sb157-05 0..8296

925

Vyhemžiti se, il, ení, sich herauswim-
meln. — odkud. Čekejme, až se lid z ko-
stela vyhemží. Us. Tč.

Výheň, hně, výhně, ě, f. O původu vz
Mz. 87. V. = díra (kovářské atd. ) peci, kudy
se dým s ohněm vyáží, sopouch, capouch,
das Rauchloch. Jg., Šp., Hlk., Vrů., Nz. Vz
S. N. VIII. 678. b., Ros. V. sopečná. Krok.

— Obyčejně pícka či ohniště a místo, kde
oheň ku př. u kováře hoří. Vz Kovář. Die
Esse, Feueresse. V. polní (přenosná), die
Feldschmiede. Prm. V. polní s kloboukem.
Wld. — V. = pec, ve které se rozpouštějí
kovy, der Schmelz-, Glühofen. Výheň nebo
šmelcovna. Aqu. Zlato u výhni. Bern., V. —
V. = mincířská pec k změkčování plátu o.
Am. — V. = kovárna, die Schmiede. Kovář
ve výhni měchem dýmá a železo kuje. Kom.

— V. Věčná v. prsou. Hdk. Les. k. 88.
Vyherdekovati komu, ausschelten. Na

Ostrav. Tč.

Výherní, Gewinnst-. V. loterie, die Ge-
winnstlotterie, J. tr., Dch., list, Gewinnst-
schein, předměty, společnosť, Lottogesell-
schaft. Dch.

Vyhlacení, n., die Kristallisirung.

Vyhlacený; -en, a, o, kristallisirt. Stč.
Zmp. 622. Vz Vyhlatiti.

Výhľad, u, m. = výhled, okno. Na Slov.
Plk., Šd.

Vyhladati = vyhledati. Na Slov.

Vyhladění = vyhlazení. Bern.

Vyhľadeti = vyhleděti. Na Slov.

Vyhladitel, e, m. = záhubce, der Ver-
tilger, Ausrotter. Jg.

Vyhladiti, hlaď, il, zen, ení, na Slov.
děn, ění; vyhlázeti, el, ení, vyhlazovati =
pěkně uhladiti, glatt machen, ausglätten,
poliren; vyničiti, vymazati, ausrotten, ver-
tilgen, aufreiben. — co: tvář, V., čelo,
bradu (uhladiti) Us.; město, V., tyranství.
Lom., poskvrnu (zničiti). D. Švec boty vy-
hladil. Us. Svatopluk v-dil Vršovce; To
nestačilo v. úctu k němu; Tataři prý za-
mýšleli v. veškeré křesťanstvo. Ddk. II.
407., III. 6., V. 218. (Tč. ). — co čím: prkno
hoblíkem, mořskou pěnou, V., sklem, ab-
glasen. V. něco vodou, mýdlem, pískem,
ausglätten. Dch. Co napsáno pérem, nevy-
hladíš toporem. Prov. Šd. — co odkud:
z paměti. Bern. Vyhlazen bude z lidu svého.
Br. Pán Bůh ty nekající lidi metlami zde
trestal a je ze světa v-dil. BR. II. 813. a. —
kde. On vyhladí je před tebou. Br. Vy-
hladíš jméno jejich pod nebem. Br. — se.
Vlny se už zase v-ly. Us. Dch.

Vyhladítko, a, n., die Glättahle. Šp.

Vyhladlosť, i, f. = hlad.

Vyhladlý = vyhladovělý, ausgehungert,
hungrig. Us. Přišel domů celý v. Us. Sd.
Hus je už v-dlá. Us. Dobytek ráno nakr-
mený je o polednách v-dlý. Mor. Šd. V.
stádo. Kká. Td. 311.

Vyhladněti, ěl, ění = vyhladověti. Ros.

Vyhladniti, il, ěn, ění = hladovým uči-
niti, hungrig machen. — koho. Silná práce
člověka vyhladni. Na Ostrav. Tč.

