sb157-05 0..8296

938

Vyhraňovací = určovací, omezovací, li-
mitativ. Nz.

Vyhraný; -án, a, o, erspielt, gewonnen.
V. bitva. Us. — čím, v čem: peníze vy-
hrané v kuželkách, v kartách, hudením.
Us. — Vyhraná, é, f, vyhrané, ého, n. =
vyhrání, na Mor. výhranek, der Gewinn,
Sieg; der Siegespreis. V-nou míti, za v-nou
míti (vyhrátí). D. V-ná má, tvá, naše (již
jsem svou věcí jist). Ros. Za v-nou, za v-né
dáti komu (vítězství jeho uznati). V. Dal
na v-nou v dar pozlacený koflík. Har. Na
v-nou něco dáti. Har. Antonius za v-nou
sobě míti tušil. Har. II. 208. A bude v-ná.
Kom. D. 129. Však on ještě nemá za v-nou
(nemá vyhráno). U Dobrušky. Vk. Má při
za ňádry v-nou. Prov.

Vyhratel, e, m. = vyhrávatel.

Vyhráti, hraji, hraj, je (íc), ál, vyhrám,
al, án, ání; vyhrávati = získati, zvítěziti,
gewinnen; vydělati, gewinnen, profitiren;
počíti hráti, ausspielen (im Kartenspiel);
hrání skončiti, zu Ende spielen, ausspielen;
na hudebním nástroji dovésti, aus-, heraus-
spielen, vollkommen vortragen; hráním zlep-
šiti, ein Instrument aus-, einspielen. Us.
Jg. — abs. Kdo vyhrál? Us. Má vyhráno!
Us., D. My jsme vyhráli (máme, co jsme
chtěli). Bern. Vyhrajte (počněte hráti)! Us.
Už je vyhráno. Us. Dch. Musika utěšeně
vyhrávala. Us. Dbš. Pov. I. 564. Boly hody
a veselá hudba vyhrávala. Ib. I. 144. Méně
sázej, než vyhráváš. Shakesp. Tč. Vsaď,
vyhráš snaď. Na již. Mor. Kdo sází, pro-
sází, kdo nesází, vyhrá. Vz Zisk. Lb. Kdo
utekl, vyhrál. Vz Uprchlý. Lb. Netáhni
(neber), ještěs nevyhrál (vz Výstraha); Ještěs
nevyhrál (Cf. Nevýskej, ještě jsi sám nepře-
skočil). Č. Vyhrává, říkají mu: sázej. Vz
Neštěstí, Karbaník. Č. Kdo se stříbrnými
kopími potýká, ten vyhrává, a kdož z stří-
brných děl střílí, nebrzyť se chybí. Prov.
Vyhrál jako onen zadu běže (zmeškal).
Ros. — co: při, Vl. zř. 21. (vz Pře); hru
(zvítěziti; 2. hru skončiti), soud, Us., boj,
bitvu, V., housle (hráním zlepšiti), Us.,
banku, D., základ. Bern. A vyhráli při,
který pohánie, má po dvú nedělích zase do
Prahy přijeti; Ktožby při vyhrál, má to
hned úředníkóm menším jmenovati. Arch.
V. 21., 498. Tu vyhrávajú národnie piesne
na gajdách a na fujaře. Mt. S. I. 58. Vyhral
na kočku zvonec, na psa hrkávku = nic.
Šd. — co v čem: ve hře, Us., ve vojně,
v půtce, V., v loterii. Ml. — co na kom,
na čem. Chtě na krčmáři vyjhrati. Hr. rk.
373. Na komž jest pře vyhrána, toho mají
listem obeslati. Arch. V. 498. Peníze na
někom v. Ros., D., Pref. Píseň na pianě
atd. v. = dovésti. Us. Vyhrál co Michal na
sviních (prodělal). D. — v co: v kostky.
Jel. Vyhráš jako Vavrda v kůty. Vz Ne-
šťastný. Lb. — čím: během. Reš. Hudením
mnoho peněz vyhrál. Us. Vyhraje jako
Rus u Slavkova = prohraje. U Olom. Šd.,
KB. 240. Kdo vyhrál v poli, vyhrál v soudu.
Kká. Td. 173. — komu kde vyhrávati =
zastaveníčko s hudbou učiniti, ein Ständ-
chen spielen. Komu to vyhrávají? Us. Vínky
nevěstě vyhrávati (hráti jí večer před svat-

