sb157-05 0..8296

927

smutné v., das sind traurige Aspekten; Na
v-ku něco dáti; Nemíti žádných v-dek;
Skvělé v-ky někomu dělati; Nemíti nadějné
v-ky, keine Chancen haben. Dch. Dobrá to
zajisté v. pro Byzantinské po zemích ba-
žící; Tím byla zmařena výhlídka na trvalé
držení zastavených Rakous. Ddk. III. 253.,
VI. 155. (Tč. ). Vz Vidok.

Vyhledač, vyhledavač, e, m., der Aussu-
cher, Ausleser. — V. = vyšetřovatel, der
Sucher, Untersucher. Bern.

Vyhlédač, e, n, speculator, strážný, der
Wächter. BO. V., jenž sedieše nad branú.
Bj. Vz Vyhlídač.

Vyhlédadlo, a, n. = specula, hlídka,
strážnice, hlásnice, die Wache. Hledaj na
v-dle. Bj.

Vyhledání, n., das Aufsuchen, die Er-
hebung, Ermittelung. V. zpráv státopisnýcb,
skutečné události, die Erhebung des That-
bestandes; V., ježto se bez prodlení předse
vzíti má, sofort zu beschaffende Erhebungen.
J. tr. V. hodnoty, die Wertherhebung. Šp.
Slíbil pánóm i vší zemi s tiem věrně a právě
učiniti až do v. práv. Arch. IV. 129.

Vyhlédání, n., das Hinaus-, Heraussehen.
Us.

Vyhledaný; -án, a, o, ausgesucht, aus-
erlesen. Us.

Vyhledatel, e, m. = vyhledávač, der
Aussucher, Ausleser.

Vyhledati (zastr. vyhladati), vyhledati,
vyhlídati, vyhlednouti, vyhlédnouti, vyhlíd-
nouti, dnul a dl, utí; vyhledávati, vyhlédá-
vati, vyhlídávati, vyhleděti, ěn, ění, vyhlí-
zeti lépe než vyhlížeti, ejí, el, ení; vyhlí-
zívati, vyhlížívati, vyhledovati, vyhledati, vy-
hlídati, vyhlednouti = ven hleděti, vyzírati,
heraus-, hinaus-, aussehen; patřiti, pozoro-
vati, sehen, schauen; strměti, ven houkati,
hervor-, heraussehen, hervorgucken, hervor-
ragen, durchscheinen, sich blicken lassen;
sočením atd. vybyti, ausmerzen, vertreiben;
dobře udělati, vypracovati, besorgen; vy-
chovati, erziehen, hledati, suchen, nachsu-
chen, forschen, erforschen, untersuchen; vy-
šetřovati, untersuchen, erforschen; žádati,
pohledávati, um etwas anhalten, ansuchen,
fordern, begehren, erheischen, erfordern. Jg.
— abs. Vyhlédají kosti jeho (vyčnívají). Br.
Vyhlížeti bledý, červený, zelený, pěkný, Bern.;
všecek poplašený, poděšený v., Us., zma-
tený, pomatený. D. Vyhlíží (vypadá) jako Pe-
trovský (krutě), D., jako sedm drahých let;
(vyzáblý), Prov., jako kuchtík (špinavý). Sych.
Vyhlíží jak andílek, když z krbu vyletí. Čes.
mor. ps. 210. V-ží tam jako u Jankova (vz
Zpousta). Lb. Vyhlídáš, jakobys na čtvrtý
den švrčky žral. Slez. Šd. Vz Vypadnouti. —
co, koho. Dobře to vyhlídl. Us. Zemřelý,
má-li otevřené oči, někoho vyhledí. Us. Šd.
Milá jej vyhlídá (očekává), vrata mu voťvírá.
Čes. mor. ps. 93. Už tři leta pomíjajú, sestry
bratra vyhlídajú. Sš. P. 175. Dítě, psa,
prase, husu, slepici atd. vyhlídati (vycho-
vati), Us., blechy v-ti. D. Taková práce vy-
hledává (potřebuje) celého člověka. Kom.
Jeden díl..., který by to vyhledal; To vše
vyhledávati. Skl. I. 357., II. 110. Solní hory
neb prameny v-ti a zjeviti. Nar. o h. a k.

