sb157-05 0..8296

918

Vydrbání, n, das Auskratzen; Durch-
prügeln.

Vydrbaný; -án, a, o, ausgekratzt; ab-
geprügelt, Us.

Vydrbati, -drbám, a drbi; vydrbnouti,
bnul a bl, ut, utí; vydrbovati, vydrbávati
vyškrábati, auskratzen; vytlouci, vylupati,
ausgerben, durchprügeln; pravdu pověděti,
einem es gut sagen. — komu = vylupati,
abprügeln, durchbeuteln, karniffeln, Dch.; 2.
pravdu pověděti. Solf. Vydrbal mu slušně.
Vz Trest. Č. — co čím: prstem, auskrat-
zen. — co kam: dírku do papíru. Tč. —
co odkud: kobzole z řádkův. Cf. Vydlu-
bati. Na Ostrav. Tč. Kobzole zpod natě,
herauskratzen. Ib. Tč.

Vydrbčiti, vydrbkati = vydrbati. Slov.

Vydrbína, y, f. = kurva, die Hure. Us.
u Plz. Prk. Př. 27.

Vydrbkati = vydrbati. Bern.

Vydrcati, vydrcnouti, cnul a cl, utí =
vyraziti, heraus-, ausschlagen, herausstos-
sen. — co komu odkud. Vydrel mu
z ruky pohárek, chléb. Us. Šd. — koho
čím odkud kam: koho pěstí z jizby za
dvéře. Na Ostrav. Tč. — se odkud, einer
Sache los werden. V. se z nemoci. U Olom.
Šd.

Vydrdati = nalézti, vyslíditi, vyčenichati,
vyhledati, auffinden, aufsuchen, aufspüren.
Na Mor. Bkř. — co. Přece kdesi cosi vy-
drdal. Mor. Šd.

Vydrdlati = vymluviti, vyškamrati. —
komu co; se. Mor. Šd.

Vydřechu, zastr. = vydřeli. Kat.

Vydrémati se = vydřímati se. Bern.

Vydření, n., die Er-, Auspressung, Ab-
dringung. Jg.

Vydřený; vydřen, a, o, erpresst, abge-
drungen. V. mandle (z kože svlečené). V.

Vydřepiti, il, en, ení, ersitzen. — co.
Šm.

Vydřeti = vydříti. Bern.

Vydřetí, n. = vydření. Slov. Vz Vy-
drati.

Vydřetý, vz Vydrati.

Výdřeva, y, f., v horn., die Zimmerung =
každé dolní pojištění a podporování dřívím.
Vz S. N., Dřevení.

Vydřevení, n. = výdřeva.

Vydrganec, nce, m. = podmáslí, die
Buttermilch. Na Slov. Plk.

Vydrgati, vydrgnouti, vydrgovati = vy-
raziti, herausschlagen. Na Slov. —co komu
odkud: z rukou. Bern.

Vydrháč, e, m. = nástroj k vydrhání,
der Ausreiber, Durchstecher.

Vydrhnouti, hnul a hl, ut, utí; vydrho-
vati = drhnutím vyčistiti, vytříti, ausscheu-
ern, putzen; vydrati, vybiti, abprügeln; vy-
láti, ausschelten. — abs. Šenkovna prázdna,
jakoby vydrh (jakoby vymetl). Us. Msk. —
co kdy: lavice každou sobotu v. Us. —
co: nádobí, cín, Ros., len, Us., sklenici
(vyčistiti; 2. na Slov. = vyprázdniti). Bern.
— co čím: pískem, Dch., sklenice pře-
sličkou, zuby chlebem. — co jak: prádlo
z vody, auswinden. Us. Tč. — se kde:
v koupeli. Bern. — komu: vyplísniti, ab-
prügeln, durchbeuteln. Mtl.

Vydrhnutí, n., die Ausscheuerung.

Vydrhnutý; -ut, a, o, ausgescheuert. V.
nádobí. Us. Dch., Šd.

Vydrholec, lce, m., vz Fidrolec. Co pak
jsou ty slívy na v-ci (na místě, kde je každý
může otrhati)? Us. Msk.

Vydrhování, n., das Ausscheuern. Us.

Vydrhovati, vz Vydrhnouti.

Vydrchati = vyplésti, aus-, herausfitzen.
— co odkud: nitky krajní ze šatky; vlasy
někomu z hlavy. Us. Dch., Tč.

Vydrchmati se = vyspati se, ausschlafen.
Pořád by drchmal! nemůže se už v. Na Mor.
Šd.

Vydři = vydrový, Otter-, Fischotter-. V.
kůže, maso (vydřina, vydrovina), hlava atd.
Šp. — V., n., Widern, ves u Plavska. —
V. kostelní, Kirchwidern, ves u Dacie. V.
střední, Mitter-Widern, ves u Dačic. V.
zadní, Hinter-Widern, ves u Telče. PL. —
Albrecht z Vydřie. Arch. IV. 5. Cf. Tk. V.
287., S. N.

