Předchozí (927)  Strana:928  Další (929) |
|
|||
928
|
|||
|
|||
on (hofmistr) to mezi stranami vyhledal a
na místě postavil. Jdn. 164. Své právo před soudem v-ti. Ml. — (komu co) čeho (be- gehren, verlangen, ansprechen, fordern). V. sobě místo, Plk., jiný byt, D., pannu. Kom. Víry posluchačů řečem svým v. Nz. Svého zisku, užitku, kozích vrátec, příležitosti, po- moci v., V., svého práva. D. Podobné po- moci vyhledával; Pasu aneb průchodu lidu svému náležitě v.; Svého vlastního zisku v. Skl. I. 87., 274., 332. Pobožní mužové to, čeho lid sprostý vyhledává, trpělivě jsou snášeli; Vyhledával spolku s Vršovci, čímž sám vlezl jest do pasti; Bořivoj jal se vy- hledávati přízně Boleslava. Ddk. II. 284., 363., 399. (II. 378., 393., III. 29., 34. — Tč. ). Vyhledával s ním styků přátelských. Šb. Dj. II. 273. V-val jeho milosti. Dač. I. 179., 321. Musel svěřiti se cele straně té, která vyhle- dávala jediné prospěchu svého a nikoli cí- sařova. Pal. Dj. III. 3. 105. Bůh by nemlčel a na mně prvním, potom pak na vlasti mé ostejchavosti mé by vyhledával. Žer. 322. To ne proto činil, jakoby pravdy v-val, ale jen Pána za slovo lapati chtěl. BR. II. 124. a. Svého zisku více než obecného dobrého v-vá. V. Vyhleděti sobě oči. Kom. Nehleď pořáde do té knihy, vyhledíš si oči. Us. Šd. Hledí, div si oči nevyhledí. Brt. S. 127. Nuž ten už potom len pozerá, dobre si oči ne- vyhľadi. Mt. S. I. 52. Dakde si azdaj dáky nocľal vyhľadáme; Ľubka málo, že si oči nevyhľadela na tej sláve, ktorú v tom zámku našla, sich blind sehen. Dbš. Pov. I. 22., II. 35. (Šd. ). V-vá sobě živnosť. Us. Šd. U našej zahrádky roste květ, pro moju galánku jede čert: vem si ju, čertičku, já nedbám, jinú si galánku vyhledám. Sš. P. 272. — komu. Sedláka nikde neukryješ, všude mu boty vyhlídají. Prov. Tč. — si koho proč: pro něco. Mus. 1880. 473. — co, čeho v čem. Vyhlížím v tom jako do zelí. Us. Vyhledá- vajíce v tom zvůle; Jakého prospěchu biskup Dětleb ve smíru tomto asi vyhledával, není nám známo. Ddk. II. 407., IV. 15. (Tč. ). Že sou nás v tom obě strany s náležitou ucti- vostí vyhledávaly, abychom... List z r. 1626. — kdy. Pan Ladislav po svém útěku mi- losti vyhledával. Dač. I. 179. Po nebožtíkovi teprva včil se to bude všecko vyhledávat Us. Šd. Ale ti synečka po čase vyhledám. Sš. P. 375. To se na ten čas vyhledalo, že k těm špitálům nemalé roty újezdné náležejí. List z r. 1581. — co, čeho čím. Joachym Novohradský z Kolovrat vyhledával pokut těžkých zřízením zemským pro sedláni. Dač. I. 182. Jal se ihned pustošením a pleněním kraje vyhledávati sobě náhrady nákladu vá- lečného. Ddk. II. 352. Vyhledával toho na měšťanech prosbami i hrozbami. Pal. Děj. IV. 1. 14. Mnozí dobří lidé o svůj statek skrze to přišli, nejsúce svědomi a neumějíce své spravedlnosti dskami vyhledati. Arch. IV. 448. — co zač. Někoho za vyslance vyhlídnouti, in Aussicht nehmen. Us. Dch. Za třetí choť vyhlídl si sestru Jindřichovu. Ddk. V. 166. On jest za jeho nástupce vy- hlídnut, in Aussicht genommen. Dch. — koho oč. Uhry o přátelství v-ti. Dač. I. 247. — za kým. Vyšla ze dveří a vyhlídala za |
ním, kam půjde. Us. Sd. — (co) proti komu.
