sb157-05 0..8296

928

on (hofmistr) to mezi stranami vyhledal a
na místě postavil. Jdn. 164. Své právo před
soudem v-ti. Ml. — (komu co) čeho (be-
gehren, verlangen, ansprechen, fordern). V.
sobě místo, Plk., jiný byt, D., pannu. Kom.
Víry posluchačů řečem svým v. Nz. Svého
zisku, užitku, kozích vrátec, příležitosti, po-
moci v., V., svého práva. D. Podobné po-
moci vyhledával; Pasu aneb průchodu lidu
svému náležitě v.; Svého vlastního zisku v.
Skl. I. 87., 274., 332. Pobožní mužové to,
čeho lid sprostý vyhledává, trpělivě jsou
snášeli; Vyhledával spolku s Vršovci, čímž
sám vlezl jest do pasti; Bořivoj jal se vy-
hledávati přízně Boleslava. Ddk. II. 284.,
363., 399. (II. 378., 393., III. 29., 34. — Tč. ).
Vyhledával s ním styků přátelských. Šb. Dj.
II. 273. V-val jeho milosti. Dač. I. 179., 321.
Musel svěřiti se cele straně té, která vyhle-
dávala jediné prospěchu svého a nikoli cí-
sařova. Pal. Dj. III. 3. 105. Bůh by nemlčel
a na mně prvním, potom pak na vlasti mé
ostejchavosti mé by vyhledával. Žer. 322.
To ne proto činil, jakoby pravdy v-val, ale
jen Pána za slovo lapati chtěl. BR. II. 124.
a. Svého zisku více než obecného dobrého
v-vá. V. Vyhleděti sobě oči. Kom. Nehleď
pořáde do té knihy, vyhledíš si oči. Us. Šd.
Hledí, div si oči nevyhledí. Brt. S. 127. Nuž
ten už potom len pozerá, dobre si oči ne-
vyhľadi. Mt. S. I. 52. Dakde si azdaj dáky
nocľal vyhľadáme; Ľubka málo, že si oči
nevyhľadela na tej sláve, ktorú v tom zámku
našla, sich blind sehen. Dbš. Pov. I. 22., II.
35. (Šd. ). V-vá sobě živnosť. Us. Šd. U našej
zahrádky roste květ, pro moju galánku jede
čert: vem si ju, čertičku, já nedbám, jinú si
galánku vyhledám. Sš. P. 272. — komu.
Sedláka nikde neukryješ, všude mu boty
vyhlídají. Prov. Tč. — si koho proč: pro
něco. Mus. 1880. 473. — co, čeho v čem.
Vyhlížím v tom jako do zelí. Us. Vyhledá-
vajíce v tom zvůle; Jakého prospěchu biskup
Dětleb ve smíru tomto asi vyhledával, není
nám známo. Ddk. II. 407., IV. 15. (Tč. ). Že
sou nás v tom obě strany s náležitou ucti-
vostí vyhledávaly, abychom... List z r. 1626.
— kdy. Pan Ladislav po svém útěku mi-
losti vyhledával. Dač. I. 179. Po nebožtíkovi
teprva včil se to bude všecko vyhledávat
Us. Šd. Ale ti synečka po čase vyhledám.
Sš. P. 375. To se na ten čas vyhledalo, že
k těm špitálům nemalé roty újezdné náležejí.
List z r. 1581. — co, čeho čím. Joachym
Novohradský z Kolovrat vyhledával pokut
těžkých zřízením zemským pro sedláni. Dač.
I. 182. Jal se ihned pustošením a pleněním
kraje vyhledávati sobě náhrady nákladu vá-
lečného. Ddk. II. 352. Vyhledával toho na
měšťanech prosbami i hrozbami. Pal. Děj.
IV. 1. 14. Mnozí dobří lidé o svůj statek
skrze to přišli, nejsúce svědomi a neumějíce
své spravedlnosti dskami vyhledati. Arch.
IV. 448. — co zač. Někoho za vyslance
vyhlídnouti, in Aussicht nehmen. Us. Dch.
Za třetí choť vyhlídl si sestru Jindřichovu.
Ddk. V. 166. On jest za jeho nástupce vy-
hlídnut, in Aussicht genommen. Dch. —
koho oč. Uhry o přátelství v-ti. Dač. I. 247.
— za kým. Vyšla ze dveří a vyhlídala za

