Předchozí (913)  Strana:914  Další (915) |
|
|||
914
|
|||
|
|||
D. — při čem. Při tom mnoho vydělal. D.
Při sudě 2 zl. v. Us. — si co: mnoho pe- něz. Us. V-li si ručky (přílišnou prací ruce unavili). Č. M. 124. Co si sám můžeš v., o to ani nepros. Bes. mlád. — si co nač: na spodky (dostati výprask). Us. V. něco na zlato (vyobraziti). Jel. Bětuška musela vydělávati na nemocného otce i na sebe. Us. Vydělal na kočku zvonec = nic. Mor. Brt. — co čím: studnici mramorem (vy- zdíti). Troj., vápnem, Rk., něco rukama, prací, dílem. Us. V. holiče mastnotou. Šp. — se v čem. V těch pracech se v. (děláním se unaviti). Cyr. — kde. Kůže v tříselnici vydělati, in der Lohbrühe, v prostoře řídko- vzdušné, im luftverdünnten Raume. Šp. Děti vydělávají ve škole až hrůza, treiben Dumm- heiten. Na Mor. Tč. Aby na svých grun- tech také struhy dostatečně vydělali, kudy by voda jíti měla. Arch. IV. 211. — co jak. V. kůže z kamence, weissgerben. Šp. — odkud. Aby hned od toho miesta, kdež ta voda stojí, ti staří příkopové vyděláni byli tak zhloubí a zšíří, aby ta všecka voda z těch rolí vypadnúti mohla. Arch. IV. 207. Šaty z truhly, chléb ze stola, buchty z trouby atd. v. = vyndati. Na Mor. Šd. Vydělávací, Gerbungs-. V. látka. Tech.
I. 362. V. náčiní. Us. — V., Erwerbungs-. V. ústav. Vydělávač, e, m., der Gerber. V. po-
dešvic, der Sohlenledergerber. Šp. Vydělávání, n., vz Vydělání. V. chleba,
der Broderwerb. Dch. — V., die Ausarbei- tung, Gerberei. V. juchty, die Juchtenberei- tung, koží, die Gerberei, konic, Rossleder- gerberei; v. hemlockým tříslem, die Hemlock- gerberei; v. kovy, die Metallgerbung; v. kamencem, die Alaungerbung; deska k v., die Zurichttafel; v. dle starého obyčeje, alt- hergebrachtes Gerbeverfahren. Šp. V. koží bez třísla. Vz Prm. 1878. č. 3. Výděleček, čku, m., ein kleiner Ver-
dienst. Vz Výdělek. Výdělečný, -ční, Erwerbs- V. cena. V.
vysvědčení, J. tr., činnosť, provod. Dch. V. nadbytek, der Uiberverdienst. Šp. 1. Výdělek, lku, výděleček, čku, m. =
zisk, der Gewinn, Profit, Erwerb, Verdienst. Nz. V. míti na něčem, Ros., z něčeho. Kr. mosk. V. odnésti; na v. kupovati. V. Ne- způsobilý k v-lku, erwerbsunfähig. Šp. Jest bez výdělku (bez výživy), erwerblos; Koupě na zisk, na výdělek, der Spekulationskauf; Ujma na výdělku; Co na výdělku někomu ujde, der Entgang am Gewerbe. J. tr. Pro- cento v-lku, das Verdienstprocent, sazba v-lku, der Verdienstsatz, účet z v-lku, die Verdienstrechnung, daň z v-lku (výdělková), die Erwerbsteuer. Šp. Čistý v. = čistý vý- nos, netto provenu, reiner Gewinn, Rein- ertrag (z čeho všecky výlohy se odpočítaly). Us. Šd. Dělá z menšího v-lku. Us. Oni dě- lají svatbu z v-lku, na v. (um zu verdienen, des Gewinnes halber). U Dobrušky. Vk. Ty peníze stržili jsme za čtyry stromy a ostatní měli jsme v-lkem. Us. V. někomu přebírati (o něj jej připraviti). U Bydž. Kšť., Dch. Lid náš umí sice vydělávati, ale neumí také v. zachovati. Boch. Smutné živobytí, když |
v-lku není; Za svým výdělkem jíti; V. na-
lepšiti. Dch. Spěšná práce nad výdělkem pláče; Šetrnosť — jistý výdělek. Prov. Šd. Lepší jistý výděleček než nejistý v. Sk. 2. Výdělek, lku, m. = co vyděleno jest,
das Ver-, Ausgetheilte. Bern. Vydělení, n., die Aus-, Vertheilung. Bern.
