Předchozí (936)  Strana:937  Další (938)
937
Vyhrabaný; -án, a, o, ausgerecht.
Vyhrabati, hrabám a hrabi; vyhřébsti
(zastaralé), vyhrábl; vyhrábnouti, ul, ut,
utí; vyhrabávati, vyhrabovati, aus-, heraus-
rechen, aus-, herausschaffen, aus-, heraus-
graben, aufgraben; vysvětliti, erklären, er-
grübeln; se, sich herausscharren. — co čím.
Slepice pazourkem zrna vyhrabala. Krtka
motykou v. Us. Dch. — co odkud: ze
země. Us. Skálu ze škarpy hrabačkou, trávu
z vody hraběmi v. Us. Tč. — se kam: na
skálu. Us. — co kde. Vyhrabovala tam
děvečka na louce. Us. Šd.
Výhrabek, bku, m. = z dola vyhrabané.
Sd. Vz Výhrabky.
Výhrabky, ův, m., pl. = co vyhrabáno,
das Ausgekehrte, Ausgefegte. Na Mor. Tč.
Vyhraboliti se, il, ení, sich mühsam
herausarbeiten. L.
Vyhrabovati, vz Vyhrabati.
Vyhrácati někomu = vypráskati, vy-
tlouci, vybiti,
ab-, durchprügeln, durchbläuen.
Na již. Mor. Šd.
Vyhrací, Gewinnst-.
Výhrad, u, m. = výhrada. Rozsudek
s výhradem práva učiniti se mohl. Bdž. 11.
Výhrada, y, f. = díl zvláštní od jiného
odloučený a k potřebě schovaný,
ein zurück-
gelegter Theil zu besonderem Gebrauche o.
Nothfall. Jg. Co si počne ten, který nemá
doma žádné výhrady ? Us. — V. = výmínka,
die Bedingung, der Vorbehalt, die Reserve,
Klausel, Einschränkung, das Reservat. Dch.,
J. tr. S jistými výhradami o něco s někým
narovnati. Plk. Rozsudek s výhradou práva
vrchního učiniti. Pr. měst. Pod výhradou,
unter Reserve; zprávu podati s v-dou. Us.
Dch. Tato v. protivovala se základním pra-
vidlům života klášterského. Ddk. II. 102.
Právní výpověď s výhradou vrchního práva
vynésti. Er. S výhradou odvolání-se na
vyšší soud; s výhradou trestu. J. tr. S vý-
hradou všech dobrodiní právních. Ros. —
V. = výmluva, die Ausrede. Us. — V. =
vyhrůžka, die Warnung. Us. — V. = ote-
vření splavu.
Us. na Vltavě. Špd. — V.,
das Ersparniss. U Dobrušky. Vk.
Výhradek, dku, m. = místo z něčeho
vyňaté,
der Ausschuss. Trest. zák.
Vyhradění, n, = vyhrazení. Slov. Bern.
Vyhraděný = vyhrazený. Slov. Bern.
Výhradí, n. = otvor v hradbě, die Oeff-
nung im Zaune. Us. Dch. V. zavříti. Dch.
Vyhraditi, hraď, dě (íc), il, zen, ení; na
Slov. -děn, ění, v obec. mluvě -žen, ení;
vyhrazovati lépe než vyhrazovati, na Zlín-
sku vyhrážat (Brt. ) = hradbu otevříti, den
Zaun öffnen; vymeziti, vyhraničiti, auszäu-
nen, ausgränzen, durch einen Zaun aus-
schliessen; vyjmouti, vyloučiti, ausnehmen,
ausschliessen; vyníti, vymíniti, ausnehmen,
ausbedingen, vorbehalten. Jg. — co: vodu
(pustiti), D., troubu, víko (vyzdvihnouti).
