sb157-05 0..8296

921

Vydusiti, il, šen, ení; vydušovati koho =
udusiti, erwürgen. Us., Bern. Hodně ho vy-
dusil = ubil. Ros. — co = najednou vypiti,
austrinken. Us. — co odkud: bolesť tajem-
ství z srdce vydusí. L. — V. = ubiti, ab-
prügeln. — koho. Ros.

Výdušky, pl., m., sg. výdušek = výdu-
mek. Slov. let. II. 145.

Výdušný = větrní, Luft-. V. jáma. Hř.
V. větrní proud, ausziehender Wetterstrom.
Bc. V. prostor, der Ausblaseraum, otvor,
die Ausblaseöffnung. Bc.

Výduť, i, f., aneurysma, der Aderkropf,
die Blutadergeschwulst. V. srdečnice, Čs. lk.

I. 209., tepny břišní, II. 95., krkavice, III.
402., v kosti, IV. 155., tepny kyčelní, VI.
386., oblouku aortového, V. 217. atd. Cf.
S. N. V. chlopní, Klappenaneurysma; aneu-
rysma anastomoticum, v. větevnatá, prů-
točná; a. arteriosovenosum, v. žilotepenná;
a. circumser., ohraničená, v. obmezená, dru-
hotná; a. cirsoideum, v. městková; a. con-
secutivum, v. druhotná; a. cylindricum, v.
válcovitá; a. dissecans, v. rozštípením; a.
fusiforme, v. vřetenitá; a. herniosum, kýl-
natá; a. mixtum, v. smíšená; a. m. ext., v.
smíšená zevnější; a. m. int., výduť smíšená
vnitřní; a. primarium, v. prvotná; a. sacci-
íorme, měšcovitá, v. vakovitá; a. spontaneum,
v. samostatně, samovolně vzniklá; a. spu-
rium, v. rozlehlá, nepravá; a. traumaticum,
výduť úrazem, z úrazu; a verum, v. pravá.

Vydutec, tce, m., elodes, hmyz. Krok.

II. 252.

Výdutek, tku, m., eine Höhlung im Wege.
U Bydž.

Vydutí, n. = nadutí, v. měchýře, die Auf-
blähung. — V. = vyvýšení, zvýšení, die
Hebung. V. moře. V. — V. = břicho, vy-
dutina, výduť, die Aushöhlung, der Bauch.
V. lodí. V. — Jg.

Vydutina, y, f. = vydutosť, die Aushöh-
lung. Us. V. čáky. Čsk.

Výdutka, y, f., die Puffe. Šp.

Vydutopoddutý, konvexkonkav. Us. Ssk.

Vydutosť, i, f. = vydutí. Ráj.

Vydutovidutý. V. plocha. Stč. Dif. 233.

Vydutovypuklý. V. plocha. Stč. Dif.
233.

Vydutý; vydut, a, o, ausgeblasen. V.
vejce. — V. = nadutý, aufgeblasen, auf-
gebläht. Bern. = V. = vyvýšený, vydaný,
bauchig, erhaben. V. koule, Kom., nebe,
v. země do moře (vrch visící). Bern. V.
víko (gewölbt). Šp. V. loď.

Vydůvoditi, il, ěn, ění, erweisen. Ros.

Vydvihnouti = vyzdvihnouti.

Vydvořiti = vyšperkovati, aufputzen. Ti
se umějí v. U Kvasin.

Vydýchati, vz Vydechnouti.

Vydychnutí, n., vz Vydechnutí.

Vydychnutý, vz Vydechnutý.

Vydychovač, e, m., der Aufathmer. —
V. = odváděč vyvinujících se par, der Ex-
haustor. Šp.

Vydychování, n., die Aushauchung, Aus-
dünstung. Vz Rst. 253.

Vydýliti, il, en, ení, vydylovati, ausdie-
len. — co: jizbu. Na Ostrav. Tč.

Vydýmati, vz Vydmouti.

Vydynchovati, z něm. austünchen. BR.
II. 104. a. — co čím: komoru vápnem v.
V.

Vydynovati. — co od koho = častým
dynováním dostati, abnöthigen (durch vieles
Reden). Ros. — V. = zkusiti co. Ros.

Vydźubati = vyďubati, aushacken, aus-
picken. Na Ostrav. Tč.

Vydžbániti, il, en, ení. — co. Všecko
v-ní (při džbáně vytlachá). Bl.

Vydžgávati, vydžgati, vydžgnouti = vy-
cpati, ausstopfen. — co čím: boky, měch
senem, slamou v. Mor. Šd. — V. = vyra-
ziti, ausschlagen. — co komu, čím odkud.
No, vydžgej mně oko! Vydžgnul rukou ta-
bulku z okna. Mor. Šd.

Vydžice, Wischitz, ves u Heřmanova
městce. PL.

