sb157-05 0..8296

929

Výhledný = k výhledu sloužící, Aus-
sichts-. V. věž, okno. Dch. — V. = hezký,
souměrný, schön, symmetrisch. Šak ty domky
tam také nejsou výhledné. Na mor. Val.
Vck.

Vyhlídač, e, m., der Ausluger, Ausspä-
her. Us. Dch. Vz Vyhlédač.

Vyhlídal, a, m. = vyhlídač. Dch. — V.,
osob. jm. Šd.

Výhlídka, vz Výhleda. — V., Výhlídky,
něm. Wihlidka, ves u Lišova a hájovny
u Budějovic, u Krumlova a u Vodňan.

Vyhlídnouti, vz Vyhledati.

Vyhlídnutý = vyhlednutý. V. místnosť.
Dch. Maje určitou osobu vyhlídnutou. Ddk.
II. 365.

Vyhlinovati = hlinou vymazati, lehmen.

— co. Us.

Vyhlízeti, lépe než vyhlížeti. Vz Vy-
hledati.

Vyhlobený; -en, a, o = vyhlodaný. —
jak. Je tam všetko až do země v-né (wie
abrasirt) = tráva úplně vypáslá n. vyžatá.
Mor. Šd. — V. = vyražený. Vz Vyhlobiti.

Vyhlobiti, il, en, ení, vyhlobovati = vy-
hlodati. — co. Zajíc řepu vyhlobil (vyhlodal,
vyžral). Mor. Šd. — V. = vyraziti, heraus-
schlagen. — co: klín. Vz Hlobiti. Mor. Brt.

— co jak. Lenivosť sa musí v. skrze ná-
chylnosť. Na Slov. Tč.

Vyhlodaný; -án, a, o, ausgenagt. V. list,
gezackt. Slb. Vyhlodaný zub (kotlavý, čer-
vivý, vyžraný, vyjedený), kraj (listu). Us.

Vyhlodati, vyhlodávati, ausnagen, abna-
gen, ausbeissen. — co. Myši vyhlodaly sýr.
D. Voda vyhlodala břeh. Ros. Červ jádro vy-
hlodal. Jir. Ves. čt. 394. — co kam: dírku
do ořecha. Tč. — co odkud: jádro z ořecha.
Us. Tč. — se. Zub se vyhlodal. Us.

Vyhloubati, vz Vyhloubiti.

Vyhloubení, n., die Aushöhlung, Lo-
chung.

Vyhloubený; -en, a, o, ausgehöhlt, hohl,
konkav. Us.

Vyhloubitel, e, m., der Austiefer; Er-
gründer, Erforscher. Šm., Jg.

Vyhloubiti, il, en, ení; vyhloubati, vy-
hlubovati = jámu v něčem udělati, vydlou-
bati, austiefen, aushöhlen, tief machen; hlou-
bením k něčemu přijíti, ergrübeln;. z hluboka
vyskoumati, ergrübeln. — co: jámu, Ros.,
příkop. D. Všecko chce vyhloubati (vyskou-
mati). Sych. — co čím: skryté věci svým
rozumem v. Us. — co k čemu. Drahé ka-
mení k nádobám v. Jel. — co jak: kámen
na kropenku. Vrch.

Vyhltati = hltavým způsobem vyžrati,
heraussehnappern. Mor. Tč.

Vyhltiti, il, cen, ení; vyhlcovati, vyhltati
= hltavě pozříti, ver-, ausschlucken. — co.
Všecko žrout sám vyhltal. Jg.

Výhlub, u, m., die Aushöhlung. Čsk.

Výhlubeň, bně, f. = vydutina, die Aus-
höhlung, excavatio. Šp., Nz. lk. — V., myo-
nima, der Rattenfras, rostl. V. obvejčitá, m.
obovata. Rstp. 824.

Vyhlubení, n., die Aushöhlung, Aus-
senkung.

