sb157-05 0..8296

920

Chovati. Jdi vydržovati tvaroh (připravo-
vati). U Černíkovic. Bůh mě sílí, že to
vydržím. Us. Dch. Vydržiavajú radostník
(= dělají hostinu z radosti, že se jim na-
rodilo dítě). Dbš. Obyč. 3. Než pokud (pro-
najatá role) rodí, dotud ji drží a vydrže ji,
když roditi nechce, vrátí ji. Zř. selské 1525.
Pověděl jest, že po uvázanie Jana ze Stu-
deného v ty dědiny na něho přišlé léta po-
kojná vydržal. Arch. III. 345. Že sú léta
pokojně vydrželi to zboží držíce; Když
ukáží, že jsú léta vydrželi, tehdy jemu ne-
mají odpovídati. Půh. I. 209., 258. (II. 144.,
274., 448., 471. ). — (koho) jak. Někoho
na své útraty v Praze vydržovati. Puch. V.
něco časem právním, ersitzen. J. tr. V-vati
někoho zdarma. Šim. 152. On ji tam vydr-
žuje na své peníze. Us. Vk. Divoké kachny
zřídka v-žejí na ránu. Us. — čemu. Ti
ludé, aby tomu horku vydržat mohli, musá
dračí maso pod jazykem nosiť. Na morav.
Valašsku. Er. Čít. 46. — co jak dlouho.
Chcejuc ich až do skončenia výpravy tej
vydržiavat (= vydržovati). Mt. 8. IX. 1. 12.
Krásné počasí na sv. Matouše vydrží ještě
čtyry neděle. Pran. Tč. Za právo nalezujem,
že Vaník tu při obdržel proti Janovi a má
pokojíka požiti, jakožto rok a den vydržal.
Arch. IV. 347. — proč. Nechoď k nám,
synečku, do té našé síně, pro tu našu lásku
vobá vydržíme (budeme biti). Sš. P. 398.
— co čím. Markrabí dle starého obyčeje
panovníků sebe i dvůr svůj dával zemí
vydržovati. Ddk. V. 5. — kde. Vydržel
u něho celou hodinu. Jg. V. v dolech (vy-
trvati). Us. — v čem: ve službě, v mučení
(stálým zůstati). Us. V bitce obyčejné ten
v-ží (je bit), kdo je příčina. Mor. Tč. Ka-
novníci v tom zboží vydržali léta pokojná.
Půh. II. 462. — s kým. Nelze s ním vy-
držeti. Jg. Ona vydrží s tou homolí od sv.
Václava až do.... Us. Vk. — z čeho:
z kamene (o pružině, melivo z díry běhou-
nové vyhnati). Vys. V-vati vojsko z daní.
Šb. — co kdy: časem právním, ersitzen.
Rk. Statek lety zemskými vydržeti. Ros.
Kdož jest které dědictví před shořením
desk zemských tři léta a 18 nedělí pořád
zběhlých pokojně bez naříkání vydržel. Zř.
F. I. E. XXXVI. — o čem, čím: o hladě =
hlady. — adv.: dobře, zle, dlouho. Us. —
proč kde. Pro zlou službu u něho nevy-
držel. — se. Svadba sa vydržiavala taká,
akej nebolo ani nebude. Dbš. Pov. I. 301.
Májová koťata nejlepší, ale zřídka kdy se
vydrží. Prov. Tč.

Výdržka, y, f., das Aushalten des letzten
Tones. Bern.

Vydržování, n., die Erhaltung. V. od-
borné školy od společenstva. Us. Šp. V.
války. Vz Přechování, Vydržení.

Vydržovatel, e, m., der Unterhalter, Un-
terhaltgeber. Dch.

Vydržovati, vz Vydržeti.

Vydštiakati = vydubati. Zlob.

Vydubařiti, il, en, ení = vybiti. Na
Slov. Phld. II. 2. 51.

Vyďubati; vyďubnouti, bnul a bl, ut,
utí; vyďubovati, vyďubávati = vyďobati, aus-

picken. Bern. Síkora vďube dírku do oře-
cha, by vyďubala zrno. Na Ostrav. Tč.

Vydubiti, il, en, ení, beizen. — co: tele-
tice. Techn. — V. = vybiti. Na mor. Valaš.
Vck.

Vyďubkovati, vz Ďubkovati. U Olom.
Sd.

Vyducený = vydutý, hohl. V. tykev.
Světz.

Vyduckaný, ausgestampft. Mor. Šd.

Vyduckati, stampfend herausschlagen. —
co: důlek. Na Mor. Šd.

Vydudlati, vz Dudlati. No a keď aj
vynde z domu a nieco predsa vydudlá. Mt.
S. I. 181.

Výducha, y, f. = vůně, der Duft. Pl.

Vyduchati, vyduchnouti, ohnul a chl, ut,
utí; vyduchovati, na Slov. = vyfukovati,
herauswehen, -blasen. — co. Když jí ne-
vyduchá (větřík). Hdk. C. 147. Vydúchajme
ty plevy. Dbš. Pov. I. 92. — V., den Alko-
hol verlieren. Na Slov. Ssk. — Vydúchnuť,
erlöschen. Na Slov. Ssk. — V. = douškem
vypiti, austrinken. — co jak. Priľahne si
k jezeru a vydúcha ho ako dáku hoľbičku
vína; Tí osmi vypili, koľko chceli a to
vyšnie ten lokaj do ostatnej kvapky vydú-
chal. Dbš. Pov. I. 553., 568. Sadol k stolu
a vydúchol první pintu vína, ani tvár ne-
premenil. Ib. I. 532. Vz Duchnouti. Vz Vy-
dmuchati.

Vyduji, vz Vydouti.

Vydůlený, ausgehöhlt. Slb.

Vydulý, aufgebläht, hochgeschwellt. Aqu.,
Us. Dch. Vydulé oči obrátily se ku stropu.
Stn.

Výdum, u, m. = výdumek. Májek vý-
dumy barevnými, pentlemi a pozlátkem ově-
šený. Sš. P. 755.

Vydumati, ersinnen. L.

1. Vydumek, mku, m. = vyfouknuté vejce,
leeres Ei. V. z vejce. Us. Cf. Výfuček, Vy-
fouk, Výfuk.

2. Výdumek, mku, m., die Ersinnung.
Vyduna, y, m., osob. jm. Arch. I. 236.
Vydundati, vollends austrinken. Us. Šd.
Výduněk, ňku, m. = výdumek. U Vys.

mýta. Hrp.

Vydunouti = vydouti, aus-, aufblasen.

Vydupaný; -án, a, o, durchs Stampfen
aufgewirbelt. — čím: prach konstvem vy-
dupaný. Pal. Dj. II. 1. 39.

Vydupati, vydupovati, ausstampfen. —
co kde čím. Obilní zrna v Uhrách na poli
dobytkem vydupati dávají. Us. Dch., NA.
IV. 53. — co odkud. Armady ze země se
nevydupují. Us.

Vydurditi se = vyzlobiti se, auszürnen.
U Olom. Sd.

Vydurchovanec, nce, m. = hrubý písek
skrz hlavík neprošlý, Kiesel und Grobsand.
Us. Am.

Vyduřiti, il, en, ení = vyhnati, vypla-
šiti, verscheuchen, hinausjagen. Na Slov.
Koll.

Vydurkati, vydurkovati = vypuditi. Na
Slov. Ssk. — V. = tlačiti, drucken. Us. Tč.

Vydurmati = vycucati, vypiti, aussau-
gen. Ros.