Us. — koho od čeho: syna od statku
(vyloučiti). Pr. kut. — koho z čeho: ze
své modlitby. Rokyc. — J. tr. — co, koho
čím
. Rozkazem svým někoho v. (sicher-
stellen). Plk. Pozemkový majetek mezníky
v. Ddk. IV. 140. — komu čo: právo (vy-
míniti). D., Us. Při tom jediné to sobě vy-
hrazoval, aby nemusil osobně se postaviti
před králem německým; Nemohou dokázati,
že císař sobě z Pomořan nějaký poplatek
v-dil; V-dil si vyšetření celé věci; Vyhra-
žoval si jen duchovní právomocnosť. Ddk.
III. 62., 168., 275. (Tč. ). Rokycana řekl na
to, že neodpíral slyšeti jeho třebas kolik
neděl, ale že si pak vyhrazuje právo dle
úmluv chebských odpovídati jemu zase dle
potřeby a libosti Pal. Děj. III. 3. 87. — co
k
čemu: ku kšaftu. Reš. — co kdy. Hned
při počátku to sobě vyhradil, že.... Pr.
Poněvadž král v to zřízení o soudu ko-
morním v to se nepotahuje, nýbrž zřízením
zemským mocnosť JM. a spravedlnosť při
tom soudu náležitá se vyhražuje, protož...
Zř. F. I. A. XVI.
Vyhrádka, y, f., die Oeffumig im Zaune,
in der Barière. Dch.
Výhradně = s výhradou, ausschliesslich.
Ti v. slouli mudrci. Měst. bož. (Ten) dar
v. sobě podržel; Těžká práce rolnická spo-
čívala skoro v. v rukou osob polovolných;
Mince raženy byly skoro v. jen ve stříbře:
Provdání knížecích dcer dělo se skoro v.
do německých rodin; Politika Př. Otakara
nebyla v. slovanskou. Ddk. IV. 121., 161.,
177., 187., VI. 180. (Tč. ).
Výhradní, -ný = k výhradě náležející,
vyhrazující,
ausschliesslich, ausschliessend.
V. právo, Víd. list., kostel vyšehradský.
Schön. Vz Výhradný.
Výhradniny, pl., n.. Specifika. Rk.
Výhradnosť, i, f., die Ausschliesslich-
keit. Právo v-sti, výlučnosti. Dch.
Výhradný, vz Výhradní. V. = výlučný,
exklusiv, ausschliesslich, Reservat-, aus-
schliessend. V, výsada, pozůstavení (Vor-
behalt), položka, der Reservatpunkt in der
Rechnung, komorní právo, das Kammer-
regal. J. tr. V. prodej, der Alleinverkauf.
Vyhraná, vz Vyhraný.
Vyhrané, vz Vyhraný.
Výhranek, nku, m. = vyhrané peníze,
zisk,
der Gewinn. Na Mor. D., Brt. To je
můj v. Mor. Šd. Včera jsme měli malý v.
Mor. Šd. Ze svatby byl větší v. (co si hu-
debníci vyhráli). Us. Šd. Podělili se výhran-
kem. Na již. Mor. Šd.
Vyhranění, n. = určení mezí n. hranic,
die Festsetzung der Gränzen; das Krystal-
lisiren. Vz Vyhraniti.
Vyhraněný; -ěn, a, o, begränzt, krystal-
lisirt. Dch.
Vyhrání, n., das Gewinnen, der Gewinn,
Sieg. V. v běhu, v bitvě (bitvy); těžkého
kusu na housle (das Ausspielen). Us. První
v. z kapsy vyhání (a poslední prohrání
z kabátu). Č., Lb., Tč. Vz Hra.
Vyhraničiti, il, en, ení, vyhraničovati =
hranicemi vyznačiti, abgränzen, abmarken.
Arch. II. 395. — co čím: koly.
Vyhranitelný, auskrystallisirbar. V. cukr.
Vyhraniti, il, ěn, ění, vyhraňovati =
meze nějaké vytknouti,
abgränzen, ausmar-
ken, limitiren; auskrystallisiren. — co: meze
(ustanoviti je); dub, trám (v hrany tesati, ab-
zimmern, abkarten). Ros. — co čím: meze
kamením. Chmela. — co jak: v kostky. —
V. = vysaditi. V. parohy. Šp.
270
Předchozí (936)  Strana:937  Další (938)