sb157-05 0..8296

914

D. — při čem. Při tom mnoho vydělal. D.
Při sudě 2 zl. v. Us. — si co: mnoho pe-
něz. Us. V-li si ručky (přílišnou prací ruce
unavili). Č. M. 124. Co si sám můžeš v.,
o to ani nepros. Bes. mlád. — si co nač:
na spodky (dostati výprask). Us. V. něco
na zlato (vyobraziti). Jel. Bětuška musela
vydělávati na nemocného otce i na sebe.
Us. Vydělal na kočku zvonec = nic. Mor.
Brt. — co čím: studnici mramorem (vy-
zdíti). Troj., vápnem, Rk., něco rukama,
prací, dílem. Us. V. holiče mastnotou. Šp. —
se v čem. V těch pracech se v. (děláním
se unaviti). Cyr. — kde. Kůže v tříselnici
vydělati, in der Lohbrühe, v prostoře řídko-
vzdušné, im luftverdünnten Raume. Šp. Děti
vydělávají ve škole až hrůza, treiben Dumm-
heiten. Na Mor. Tč. Aby na svých grun-
tech také struhy dostatečně vydělali, kudy
by voda jíti měla. Arch. IV. 211. — co
jak. V. kůže z kamence, weissgerben. Šp.
— odkud. Aby hned od toho miesta, kdež
ta voda stojí, ti staří příkopové vyděláni
byli tak zhloubí a zšíří, aby ta všecka voda
z těch rolí vypadnúti mohla. Arch. IV. 207.
Šaty z truhly, chléb ze stola, buchty z trouby
atd. v. = vyndati. Na Mor. Šd.

Vydělávací, Gerbungs-. V. látka. Tech.
I. 362. V. náčiní. Us. — V., Erwerbungs-.
V. ústav.

Vydělávač, e, m., der Gerber. V. po-
dešvic, der Sohlenledergerber. Šp.

Vydělávání, n., vz Vydělání. V. chleba,
der Broderwerb. Dch. — V., die Ausarbei-
tung, Gerberei. V. juchty, die Juchtenberei-
tung, koží, die Gerberei, konic, Rossleder-
gerberei; v. hemlockým tříslem, die Hemlock-
gerberei; v. kovy, die Metallgerbung; v.
kamencem, die Alaungerbung; deska k v.,
die Zurichttafel; v. dle starého obyčeje, alt-
hergebrachtes Gerbeverfahren. Šp. V. koží
bez třísla. Vz Prm. 1878. č. 3.

Výděleček, čku, m., ein kleiner Ver-
dienst. Vz Výdělek.

Výdělečný, -ční, Erwerbs- V. cena. V.
vysvědčení, J. tr., činnosť, provod. Dch. V.
nadbytek, der Uiberverdienst. Šp.

1. Výdělek, lku, výděleček, čku, m. =
zisk, der Gewinn, Profit, Erwerb, Verdienst.
Nz. V. míti na něčem, Ros., z něčeho. Kr.
mosk. V. odnésti; na v. kupovati. V. Ne-
způsobilý k v-lku, erwerbsunfähig. Šp. Jest
bez výdělku (bez výživy), erwerblos; Koupě
na zisk, na výdělek, der Spekulationskauf;
Ujma na výdělku; Co na výdělku někomu
ujde, der Entgang am Gewerbe. J. tr. Pro-
cento v-lku, das Verdienstprocent, sazba
v-lku, der Verdienstsatz, účet z v-lku, die
Verdienstrechnung, daň z v-lku (výdělková),
die Erwerbsteuer. Šp. Čistý v. = čistý vý-
nos, netto provenu, reiner Gewinn, Rein-
ertrag (z čeho všecky výlohy se odpočítaly).
Us. Šd. Dělá z menšího v-lku. Us. Oni dě-
lají svatbu z v-lku, na v. (um zu verdienen,
des Gewinnes halber). U Dobrušky. Vk. Ty
peníze stržili jsme za čtyry stromy a ostatní
měli jsme v-lkem. Us. V. někomu přebírati
(o něj jej připraviti). U Bydž. Kšť., Dch.
Lid náš umí sice vydělávati, ale neumí také
v. zachovati. Boch. Smutné živobytí, když

v-lku není; Za svým výdělkem jíti; V. na-
lepšiti. Dch. Spěšná práce nad výdělkem
pláče; Šetrnosť — jistý výdělek. Prov. Šd.
Lepší jistý výděleček než nejistý v. Sk.

