Předchozí (917)  Strana:918  Další (919) |
|
|||
918
|
|||
|
|||
Vydrbání, n, das Auskratzen; Durch-
prügeln. Vydrbaný; -án, a, o, ausgekratzt; ab-
geprügelt, Us. Vydrbati, -drbám, a drbi; vydrbnouti,
bnul a bl, ut, utí; vydrbovati, vydrbávati vyškrábati, auskratzen; vytlouci, vylupati, ausgerben, durchprügeln; pravdu pověděti, einem es gut sagen. — komu = vylupati, abprügeln, durchbeuteln, karniffeln, Dch.; 2. pravdu pověděti. Solf. Vydrbal mu slušně. Vz Trest. Č. — co čím: prstem, auskrat- zen. — co kam: dírku do papíru. Tč. — co odkud: kobzole z řádkův. Cf. Vydlu- bati. Na Ostrav. Tč. Kobzole zpod natě, herauskratzen. Ib. Tč. Vydrbčiti, vydrbkati = vydrbati. Slov.
Vydrbína, y, f. = kurva, die Hure. Us.
u Plz. Prk. Př. 27. Vydrbkati = vydrbati. Bern.
Vydrcati, vydrcnouti, cnul a cl, utí =
vyraziti, heraus-, ausschlagen, herausstos- sen. — co komu odkud. Vydrel mu z ruky pohárek, chléb. Us. Šd. — koho čím odkud kam: koho pěstí z jizby za dvéře. Na Ostrav. Tč. — se odkud, einer Sache los werden. V. se z nemoci. U Olom. Šd. Vydrdati = nalézti, vyslíditi, vyčenichati,
vyhledati, auffinden, aufsuchen, aufspüren. Na Mor. Bkř. — co. Přece kdesi cosi vy- drdal. Mor. Šd. Vydrdlati = vymluviti, vyškamrati. —
komu co; se. Mor. Šd. Vydřechu, zastr. = vydřeli. Kat.
Vydrémati se = vydřímati se. Bern.
Vydření, n., die Er-, Auspressung, Ab-
dringung. Jg. Vydřený; vydřen, a, o, erpresst, abge-
drungen. V. mandle (z kože svlečené). V. Vydřepiti, il, en, ení, ersitzen. — co.
Šm. Vydřeti = vydříti. Bern.
Vydřetí, n. = vydření. Slov. Vz Vy-
drati. Vydřetý, vz Vydrati.
Výdřeva, y, f., v horn., die Zimmerung =
každé dolní pojištění a podporování dřívím. Vz S. N., Dřevení. Vydřevení, n. = výdřeva.
Vydrganec, nce, m. = podmáslí, die
Buttermilch. Na Slov. Plk. Vydrgati, vydrgnouti, vydrgovati = vy-
raziti, herausschlagen. Na Slov. —co komu odkud: z rukou. Bern. Vydrháč, e, m. = nástroj k vydrhání,
der Ausreiber, Durchstecher. Vydrhnouti, hnul a hl, ut, utí; vydrho-
vati = drhnutím vyčistiti, vytříti, ausscheu- ern, putzen; vydrati, vybiti, abprügeln; vy- láti, ausschelten. — abs. Šenkovna prázdna, jakoby vydrh (jakoby vymetl). Us. Msk. — co kdy: lavice každou sobotu v. Us. — co: nádobí, cín, Ros., len, Us., sklenici (vyčistiti; 2. na Slov. = vyprázdniti). Bern. — co čím: pískem, Dch., sklenice pře- sličkou, zuby chlebem. — co jak: prádlo z vody, auswinden. Us. Tč. — se kde: v koupeli. Bern. — komu: vyplísniti, ab- prügeln, durchbeuteln. Mtl. |
Vydrhnutí, n., die Ausscheuerung.