— V. = uřízení, die Resolution, Zusage. Bern. Vydělený; -en, a, o, vz Vyděliti.
Vydělič, vydělitel, e, m., der Austhei-
ler. Bern. Vydeliti, il, ení, vydelovati = delinu po-
ložiti, dřevenou podlahu dáti, den Fuss- boden legen. Na Ostrav. Tč. Vyděliti, il, en, ení; vydělovati, seinen
Theil hinausgeben, betheilen. — koho: syna (podíl jeho mu dáti). V. Mě už rodiče v-li. Us. Šd. Šak mia mamička vydělí, dá mně peřiny bez peří. Sš. P. 603. — komu. Takovýto chotár sme mu vydělili. Sl. let. V. 329. — V. = odděliti, odstraniti, ent- fernen. — odkud. Kdož by komu ve vino- hradě oblouky vykradl, toho mají z hor vyděliti. Od toho zboží svého vydělen. Lum. 1857. 882. a 883. Z r. 1576. — V., zusagen. Bern. Výdělkář, e, m., der Spekulant. Šp.
Výdělkářstvo, a, n., die Spekulation.
Kos. Ol. I. 79. Výdělkový, Erwerb-. V. daň (daň z vý-
dělku), die Erwerbsteuer; V. daň z výroby cukru, die E. auf Erzeugung von Zucker. Šp., Ddk. V. 345. List na v-vou daň, der Erwerbsteuerschein. Šp. V. činnosť. Kř. Stat. 2. Výdělnosť, i, f., die Abgesondertheit. L.
Výdělný, abtheilbar, absonderbar. L.
Vydělovač, e, m., der Austheiler. Bern.
Vydělování, n., die Aus-, Vertheilung,
Zusage. Bern. Vydělovati, vz Vyděliti.
Výdělový, od výdělu, Abtheilungs-.
Vydemonstrovati, z lat., vordemonstri-
ren. Kos. Ol. I. 246. Vydeptati = vyšlapati, austreten. — co:
cestu, chodník po trávníku. Na Ostrav. Tč. Vydeptavač, e, m, der Austreter. L.
Výděr, u, m. = vydírání, repetundae,
die Erpressung. Žije více z výděru než z výdělku. Na Mor. Tč. — V. = záděr na prstech, der Neider. Na Mor. Tč. Vyděrač, e, m., der Berauber, Erpresser,
Aussauger. Reš. Vyděračství, n. = výděr. Us.
Vydeřiti, il, en, ení, vydeřovati, heraus-
schlagen. — co komu čím odkud. Tú ranú oštiep z ruky mu vydeřil. NB. Tč. 104. Výděrka, y, f. Prv's mě utíral zlatú vý-
děrkú, včil mě utíráš leskovú hůlkú. Sš. P. 532. Vyderu, vz Vydříti.
Vyděsiti, il, en, ení; vyděšovati = vy-
strašiti, heraus-, aufschrecken. Vz Vydě- šený. — koho. Us. — co odkud. To mi radosť ze srdce vyděšuje. Nej. Najednou byl jsem vyděšen ze svých myšlének silným zahřměním. Tč. exc. — koho čím: střelbou. Vyděšeně, erschreckt, entsetzt. V. hle-
děti. Us. Šml. |
||
|
|||
Předchozí (913)  Strana:914  Další (915) |