sb157-05 0..8296

926

vyhlašuje. BR. II. 1., 57. (Sd. ). Na obecném
rákoši pánů a měst uherských Ladislava za
krále vyhlásili. V. — co nač: na prodej.
D. — co do čeho: statek do prodeje. Berg.
— čemu: práci (stačiti). Us. na Mor. —
koho, co čím: cenu rozpisem. J. tr. V-ti
někoho pánem. Har. V. něco cinkáním, aus-
schellen. Dch. Čechové v-li čekancem krá-
lovství čes. Friderika Hendricha. Dač. I. 264.
Ona byla vyhlášena bláznem. Vk. Městem
některé místo v-li. Har. V. někoho polním
vůdcem. Vrat. 159. — proč. Na žádosť jedné
strany má rozsudek odevřín a vyhlášen býti.
Kol. 35. — co o čem. Konkurs o něčí mo-
hovitosti v. ŘZ. 1850. Č. 1. §. 14.

Výhlasně = hlasitě, na hlas, laut; opak:
tajně. Výb. I. 920. Na Slov. Ssk.

Výhlasník, a, m. = hlasatel, der Herold.
Ziak.

Výhlasnosť, i, f., Berühmtheit, f. Lup.
vit, car.

Výhlasný = vyhlašující, verkündend. —
V., ého, m. — vyhlasitel, der Verkünder,
Herold. Kom. — V. = slavný, rozhlášený,
berühmt. V. pověsť. Mus.

Vyhlášenec, nce, m. Že z něho bude
jednou v. Sá. (Osv. 1873. 40. ).

Vyhlášení, n., die Kundmachung, Ver-
kündigung, der Ausruf. V. půhonu, Zříz.
Ferd., boha (výpověď), Jel., kšaftu. Pr. měst.
V. za svatého, za nevinného. D. Den po v.;
Počínaje dnem v. Us. Způsob v. (vyhlašo-
vací), die Kundmachungsart; den v., ode
dne v., vom Kundmachungstag. J. tr. V-ní
dětí nemanželských za manželské. J. tr.
Řádné v. Šp. Podlé v. svého povinovati jsú
jako rukojmie. NB. Tč. 196. V. zákona. Us.

Vyhlášenosť, i, f., das Renommé.

Vyhlášený; -šen, a, o, erklärt, kund ge-
macht, publicirt, ausgerufen. V. práva, Kom.,
rek, umělec. Sych. Kromě zjevných a v-ných
(berüchtigt) zhoubci zemských. Václ. VII.
V. pivo, renomirt, hostinec. Dch. V. lékař,
berühmt. Šd. V-ná výprava na Poláky. Ddk.
II. 250. — čím: pánem. Har. — za co: za
svatého, Har., za dobrého. Jel. — kdy. R.
1126. v-ný proti nim říšský acht. Ddk. III.
22. — jak. Lebo, abyste vedeli, ten pastier
bol veľmi krásný šuhaj a vyhlášený na moc.
Dbš. Pov. I. 557.

Vyhláška, y, f., die Kundmachung. Kniha
vyhlášek, das Proklamabuch. Dch. V. něčí
viny, die Schuldigerklärung. J. tr. V. mini-
sterská, veřejná. Er.

Vyhlašovací, vz Vyhlášený.

Vyhlašování, die Verkündigung, Kund-
machung. V. puohonuov. Vz Zř. z. Jir. B. 34.

Vyhlašovaný, vz Vyhlášený.

Vyhlašovatel, e, m. = vyhlasitel.

Vyhlašovati, vz Vyhlásiti.

Vyhlatiti se, il, cen, cení, vyhlacovati
se = docela se hlatiti, vollends kristallisiren.
Svět. Útvary ty se v-ly. SP. II. 4.

Výhlav, a, m. = vijohlav. Na Zlínsku.
Brt.

Vyhlávčeti, el, ení = vykvésti. Jetel
v-čí. U Rychn. Hsp.

Vyhlaviti, il, en, ení, vyhlavovati = vy-
hladiti, vertilgen, ausmerzen, mit Stumpf
und Stiel ausrotten. Dch.

