sb157-05 0..8296

915

Vyděšený; -en, a, o, erschreckt, aufge-
schreckt aufgescheucht, entsetzt, verstört,
ausser sich vor Schrecken. V. tvář. Nz. lk.
Přiběhl jako v. Us. — čím: strachy. Hlas.
Harfa vichrem v-ná. Čch. Mch. 54. — od-
kud. Pták střelbou z lesa v-ný. Us.

Vydevříti, vru, el, en, ení; vydevírati =
vyloučiti, aussebliessen. Na Slov. Baiz.

Vydežmovati = desátek vybrati, aus-
zehnten, aneb odbyti, den Zehnten vollen-
den, abzehnten. Na Slov. Bern.

Vydchnouti, vz Vydechnouti.

Vydchnutý; -ut, a, o, ausgehaucht, aus-
gesprochen. Slova lehce v-tá se víc nevrátí.
Tč. exc.

Vydílení, n. = podělování (žebráků), die
Betheilung. Na Mor. Kld. 21.

Vydírač, e, m., der Erpresser. Nesvědo-
mití vydírači. Ddk. IV. 176. Vz Vyděrač.

Vydírání, n., die Erpressung. Příspěvky
vybírati a jakékoli jiné v. zapověděno bylo.
Ddk. IV. 35.

Vydírati, vz Vydříti.

Vydistillovati (vypáliti), destilliren. —
co kudy: skrze alembík. Vys.

1. Vydíti, vyďoť, vyděju, austhun, aus-
ziehen; říká se jen o kabátě, kaftaně, vestě.

— co komu, koho z čeho: někomu ka-
bát, někoho z kabátu; Vyďol sem kaftan;
Vydij vestu. Na Ostrav. Tč.

2. Vydíti, aussprechen, aussagen. Vz
Díti 2. — co kde. Co on mezi nimi vydí,
toho mají býti poslušni. Půh. I. 263.

Vydívčiti si co, il, ení = vysloužiti. V-la
si tam fagana. Na již. Mor. Šd.

Vydiviti se, il, ení = nadiviti se, sich
genug wundern. — se čemu. Tomu se ne-
mohl vydiviti. Háj.

Výdlab, u, m., eine gemeisselte Vertie-
fung. Dbš. — V., eine Schnitzerei, Skulptur.
Božského to socha výdlabu. Sš. Snt. 37.

Vydlabací, Hohl-. V. železo, pilník, D.,
dláto. Techn.

Vydlabání, n., die Ausstemmung, Aus-
meisselung.

Vydlabaný; -án, a, o, ausgemeisselt. Us.

— kde čím: díra dlátem ve dřevě v-ná.
Us.

Vydlabati, vydloubati, -dlabám n. -dlabi,
-dlabu; vydlabovati, ausstemmen, ausmeis-
seln, aushöhlen, auslöchern. V. — co: díru,
sloup. D. — co čím kam. Vydlabal dlask
do dubu zobákem svým několik dírek jako
ostrým dlátem. Sych. — co kde: díru
v prkně. Us.

Výdlabek, bku, m., die Höhlung. Šm.

Vydlabiti, il, en, ení, vydlabovati = vy-
mačkati, ausdrücken. Ros.

Vydlachniti (střídku nepravidelně vy-
krojiti), im Brode die Krume schlecht aus-
schneiden. — co. Kdo pak ten chléb zase
tak vydlachnil? U Rychn. Ntk.

Vydlátovati = dlátem vydlabati, aus-
stemmen. Us. Šd.

Vydláždění, n., die Auspflasterung.

Vydlážděný; -en, a, o = vydlážený.

Vydlážditi, vydlážiti, il, en, ení; vydlaž-
ďovati, vydlažovati, aus-, bepflastern. — co
čím komu: cestu kamením. V. Samými
tolary chodníček vydláždím. Čes. mor. ps.

129. Podlahu dal leštěnými kameny v. Ddk.

IV. 261.

Vydlažďování, n., die Auspflasterung.

V. ulice. Us.

Vydlážený; -en, a, o = vydlážděný, ge-
pflastert. — čím. Cesta k nebesům je sa-
mou dobrou volou v-ná. Lipa 391. Zdejší
chrámy jsou drahým českým kamením v-né.
Koll. I. 277.

Vydlažovatel, e, m., der Auspflasterer.
Bern.

Vydlíti, ausharren. Vz Dlíti. — co: čas.
Na Ostrav. Tč.

Vydloubati, aushöhlen. — co kam: díru
(duču) do země. Us. Ten by mi ještě oči
vydloubal (o zlém člověku)! Us. Dch.

Vydlužitel, e, m., der Darlehensnehmer.
Dch.

Vydlužiti, il, en, ení, vydlužovati si (ne:
se), entlehnen, ausborgen, erborgen. — si
čeho n. co od koho: peníze n. peněz. Us.

— nač: na směnku. — se, schuldenfrei
werden. — se kdy. Za hodinu se vdlužíš,
ale za rok se nevydlužíš. Us. Tč.

Výdma, y, f. = výše vydmutí, das Auf-
schwellen, Aufblasen; der Höhenpunkt der
Anschwellung. Vz Stč. Zmp. 799.

Vydmechnouti, vydmýchnouti, chnul a
chl, ut, utí; vydmechovati, vydmychovati =
vydechnouti, vydýmati, aus-, herausblasen,
ausathmen, aushauchen. V. — co: svíci (sha-
siti). L. — odkud. Cosi z nádoby vy-
dmýchlo ven (jako dech vyšlo). Kom. —
co kudy: dým ústy a nosem vydmychuje.
Br. — Jg.

Výdmoměr, u, m. = nástroj ku měření
výškové změny (stoupání a klesání) hladiny
mořské, der Limnimeter, Fluthmesser. Stč.
Zmp. 764.

Vydmouti, vydmu, ul, ut, utí; vydýmati,
vydymovati = vydechnouti, den Athem aus-
blasen; dma vyvrci, herausblasen; dým vy-
dávati, ausdünsten; nafouknouti, aufblähen,
aufblasen; zvýšiti, anschwellen; se = na-
fouknouti se, sich aufblasen, aufblähen; auf-
schwellen. Jg. — co: měchýř, líce (nafouk-
nouti). Jg. — co, se odkud: žloutek a
bílek z vejce (dmutím vyvrci). Jg. Nil vy-
dmul se z břehův. Us. — se. Vydmul se
jako holub. Sych. Vydýmá se moře, řeka.
Us. — Jg.

Vydmuchati, vyduchati, aus-, heraus-
blasen. — abs. Musíš dmuchati, až vydmu-
cháš. Na Ostrav. Tč. — co odkud: oheň
z jisker, z uhlí. Ib. Tč.

Vydmutí, n., die Aufblähung, Anschwel-
lung. V. hladiny mořské. Stč. Zmp. 759. —
V., der Netzbusen. Šm.

Vydmutý; -ut, a, o, aufgebläht. V. voda.

Vydmychnouti, vz Vydmechnouti.

Vydníti, il, ěn, ění = vydnívati = až do
dna vyvážiti, bis auf den Boden erschöpfen.

— co za koho. Život svój jsi za nás vy-
dnil. Modl. ms.

Vydníti se, vydnívati se, tagen. Až se
vydní. — kdy. V zimě se pozdě vydnívá.
Us. Tč.

Výdoba, y, f., lépe: výdělek, der Erwerb.
Rk.