Vyhlubený; -en, a, o, ausgehöhlt. V. loď.
Us. Šp.

Vyhlubič, e, m. = vyhlubovač.

Vyhlubina, y, f., die Aushöhlung.

Vyhlubiti, il, en, ení, vyhlubovaťi, vz
Vyhloubiti.

Vyhlubočiti, il, en, ení = vyhloubiti. Na
Slov. Bern.

Vyhlubovati, vz Vyhloubiti.

Vyhlučiti se, il, ení = vyliti se hlukem,
tosend herausströmen. Voda se v-la. Ms. pr.
pr.

Vyhlušiti, il, en, ení, vyhlušovati, taub
machen; prázdným učiniti, leer machen, ver-
nichten. — co. Charpa a jiné plevelo zboží
(obilí) aneb zahluší aneb aspoň klasy vyhluší.
Na Ostrav. Tč.

Vyhmatati, vyhmatávati, heraustasten.
Reš. — co jak: něco po šňůře. Reš.

Vyhmožditi, il, ěn, ění; vyhmoždívati,
vyhmoždovati = vymoci, vytáhnouti, vykrou-
titi, erpressen, herauswinden. — se s čím.
Sotva se s tím vyhmoždil (pracně ven se
dostal). Ros.

Vyhňácnouti, cnul a cl, utí = nezpů-
sobně pověděti, unartig heraussagen. Něco v.
Us. Ntk.

Vyhnal, a, m., něm. Wihnal, mlýn v Mi-
levsku. PL.

Vyhnálek, lka, m., osob. jm.

Vyhnalík, a, m., osob. jm. Šd.
Vyhnalosť, i, f., die Verbannung. Kol.

I. 121.

Vyhnálov, u, m. = vyhnanství, die Ver-
bannung, opuštěné, zastrčené místo. Bydlí
tam, je tam jako na v-vě. Mor. Šd., Vck.
Su tu jak na v-vě (osamocen). Na Zlínsku.
Brt. — V., a, m. Ober- Dohalitz, ves u Ne-
chanic. PL. Vz Blk. Kfsk. 1096. — V., osada
u Zábřeha na Mor. Tč.

Vyhnalovje, e, n., Wyhnalowje, samota
u Chotěboře.

Vyhnalý = uhnaný, vyhnaný, abgetrie-
ben. Ros.

Vyhnánče, ete, n. = vyhnanec. Na Slov. D.

Vyhnančí, od vyhnance, Exulanten-. L.

Vyhnanec, nce, m. = z vlasti vyhnaný,
der Verbannte, Ausgewiesene. Šd., Jel., Kom.
Ruthart pobyv co v. za osm let mimo dioe-
cesi svou; V. Bořivoj zemřel v Uhřích dne

2. února r. 1124. Ddk. II. 385., 451. (Tč. ).
Kdo ste, asnad v-cové z Troje? Koll. I. 86.

Vyhnanectví, n., vz Vyhnanství.

Vyhnanečník, a, m. = kdo vyhnán býti
má. Ros.

Vyhnánek, nka, m., osob. jm. Šd., Vck.

Vyhnání, n., das Heraustreiben, Hinaus-
jagen. V. zvěři z peleše. V. z města, z vlasti,
ze země (vypovědění, die Vertreibung, Ver-
weisung, Verbannung, Acht). V. Z v-ní do
vlasti přišli. V. Sasů z Prahy. Mus. 1880. 81.
Hodna's pro svú nešlechetnosť v. NB. Tč.
237. — V. zdi (vystavění), Pref., chleba. Šm.

Vyhnanice, e, f., die Ausgewiesene, Ver-
triebene. Mor. Šd. — V., Wihnanitz, vsi
u Bechyně a u Tyniště. Vz Blk. Kfsk. 682.

Vyhnanina, y, f. = pustina, die Wüste,
f. Na Slov. Plk.