Vyetymologisovati, durch Etymologie
erklären. — co odkud. Co ale znamená
Daphne? Meno toto z řečtiny samej v. ne-
možno. Phld. III. 1. 63.

Vyfackovati = vypoličkovati, abohrfei-
gen. — komu. Ros.

Vyfajčiti, il, en, ení, na Slov. = vykou-
řiti, ausrauchen. — co: faifku. Phld. III.
2. 185. — V. = vyvésti, ausführen. Tys to
v-čil (tys tomu dal)! Mor. Škd.

Vyfákati se nač (vysrati se). V obec.
mluvě.

Vyfakliti, il, en, ení, vyfaklovati = vy-
biti, vysvětliti. Na Slov. Ssk.

Vyfarářiti, il, en, eno. — si co = jako
farář si získati, als Pfarrer erwerben. —
V. = přestati farářiti, das Pfarramt auf-
geben. Us.

Vyfarbiti = vybarviti. Na Slov.

Vyfařiti, il, en, ení = z farnosti odlou-
čiti, auspfarren. Šd.

Vyfarmatringovať = vybiti. Na Slov.
Phld. II. 2. 51.

Vyfarniti =vyfařiti. — se odkud. My
sme se z té farnosti vyfarnili. Mor. Šd.

Vyfašlovati, abbinden, auswickeln.

Vyfatinkovati, ausschmarotzen. Bern.

Vyfifliti, vz Vyfintiti.

Vyfiglování, n., die Auskünstelung. Na
Slov.

Vyfiglovaný; -án, a, o, ausgekünstelt.
Na Slov.

Vyfiglovati, auskünsteln. Na Slov. Bern.

Vyfikaný = vyšlehaný, honěný. V. člo-
věk, šelma, Us., zloděj. Sych.

Vyfikati; vyfiknouti, knul a kl, ut, utí;
vyfikávati, vyfikovati = prutem n. metlou
vyšlehati, schwippen, auspeitschen. — komu.
Ros. — V. = vyšperkovati. Na Slov. Ssk.

Vyfiknouti se = vyfintiti se. Us. Vz Vy-
fikati. — V. = vytrysknouti. Tak to vy-
fiklo, až mě to celého zafókalo. V již. Mor.
Šd.

Vyfiklý = vystrojený, vyfintěný, aufge-
putzt. Mor. Vck.

Vyfiltrovati, abfiltriren = procediti.

Vyfintění, n. Úplné v., volle Wichs. Dch.

Vyfintěný; -ěn, a, o, aufgeputzt, ausge-
schniegelt, aufgestrichen. V. hlava, ein Zier-
kopf. Dch. Vždycky v-ný málo k čemu
dobrý. Č. M. 99.

