. svolavou, pozov (trou-
biti, aby se myslivci sešli). Šp. Také když
jsú svědectví vydávali neb přísahali, tehdy
pokuty peněžité byly jsú jim uloženy. CJB.
407. O plování Holanderuov jsou obzvláštní
spisy a knihy vydány; Dítě hrozný hlas
vydávalo; Kalendáře a pranostiky vydával;
Krištof Harant vydal knihu tisěnou řečí
českou o svém do země svaté putování;
Spis svuoj a omluvu vuobec vydali. Dač.
I. 190., 196., 158., 222., 245. Císař vydav
tento list, směl jej také zrušiti; Za to vy-
koupil Vladislav křesťanské otroky od všech
židův a vydal dotčený zákon. Ddk. II. 336.,
IV. 155. Že je (hřivny) v. nechce, leč mu
Toman vrátí jeho. NB. Tč. 144. Naučení
k orteli, podlé práva rozsúdíe, vydáváme;
Abyste nám na to zřetedlnější naučení, na
kterém místě a kterými slovy Černý Václ.
Blažkovi tu řeč hanlivú odvolati má, vedlé
práva vydati ráčili. NB. Tč. 266., 236. V.
listy, ausfolgen. Arch. II. 40. Slibujem ty
úroky vydávati a platiti. List z roku 1467.
Naučení dvoje vydal. BR. II. 216. Vydej
počet z brava svého. Dal. 111. Vydal list,
komuž chtěl. Půh I. 235. Přebývat přišel
si, ale ne aby zákony vydával; Slovo božie,
to věz Kristus, odpúšie hriechy, ale kněz
úřad svój vydává. Hus II. 355., III. 220.
U méj maňy hudci hrajú, mladšúsestru
vydávajú (vdávají). Sl ps. 336. Už máme
svatbičku, vydáváme Aničku. Br. P. 80.
Jak najstarši (dceru) vydaval, tři sta tolaru
s ňu daval; Včil nám mosíte dcerečku vy-
dati; Zle ste mia, maměnko, zle ste mia
vydali, jak byste mia byli za humno vy-
hnali. Sš. P. 118., 427., 495. (Tč. ). Matka
na to nědbala, tým dálej ju vydala. Sš. Vy-
dával sestry. Půh. II. 215. Dcerku vydati.
GR. — čeho, chybně, leč by to byl par-
titivní genit. Ten vydal peněz (neurčitou
měrou). Vydati hradu šp. m.: hrad (celý).
Brt. Právě se modliti jest, v žalosti lásky
lkáni z srdce, ale ne krásných slov vydá-
vati. Hus II. 316. Proto mosili úrokóv vy-
dávati. Půh. I. 231. — co, koho, se k čemu
(proč). Vydám všecky k zabití, Bibl., k meči.
Plác. V. se k vůli něčí. Troj. K vyzvání
soudcovu vydal soused svědectví. Ml. V.
někoho k potrestání. Us. Vydav jej (Petra)
čtyřem čtverníkům vojáků k ostříhání. Sš.
Sk. 140. Knížeti vydána byla k obživě župa