sb157-05 0..8296

9. 16

Vyďobáuí, n., das Aus-, Aufpicken (mit
dem Schnabel).

Vyďobaný; -án, a, o, mit dem Schnabel
a) ausgehöhlt, b) aufgeklaubt. V. višně.

Vyďobati, vyďobávati = vyklubati, aus-
picken. — co kam čím. Slepice zobákem
díru do másla vyďobala. — se odkud.
Z vajec kuřata se vyďobala.

Vydobiti, il, en, ení = vytvořiti, aus-
bilden. — co. Rk.

Vydobřeti, el, ení = vyceleli, heil wer-
den. Na Slov. Plk.

Vydobřiti se, besser werden. Jsem ne-
mocna, třa čekať, až se to zasej vydobří.
Slez. Šd.

Vydobrykati, vydobruchati = udobřiti,
gut machen. — koho, se s kým. Na
Ostrav. Tč.

Výdobytek, tku, m., die Errungenschaft.
Na Slov. Zaslepení svojimi hmotnými vy-
dobytkami. Mt. S. IX. 2. 87. Týmto v-tkom
rozplamenený bol i národní duch slovanský
v Polsku. Sl. let. IV. 181. A toto bolo naj-
drahocenějším v-tkom valnejšieho rozvoju
kultury. Sl. bájesl. Paul. Tótha I. 95.

Vydobytel, e, m. Carevna rozjedovaná
v-la Benderu Ivanoviča Panina za polného
vodcu oproti rebelantovi vymenuje. Lipa
246.

Vydobyti, -dobudu a -dobydu, yl, yt,
ytí; -vydobývati = vyndati, vytáhnouti, vy-
trhnouti, herausbringen, herausziehen, her-
vorholen, tief herausholen; vymoci, erringen;
způsobiti, machen, bereiten. — se = vy-
moci sc, mocí vyniknouti, sich herauswinden,
entrinnen, sich herausmachen. — co: pa-
řezy, D., zub, Sych., kořeny (v mathem. ).
Sedl. Meč ten vydobyla, sama se probila.
Sš. P. 186. — co čím: mocí něčí vlasť.
Ráj. — co, se odkud: z pošvy meč, D.,
z lesů pole (udělati), Us., se z hříchu. Kram.,
olovo z hor. Vys. Mne v-byl z bahna hlu-
bokého. Kom. V úmyslu maje z hlavitého
toho Maloasie města (Efesa) evangeliu val-
ného průchodu v. Sš. I. 154. — čeho, lépe:
dobyti čeho. V. si úctu, lépe, úcty, dobyl
si úcty, zjednal si úctu. V lednu chopil sa
kněžic zbraní, aby Prahy vydobyl. Ddk. IV.
110.

Vydobytí, n., die Eroberung. V. Sicilie.
Ddk. IV. 99.

Vydobytný = mohoucí vydobyt býti, er-
werbbar, erreichbar. Víd. list.

Vydobývající, erobernd. Měl čosi vy-
dobývajúceho v držaní u oku svojem. Lipa
223.

Vydobývání, n., vz Dobývání, Vydobytí.

Výdoj, e, m. = výdaj, die Heirath. Juž
sú všecky dcery na výdoj (dospělé) a žoden
nepřichodí. Na Ostrav. Tč. — V., das Aus-
gemelkte, die Melke.

Vydojčiti, il, en, ení = vykrmiti, auf-
säugen. Slov. D. Ej mamo, mamo, vy ste
ma dobre vydojčili. Dbš. Sl. pov. I. 89.

Vydojení, n., das Ausmelken.

Vy dojený; -en a, o, ausgemelkt, abge-
melkt. V. mléko, kráva. Us.