Vyhlavský, ého, m., osob. jm. V. Mar.
Vz Blk. Kfsk. 1193.

Vyhlavy (Vlhlavy), dle Benátky, ves
v Buděj. Vz Blk. Kfsk. 351.

Vyhlazení, n., das Ausglätten. V. zdí.
Reš. — V. = zhlazení, zničení, die Ausrot-
tung, Austilgung, Vertilgung. V. O něčí v.
se přičiniti. Kram. Zákony čelící k v. po-
hanství v Uhřích. Ddk. II. 348. Usilováno
o v. jména a jazyka českého. Mus. 1880.
484.

Vyhlazenosť, i, f. = hladkosť, die Glät-
te. L.

Vyhlazený, ab-, ausgeglättet. V-ný kov.
ZČ. 25. V. čelo. V. — V. = zhlazený, vy-
hubený, ausgerottet. Berg.

Vyhlazovací, Ausrottungs-. Dch. — V-cí
válec, die Satinirwalze. Šp.

Vyhlazovač, e, m., der Satinirer, Polirer.
Dch. — V. = vyhubitel, der Vertilger. Bern.

Vyhlazovadlo, a, n. = hladidlo, hladicí
stroj, die Satinirmaschine. Šp.

Vyhlazování, n., das Glätten, Satiniren.
Šp. — V. = vyhubování, das Austilgen.

Vyhlazovati, glätten, satiniren. Vz Vy-
hladiti.

Výhled, u, m. = vyhlédnutí, pohled, die
Aussicht, der Ausblick, Auslug, Ausguck.
Odtud jest pěkný v. na okolí. Les v. zastřel.
Sych. Místo k výhledu, der Aussichtspunkt.
Dch. Zde se nám daleký v. (rozhled) otvírá.
Dch. Dáti něco na v., etwas in Sicht stellen.
Dch. A tak, to je jiný v. ! das sieht ganz
anders aus! V Kunv. Msk. Nevěsta jde na
výhledy (prohlídnout si hospodářství ženi-
chovo). U Bydž. Mý. Rodiče chtíce syna do
přespolního statku přiženiti aneb dceru svou
naň vdáti, vysýlají tam starosvata, aby pře-
věděl tam všecko to, čeho jim u věci věděti
třeba jest. O poselství takovém praví se, že šel
starosvat na vejhledy. Lg. Přišel na výzvědy
a na v-dy. Světz. 1880 50. Hora s krásným
v-dem na daleká úrodná popluží. Sš. Sk. 95.
— V. = právo skrze místo sousední hleděti,
die Aussicht. — V. = pohledění do budouc-
nosti, die Aussicht. Jaké máme v-dy do bu-
doucnosti ? Jg. Ale ač takové Pavel do bu-
doucna v-dy měl. Sš. Sk. 237. Jaký pak to
medle v. (kam pak to vede)? Us. Msk. V.
(naději) na něco míti. Us. Mus. 1880. 199. —
V. = místo, kam hledíme. Tyto louky, za-
hrady atd. činí rozkošný v. Jg. — V., něm.
Weyhled, ves u Jaroměře. PL.

Výhleda, výhlédka, vyhlídka, vý-
hlídka, y, f. = místo n. okénko, kudy se vy-
hlídati může, der Gucker. V. Na vyhlédkách
býti (na číhání). D. Místo v-ky, der Aus-
sichtspunkt; Býti na v-ce. Us. Dch. A to ti
prikazujem, ráno keď preč pójde ani len vy-
hliadkom za nim nekukni. Ale najmladšia
dievka už kukla vyhliadkom za nim. Dbš.
Pov. I. 84. — V. = výhled, die Aussicht,
Ansicht, der Prospekt. Líbezná v-da. D. Ze
svého obydlí dalekou v. míti. Sych. Děti
jdou na v-ky (když matku z města čekají).
Us. Pk. Nyní z mnohých oken pěkná vy-
hlídka na bídu. Hkš. Často také: pohled
na něco, rozhled po něčem. Km. — V. =po-
hled do budoucnosti, die Aussicht. To jsou