Slova proti někomu v. Br. Často proti ní vy- hlédaje. Biancof. — koho jak. Kteří v. je budou s kopím v domích jejich. Br. Rozšaf- ností svou slávy v-ti. V. Něčeho právem sou- kromým v. J. tr. Něčeho dychtivě v. Mus. 1880. 155. Pod záminkou rozkazu knížecího i msta soukromá neváhala obětí svých vyhledávati. Ddk. II. 405. Rys vyhlídá kořisť bystrým okem. Vrch. To mají purkmistr a rada, cožby se toho koli spravedlivě našlo, na své přísahy všecko v-ti. List z r. 1581. Tč. Vz V. co v čem. — čeho k čemu: příčiny k něčemu v. D. K daným rovnicím s n ne- známými mají se vyhledati takoví nasobitelé, aby... Šim. Opatrnosť dle úsudku sv. Te- resie především k vedení jiných lidí se vy- hledává. Sš. Sk. 16. (Hý. ). — čeho od koho, na kom. Věcí nemožných od někoho. n. na někom v. Ros., Br., J. tr. — (čeho) nač. Na všecky rozdíly v. (patřiti). Plác. Nemá sobě naň nižádných obtížností zúmyslně v. Pr. Vy- hledávalo se naň něco jiného. Dač. I. 179. Na tvou pomoc vyhlédám stále. Kom. Je na to vyhlídnut. Dch. — kam. Dům na moře vy- hlédá. Bern. — adv. dobře, zle, nemocně, zdravě, bledě, nevrle, zarmouceně, zkormou- ceně. Us. Něco (něčeho) pracně, Us., pilně v. V. — že. To se vyhlídalo (wurde ausge- späht), že tam chodí. 1532. Vyhledávač, vyhledavač, e, m. = kdo
vyhledává, der Aussucher, Ausleser. Ben. V. — V. = skoumatel, der Untersucher, Er- forscher. V. Vyhledávačný, vyhledavačný, gern su-
chend, spürlustig. Reš. Vyhledávání, n., das Aufsuchen. Vz Vy-
hledání. Pečlivé v., jak by otázka zpravena býti mohla. Kom. Vyhledávaný; -án, a, o, aufgesucht. V.
právo, angesprochenes Recht. J. tr. Vyhledávatel, vyhledavatel, e, m., pl.
-lé; der Sucher, Aufsucher, Aussucher, Un- tersucher. V. cti, V., pravdy. Vyhledávatelný, vyhledávatelný, er-
forschbar. Us. — V., der zu forschen ver- mag. Všudy v-né oko boží. Plk. Vyhledávati, vz Vyhledati.
Vyhledávka, y, f. = vyhledávání. Šd.
Výhledek, dku, m., das Guckloch. Šm.
Vyhledění, n. = výhled. Veselé v. Arch.
III. 393. Vyhleděti, vz Vyhledati.
Výhledí, n. = vyhlídnutí, výhled, die
Aussicht. Dal. 167. — V., das Lugloch bei Burgthürmen, das Visir beim Helme. Gl. 371., Jel. Výhlediště, ě, n., der Aussichtspunkt.
Dch. Vyhlédka, y, f. = výhleda. Jg.
Vyhledlo, a, n. Na v-dla, in specula,
zastr. Výhledná, é, f., die Beschau. Někam na
v-nou jíti. Svět. Výhlednosť, i, f., die Sehweite. Dch.
Vyhlednouti, vz Vyhledati.
Vyhlednutí, n. = výhleda, die Aussicht.
S druhé pak strany jest v. na Dunaj. Vrat. Vyhlednutý; -ut, a, o, ausgesucht, in
Aussicht genommen. |
||
|
|||
Předchozí (927)  Strana:928  Další (929) |