Vydřiduch, a, m. = vydřiduška, vydři-
groš, lakomec, dráč, vydírač, odírač, odři-
hosť, der Schinder, Erpresser, Wucherer,
Pfennigfuchser, Schaber, Gelderpresser. Koll.
I. 359. Židé jsou strašní v-vé. U Jižné. Vrů.
To je v. ! Us. Praprohnaný v. Dch. Nesvě-
domitý v. Kšá. (Publikani) v-vé byli; V-vé
byvše lakomstvím jste zhřešili. BR. II. 25.
a., 245. b. — V. = kdo se příliš mnoho učí,
der Büffler. Us. Brnt. Vz Dříč. — V., u,
m. = lom u Rokycan. Zpr. arch. VIII. 92.

Vydřiduša, e, m. = vydřiduch. Na Ostrav.
Tč.

Vydřiduška, y, m. a f., vz Vydřiduch.

Vydřigroš, e, m., vz Vydřiduch. On ti
je celý v. Mt. S. Umřel Darmoděj, nastal
Vidřigroš. Prov.

Vydřímati se = dřímaje vyspati se, aus-
schlummern. Us.

Vydřina, y, f. Vz Vydři.

Vydřiskura, y, m. = vydřiduch. Ve
Slez. Tč.

Vydřístati se = dřístačky, běhavky, úpla-
vice pozbyti, den Bauchfluss verlieren. Mor.Až se v-stá, zase bude dobře. Us. Šd.

Vydříti (u Opavy vydřeť, Klš. ), vydru,
dři, dra (ouc), el, en n. ín, ení; vydírati,
vyděrávati = vytrhnouti, mocí vzíti, aus-,
herausreissen, entreissen; odříti, abschinden;
se = mocí se osvoboditi, utéci, sich losreis-
sen; vypínati se, sich brüsten, stolz sein.
Jg. — co: peníze, život, V., pole; lišku
(odříti). Jel. Rád by sbožie vydřel. Hr. rk.
107. a. Židé nás v-li. Us. Tč. Co jednouc
vlkovi do hrdla padlo, to těžko vydrieť.
Phld. I. 2. 7. — odkud. Duše naše jako
vrabec vydřiena jest z osidla lovcového.
Ž. wit. 123. 7. — co, se komu odkud.
V. někomu z rukou hůl, Kom., dítě. D.
Loupež vlku vydírati (o věci nebezpečné).
Ros. Poslední kousek (sousto) by mu z huby
(z hrdla) vydřel. Us. Poslední babku ně-
komu v. Sych. Vz Lakomý. Vydři se jako
pták z ruky čižebníka. Kn. přísl. 6. 5. V-la
se mu z náručí; Vydřel se z domu; V-lo
se mně to z huby, ani sem to tak nemínil
(vyklouzlo mi to, es entschlüpfte mir). Us.
Sd. Jim vítězství z rukou vydřel. Pal. Děj.