Vyhnanka, y, f. = vyhnanice. Šd., Ziak,
Ros.

Vyhnanov, a, m., něm. Wihnan, ves
u Jaroměře; něm. Wihnanow, vsi u Vam-



	929

	Výhledný = k výhledu sloužící, Aus- sichts-. V. věž, okno. Dch. — V. = hezký, souměrný, schön, symmetrisch. Šak ty domky tam také nejsou výhledné. Na mor. Val. Vck. Vyhlídač, e, m., der Ausluger, Ausspä- her. Us. Dch. Vz Vyhlédač. Vyhlídal, a, m. = vyhlídač. Dch. — V., osob. jm. Šd. Výhlídka, vz Výhleda. — V., Výhlídky, něm. Wihlidka, ves u Lišova a hájovny u Budějovic, u Krumlova a u Vodňan. Vyhlídnouti, vz Vyhledati. Vyhlídnutý = vyhlednutý. V. místnosť. Dch. Maje určitou osobu vyhlídnutou. Ddk. II. 365. Vyhlinovati = hlinou vymazati, lehmen. — co. Us. Vyhlízeti, lépe než vyhlížeti. Vz Vy- hledati. Vyhlobený; -en, a, o = vyhlodaný. — jak. Je tam všetko až do země v-né (wie abrasirt) = tráva úplně vypáslá n. vyžatá. Mor. Šd. — V. = vyražený. Vz Vyhlobiti. Vyhlobiti, il, en, ení, vyhlobovati = vy- hlodati. — co. Zajíc řepu vyhlobil (vyhlodal, vyžral). Mor. Šd. — V. = vyraziti, heraus- schlagen. — co: klín. Vz Hlobiti. Mor. Brt. — co jak. Lenivosť sa musí v. skrze ná- chylnosť. Na Slov. Tč. Vyhlodaný; -án, a, o, ausgenagt. V. list, gezackt. Slb. Vyhlodaný zub (kotlavý, čer- vivý, vyžraný, vyjedený), kraj (listu). Us. Vyhlodati, vyhlodávati, ausnagen, abna- gen, ausbeissen. — co. Myši vyhlodaly sýr. D. Voda vyhlodala břeh. Ros. Červ jádro vy- hlodal. Jir. Ves. čt. 394. — co kam: dírku do ořecha. Tč. — co odkud: jádro z ořecha. Us. Tč. — se. Zub se vyhlodal. Us. Vyhloubati, vz Vyhloubiti. Vyhloubení, n., die Aushöhlung, Lo- chung. Vyhloubený; -en, a, o, ausgehöhlt, hohl, konkav. Us. Vyhloubitel, e, m., der Austiefer; Er- gründer, Erforscher. Šm., Jg. Vyhloubiti, il, en, ení; vyhloubati, vy- hlubovati = jámu v něčem udělati, vydlou- bati, austiefen, aushöhlen, tief machen; hlou- bením k něčemu přijíti, ergrübeln;. z hluboka vyskoumati, ergrübeln. — co: jámu, Ros., příkop. D. Všecko chce vyhloubati (vyskou- mati). Sych. — co čím: skryté věci svým rozumem v. Us. — co k čemu. Drahé ka- mení k nádobám v. Jel. — co jak: kámen na kropenku. Vrch. Vyhltati = hltavým způsobem vyžrati, heraussehnappern. Mor. Tč. Vyhltiti, il, cen, ení; vyhlcovati, vyhltati = hltavě pozříti, ver-, ausschlucken. — co. Všecko žrout sám vyhltal. Jg. Výhlub, u, m., die Aushöhlung. Čsk. Výhlubeň, bně, f. = vydutina, die Aus- höhlung, excavatio. Šp., Nz. lk. — V., myo- nima, der Rattenfras, rostl. V. obvejčitá, m. obovata. Rstp. 824. Vyhlubení, n., die Aushöhlung, Aus- senkung. Vyhlubený; -en, a, o, ausgehöhlt. V. loď. Us. Šp.	