sb157-05 0..8296

923

Vyfukovati, vz Vyfouknouti.

Vyfundžati = vyfrndžati. Na Slov. Bern.

Vyfiltrovati, z něm. ausfüttern = pod-
šiti, podsaditi, vyložiti, podšívkou opatřiti,
ausfüllen, ausfüttern. — co čím: suknem,
vatou. V. díry mechem. Us. Jg., Tč.

Vygabati, lukrativ profitiren. — co. Zase
kdesi co vygabal. Mor. Šd.

Vygagati, vygagnouti, ausschnattern. L.

Vygagotiti, ausgackern (jako husy); stot-
ternd aussprechen. Děvčata se už v-ly, aus-
schnattern. Na Ostrav. Tč.

Vygajdati, vygajdovati si = vyhráti
si gajduje, vyhudlati, aushudeln. Mor. Šd.,
Tč.

Vygazdovati si co kde jak: pilností,
erwirthschaften. Na Mor. Tč. Na Slov. Dbš.
Pov. I. 554. Veru som ja gazda, veď som
vygazdoval; oves som popredal, koňom
som slamy dal. Sl. sp. VI. 213.

Vygichati se, sich strömend ausschüt-
ten, ausregnen; vygichnouti = velikým gi-
chem (Gicht) vyprýštiti. — kam. Voda,
oheň na nás vygichl. Na Ostrav. Tč.

Vygizditi, il, ěn, ění = vyhyzditi, aus-
leeren, ausreinigen. — se kam, kde. Na
Ostrav. Tč.

Vyglábositi se, il, ení = vyklábositi. Už
by se mohl v. Na již. Mor. Šd.

Vyglcati, vyklcati se = nedělati glc
(klc), přestať hlavou klímati, dřímati. Mor.
Šd.

Vyglejtovati, glaciren. — co čím: hrnce
bílou glejtou (Silberglätte). Na Ostrav. Tč.

Vyglgati. A túto pintu tu nechať, to by
už bola hanba! Vyglgal (vypil) eště aj tú.
Dbš. Pov. I. 544. (Šd. ).

Vyglondati = vyhledati. Brt. P. 148.

Vygmentiti, il, ění = vynadati. U Bruš-
perka. Mtl.

Vygnáviti, il, en, ení. Naraz sa to aj
k jeho posteli zblížilo a ho zmlacilo a vy-
gnávilo, že ani dýchať nemohel. Dbš. Pov.
VI. 19.

Vygniačit. Vygniačilo, vigniavilo ho, že
dýchať nemohel. Mt. Ss. 112. Cf. Vygnáviti.

Vygniaviti. Vygniačilo, vygniavilo ho,
že dýchať nemohel. Mt. S. I. 112. Cf. Vy-
gnáviti.

Vygombičkovati, aufknöpfen. Na Slov.
Bern.

Vygrajdati = vyšmaťhati, die Schuhe
austreten. — co: boty, střevíce. U Olom.

Sd.

Vygramoliti se kam, sich mühsam hin-
aufarbeiten. V. se na kopec. Na Ostrav.
Tč. — se odkud. Jak jsi se z té bryndy
v-til? Wie bist du aus dieser Schlamastik
hinausgekrochen? Na Ostrav. Tč.

Vygrcati, vygrcnouti, ausspeien. Co snědl,
to hned vygrcal. Na Mor. Tč. Ve Slez. Šd.

Vygrgati, ausspeien (vybliti). Mt. S. L
209.

Vygruchnúť, mit grossem Krach (gruch)
heraussehiessen. — odkud: z moždířa v.
Na Ostrav. Tč.

Vygruntovati, aus dem Grunde heraus-
nehmen.

Vygúlati, herausrollen, -wälzen. Na Slov.
Bern.

Vygúliti = vykuliti, hinauswälzen. — co
kam. Plný sud pred hostinec vygúlili. Sldk.

Vygumati = do země díru udělati (so-
chorem, zvl. na kolky, na něž se věší obilí).
Na mor. Valaš. Vck.

Vygummovati co, ausgummiren.

Vygyglaný; -án, a, o, vyviklaný. Mor.
Šd.

Vygyglati = vyviklati, vyšvehlati. Mor.
Sd.

Vygziti se, il, ení = nahoniti. se t. j.
krávy, když se gzí, vytoulí ocas vzhůru a
potom utíkají, až se vygzí. V. koho = či-
niti, aby se gzil t. j. utekl. Na Ostrav. Tč.

Vyhabrati se, vyhabrovati se = vypá-
rati se, sich langsam aufmachen. Ros.

Vyhačati se = poseděti sobě (v dětské
řeči), genugsam sitzen (in der Kindersprache).
Us. Šd.