Vydojiti, il, en, ení; vydájeti, el, en, ení,
vydojívati, vydojovati, aus-, herausmelken,
völlig melkeu. — co, koho: mlezivu, Sych.,

mléko, Us., krávy. Ros. Nažni travy, vydoj
kravy, vyžeň jich do pola. SŠ. P. 497. —
čeho jak. Pokud prázdnin nevydojí do
kapky. Kos. Ol. I. 183. V. něco také =
vyssáti, aussaugen. V.

Vydokonaliti, il, en, ení, vervollkomm-
nen. — se v čem, sich vervollkommnen.
Na Ostrav. Tč.

Vydolati co na kom, ertrotzen. Tak
dlúho okolo něho chodil, až na něm všecky
peníze vydolal. Na Ostrav. Tč.

Vydoleti, el, ení = vystačiti, ausreichen.
Tu, dieťa drahé, tu máš, zapi, lež spor, môj
synku, aby vydolela, až dôjdem ku čerstvým
prídom žriela. Phld. III. 1. 54.

Vydolévati = na dolívku spotřebovati,
zum Nachguss brauchen. — se kam. Vy-
dolévalo se do 13 beček 9 másů vína. Mor.
Šd, Sl. let. IV. 147.

Vydoliti, vz Vydolévati.

Vydolovaný; -án, a, o, vz Vydolovati.
V. vinohrad. Mor. Šd.

Vydolovati = vinici rozvody vzdělati,
mit Ablegern, Senkern aussetzen, auspflan-
zen. — co: vinici, Bern., vinohrad. Mor.
Šd. Vz Dolovati.

Vydorozuměti, ěl, ění, vollkommen be-
greifen. — čemu. Já sem tomu dobře vy-
dorozuměl. Us. Tč.

Vydostati, herausbekommen. — se, her-
auskommen, sich losmachen. Na Ostrav. Tč.

Vydoufati, erhoffen. — co na kom. Co
jsem doufal, konečně jsem na něm vydoufal
Na Mor. Tč.

Vydoulaný; -án, a, o = buclatý. V. klu-
čík. U Smidar. Kšť.

Vydouti, duji, ul, ut, utí; vydouvati =
vydmouti, nadouti, aus-, herausblasen. Us. —
co: měchýř. Jg. Vítr moře vydul. Jg. —
co jak. Vítr vodu v sloup vydul. Štelc. —
co odkud. Podúvaj větríčku, podúvaj na
skále, azda mi vyduješ z môjho srdca žiale.
Koll., Sl. ps. 117., Šl. ps. Šf. II. 58. — se.
Moře se vydulo. Us. — V. = vypiti, aus-
trinken. — co. Vůl vydul plné koryto vody.
Mor. Šd. Ten dúl z puténky, až vydúl celou
puténku. Mor. Šd.

Vydoutnalý, ausgeglimmt. V. kořen. Vrch,

Vydováděti se, ěl, ění = dosti dováděti,
genugsam treiben, schäckern, sich herum-
tummeln. Už se tam dosť v-děl. Us. Šd. —
V. se = přestati dováděti. Us.

Vydovědač, e, m., der Ausforscher. Na
Slov.

Vydověděti se = dověděti se. Na Slov.

Výdovka, y, f. = vydávka, die Ausgabe.
Na Ostrav. Tč.

1. Vydra, y, f., lutra vulgaris, die Otter,
Fischotter. V. Vz Frč. 390., Schd. II. 399.,
KP. III. 348., 352., S. N. V. europská nebo
obecná, kanadská, karolinská, brasilská, Jg.,
hnědá jihoafrická. Holub I. 216. Lapání vy-
der; pes na vydry. Us. V. loví, vychází na
lov; živí se rybami, raky a žabami; hvízda,
vychází z vody, potápí se, píská; pasť, že-
leza, síť na vydry; lov vyder; vydry lapati,
stříleti. Šp. Bojí se jako v. Vz Strach. Č.
Chytil vydru (říká se, když někdo do vody
spadne). Ros. Tys chytřejší než v. Dh. 128.
Ten je jako v. (hbitý). U Žamb. Kf.