Předchozí (914)  Strana:915  Další (916) |
|
|||
915
|
|||
|
|||
Vyděšený; -en, a, o, erschreckt, aufge-
schreckt aufgescheucht, entsetzt, verstört, ausser sich vor Schrecken. V. tvář. Nz. lk. Přiběhl jako v. Us. — čím: strachy. Hlas. Harfa vichrem v-ná. Čch. Mch. 54. — od- kud. Pták střelbou z lesa v-ný. Us. Vydevříti, vru, el, en, ení; vydevírati =
vyloučiti, aussebliessen. Na Slov. Baiz. Vydežmovati = desátek vybrati, aus-
zehnten, aneb odbyti, den Zehnten vollen- den, abzehnten. Na Slov. Bern. Vydchnouti, vz Vydechnouti.
Vydchnutý; -ut, a, o, ausgehaucht, aus-
gesprochen. Slova lehce v-tá se víc nevrátí. Tč. exc. Vydílení, n. = podělování (žebráků), die
Betheilung. Na Mor. Kld. 21. Vydírač, e, m., der Erpresser. Nesvědo-
mití vydírači. Ddk. IV. 176. Vz Vyděrač. Vydírání, n., die Erpressung. Příspěvky
vybírati a jakékoli jiné v. zapověděno bylo. Ddk. IV. 35. Vydírati, vz Vydříti.
Vydistillovati (vypáliti), destilliren. —
co kudy: skrze alembík. Vys. 1. Vydíti, vyďoť, vyděju, austhun, aus-
ziehen; říká se jen o kabátě, kaftaně, vestě. — co komu, koho z čeho: někomu ka-
bát, někoho z kabátu; Vyďol sem kaftan; Vydij vestu. Na Ostrav. Tč. 2. Vydíti, aussprechen, aussagen. Vz
Díti 2. — co kde. Co on mezi nimi vydí, toho mají býti poslušni. Půh. I. 263. Vydívčiti si co, il, ení = vysloužiti. V-la
si tam fagana. Na již. Mor. Šd. Vydiviti se, il, ení = nadiviti se, sich
genug wundern. — se čemu. Tomu se ne- mohl vydiviti. Háj. Výdlab, u, m., eine gemeisselte Vertie-
fung. Dbš. — V., eine Schnitzerei, Skulptur. Božského to socha výdlabu. Sš. Snt. 37. Vydlabací, Hohl-. V. železo, pilník, D.,
dláto. Techn. Vydlabání, n., die Ausstemmung, Aus-
meisselung. Vydlabaný; -án, a, o, ausgemeisselt. Us.
— kde čím: díra dlátem ve dřevě v-ná.
Us. Vydlabati, vydloubati, -dlabám n. -dlabi,
-dlabu; vydlabovati, ausstemmen, ausmeis- seln, aushöhlen, auslöchern. V. — co: díru, sloup. D. — co čím kam. Vydlabal dlask do dubu zobákem svým několik dírek jako ostrým dlátem. Sych. — co kde: díru v prkně. Us. Výdlabek, bku, m., die Höhlung. Šm.
Vydlabiti, il, en, ení, vydlabovati = vy-
mačkati, ausdrücken. Ros. Vydlachniti (střídku nepravidelně vy-
krojiti), im Brode die Krume schlecht aus- schneiden. — co. Kdo pak ten chléb zase tak vydlachnil? U Rychn. Ntk. Vydlátovati = dlátem vydlabati, aus-
stemmen. Us. Šd. Vydláždění, n., die Auspflasterung.
Vydlážděný; -en, a, o = vydlážený.
Vydlážditi, vydlážiti, il, en, ení; vydlaž-
ďovati, vydlažovati, aus-, bepflastern. — co čím komu: cestu kamením. V. Samými tolary chodníček vydláždím. Čes. mor. ps. |
129. Podlahu dal leštěnými kameny v. Ddk.
IV. 261.
Vydlažďování, n., die Auspflasterung.
V. ulice. Us.
Vydlážený; -en, a, o = vydlážděný, ge-
pflastert. — čím. Cesta k nebesům je sa- mou dobrou volou v-ná. Lipa 391. Zdejší chrámy jsou drahým českým kamením v-né. Koll. I. 277. Vydlažovatel, e, m., der Auspflasterer.
Bern. Vydlíti, ausharren. Vz Dlíti. — co: čas.
Na Ostrav. Tč. Vydloubati, aushöhlen. — co kam: díru
(duču) do země. Us. Ten by mi ještě oči vydloubal (o zlém člověku)! Us. Dch. Vydlužitel, e, m., der Darlehensnehmer.
Dch. Vydlužiti, il, en, ení, vydlužovati si (ne:
se), entlehnen, ausborgen, erborgen. — si čeho n. co od koho: peníze n. peněz. Us. — nač: na směnku. — se, schuldenfrei
werden. — se kdy. Za hodinu se vdlužíš, ale za rok se nevydlužíš. Us. Tč. Výdma, y, f. = výše vydmutí, das Auf-
schwellen, Aufblasen; der Höhenpunkt der Anschwellung. Vz Stč. Zmp. 799. Vydmechnouti, vydmýchnouti, chnul a
chl, ut, utí; vydmechovati, vydmychovati = vydechnouti, vydýmati, aus-, herausblasen, ausathmen, aushauchen. V. — co: svíci (sha- siti). L. — odkud. Cosi z nádoby vy- dmýchlo ven (jako dech vyšlo). Kom. — co kudy: dým ústy a nosem vydmychuje. Br. — Jg. Výdmoměr, u, m. = nástroj ku měření
výškové změny (stoupání a klesání) hladiny mořské, der Limnimeter, Fluthmesser. Stč. Zmp. 764. Vydmouti, vydmu, ul, ut, utí; vydýmati,
vydymovati = vydechnouti, den Athem aus- blasen; dma vyvrci, herausblasen; dým vy- dávati, ausdünsten; nafouknouti, aufblähen, aufblasen; zvýšiti, anschwellen; se = na- fouknouti se, sich aufblasen, aufblähen; auf- schwellen. Jg. — co: měchýř, líce (nafouk- nouti). Jg. — co, se odkud: žloutek a bílek z vejce (dmutím vyvrci). Jg. Nil vy- dmul se z břehův. Us. — se. Vydmul se jako holub. Sych. Vydýmá se moře, řeka. Us. — Jg. Vydmuchati, vyduchati, aus-, heraus-
blasen. — abs. Musíš dmuchati, až vydmu- cháš. Na Ostrav. Tč. — co odkud: oheň z jisker, z uhlí. Ib. Tč. Vydmutí, n., die Aufblähung, Anschwel-
lung. V. hladiny mořské. Stč. Zmp. 759. — V., der Netzbusen. Šm. Vydmutý; -ut, a, o, aufgebläht. V. voda.
Vydmychnouti, vz Vydmechnouti.
Vydníti, il, ěn, ění = vydnívati = až do
dna vyvážiti, bis auf den Boden erschöpfen. — co za koho. Život svój jsi za nás vy-
dnil. Modl. ms. Vydníti se, vydnívati se, tagen. Až se
vydní. — kdy. V zimě se pozdě vydnívá. Us. Tč. Výdoba, y, f., lépe: výdělek, der Erwerb.
Rk. |
||
|
|||
Předchozí (914)  Strana:915  Další (916) |