ním, kam půjde. Us. Sd. — (co) proti komu.
Slova proti někomu v. Br. Často proti ní vy-
hlédaje. Biancof. — koho jak. Kteří v. je
budou s kopím v domích jejich. Br. Rozšaf-
ností svou slávy v-ti. V. Něčeho právem sou-
kromým v. J. tr. Něčeho dychtivě v. Mus. 1880.
155. Pod záminkou rozkazu knížecího i msta
soukromá neváhala obětí svých vyhledávati.
Ddk. II. 405. Rys vyhlídá kořisť bystrým
okem. Vrch. To mají purkmistr a rada,
cožby se toho koli spravedlivě našlo, na své
přísahy všecko v-ti. List z r. 1581. Tč. Vz
V. co v čem. — čeho k čemu: příčiny
k něčemu v. D. K daným rovnicím s n ne-
známými mají se vyhledati takoví nasobitelé,
aby... Šim. Opatrnosť dle úsudku sv. Te-
resie především k vedení jiných lidí se vy-
hledává. Sš. Sk. 16. (Hý. ). — čeho od koho,
na kom. Věcí nemožných od někoho. n. na
někom v. Ros., Br., J. tr. — (čeho) nač. Na
všecky rozdíly v. (patřiti). Plác. Nemá sobě
naň nižádných obtížností zúmyslně v. Pr. Vy-
hledávalo se naň něco jiného. Dač. I. 179. Na
tvou pomoc vyhlédám stále. Kom. Je na to
vyhlídnut. Dch. — kam. Dům na moře vy-
hlédá. Bern. — adv. dobře, zle, nemocně,
zdravě, bledě, nevrle, zarmouceně, zkormou-
ceně. Us. Něco (něčeho) pracně, Us., pilně
v. V. — že. To se vyhlídalo (wurde ausge-
späht), že tam chodí. 1532.

Vyhledávač, vyhledavač, e, m. = kdo
vyhledává, der Aussucher, Ausleser. Ben.
V. — V. = skoumatel, der Untersucher, Er-
forscher. V.

Vyhledávačný, vyhledavačný, gern su-
chend, spürlustig. Reš.

Vyhledávání, n., das Aufsuchen. Vz Vy-
hledání. Pečlivé v., jak by otázka zpravena
býti mohla. Kom.

Vyhledávaný; -án, a, o, aufgesucht. V.
právo, angesprochenes Recht. J. tr.

Vyhledávatel, vyhledavatel, e, m., pl.
-lé; der Sucher, Aufsucher, Aussucher, Un-
tersucher. V. cti, V., pravdy.

Vyhledávatelný, vyhledávatelný, er-
forschbar. Us. — V., der zu forschen ver-
mag. Všudy v-né oko boží. Plk.

Vyhledávati, vz Vyhledati.

Vyhledávka, y, f. = vyhledávání. Šd.

Výhledek, dku, m., das Guckloch. Šm.

Vyhledění, n. = výhled. Veselé v. Arch.
III. 393.

Vyhleděti, vz Vyhledati.

Výhledí, n. = vyhlídnutí, výhled, die
Aussicht. Dal. 167. — V., das Lugloch bei
Burgthürmen, das Visir beim Helme. Gl. 371.,
Jel.

Výhlediště, ě, n., der Aussichtspunkt.
Dch.

Vyhlédka, y, f. = výhleda. Jg.

Vyhledlo, a, n. Na v-dla, in specula,
zastr.

Výhledná, é, f., die Beschau. Někam na
v-nou jíti. Svět.

Výhlednosť, i, f., die Sehweite. Dch.

Vyhlednouti, vz Vyhledati.

Vyhlednutí, n. = výhleda, die Aussicht.
S druhé pak strany jest v. na Dunaj. Vrat.

Vyhlednutý; -ut, a, o, ausgesucht, in
Aussicht genommen.