Příhodnou dobu v., den geeigneten Moment
ersehen. Dch. Pekaři to umějí vyhleděti
(vědí, jak si hleděti toho, by boží dar byl
pěkný). U Dobrušky. Vk. V-ti něčí přá-
telství. Us. Kdo svú chválu vyhleduje, málo
dobře postupuje. Na Ostrav. Tč. Co sme
vynahlídali za oknem po něm a nic sme
nevyhleděli. Us. Tč. Šak si já zas vyhledám
to hezké děvče. Čes. mor. ps. 159. V. sku-
tečnou událosť, den Thatbestand erheben.
J. tr. Arcibiskup zcestná chování některých
pánuov prelatuov tuze vyhledával a trestal;
Z obojí strany pomocníky v-li. Dač. I. 171.,
261. Vyhledávati samotu. Us. Pes dráhu
zvěři vyhledává. NA. IV. 114. Tak hovorí,
i hneď sa ho dá vyhladávat a vókol peklo
celé pobehá. Hol. 33. Co i proti spravedl-
nosti božskej bylo, že bych já cudzé dluhy
vyhledávati měla. Sl. let. V. 253. (co, čeho)
odkud Je-li dělenec složený, dělitel však
pouhý, jest třeba podíl z každé jeho části
při témž děliteli vyhledávati; Z rovnice
hodnotu neznámé (veličiny) vyhledati. Šim.
42., 99. Dobrý malíř vyhledí a vyvábi
z každého kraje něco vábivého (pilný pra-
covník všudy se uživí). Šml. Věru bych
si šohajíčka přičarovala, ale ne každého,
enom jedneho, co vyhlédá z okenečka
malovaného. Brt. P. 62. Vyhlédati koho
z pouti, z města (naň čekati). Mor. Brt.
Krev lidu z ruky strážného vyhledávati
(požadovati) budu. Sš. Sk. 238. A já vy-
hlednu z okna ven i uslyším ženu žalob-
níkovu. NB. Tč. 251. I vyhledá z něho
(z klobouku) jako z krbu. Chč. 450. Z matrik
něco v. Us. Šd. Syneček přišel v poledně,
ona děprem z lůžka vyhledně. Sš. P. 541.
Bota jim z každého kouta vyhlídá. Proch.
Vyhlídá mu ze škoreň sláma. Dh. Jen kdyby
z toho něco vyhlídalo (kdyby byl z toho
nějaký zisk)! Us. Dch. V. z okna, Jel., Br.,
Ros., něco z kněh. Us. Věž vyhlédá z moře.
Rk. Vyhlídá mu mlíčen z kalhot (košile mu
vykukuje). Us. Někoho z domu vyhleděti
(sočením atd. vypuditi). Ros. Něco z dějin
v. V. Z vtipu a mozku svého něco v. Har. —
kudy. V. oknem, Sš. P. 147., Plk., skulinami.
Kom. Lab. 90. Vyhledni, dceruško, vyhledni
oknem ven, prachy-li to idú nebo Turci jedú ?
Sš. P. 147. V. skrze okno. Kom. — (co) kde.
Hrob za zdí. Us. Za tím místem věž vyhle-
dala. Pref. Čeho pak si u nás vyhlížíte (=
po čem slídíte)? U Zbir Lg. V pozemkových
knihách něco v. Us. Šd. Zisk svoj na vi-
nici Pána vyhledávať máme. Tč. exc. V-ti
u někoho útočiště. Šb. Stř. III. 149. Vyhle-
dávajíce toho při něm. Skl. I. 110. Nepře-
stávali toho při nás skrze znamenité pří-
mluvy vyhledávati. Apol. Vyhledával při
něm rady; Vysvěcení náleželo vyhledávati
v Němcích; U dvora císařova v Italii spásu
svou vyhledával; Vyhledali na statcích jeho
místo vhodné pro klášter. Ddk. II. 327., III.
17., 244., IV. 39. U prostřed zámku vyhlédá
okrouhlá věž. Pref. 292. Jemu páni na plném
soudu rozkázali, aby v rejstřích ani ve dskách
nevyhledával. Arch. IV. 448. Vyhlížel (oče-
kával) jsem ho před vraty. Us. Rgl. Něco
v knihách, Us., skryté věci v příslovích. Br.
Pivo ve spilce dobře v. (obstarati). V. Aby