Vyháčkovati = z háčku vypnouti, aus-
hängen. — co: okno. V. písť u pumpy
vodní. Šp. V. = háčkem střeva pernaté
zvěři vytáhnouti, aushäkeln. Šp.

Vyhádaný; -án, a, o = hádáním uhod-
nutý, errathen. V-nú osobu na stranu za-
vésti. Dbš. Obyč 131.

Vyhádati; vyhádnouti, dnul a dl, ut, utí;
vyhadovati, vyhádávati, errathen. — abs.
Tu hadač vyhádal, na kterom strome v da-
lekej hore vták na hniezde sedí. Dbš. Pov.
III. 7. — co. Pořád hádá a předce nic ne-
může v. Us. Šd. V. průměr na 16 palců.
Krok. — co komu odkud. Cikáni mu
peníze z kapsy vyhádali (hádáním o ně jej
připravili, durchs Wahrsagen um etwas brin-
gen). Ros. — co na kom. Vyhádal = vy-
mluvil, ausstreiten, abhadern. V. na jalové
krávě tele. Vz Výmluvný. Prov. Lb., Sych.

— se, sich müde hadern; sich herausdispu-
tiren.

Vyhádnutí, n., das Errathen. Bern.

Vyhádnutý; -ut, a, o, errathen. Na Slov.
Bern.

Vyhadovati, vz Vyhádati.

Vyhádzati, vz Vyhoditi. Na Slov. Bern.

Vyhafati = vyštěkati, herausbelfern. —
koho na sebe: vlka. Ros.

Vyhafriti, il, en, ení = ubiti, abprügeln.

— koho: neposlušného chlapce. Na Slov.
Phld. II. 2. 52.

Vyhachlovati = vyčesati (hachlí), aus-
hecheln. Bern.

Vyhajati se, v dětské řeči = vyspati
se, ausschlafen (in der Kindersprache). Už
se vyhajal. Us.

Vyhájiti, il, en, ení, vyhájívati, vyhajo-
vati, aushägen. — co kde: nějaké místo
v lese (vyznačiti; podle něm. aushägen. Jg. ).

— koho odkud: z vlasti (vyobcovati, aus-
hägen, verweisen, vertreiben, ausschliessen).
L.

Vyhákati = výskati, jauchzen. Nevyhákej
dřív, až budeš na kopci. U Rychnova. —
se s čím. On se vším rád se vyháká (vy-
chloubá). U Rychn. Črk. — co komu. On
mi vše vyhákal (vyčítal, warf mir vor).
U Rychn. Črk. — V., mit Anstrengung, mit
Mühe etwas heraussagen, herauslesen. To
trvá věky, než ten hákala něco vyháká.

