sb157-05 0..8296

912

Kňahňa sa vyslovila, že viac s nikým tan-
covať nebude, čoby sa priam ak živ nemala
vydať. Dbš. Pov. I. 412. Radši bych umřela,
lež (= než) bych sa vydala; Barborka sa
vydávala, fojtového Janka brala; Dy sa
milá vydá, kam já budu chodit?; Ja, moja
děvečko, nestaraj sa, uvij si věneček, vydaj
sa. A na což bych já sa vydávala? Není
koňům ovsa, není sena; Vydať sa je vydať,
ale odvydávať; něni to, můj Bože, chleba
vypožčjávať; Jo sa vydovać něbudu, jech
(sem) mlado, nimom (nemám) rozumu; Já
sem sa vydala, leda muža měla, leda ludé
řekli, že jsu mladá žena; Přiletěl k ní kra-
holíček malý vták, budeš-li sa, laštověnko,
vydávať? Sš. P. 94., 131., 241., 265, 426.,
462., 495., 692. (Tč. ). Vydať sa je vydať,
ale odvydávať! veru, to len neni chleba vy-
poščávať; Kedz sa dzievča vydá, jakoby
umrelo, akoby ho vecej na svece nebylo;
Kedz sa dzievča vydá, jakoby vymrel svet;
Ryba z vody vynde, ráda by do vody, keď
sa divča vydá, ráda by slobody; Keď sa
dzievča vydá, jakoby vymrel svět, jakoby
odpadol s červenej růže kvet; Budem sa ja
vydávať, keď sa bude suchý javor zelenať;
Přišiel som sa vyzvedati (vyzvídati), či sa
budeš vydávati. Sl. ps. 18., 144., 165., 221.
(Tč., Šd. ). Ťažko se zelenať suchým halu-
zinkám, ešte ťažšie vydať chudobným diev-
činkám. Sl. ps. Môj ručníček červený upadol
mi do vody, budem sa ja potom vydávala,
až keď budú jahody; Dievčatká, dievčatká,
moc nepreberajte, kým ste ešte mladé, vtedy
sa vydajte; Lem spivajme sebe, poky času
máme: šicko to prestane, keď sa raz vy-
dame. Sl. spv. I. 34., VI. 211., 231. (Šd. ).

Vydatí, n. = vdání. Lipo, lipo lipatá,
škoda mého vydaťá (= výdaje). Sš. P. 472.

Vydatkový, Ausgabe-. V. knihy. L.

Vydatně, ausgiebig. V. ho podporoval,
lépe: účinně, platně, velmi, s dostatek. V.
působiti. Us. V. ji podporoval; Aby s to
byl v. státi při králi. Ddk. II. 318., IV. 6.,
V. 153. (Tč. ).

Vydatnosť, i, f., die Ausgiebigkeit. Dch.
V. síly parního kotlu. Hrm. 18. Cf. Vydatně.

Vydatný = vydajný, sporý, ausgiebig,
reichhaltig. V. strava (živná, výživná). Krok.
Nejsou rostliny všecky stejně vydatné. Pr.
Chym. V. síla. Kř. Stat. 1. Méně v-tna byla
jeho činnosť literarní. Mus. 1880. 474. V.
pomoc, podpora, výtěžek ze stříbrných dolů.
Ddk. II. 168., 285., III. 4., 232., IV. 70. (Tč. ).
Vydatnější jest slovo Na (= tu máš)! nežli:
Naděl pán Bůh! Šd. Cf. Brs. 2. vyd. 259.

Vydatý, vz Vydaný (vdaný). Na Mor.,
na Slov. a ve Slez. Já jsem vydatá v Pod-
vihově. Slez. Šd. Roby svobodné jsú chvály
hodné, jak jsú vydaté, jsú jenom plodné.
Slez. Tč. Kral Zigmund nemal mužského
potomka jediné dceru Alžbetu, vydatú za
Albertom rakúskym. Phld. III. 3. 215.

Výdava, y, f. = výdaj, vydání, die Aus-
gabe. Na Slov. Phld. I. 5. 200.

