sb157-05 0..8296

924

Mor. Šd. — na koho (= na koně, křičeti
vyhá, auf die Pferde schreien, dass sie ziehen
sollen), Us.

Vyhakmatiti, il, cen, ení = ledabylo
učiniti. Ros.

Vyháknouti, knul, utí, vyhakovati, aus-
haken. — co: kybl neb kybli (z háku vy-
pnouti, v horn. ). Vys. V. řebřík. Khl. 66.

Vyhalati se = vyhajati se (v dětské
řeči). Na Mor. a Slov. Šd.

Vyhálati = zaháleti. Na Slov. Bern.

Vyhalení, n., die Entblössung. Bern.

Vybalený; -en, a, o, entblösst. Bern.

Vyhaliti, il, en, eno, vyhalovati, ent-
blössen. — co: tělo (odhaliti). Bern. Pán
vyjasňuje a vyhaluje oblohu mysli jejich.
Sš. J. 237.

Vyhánač, e, m., der Austreiber.

Vyhánačka, y, f. = hojdačka, die Aus-
treiberin. Dbš. Obyč. 8. V-ky vyženú kra-
vičky z chlievov. Mt. S. I. 190.

Vyháňati, vz Vyhnati. Bern.

Vyhanbiti, il, en, ení, vyhanbovati. Už
vedel, že by ho otec len v-bil, akby len
toľko zkúsil ako jeho brat. Na Slov. Dbš.
Pov. VI. 31.

Vyhandlovati co = handluje získati,
erhandeln; 2. vyměniti, einhandeln, eintau-
schen. Us.

Vyhandrkovati, ermarkten. Šm.

Vyhandrlačiti, il, en, ení, erhausiren.
Us. Tč.

Vyháněč, vyhaněč, e, m., der Ver-,
Austreiber. Aqu.

Vyháněčka, vyhaněčka, y, f., die Ver-,
Austreiberin.

Vyhánějící, hinausjagend. Kořen lodyhu
v., entlassend. Rst. 518.

Vyháněk, ňku, m. = haluz, která ze
stromu vyhnala, vlk, der Trieb, Wildling,
Schössling. U Uher. Hrad. Tč.

Vyhánění, n., das Austreiben. V. rudy.
Vz KP. III. 87. O v. stád vz Sbtk. 108.,
135., 136.. 175., 177., 186., 188. V. plodu,
die Austreibung der Frucht. Šb. V. vody
ze stříkačky. NA. IV. 18.

Vyhaněti, ěl, ění, sich satt tadeln. Jg.

Vyháněti, vz Vyhnati.

Vyháňka, y, f. = výhon, přes svodnice
jdoucí brázda pro stok vody, die Wasser-
furche. Us.

Vyhanov, a, m., Wihanow, vsi u Vam-
beřic a Chrasti.

Vyhanubiti, il, en, ení, vyhanubovati,
ausmerzen. — co odkud. Ty fabriky všecky
ryby z řek v-ly = vyhubily. Na Ostrav. Tč.

Vyhárati, vz Vyhořeti.

Vyharcovati, schnell hinausreiten. Na
Ostrav. Té.

Výharek, rku, m. = škvarek, vyhořelé
uhlí, ausgebrannte Kohle. Na Mor. Tč.

Vyharvasiti se, il, ení = vyhlomoziti se.
Vz Harvas, Harvasiti. Mor. Šd.

Výhas, u, m. = vyhasnutí peci v huti.
Na Mor. Vck.

Vyhasitel, e, m., der Auslöscher. Jel.