269*



	923

	Vyfukovati, vz Vyfouknouti. Vyfundžati = vyfrndžati. Na Slov. Bern. Vyfiltrovati, z něm. ausfüttern = pod- šiti, podsaditi, vyložiti, podšívkou opatřiti, ausfüllen, ausfüttern. — co čím: suknem, vatou. V. díry mechem. Us. Jg., Tč. Vygabati, lukrativ profitiren. — co. Zase kdesi co vygabal. Mor. Šd. Vygagati, vygagnouti, ausschnattern. L. Vygagotiti, ausgackern (jako husy); stot- ternd aussprechen. Děvčata se už v-ly, aus- schnattern. Na Ostrav. Tč. Vygajdati, vygajdovati si = vyhráti si gajduje, vyhudlati, aushudeln. Mor. Šd., Tč. Vygazdovati si co kde jak: pilností, erwirthschaften. Na Mor. Tč. Na Slov. Dbš. Pov. I. 554. Veru som ja gazda, veď som vygazdoval; oves som popredal, koňom som slamy dal. Sl. sp. VI. 213. Vygichati se, sich strömend ausschüt- ten, ausregnen; vygichnouti = velikým gi- chem (Gicht) vyprýštiti. — kam. Voda, oheň na nás vygichl. Na Ostrav. Tč. Vygizditi, il, ěn, ění = vyhyzditi, aus- leeren, ausreinigen. — se kam, kde. Na Ostrav. Tč. Vyglábositi se, il, ení = vyklábositi. Už by se mohl v. Na již. Mor. Šd. Vyglcati, vyklcati se = nedělati glc (klc), přestať hlavou klímati, dřímati. Mor. Šd. Vyglejtovati, glaciren. — co čím: hrnce bílou glejtou (Silberglätte). Na Ostrav. Tč. Vyglgati. A túto pintu tu nechať, to by už bola hanba! Vyglgal (vypil) eště aj tú. Dbš. Pov. I. 544. (Šd. ). Vyglondati = vyhledati. Brt. P. 148. Vygmentiti, il, ění = vynadati. U Bruš- perka. Mtl. Vygnáviti, il, en, ení. Naraz sa to aj k jeho posteli zblížilo a ho zmlacilo a vy- gnávilo, že ani dýchať nemohel. Dbš. Pov. VI. 19. Vygniačit. Vygniačilo, vigniavilo ho, že dýchať nemohel. Mt. Ss. 112. Cf. Vygnáviti. Vygniaviti. Vygniačilo, vygniavilo ho, že dýchať nemohel. Mt. S. I. 112. Cf. Vy- gnáviti. Vygombičkovati, aufknöpfen. Na Slov. Bern. Vygrajdati = vyšmaťhati, die Schuhe austreten. — co: boty, střevíce. U Olom. Sd. Vygramoliti se kam, sich mühsam hin- aufarbeiten. V. se na kopec. Na Ostrav. Tč. — se odkud. Jak jsi se z té bryndy v-til? Wie bist du aus dieser Schlamastik hinausgekrochen? Na Ostrav. Tč. Vygrcati, vygrcnouti, ausspeien. Co snědl, to hned vygrcal. Na Mor. Tč. Ve Slez. Šd. Vygrgati, ausspeien (vybliti). Mt. S. L 209. Vygruchnúť, mit grossem Krach (gruch) heraussehiessen. — odkud: z moždířa v. Na Ostrav. Tč. Vygruntovati, aus dem Grunde heraus- nehmen. Vygúlati, herausrollen, -wälzen. Na Slov. Bern.	Vygúliti = vykuliti, hinauswälzen. — co kam. Plný sud pred hostinec vygúlili. Sldk. Vygumati = do země díru udělati (so- chorem, zvl. na kolky, na něž se věší obilí). Na mor. Valaš. Vck. Vygummovati co, ausgummiren. Vygyglaný; -án, a, o, vyviklaný. Mor. Šd. Vygyglati = vyviklati, vyšvehlati. Mor. Sd. Vygziti se, il, ení = nahoniti. se t. j. krávy, když se gzí, vytoulí ocas vzhůru a potom utíkají, až se vygzí. V. koho = či- niti, aby se gzil t. j. utekl. Na Ostrav. Tč. Vyhabrati se, vyhabrovati se = vypá- rati se, sich langsam aufmachen. Ros. Vyhačati se = poseděti sobě (v dětské řeči), genugsam sitzen (in der Kindersprache). Us. Šd. Vyháčkovati = z háčku vypnouti, aus- hängen. — co: okno. V. písť u pumpy vodní. Šp. V. = háčkem střeva pernaté zvěři vytáhnouti, aushäkeln. Šp. Vyhádaný; -án, a, o = hádáním uhod- nutý, errathen. V-nú osobu na stranu za- vésti. Dbš. Obyč 131. Vyhádati; vyhádnouti, dnul a dl, ut, utí; vyhadovati, vyhádávati, errathen. — abs. Tu hadač vyhádal, na kterom strome v da- lekej hore vták na hniezde sedí. Dbš. Pov. III. 7. — co. Pořád hádá a předce nic ne- může v. Us. Šd. V. průměr na 16 palců. Krok. — co komu odkud. Cikáni mu peníze z kapsy vyhádali (hádáním o ně jej připravili, durchs Wahrsagen um etwas brin- gen). Ros. — co na kom. Vyhádal = vy- mluvil, ausstreiten, abhadern. V. na jalové krávě tele. Vz Výmluvný. Prov. Lb., Sych. — se, sich müde hadern; sich herausdispu- tiren. Vyhádnutí, n., das Errathen. Bern. Vyhádnutý; -ut, a, o, errathen. Na Slov. Bern. Vyhadovati, vz Vyhádati. Vyhádzati, vz Vyhoditi. Na Slov. Bern. Vyhafati = vyštěkati, herausbelfern. — koho na sebe: vlka. Ros. Vyhafriti, il, en, ení = ubiti, abprügeln. — koho: neposlušného chlapce. Na Slov. Phld. II. 2. 52. Vyhachlovati = vyčesati (hachlí), aus- hecheln. Bern. Vyhajati se, v dětské řeči = vyspati se, ausschlafen (in der Kindersprache). Už se vyhajal. Us. Vyhájiti, il, en, ení, vyhájívati, vyhajo- vati, aushägen. — co kde: nějaké místo v lese (vyznačiti; podle něm. aushägen. Jg. ). — koho odkud: z vlasti (vyobcovati, aus- hägen, verweisen, vertreiben, ausschliessen). L. Vyhákati = výskati, jauchzen. Nevyhákej dřív, až budeš na kopci. U Rychnova. — se s čím. On se vším rád se vyháká (vy- chloubá). U Rychn. Črk. — co komu. On mi vše vyhákal (vyčítal, warf mir vor). U Rychn. Črk. — V., mit Anstrengung, mit Mühe etwas heraussagen, herauslesen. To trvá věky, než ten hákala něco vyháká. 269*