sb157-05 0..8296

917

2. Vydra, y, f. = vydrovka. U Nivnice.
Kch.

3. Vydra, y, m., osob. jm. V. Stan., prof.
a spisov., †1804. Vz Jg. H. I. 655., Tf. H.
1. 185., Šb. H. 1. 307. — Dětřich z Vydry.
Vz Tk. V. 230., 233., S. N.

Vydráběti, vz Vydrobiti.

Vydrabovati, vz Drabovati.

Vydračkovati, ausspänen. Na Slov. Ntk.

Vydrahniti se, il, ění = vyjasniti, sich
aiisheitern. U Olom. Sd.

Vydrahovati = na stopu přijíti, vyšla-
kovati, auf die Spur kommen. — koho.
Pes zajíce vydrahoval. Č. Zloděje draho-
vali, až ho přece v-li. Us. Šd.

Vydralina, y, f. = smola, výmol. U Opav.
Klš.

Vydrancování, n., die Plünderung. V.
města. Us.

Vydrancovati = vyloupiti, ausplündern.
— co: město. V. — proč: pro odpor vojsku
činěný. — kým. Město vojskem vydranco-
váno bylo.

Vydranec, nce, m., der Wasserriss. Šm.

Vydrání, n., das Herausreissen, Entreis-
sen, der Verlust. První vyhrání z kapsy v.
Us. Tč.

Vydranisko, a, n. = vydraná, vymletá
cesta, ausgespülter Weg. Nelze tu přejet po
takovém v-sku. Slez. Šd.

Vydránkati, vydránkávati = vyškebrati,
aus-, erbetteln. — co od koho. Bern. Od
jalovej krávy tele v. Mt. S. I. 128. — si
co. Dbš. Pov. II. 87. Vz Vrangati, Vyvran-
gati. Šd.

Vydraný; -án, a, o, herausgerissen, ent-
rissen, ausgeraubt.

Vydrápání, n., das Auskratzen; das müh-
same Hinaufklettern.

Vydrápaný; -án, a, o, ausgekratzt; müh-
sam hinanfgekrochen. Us.

Vydrápati, -drápám a -drápu; vydra-
pnouti, pnul a pl, ut, utí; vydrápiti, il, en,
ení; vydrapovati = drápáním dobyti, aus-,
herauskratzen, herausreissen, ausscharren;
se = obtížně vylézti, schwer hinaufklettern,
mit Noth herauskommen. — co. Kdes to
vydrápal (gefunden)? Na Mor. Tč. — co
čím: nehty. V. Nehty by ho rád vydrápal
(když se teprve po smrti na koho vzpo-
míná). Ros. — co komu: oči. D. Bál sa,
že mu zlá žena doma oči vydriape. Dbš.
Pov. I. 19. Laskav naň, div mu očí ne-
vydrápe (o zlobivých, nenávistných). Ros.
Osudu na svete nič a nič nezdolá: len od-
vaha, len tá ho uhnete, tá mu vydrapí svoj
kus blaha. Lipa II. 387. — co čím kam:
nožem v kameny (vrýti). Pref. — co, se
odkud: něco někomu z rukou, Us., něco
z písma (vyškrábati), Apol., se z rokle. Us.
Jehož bych já nehty ze země vydrápala.
Dh. 12. Pes nohama drápal, až kosť ze
země vydrápal. Us. Tč. — se kam: na
strom. Hlas., Sych. Vydriapala sa teda na
jeden vysoký strom a tam čekala zorničku.
Dbš. Pov. I. 51. I vydriape sa ti čo na naj-
vyššieho stroma do samého vrcholca a po-
zerá na všetky strany, či by tam dakde
v tých horách ohňa nebolo. Dbš. Pov. VI.
66. Nuž ten skoro vydriapal se na tú vrbu.

Dbš. Pov. VII. 94. V. se na skálu. — jak.
Po dlouhém namáhání tam se v-pal. Us.