Vyhasiti, il, šen, ení; vyhašovati, cele
uhasiti, ablöschen, auslöschen. — abs. Vy-
hasl = zemřel. Bdl. Brzo vyhasil. Prov. D.
Vždycky u korbele sedí a nikdy nevyhašuje

(má pořád žízeň). V. — co: pec, vápno.
A čobys' popod oblaky lietal, dopálim ťa,
vyhasím ťa (vybiji ti). Mt. S. I. 103., Dbš.
Obyč. 45. (Šd. ). Co ťa nepálí, nehas, aby ťa
nevyhasili (nevybili). Na Slov. Ruttkaj 51. —
co kde: v kamnech, pod kotlem. Ros.
Železo ve vodě (kaliti). Vys. — co čím.
Ale ťa tu hádám niekto kyjom vyhasil (vy-
bil). Dbš. Obyč. 122. Vyhasím ťa ožehem.
Mt. S. I. 17.

Vyhaslý, erloschen. V. oheň, Us., sopky.
Vz Bř. N. 252., Stč. Zmp. 788. — z čeho.
Bitva z paměti v. Č.

Vyhasnouti, snul a sl, utí, vyhasínati,
na Ostrav. vyhášati (Tč. ) = přestati hořeti,
ver-, auslöschen. — abs. Oheň vyhasl. Us.
Brzy vyhasl. Vz Marnotratný. Č. Nechoď milý
kým sú hore, ale keď svieca vyhasne. Sl.
ps. Šf. II. 132. — kdy (kým). Znojemská
větev vyhasla již r. 1197. knížetem Otíkem.
Ddk. IV. 114. Ohně svatojanské po půlnoci
už vyhasínaly. Na Ostrav. Tč. — kde.
V kamnech již vyhaslo. Us. Šd. Uhlí pod
popelem jen slabě vyhasíná. Us. Tč. —
odkud. Ťažko je to, ťažko, dvom sa za-
budnuti, keď z jich sŕdc nemôže láska vy-
hasnúti. Sl. ps. 187., Sl. spv. I. 1.

Vyhasnutí, n., das Verlöschen. Bern.

Vyhasnutý; -ut, a, o, erloschen. Bern.

Vyhašený; -en, a, o, gelöscht, ausge-
löscht. V. vápno. Us.

Vyhašovati, vz Vyhasiti.

Vyhatati se, ausgehen. — odkud: z do-
mu. Koll.

Vyhatiti, il, cen, ení = hatěmi vystlati,
mit Faschinen bebrücken. L. — co: cestu.

Jg.

Vyhatlati, ausschreiben, ausschmieren. —
co kde, kdy. Děti křídu všecku na tabuli
v-ly; Děti sešity za týden v-ly. Na Mor.
Tč.

Výhaz, u, m., lépe: výhoz, der Aus-,
Wegwurf-, Ausschuss. Jg.

Vyházení, n., vz Vyhoditi.

Vyházený, vz Vyhoditi.

Vyházka, y, f. = vyházení, das Aus-
werfen. Má peníze na vyházku. Br. Nemám
nic na v-ku. Šm. Na vyházce býti (ve hře
v karty, Vorhand). Us.

Vyhazov, u, m., die Hinauswerferei. Dch.
Dostal vyhazov = vyhodili ho. Dali mu v.
Us., Šd., Kšť.

Vyhazování, n., das. Auswerfen. V. ho-
molí, das Brodlangen. Šp. Vz Vyhoditi.

Vyhazovati, vz Vyhoditi.

Výheb, hbu, m. = vyhnutí z cesty, der
Ab-, Nebenweg. Ros.

Vyhegati = vytřásti, erschüttern. Na
Slov. Bern.

Vyhejčkaný; -án, a, o, ausgehätschelt.
Nrd. Bld. 22.

Vyhejčkati, aufhätscheln. — co: dítě. Us.

Vyhejralý = zpyšnělý, stolz. U Chrud.
Kd.

Vyhekati, vyheknouti, knul a kl, ut, utí
= ze sebe vyraziti, schwer aus der Brust
herausbringen. — co odkud. Těžce to ze
sebe vyhekal. Vz Hekati. Us. Šd.

Vyhemzati se = hemzaje vylézti, heraus-
kriechen, -krabbeln. Us. Ros.