	918

	Vydrbání, n, das Auskratzen; Durch- prügeln. Vydrbaný; -án, a, o, ausgekratzt; ab- geprügelt, Us. Vydrbati, -drbám, a drbi; vydrbnouti, bnul a bl, ut, utí; vydrbovati, vydrbávati vyškrábati, auskratzen; vytlouci, vylupati, ausgerben, durchprügeln; pravdu pověděti, einem es gut sagen. — komu = vylupati, abprügeln, durchbeuteln, karniffeln, Dch.; 2. pravdu pověděti. Solf. Vydrbal mu slušně. Vz Trest. Č. — co čím: prstem, auskrat- zen. — co kam: dírku do papíru. Tč. — co odkud: kobzole z řádkův. Cf. Vydlu- bati. Na Ostrav. Tč. Kobzole zpod natě, herauskratzen. Ib. Tč. Vydrbčiti, vydrbkati = vydrbati. Slov. Vydrbína, y, f. = kurva, die Hure. Us. u Plz. Prk. Př. 27. Vydrbkati = vydrbati. Bern. Vydrcati, vydrcnouti, cnul a cl, utí = vyraziti, heraus-, ausschlagen, herausstos- sen. — co komu odkud. Vydrel mu z ruky pohárek, chléb. Us. Šd. — koho čím odkud kam: koho pěstí z jizby za dvéře. Na Ostrav. Tč. — se odkud, einer Sache los werden. V. se z nemoci. U Olom. Šd. Vydrdati = nalézti, vyslíditi, vyčenichati, vyhledati, auffinden, aufsuchen, aufspüren. Na Mor. Bkř. — co. Přece kdesi cosi vy- drdal. Mor. Šd. Vydrdlati = vymluviti, vyškamrati. — komu co; se. Mor. Šd. Vydřechu, zastr. = vydřeli. Kat. Vydrémati se = vydřímati se. Bern. Vydření, n., die Er-, Auspressung, Ab- dringung. Jg. Vydřený; vydřen, a, o, erpresst, abge- drungen. V. mandle (z kože svlečené). V. Vydřepiti, il, en, ení, ersitzen. — co. Šm. Vydřeti = vydříti. Bern. Vydřetí, n. = vydření. Slov. Vz Vy- drati. Vydřetý, vz Vydrati. Výdřeva, y, f., v horn., die Zimmerung = každé dolní pojištění a podporování dřívím. Vz S. N., Dřevení. Vydřevení, n. = výdřeva. Vydrganec, nce, m. = podmáslí, die Buttermilch. Na Slov. Plk. Vydrgati, vydrgnouti, vydrgovati = vy- raziti, herausschlagen. Na Slov. —co komu odkud: z rukou. Bern. Vydrháč, e, m. = nástroj k vydrhání, der Ausreiber, Durchstecher. Vydrhnouti, hnul a hl, ut, utí; vydrho- vati = drhnutím vyčistiti, vytříti, ausscheu- ern, putzen; vydrati, vybiti, abprügeln; vy- láti, ausschelten. — abs. Šenkovna prázdna, jakoby vydrh (jakoby vymetl). Us. Msk. — co kdy: lavice každou sobotu v. Us. — co: nádobí, cín, Ros., len, Us., sklenici (vyčistiti; 2. na Slov. = vyprázdniti). Bern. — co čím: pískem, Dch., sklenice pře- sličkou, zuby chlebem. — co jak: prádlo z vody, auswinden. Us. Tč. — se kde: v koupeli. Bern. — komu: vyplísniti, ab- prügeln, durchbeuteln. Mtl.	Vydrhnutí, n., die Ausscheuerung. Vydrhnutý; -ut, a, o, ausgescheuert. V. nádobí. Us. Dch., Šd. Vydrholec, lce, m., vz Fidrolec. Co pak jsou ty slívy na v-ci (na místě, kde je každý může otrhati)? Us. Msk. Vydrhování, n., das Ausscheuern. Us. Vydrhovati, vz Vydrhnouti. Vydrchati = vyplésti, aus-, herausfitzen. — co odkud: nitky krajní ze šatky; vlasy někomu z hlavy. Us. Dch., Tč. Vydrchmati se = vyspati se, ausschlafen. Pořád by drchmal! nemůže se už v. Na Mor. Šd. Vydři = vydrový, Otter-, Fischotter-. V. kůže, maso (vydřina, vydrovina), hlava atd. Šp. — V., n., Widern, ves u Plavska. — V. kostelní, Kirchwidern, ves u Dacie. V. střední, Mitter-Widern, ves u Dačic. V. zadní, Hinter-Widern, ves u Telče. PL. — Albrecht z Vydřie. Arch. IV. 5. Cf. Tk. V. 287., S. N. Vydřiduch, a, m. = vydřiduška, vydři- groš, lakomec, dráč, vydírač, odírač, odři- hosť, der Schinder, Erpresser, Wucherer, Pfennigfuchser, Schaber, Gelderpresser. Koll. I. 359. Židé jsou strašní v-vé. U Jižné. Vrů. To je v. ! Us. Praprohnaný v. Dch. Nesvě- domitý v. Kšá. (Publikani) v-vé byli; V-vé byvše lakomstvím jste zhřešili. BR. II. 25. a., 245. b. — V. = kdo se příliš mnoho učí, der Büffler. Us. Brnt. Vz Dříč. — V., u, m. = lom u Rokycan. Zpr. arch. VIII. 92. Vydřiduša, e, m. = vydřiduch. Na Ostrav. Tč. Vydřiduška, y, m. a f., vz Vydřiduch. Vydřigroš, e, m., vz Vydřiduch. On ti je celý v. Mt. S. Umřel Darmoděj, nastal Vidřigroš. Prov. Vydřímati se = dřímaje vyspati se, aus- schlummern. Us. Vydřina, y, f. Vz Vydři. Vydřiskura, y, m. = vydřiduch. Ve Slez. Tč. Vydřístati se = dřístačky, běhavky, úpla- vice pozbyti, den Bauchfluss verlieren. Mor.Až se v-stá, zase bude dobře. Us. Šd. Vydříti (u Opavy vydřeť, Klš. ), vydru, dři, dra (ouc), el, en n. ín, ení; vydírati, vyděrávati = vytrhnouti, mocí vzíti, aus-, herausreissen, entreissen; odříti, abschinden; se = mocí se osvoboditi, utéci, sich losreis- sen; vypínati se, sich brüsten, stolz sein. Jg. — co: peníze, život, V., pole; lišku (odříti). Jel. Rád by sbožie vydřel. Hr. rk. 107. a. Židé nás v-li. Us. Tč. Co jednouc vlkovi do hrdla padlo, to těžko vydrieť. Phld. I. 2. 7. — odkud. Duše naše jako vrabec vydřiena jest z osidla lovcového. Ž. wit. 123. 7. — co, se komu odkud. V. někomu z rukou hůl, Kom., dítě. D. Loupež vlku vydírati (o věci nebezpečné). Ros. Poslední kousek (sousto) by mu z huby (z hrdla) vydřel. Us. Poslední babku ně- komu v. Sych. Vz Lakomý. Vydři se jako pták z ruky čižebníka. Kn. přísl. 6. 5. V-la se mu z náručí; Vydřel se z domu; V-lo se mně to z huby, ani sem to tak nemínil (vyklouzlo mi to, es entschlüpfte mir). Us. Sd. Jim vítězství z rukou vydřel. Pal. Děj.