Předchozí (915)  Strana:916  Další (917) |
|
|||
9. 16
|
|||
|
|||
Vyďobáuí, n., das Aus-, Aufpicken (mit
dem Schnabel). Vyďobaný; -án, a, o, mit dem Schnabel
a) ausgehöhlt, b) aufgeklaubt. V. višně. Vyďobati, vyďobávati = vyklubati, aus-
picken. — co kam čím. Slepice zobákem díru do másla vyďobala. — se odkud. Z vajec kuřata se vyďobala. Vydobiti, il, en, ení = vytvořiti, aus-
bilden. — co. Rk. Vydobřeti, el, ení = vyceleli, heil wer-
den. Na Slov. Plk. Vydobřiti se, besser werden. Jsem ne-
mocna, třa čekať, až se to zasej vydobří. Slez. Šd. Vydobrykati, vydobruchati = udobřiti,
gut machen. — koho, se s kým. Na Ostrav. Tč. Výdobytek, tku, m., die Errungenschaft.
Na Slov. Zaslepení svojimi hmotnými vy- dobytkami. Mt. S. IX. 2. 87. Týmto v-tkom rozplamenený bol i národní duch slovanský v Polsku. Sl. let. IV. 181. A toto bolo naj- drahocenějším v-tkom valnejšieho rozvoju kultury. Sl. bájesl. Paul. Tótha I. 95. Vydobytel, e, m. Carevna rozjedovaná
v-la Benderu Ivanoviča Panina za polného vodcu oproti rebelantovi vymenuje. Lipa 246. Vydobyti, -dobudu a -dobydu, yl, yt,
ytí; -vydobývati = vyndati, vytáhnouti, vy- trhnouti, herausbringen, herausziehen, her- vorholen, tief herausholen; vymoci, erringen; způsobiti, machen, bereiten. — se = vy- moci sc, mocí vyniknouti, sich herauswinden, entrinnen, sich herausmachen. — co: pa- řezy, D., zub, Sych., kořeny (v mathem. ). Sedl. Meč ten vydobyla, sama se probila. Sš. P. 186. — co čím: mocí něčí vlasť. Ráj. — co, se odkud: z pošvy meč, D., z lesů pole (udělati), Us., se z hříchu. Kram., olovo z hor. Vys. Mne v-byl z bahna hlu- bokého. Kom. V úmyslu maje z hlavitého toho Maloasie města (Efesa) evangeliu val- ného průchodu v. Sš. I. 154. — čeho, lépe: dobyti čeho. V. si úctu, lépe, úcty, dobyl si úcty, zjednal si úctu. V lednu chopil sa kněžic zbraní, aby Prahy vydobyl. Ddk. IV. 110. Vydobytí, n., die Eroberung. V. Sicilie.
Ddk. IV. 99. Vydobytný = mohoucí vydobyt býti, er-
werbbar, erreichbar. Víd. list. Vydobývající, erobernd. Měl čosi vy-
dobývajúceho v držaní u oku svojem. Lipa 223. Vydobývání, n., vz Dobývání, Vydobytí.
Výdoj, e, m. = výdaj, die Heirath. Juž
sú všecky dcery na výdoj (dospělé) a žoden nepřichodí. Na Ostrav. Tč. — V., das Aus- gemelkte, die Melke. Vydojčiti, il, en, ení = vykrmiti, auf-
säugen. Slov. D. Ej mamo, mamo, vy ste ma dobre vydojčili. Dbš. Sl. pov. I. 89. Vydojení, n., das Ausmelken.
Vy dojený; -en a, o, ausgemelkt, abge-
melkt. V. mléko, kráva. Us. Vydojiti, il, en, ení; vydájeti, el, en, ení,
vydojívati, vydojovati, aus-, herausmelken, völlig melkeu. — co, koho: mlezivu, Sych., |
mléko, Us., krávy. Ros. Nažni travy, vydoj
kravy, vyžeň jich do pola. SŠ. P. 497. — čeho jak. Pokud prázdnin nevydojí do kapky. Kos. Ol. I. 183. V. něco také = vyssáti, aussaugen. V. Vydokonaliti, il, en, ení, vervollkomm-
nen. — se v čem, sich vervollkommnen. Na Ostrav. Tč. Vydolati co na kom, ertrotzen. Tak
dlúho okolo něho chodil, až na něm všecky peníze vydolal. Na Ostrav. Tč. Vydoleti, el, ení = vystačiti, ausreichen.
Tu, dieťa drahé, tu máš, zapi, lež spor, môj synku, aby vydolela, až dôjdem ku čerstvým prídom žriela. Phld. III. 1. 54. Vydolévati = na dolívku spotřebovati,
zum Nachguss brauchen. — se kam. Vy- dolévalo se do 13 beček 9 másů vína. Mor. Šd, Sl. let. IV. 147. Vydoliti, vz Vydolévati.
Vydolovaný; -án, a, o, vz Vydolovati.
V. vinohrad. Mor. Šd. Vydolovati = vinici rozvody vzdělati,
mit Ablegern, Senkern aussetzen, auspflan- zen. — co: vinici, Bern., vinohrad. Mor. Šd. Vz Dolovati. Vydorozuměti, ěl, ění, vollkommen be-
greifen. — čemu. Já sem tomu dobře vy- dorozuměl. Us. Tč. Vydostati, herausbekommen. — se, her-
auskommen, sich losmachen. Na Ostrav. Tč. Vydoufati, erhoffen. — co na kom. Co
jsem doufal, konečně jsem na něm vydoufal Na Mor. Tč. Vydoulaný; -án, a, o = buclatý. V. klu-
čík. U Smidar. Kšť. Vydouti, duji, ul, ut, utí; vydouvati =
vydmouti, nadouti, aus-, herausblasen. Us. — co: měchýř. Jg. Vítr moře vydul. Jg. — co jak. Vítr vodu v sloup vydul. Štelc. — co odkud. Podúvaj větríčku, podúvaj na skále, azda mi vyduješ z môjho srdca žiale. Koll., Sl. ps. 117., Šl. ps. Šf. II. 58. — se. Moře se vydulo. Us. — V. = vypiti, aus- trinken. — co. Vůl vydul plné koryto vody. Mor. Šd. Ten dúl z puténky, až vydúl celou puténku. Mor. Šd. Vydoutnalý, ausgeglimmt. V. kořen. Vrch,
Vydováděti se, ěl, ění = dosti dováděti,
genugsam treiben, schäckern, sich herum- tummeln. Už se tam dosť v-děl. Us. Šd. — V. se = přestati dováděti. Us. Vydovědač, e, m., der Ausforscher. Na
Slov. Vydověděti se = dověděti se. Na Slov.
Výdovka, y, f. = vydávka, die Ausgabe.
Na Ostrav. Tč. 1. Vydra, y, f., lutra vulgaris, die Otter,
Fischotter. V. Vz Frč. 390., Schd. II. 399., KP. III. 348., 352., S. N. V. europská nebo obecná, kanadská, karolinská, brasilská, Jg., hnědá jihoafrická. Holub I. 216. Lapání vy- der; pes na vydry. Us. V. loví, vychází na lov; živí se rybami, raky a žabami; hvízda, vychází z vody, potápí se, píská; pasť, že- leza, síť na vydry; lov vyder; vydry lapati, stříleti. Šp. Bojí se jako v. Vz Strach. Č. Chytil vydru (říká se, když někdo do vody spadne). Ros. Tys chytřejší než v. Dh. 128. Ten je jako v. (hbitý). U Žamb. Kf. |
||
|
|||
Předchozí (915)  Strana:916  Další (917) |