269



	921

	Vydusiti, il, šen, ení; vydušovati koho = udusiti, erwürgen. Us., Bern. Hodně ho vy- dusil = ubil. Ros. — co = najednou vypiti, austrinken. Us. — co odkud: bolesť tajem- ství z srdce vydusí. L. — V. = ubiti, ab- prügeln. — koho. Ros. Výdušky, pl., m., sg. výdušek = výdu- mek. Slov. let. II. 145. Výdušný = větrní, Luft-. V. jáma. Hř. V. větrní proud, ausziehender Wetterstrom. Bc. V. prostor, der Ausblaseraum, otvor, die Ausblaseöffnung. Bc. Výduť, i, f., aneurysma, der Aderkropf, die Blutadergeschwulst. V. srdečnice, Čs. lk. I. 209., tepny břišní, II. 95., krkavice, III. 402., v kosti, IV. 155., tepny kyčelní, VI. 386., oblouku aortového, V. 217. atd. Cf. S. N. V. chlopní, Klappenaneurysma; aneu- rysma anastomoticum, v. větevnatá, prů- točná; a. arteriosovenosum, v. žilotepenná; a. circumser., ohraničená, v. obmezená, dru- hotná; a. cirsoideum, v. městková; a. con- secutivum, v. druhotná; a. cylindricum, v. válcovitá; a. dissecans, v. rozštípením; a. fusiforme, v. vřetenitá; a. herniosum, kýl- natá; a. mixtum, v. smíšená; a. m. ext., v. smíšená zevnější; a. m. int., výduť smíšená vnitřní; a. primarium, v. prvotná; a. sacci- íorme, měšcovitá, v. vakovitá; a. spontaneum, v. samostatně, samovolně vzniklá; a. spu- rium, v. rozlehlá, nepravá; a. traumaticum, výduť úrazem, z úrazu; a verum, v. pravá. Vydutec, tce, m., elodes, hmyz. Krok. II. 252. Výdutek, tku, m., eine Höhlung im Wege. U Bydž. Vydutí, n. = nadutí, v. měchýře, die Auf- blähung. — V. = vyvýšení, zvýšení, die Hebung. V. moře. V. — V. = břicho, vy- dutina, výduť, die Aushöhlung, der Bauch. V. lodí. V. — Jg. Vydutina, y, f. = vydutosť, die Aushöh- lung. Us. V. čáky. Čsk. Výdutka, y, f., die Puffe. Šp. Vydutopoddutý, konvexkonkav. Us. Ssk. Vydutosť, i, f. = vydutí. Ráj. Vydutovidutý. V. plocha. Stč. Dif. 233. Vydutovypuklý. V. plocha. Stč. Dif. 233. Vydutý; vydut, a, o, ausgeblasen. V. vejce. — V. = nadutý, aufgeblasen, auf- gebläht. Bern. = V. = vyvýšený, vydaný, bauchig, erhaben. V. koule, Kom., nebe, v. země do moře (vrch visící). Bern. V. víko (gewölbt). Šp. V. loď. Vydůvoditi, il, ěn, ění, erweisen. Ros. Vydvihnouti = vyzdvihnouti. Vydvořiti = vyšperkovati, aufputzen. Ti se umějí v. U Kvasin. Vydýchati, vz Vydechnouti. Vydychnutí, n., vz Vydechnutí. Vydychnutý, vz Vydechnutý. Vydychovač, e, m., der Aufathmer. — V. = odváděč vyvinujících se par, der Ex- haustor. Šp. Vydychování, n., die Aushauchung, Aus- dünstung. Vz Rst. 253. Vydýliti, il, en, ení, vydylovati, ausdie- len. — co: jizbu. Na Ostrav. Tč.	Vydýmati, vz Vydmouti. Vydynchovati, z něm. austünchen. BR. II. 104. a. — co čím: komoru vápnem v. V. Vydynovati. — co od koho = častým dynováním dostati, abnöthigen (durch vieles Reden). Ros. — V. = zkusiti co. Ros. Vydźubati = vyďubati, aushacken, aus- picken. Na Ostrav. Tč. Vydžbániti, il, en, ení. — co. Všecko v-ní (při džbáně vytlachá). Bl. Vydžgávati, vydžgati, vydžgnouti = vy- cpati, ausstopfen. — co čím: boky, měch senem, slamou v. Mor. Šd. — V. = vyra- ziti, ausschlagen. — co komu, čím odkud. No, vydžgej mně oko! Vydžgnul rukou ta- bulku z okna. Mor. Šd. Vydžice, Wischitz, ves u Heřmanova městce. PL. Vyetymologisovati, durch Etymologie erklären. — co odkud. Co ale znamená Daphne? Meno toto z řečtiny samej v. ne- možno. Phld. III. 1. 63. Vyfackovati = vypoličkovati, abohrfei- gen. — komu. Ros. Vyfajčiti, il, en, ení, na Slov. = vykou- řiti, ausrauchen. — co: faifku. Phld. III. 2. 185. — V. = vyvésti, ausführen. Tys to v-čil (tys tomu dal)! Mor. Škd. Vyfákati se nač (vysrati se). V obec. mluvě. Vyfakliti, il, en, ení, vyfaklovati = vy- biti, vysvětliti. Na Slov. Ssk. Vyfarářiti, il, en, eno. — si co = jako farář si získati, als Pfarrer erwerben. — V. = přestati farářiti, das Pfarramt auf- geben. Us. Vyfarbiti = vybarviti. Na Slov. Vyfařiti, il, en, ení = z farnosti odlou- čiti, auspfarren. Šd. Vyfarmatringovať = vybiti. Na Slov. Phld. II. 2. 51. Vyfarniti =vyfařiti. — se odkud. My sme se z té farnosti vyfarnili. Mor. Šd. Vyfašlovati, abbinden, auswickeln. Vyfatinkovati, ausschmarotzen. Bern. Vyfifliti, vz Vyfintiti. Vyfiglování, n., die Auskünstelung. Na Slov. Vyfiglovaný; -án, a, o, ausgekünstelt. Na Slov. Vyfiglovati, auskünsteln. Na Slov. Bern. Vyfikaný = vyšlehaný, honěný. V. člo- věk, šelma, Us., zloděj. Sych. Vyfikati; vyfiknouti, knul a kl, ut, utí; vyfikávati, vyfikovati = prutem n. metlou vyšlehati, schwippen, auspeitschen. — komu. Ros. — V. = vyšperkovati. Na Slov. Ssk. Vyfiknouti se = vyfintiti se. Us. Vz Vy- fikati. — V. = vytrysknouti. Tak to vy- fiklo, až mě to celého zafókalo. V již. Mor. Šd. Vyfiklý = vystrojený, vyfintěný, aufge- putzt. Mor. Vck. Vyfiltrovati, abfiltriren = procediti. Vyfintění, n. Úplné v., volle Wichs. Dch. Vyfintěný; -ěn, a, o, aufgeputzt, ausge- schniegelt, aufgestrichen. V. hlava, ein Zier- kopf. Dch. Vždycky v-ný málo k čemu dobrý. Č. M. 99. 269