Předchozí (911)  Strana:912  Další (913) |
|
|||
912
|
|||
|
|||
Kňahňa sa vyslovila, že viac s nikým tan-
covať nebude, čoby sa priam ak živ nemala vydať. Dbš. Pov. I. 412. Radši bych umřela, lež (= než) bych sa vydala; Barborka sa vydávala, fojtového Janka brala; Dy sa milá vydá, kam já budu chodit?; Ja, moja děvečko, nestaraj sa, uvij si věneček, vydaj sa. A na což bych já sa vydávala? Není koňům ovsa, není sena; Vydať sa je vydať, ale odvydávať; něni to, můj Bože, chleba vypožčjávať; Jo sa vydovać něbudu, jech (sem) mlado, nimom (nemám) rozumu; Já sem sa vydala, leda muža měla, leda ludé řekli, že jsu mladá žena; Přiletěl k ní kra- holíček malý vták, budeš-li sa, laštověnko, vydávať? Sš. P. 94., 131., 241., 265, 426., 462., 495., 692. (Tč. ). Vydať sa je vydať, ale odvydávať! veru, to len neni chleba vy- poščávať; Kedz sa dzievča vydá, jakoby umrelo, akoby ho vecej na svece nebylo; Kedz sa dzievča vydá, jakoby vymrel svet; Ryba z vody vynde, ráda by do vody, keď sa divča vydá, ráda by slobody; Keď sa dzievča vydá, jakoby vymrel svět, jakoby odpadol s červenej růže kvet; Budem sa ja vydávať, keď sa bude suchý javor zelenať; Přišiel som sa vyzvedati (vyzvídati), či sa budeš vydávati. Sl. ps. 18., 144., 165., 221. (Tč., Šd. ). Ťažko se zelenať suchým halu- zinkám, ešte ťažšie vydať chudobným diev- činkám. Sl. ps. Môj ručníček červený upadol mi do vody, budem sa ja potom vydávala, až keď budú jahody; Dievčatká, dievčatká, moc nepreberajte, kým ste ešte mladé, vtedy sa vydajte; Lem spivajme sebe, poky času máme: šicko to prestane, keď sa raz vy- dame. Sl. spv. I. 34., VI. 211., 231. (Šd. ). Vydatí, n. = vdání. Lipo, lipo lipatá,
škoda mého vydaťá (= výdaje). Sš. P. 472. Vydatkový, Ausgabe-. V. knihy. L.
Vydatně, ausgiebig. V. ho podporoval,
lépe: účinně, platně, velmi, s dostatek. V. působiti. Us. V. ji podporoval; Aby s to byl v. státi při králi. Ddk. II. 318., IV. 6., V. 153. (Tč. ). Vydatnosť, i, f., die Ausgiebigkeit. Dch.
V. síly parního kotlu. Hrm. 18. Cf. Vydatně. Vydatný = vydajný, sporý, ausgiebig,
reichhaltig. V. strava (živná, výživná). Krok. Nejsou rostliny všecky stejně vydatné. Pr. Chym. V. síla. Kř. Stat. 1. Méně v-tna byla jeho činnosť literarní. Mus. 1880. 474. V. pomoc, podpora, výtěžek ze stříbrných dolů. Ddk. II. 168., 285., III. 4., 232., IV. 70. (Tč. ). Vydatnější jest slovo Na (= tu máš)! nežli: Naděl pán Bůh! Šd. Cf. Brs. 2. vyd. 259. Vydatý, vz Vydaný (vdaný). Na Mor.,
na Slov. a ve Slez. Já jsem vydatá v Pod- vihově. Slez. Šd. Roby svobodné jsú chvály hodné, jak jsú vydaté, jsú jenom plodné. Slez. Tč. Kral Zigmund nemal mužského potomka jediné dceru Alžbetu, vydatú za Albertom rakúskym. Phld. III. 3. 215. Výdava, y, f. = výdaj, vydání, die Aus-
gabe. Na Slov. Phld. I. 5. 200. Vydávací, Ausgabs-, Verlags-. V. list.