Vydávací, Ausgabs-, Verlags-. V. list.
Dch. V. právo, úřad.

Vydávač, vydavač, e, m., der Heraus-
geber, Verleger. Jichžto zákonov jeden jest

mistr a v. Kristus. Hus III. 84. V. pokrmu,
obilí, V., zákona, Aqu., dcery, knihy. Bern.

Vydávačka, vydavačka, y, f., die Her-
ausgeberin. D.

Vydávačův; -ova -ovo, dem Herausgeber
gehörig. Us.

Vydávání, n., die Herausgabe, der Ver-
lag, die Emission. V. díla po sešitech. Us.
V. časopisu, Mus. 1880. 149., bankovek.
J. tr. O v. na mne té otázky. BR. II. 83. b.
Protož má obžalovaný ten dluh v tejto při
žalobnici zaplatiti a potom odbuda jie, má-li
pak k žalobnici o přijímánie anebo vydá-
vánie co mluviti, o to bude moci k nie hle-
děti a na nie dobývati právem. NB. Tč.
32. — V. = vdávání, das Heirathen. Pře-
neščasné v., dyž otce, mateře není; Pěkně
vám děkuji, můj tatíčku milý, za dobré cho-
vání, za zlé v.; Nechaj toho vydaváňá, ty
si ešče hrubě mladá. Sš. P. 139., 147., 706.

Vydávatel, vydavatel, e, m., der Her-
ausgeber, Emissär, Verleger, Aussteller. V.
(vydávce) směnky, listiny, der Aussteller
eines Wechsels, einer Urkunde. Nz., J. tr.
Jako pravý Bůh a v. zákona. BR. II. 34. a.
790. a. V. stravy, Us., zákona, Bibl., práv,
knihy. Jel.

Vydávatelka, vydavatelka, vydáva-
telkyně, ě, f., die Herausgeberin. D.

Vydávatelna, vydavatelna, y, f., das
Ausgabebureau. V. novin. Us.

Vydávatelstvo, vydavatelstvo, a, n., die
Herausgeber, Verleger. Krok. I. a. 17.

Vydávati, vz Vydati.

Vydávce, vydavce, e, m. = vydavatel.
Mus., Nz. V. směnky, der Trassant. Šp.

Výdavčí, ího, m. = vydávatel. Kom.
Prax. 208. — V., adj., Ausgeber-.

Výdavek, vku, m., = co vydáno, die
Ausgabe, Herausgabe. V. peněz (vydání,
náklad), die Ausgaben, Auslagen. Sl. let.
II. 154. Priehľad příjmov a výdavkov. Let,
Mtc. sl. V-ky na vydobytie a opravenie
hradu. Sl. let. I. 293. — Na Slov. také:
vydávenina, das Ausgebrochene; vdavky,
die Heirath. Bern.

Vydávení, n., das Erbrechen, Speien;
Ausquetschen, Auspressen.

Vydávenina, y, f. = blina, dávenina,
das Gespieene.

Vydávený; -ven, a, o = co vydáveno,
ausgebrochen, ausgespieen. — V. = vytla-
čený, ausgequetscht, ausgepresst. V. míza.
V. — odkud (z čeho). Rostl.

Vydáviti, vydav, il, en, ení; vydavovati
= vytlačiti, auspressen, herausdrücken, aus-,
herauswürgen; vytisknouti, vytlačiti násilně,
auspressen; vyvrhnouti ze sebe, speien, von
sich geben. — co odkud (čím, jak, proč):
víno rukama z hroznů (vytlačiti). Leg. Ně-
koho mocí z panství. Tkad. V. vody z ko-
ření. Db. Z velikého hněvu žluč ze sebe
vydávil. Záv. Všecky klevety ze sebe v.
Sych. — co kudy: skrze šat (vytlačiti).
Lék. kn. V. vodu proštipem. Db. — co:
jídlo (ze sebe vyvrhnouti). D., BR. II. 850.
b. — se. Kdyby se mohl vydáviti. Ros.

Vydávka, y, f., die Ausgabe. V. listů
na poště. J. tr. Mámy letos hrubě velké
v-ky. U Opavy. Klš. — V. = díl trámu