2. Výdělek, lku, m. = co vyděleno jest,
das Ver-, Ausgetheilte. Bern.

Vydělení, n., die Aus-, Vertheilung. Bern.
— V. = uřízení, die Resolution, Zusage.
Bern.

Vydělený; -en, a, o, vz Vyděliti.

Vydělič, vydělitel, e, m., der Austhei-
ler. Bern.

Vydeliti, il, ení, vydelovati = delinu po-
ložiti, dřevenou podlahu dáti, den Fuss-
boden legen. Na Ostrav. Tč.

Vyděliti, il, en, ení; vydělovati, seinen
Theil hinausgeben, betheilen. — koho:
syna (podíl jeho mu dáti). V. Mě už rodiče
v-li. Us. Šd. Šak mia mamička vydělí, dá
mně peřiny bez peří. Sš. P. 603. — komu.
Takovýto chotár sme mu vydělili. Sl. let.
V. 329. — V. = odděliti, odstraniti, ent-
fernen. — odkud. Kdož by komu ve vino-
hradě oblouky vykradl, toho mají z hor
vyděliti. Od toho zboží svého vydělen.
Lum. 1857. 882. a 883. Z r. 1576. — V.,
zusagen. Bern.

Výdělkář, e, m., der Spekulant. Šp.

Výdělkářstvo, a, n., die Spekulation.
Kos. Ol. I. 79.

Výdělkový, Erwerb-. V. daň (daň z vý-
dělku), die Erwerbsteuer; V. daň z výroby
cukru, die E. auf Erzeugung von Zucker.
Šp., Ddk. V. 345. List na v-vou daň, der
Erwerbsteuerschein. Šp. V. činnosť. Kř.
Stat. 2.

Výdělnosť, i, f., die Abgesondertheit. L.

Výdělný, abtheilbar, absonderbar. L.

Vydělovač, e, m., der Austheiler. Bern.

Vydělování, n., die Aus-, Vertheilung,
Zusage. Bern.

Vydělovati, vz Vyděliti.

Výdělový, od výdělu, Abtheilungs-.

Vydemonstrovati, z lat., vordemonstri-
ren. Kos. Ol. I. 246.

Vydeptati = vyšlapati, austreten. — co:
cestu, chodník po trávníku. Na Ostrav. Tč.

Vydeptavač, e, m, der Austreter. L.

Výděr, u, m. = vydírání, repetundae,
die Erpressung. Žije více z výděru než
z výdělku. Na Mor. Tč. — V. = záděr na
prstech, der Neider. Na Mor. Tč.

Vyděrač, e, m., der Berauber, Erpresser,
Aussauger. Reš.

Vyděračství, n. = výděr. Us.

Vydeřiti, il, en, ení, vydeřovati, heraus-
schlagen. — co komu čím odkud. Tú
ranú oštiep z ruky mu vydeřil. NB. Tč. 104.

Výděrka, y, f. Prv's mě utíral zlatú vý-
děrkú, včil mě utíráš leskovú hůlkú. Sš. P.
532.

Vyderu, vz Vydříti.

Vyděsiti, il, en, ení; vyděšovati = vy-
strašiti, heraus-, aufschrecken. Vz Vydě-
šený. — koho. Us. — co odkud. To mi
radosť ze srdce vyděšuje. Nej. Najednou
byl jsem vyděšen ze svých myšlének silným
zahřměním. Tč. exc. — koho čím: střelbou.

Vyděšeně, erschreckt, entsetzt. V. hle-
děti. Us. Šml.