Vydrapení, n., das Herausreissen. Bern.

Vydrapený; -en, a, o, herausgerissen.

Vydrapiti, il, en, ení, vydrapovati, her-
aus-, ausreissen. Bern. Vz Vydrápati.

Vydrapkati = vydrápati. Bern.

Vydrář, e, m., der Otterfänger.

Vydrásati = vyrvati, herausreissen. Dch.
— co komu odkud. To vše mně z mysli
hněv můj zuřivý vydrásal hříšně Shakesp.
Tč.

Vydrati, deru, dral, án, ání, na Slov.
tý, tí; vydírati, vydrávati = vydrápati atd.,
ausreissen, auszerren, auszupfen; vynutkati,
abdringen; třením vyhloubiti, aushöhlen; vy-
lupati, abprügeln. — co komu: vlasy, Jg.,
oči. V. Mně se bráníš a vydíráš. Us. Rgl.
Kdo mi mou řeč vydírá, chce mi také rozum
a život, česť a právo mého národa urvati.
Krap. Č. 152. Zástupové jejich do všelija-
kých krajů na picování rozesýlaní hubili
zemi vydírajíce chudině poslední její zásoby.
Pal. Dj. III. 3. 143. A vojska polní ostatek
jim vydrali Chč. P. 6.. — Kom. — co.
Vydral všecko peří (sedral). Us. V. písmo,
ausraufen, ausradiren. Nz. — komu nač:
sobě na šaty (dráním získati). Jg. — co,
se komu odkud V. se z díry. Us. Ně-
komu sekeru z rukou, Svěd., se komu z ru-
kou. Kom. Chléb z rukou nuzným vydírati
(vylupovati). Kom. Vydírá mně to z ruky.
Us. Šd., Vck. První výhra z kapsy vydrá;
Kdo první vyhraje, si z kapsy vydraje. Na
Ostrav. Tč. By té rukou naší vydral supů
drápům lakotným. Čch. Mch. 60. V. někomu
něco z náručí. Čch. Bs. 71. Výkřik se mu
z prsou vydral. Us. Vydírají se z prsou
slova. Pal. Dj. V. 2. 307. Ani pak činie
zpět, (umgekehrt), porúčejí ho ďáblóm a žá-
dají, aby jeho duši vydrúce z prsí do pekla
vzěli. Hus II. 203. — co kde. Vydřel mi
to z rukou na ulici, ve stodole atd. —
komu kde = vybiti: na dereši, auf der
Prügelbank. Dbš. Obyč. 81. — komu,
koho (vybiti), ab-, durchprügeln. Mor. Vck.
Na Slov. Bern. Otec mu dnes notně vydral.
Mor. Vck., Brt. Vydírati koho, aussaugen.
Us. Dch. — komu čím: pěstí (vylupati
mu). D. — se kam: do výše (vydrápati
se). Jg. Pes pořádem vydírá se ven, rád
by se mezi pse (psy) na ulici vydral. Mor.
Šd. — se. Koleso se vydralo. Bern.

Vydratí, n. = vydrání. Na Slov.

Vydratovati, bedrahten. — co čím:
hrnec silným drátem. Us. Tč. — si co: ně-
kolik grošů. Us. Kšť.

Vydratý = vydraný, vz Vydrati. Na Slov.

Vydrážditi, il, ěn, ění, provociren. —
koho čím: nadávkami. Us. Dch.

Vydražení, n., vz Vydražiti.

Vydrážení, n., vz Vydrážiti.

Vydrážený; -en, a, o. V. lišta, die Nuth-
leiste (beim Messtisch). Nz.

Vydražiti, il, en, ení; vydražovati =
zdražiti, vertheuern. Jg. — co komu. Rk.

Vydrážiti, il, en, ení, vydražovati, vy-
drážkovati, v obec. mluvě vyfalcovati, aus-
falzen, auskehlen, u tesařů a u truhlářů.
Nz. — co: desky. Us. — čím: prknem.