Vyhladnouti, dnul, dl, utí = vyhlado-
věti, zlačněti, Hunger bekommen, hungrig
werden. Na Mor. a Slov. Bern. Však tam

za celý den vyhladneš; Už, jak se patří,
vyhladl; Vezmi si do kapsy chléb, do ve-
čera vyhladneš. Us. na Mor. Šd.

Vyhladovělosť, i, f. = hladovitosť, die
Hungrigkeit.

Vyhladovělý, ausgehungert, hungrig. Mus,

Vyhladověti, 3. pl. -ějí, ěl, ění = hla-
dovým se státi, hungrig werden, Hunger
bekommen. Až tatíček oči zamže, syneček
se hladu namře, vyhladoví, nevyspí se, otr-
haný nachodí se. Čes. mor. ps. 242.

Vyhladoviti, il, en, ení, aushungern. —
koho. Dch.

Vyhladzovati, vz Vyhladiti. Bern.

Výhlas, u, m. = vyhlášení. Šm.

Vyhlasitel, vyhlašovatel, e, m., der
Ausrufer. Dobré víno v-le nepotřebuje. Krab.
V. umění svého. Jel.

Vyhlásiti, hlas, hlásil, šen, ení; vyhlašo-
vati = známým učiniti, bekannt machen,
ausrufen, ankündigen, kund machen. — co:
rozsudek pře, Kom., císařský mandat, Skl.

I. 37., půhon, napravení práv. Zř. F. I. C.
XI, II. XVIII. Král vyhlásil tedy pole na
ně k oktavě sv. Michala nejblíže příštího.
Ddk. II. 322. — jak. V přítomnosti vaší
to vyhlásil. Žer. 349. Vz V. co zač. — co
kdy. Po vysvědčení kšaft v. se má. Kol.
56. — co komu kde. Jakož v městech
pražských všem obcem vyhlášena jsou. Kol.
Předml. — kde kdy. Neméně dal v den sv.
tří králů v Mohuči v. všemu lidu, že...;
Načež ho dne 31. prosince v Ingelheimě za
ssazena trůnu v-li; Na novém sněmu vyhlá-
šena kletba na každého, kdožby...; V létě
dal arcibiskup ve veškeré dioecesi své v.
obecný půst. Ddk. II. 381., 389., 445., 454.
(Tč. ). — co komu: soud. Plk., ortel, Us.,
stranám výpověď. Ros., jatým svobodu. Br.
— co skrze koho: vojnu skrze herolta.
Kom. — co koho za co: něco za sprave-
dlnosť, za spravedlivé, někoho za spravedli-
vého, Br., za mrtvého, za kacíře, D., za
krále, Har., za svatého, Us., za kníže. Háj.
Je za šelmy v. dal. Skl. II. 213. Všecky za
nevěřící vyhlašovali. V. — Po smrti Jind-
řicha II. vévoda francký Kunrat dne 8. září
1024. zvolen a vyhlášen jest na sněmu pod
Vormsem za krále německého; Barbarossa
krok králův vyhlašoval za nezákonný; V-li
vysvěcení jeho za křivé a neplatné; Když
ho o vigilii svatodušní za papeže s jménem
Viktora III. byli vyhlásili; Opaty, jež teprv
Palacký a sice na základě letopisů hradišt-
ských v-sil za opatovické; Chtělť asi nej-
spíše pozbytí oka vyhlašovati za trest boží;
I vyhlásili se svolením knížete Vladislava
kněze Menharta za biskupa v Praze. Ddk.

II. 93., 290., 303., 312., 403., 408., 457. (Tč. ).
Ba za smrtelný hřích Čechům to vyhlašo-

vali, jestližeby dosavadní zjednání mělo zru-
šeno býti. Pal. Dj. III. 3. 138. Pohanským
mudrcům se líbilo věci ty hanebné za obo-
jetné a nejetné vyhlašovati. Sš. II. 126. (Hý. ).
V-li za krále arcikníže rakouské Maximi-
liana. Dač. I. 162., 260. V. někoho za vůdce.
Vrat. 150. Poněvadž sem na tom v-ti jej od
sv. Václava příštího tam za úředníka. Žer.
330. Zjevně vůbec za pořádného kněze vy-
hlášen; Apoštoly za své nejmilejší přátely