Vyhlubič, e, m. = vyhlubovač. Vyhlubina, y, f., die Aushöhlung. Vyhlubiti, il, en, ení, vyhlubovaťi, vz Vyhloubiti. Vyhlubočiti, il, en, ení = vyhloubiti. Na Slov. Bern. Vyhlubovati, vz Vyhloubiti. Vyhlučiti se, il, ení = vyliti se hlukem, tosend herausströmen. Voda se v-la. Ms. pr. pr. Vyhlušiti, il, en, ení, vyhlušovati, taub machen; prázdným učiniti, leer machen, ver- nichten. — co. Charpa a jiné plevelo zboží (obilí) aneb zahluší aneb aspoň klasy vyhluší. Na Ostrav. Tč. Vyhmatati, vyhmatávati, heraustasten. Reš. — co jak: něco po šňůře. Reš. Vyhmožditi, il, ěn, ění; vyhmoždívati, vyhmoždovati = vymoci, vytáhnouti, vykrou- titi, erpressen, herauswinden. — se s čím. Sotva se s tím vyhmoždil (pracně ven se dostal). Ros. Vyhňácnouti, cnul a cl, utí = nezpů- sobně pověděti, unartig heraussagen. Něco v. Us. Ntk. Vyhnal, a, m., něm. Wihnal, mlýn v Mi- levsku. PL. Vyhnálek, lka, m., osob. jm. Vyhnalík, a, m., osob. jm. Šd. Vyhnalosť, i, f., die Verbannung. Kol. I. 121. Vyhnálov, u, m. = vyhnanství, die Ver- bannung, opuštěné, zastrčené místo. Bydlí tam, je tam jako na v-vě. Mor. Šd., Vck. Su tu jak na v-vě (osamocen). Na Zlínsku. Brt. — V., a, m. Ober- Dohalitz, ves u Ne- chanic. PL. Vz Blk. Kfsk. 1096. — V., osada u Zábřeha na Mor. Tč. Vyhnalovje, e, n., Wyhnalowje, samota u Chotěboře. Vyhnalý = uhnaný, vyhnaný, abgetrie- ben. Ros. Vyhnánče, ete, n. = vyhnanec. Na Slov. D. Vyhnančí, od vyhnance, Exulanten-. L. Vyhnanec, nce, m. = z vlasti vyhnaný, der Verbannte, Ausgewiesene. Šd., Jel., Kom. Ruthart pobyv co v. za osm let mimo dioe- cesi svou; V. Bořivoj zemřel v Uhřích dne 2. února r. 1124. Ddk. II. 385., 451. (Tč. ). Kdo ste, asnad v-cové z Troje? Koll. I. 86. Vyhnanectví, n., vz Vyhnanství. Vyhnanečník, a, m. = kdo vyhnán býti má. Ros. Vyhnánek, nka, m., osob. jm. Šd., Vck. Vyhnání, n., das Heraustreiben, Hinaus- jagen. V. zvěři z peleše. V. z města, z vlasti, ze země (vypovědění, die Vertreibung, Ver- weisung, Verbannung, Acht). V. Z v-ní do vlasti přišli. V. Sasů z Prahy. Mus. 1880. 81. Hodna's pro svú nešlechetnosť v. NB. Tč. 237. — V. zdi (vystavění), Pref., chleba. Šm. Vyhnanice, e, f., die Ausgewiesene, Ver- triebene. Mor. Šd. — V., Wihnanitz, vsi u Bechyně a u Tyniště. Vz Blk. Kfsk. 682. Vyhnanina, y, f. = pustina, die Wüste, f. Na Slov. Plk. Vyhnanka, y, f. = vyhnanice. Šd., Ziak, Ros. Vyhnanov, a, m., něm. Wihnan, ves u Jaroměře; něm. Wihnanow, vsi u Vam-