Dch. V. právo, úřad. Vydávač, vydavač, e, m., der Heraus-
geber, Verleger. Jichžto zákonov jeden jest |
mistr a v. Kristus. Hus III. 84. V. pokrmu,
obilí, V., zákona, Aqu., dcery, knihy. Bern. Vydávačka, vydavačka, y, f., die Her-
ausgeberin. D. Vydávačův; -ova -ovo, dem Herausgeber
gehörig. Us. Vydávání, n., die Herausgabe, der Ver-
lag, die Emission. V. díla po sešitech. Us. V. časopisu, Mus. 1880. 149., bankovek. J. tr. O v. na mne té otázky. BR. II. 83. b. Protož má obžalovaný ten dluh v tejto při žalobnici zaplatiti a potom odbuda jie, má-li pak k žalobnici o přijímánie anebo vydá- vánie co mluviti, o to bude moci k nie hle- děti a na nie dobývati právem. NB. Tč. 32. — V. = vdávání, das Heirathen. Pře- neščasné v., dyž otce, mateře není; Pěkně vám děkuji, můj tatíčku milý, za dobré cho- vání, za zlé v.; Nechaj toho vydaváňá, ty si ešče hrubě mladá. Sš. P. 139., 147., 706. Vydávatel, vydavatel, e, m., der Her-
ausgeber, Emissär, Verleger, Aussteller. V. (vydávce) směnky, listiny, der Aussteller eines Wechsels, einer Urkunde. Nz., J. tr. Jako pravý Bůh a v. zákona. BR. II. 34. a. 790. a. V. stravy, Us., zákona, Bibl., práv, knihy. Jel. Vydávatelka, vydavatelka, vydáva-
telkyně, ě, f., die Herausgeberin. D. Vydávatelna, vydavatelna, y, f., das
Ausgabebureau. V. novin. Us. Vydávatelstvo, vydavatelstvo, a, n., die
Herausgeber, Verleger. Krok. I. a. 17. Vydávati, vz Vydati.
Vydávce, vydavce, e, m. = vydavatel.
Mus., Nz. V. směnky, der Trassant. Šp. Výdavčí, ího, m. = vydávatel. Kom.
Prax. 208. — V., adj., Ausgeber-. Výdavek, vku, m., = co vydáno, die
Ausgabe, Herausgabe. V. peněz (vydání, náklad), die Ausgaben, Auslagen. Sl. let. II. 154. Priehľad příjmov a výdavkov. Let, Mtc. sl. V-ky na vydobytie a opravenie hradu. Sl. let. I. 293. — Na Slov. také: vydávenina, das Ausgebrochene; vdavky, die Heirath. Bern. Vydávení, n., das Erbrechen, Speien;
Ausquetschen, Auspressen. Vydávenina, y, f. = blina, dávenina,
das Gespieene. Vydávený; -ven, a, o = co vydáveno,
ausgebrochen, ausgespieen. — V. = vytla- čený, ausgequetscht, ausgepresst. V. míza. V. — odkud (z čeho). Rostl. Vydáviti, vydav, il, en, ení; vydavovati
= vytlačiti, auspressen, herausdrücken, aus-, herauswürgen; vytisknouti, vytlačiti násilně, auspressen; vyvrhnouti ze sebe, speien, von sich geben. — co odkud (čím, jak, proč): víno rukama z hroznů (vytlačiti). Leg. Ně- koho mocí z panství. Tkad. V. vody z ko- ření. Db. Z velikého hněvu žluč ze sebe vydávil. Záv. Všecky klevety ze sebe v. Sych. — co kudy: skrze šat (vytlačiti). Lék. kn. V. vodu proštipem. Db. — co: jídlo (ze sebe vyvrhnouti). D., BR. II. 850. b. — se. Kdyby se mohl vydáviti. Ros. Vydávka, y, f., die Ausgabe. V. listů
na poště. J. tr. Mámy letos hrubě velké v-ky. U Opavy. Klš. — V. = díl trámu |
||
|
|||
Předchozí (911)  Strana:912  Další (913) |