Vydrhnutý; -ut, a, o, ausgescheuert. V.
nádobí. Us. Dch., Šd. Vydrholec, lce, m., vz Fidrolec. Co pak
jsou ty slívy na v-ci (na místě, kde je každý může otrhati)? Us. Msk. Vydrhování, n., das Ausscheuern. Us.
Vydrhovati, vz Vydrhnouti.
Vydrchati = vyplésti, aus-, herausfitzen.
— co odkud: nitky krajní ze šatky; vlasy někomu z hlavy. Us. Dch., Tč. Vydrchmati se = vyspati se, ausschlafen.
Pořád by drchmal! nemůže se už v. Na Mor. Šd. Vydři = vydrový, Otter-, Fischotter-. V.
kůže, maso (vydřina, vydrovina), hlava atd. Šp. — V., n., Widern, ves u Plavska. — V. kostelní, Kirchwidern, ves u Dacie. V. střední, Mitter-Widern, ves u Dačic. V. zadní, Hinter-Widern, ves u Telče. PL. — Albrecht z Vydřie. Arch. IV. 5. Cf. Tk. V. 287., S. N. Vydřiduch, a, m. = vydřiduška, vydři-
groš, lakomec, dráč, vydírač, odírač, odři- hosť, der Schinder, Erpresser, Wucherer, Pfennigfuchser, Schaber, Gelderpresser. Koll. I. 359. Židé jsou strašní v-vé. U Jižné. Vrů. To je v. ! Us. Praprohnaný v. Dch. Nesvě- domitý v. Kšá. (Publikani) v-vé byli; V-vé byvše lakomstvím jste zhřešili. BR. II. 25. a., 245. b. — V. = kdo se příliš mnoho učí, der Büffler. Us. Brnt. Vz Dříč. — V., u, m. = lom u Rokycan. Zpr. arch. VIII. 92. Vydřiduša, e, m. = vydřiduch. Na Ostrav.
Tč. Vydřiduška, y, m. a f., vz Vydřiduch.
Vydřigroš, e, m., vz Vydřiduch. On ti
je celý v. Mt. S. Umřel Darmoděj, nastal Vidřigroš. Prov. Vydřímati se = dřímaje vyspati se, aus-
schlummern. Us. Vydřina, y, f. Vz Vydři.
Vydřiskura, y, m. = vydřiduch. Ve
Slez. Tč. Vydřístati se = dřístačky, běhavky, úpla-
vice pozbyti, den Bauchfluss verlieren. Mor. Až se v-stá, zase bude dobře. Us. Šd. Vydříti (u Opavy vydřeť, Klš. ), vydru,
dři, dra (ouc), el, en n. ín, ení; vydírati, vyděrávati = vytrhnouti, mocí vzíti, aus-, herausreissen, entreissen; odříti, abschinden; se = mocí se osvoboditi, utéci, sich losreis- sen; vypínati se, sich brüsten, stolz sein. Jg. — co: peníze, život, V., pole; lišku (odříti). Jel. Rád by sbožie vydřel. Hr. rk. 107. a. Židé nás v-li. Us. Tč. Co jednouc vlkovi do hrdla padlo, to těžko vydrieť. Phld. I. 2. 7. — odkud. Duše naše jako vrabec vydřiena jest z osidla lovcového. Ž. wit. 123. 7. — co, se komu odkud. V. někomu z rukou hůl, Kom., dítě. D. Loupež vlku vydírati (o věci nebezpečné). Ros. Poslední kousek (sousto) by mu z huby (z hrdla) vydřel. Us. Poslední babku ně- komu v. Sych. Vz Lakomý. Vydři se jako pták z ruky čižebníka. Kn. přísl. 6. 5. V-la se mu z náručí; Vydřel se z domu; V-lo se mně to z huby, ani sem to tak nemínil (vyklouzlo mi to, es entschlüpfte mir). Us. Sd. Jim vítězství z rukou vydřel. Pal. Děj. |
||
|
|||
Předchozí (917)  Strana:918  Další (919) |