bou). Mor. Brt. Tomu v hospodě vyhrávají.
Us. Děti si za stodolú vyhrávaly. Us. Tč.
Vyhrávali mu za okny. Us. Tč. — nad
kým. Rodiče byli rádi, že se čerta zbyli
a tak nad ním vyhráli. Val. pov. Vck. —
odkud kam. Vyhrál z pece (s p. ) na
hlavu (urbem araisit, vestem recepit). Na
Slov. D. — co odkud. Vyhráš z koláča
dieru. Lipa I. 65. — co od koho = na
kom. Poněvadž žid nechce odpovídati ku
právu, vyhrá ode mne statek muoj. NB.
Tč. 291. Pořád bych od nich vyhrával.
Kld. — co jak. V. vedlé výhry = nevy-
hráti. U Olom. Sd. Při kom pravda, odpoly
má vyhráno. Pk. Toho sú peňaze, chto si
jich vyhrá za pasy. Vz Pasovati se. Na
Slov. Dbš. Obyč. 71. — jak dlouho.
Hudba vyhrávala deň i noc. Dbš. Pov. I.
493.

Vyhřáti, vyhříti (u Opavy: vyhřeť, Klš. );
vyhřeji, hříl a hřál a hřel; hřát a hřán a hřit,
hřet, en; hřátí, hřetí, hřití, hřání, hření (?);
vyhřívati = teplostí naplniti, vytopiti, aus-,
er-, durchwärmen. Jg. — co: pokoj, Ros.,
pec. Vys., Dch. — čím: dřívím, uhlím. Us.
Těch velkých pokojů topením ani v. nelze.
Us. Dch. — komu. Už mu tam vyhřívá.
Us. Šd. Počkej, však ti vyhřeje, půjdeš-li
bez kabátu (bude ti zima)! Us. Šd. Vyhřej
dítěti peřiny. Us. Dch. — co kde k čemu.
Test v ohni k hnání v. Vys. — co jak:
ocel do červena, do bíla (do bělosti). Vys. —
se. Bratia! vyhrial sa kôň môj, vrelou pe-
nou zaliatý stojí za vámi. Sldk. 202. — se
kde. Slepice se vyhřívají na slunci, v prachu.
Us. Tč. Vyhřívati se u teplých kamen. Us.
Dch.

Vyhřatý, erwärmt. V. vzduch. Us. Dch.

Vyhrávač, vyhravač, e, m., der Gewinner;
Ausspieler. D.

Vyhrávačka, vyhravačka, y, f., die Ge-
winnerin; die Ausspielerin. D.

Vyhrávatel, vyhravatel, e, m., der Ge-
winner. Šm.

Vyhrávatelka, vyhravatelka, y, f., die
Gewinnerin.

Vyhrázditi = vyhraditi. Na Slov. Bern.

Vyhrazená, é, f. = výminek, das Aus-
beding. Na v-nou matce má dávati. Us. Č.

Vyhrazení, vz Vyhraditi.

Vyhrazený; -en, a, o, vorbehalten, reser-
virt. V. sedadlo, místo, prostor, právo. Us.
Dch. V. postavení. Ddk. IV, 160. Vz Vyhra-
diti.

Vyhrazovačka, y, f., das Aufziehseil.
Čsk. Vz Vyhrazovačka.

Vyhrazovati, vz Vyhraditi.

Vyhrážač, e, m. = kdo vyhrážá, vyhro-
žuje, der Droher. Na Mor. a Slov. Šd.

Vyhrážati = vyhrožovati, drohen. —
komu. Velice mu vyhrážal; Vyhrážal si
právo, sich ausbedingen. Na již. Mor. Šd.
Volali a nemilosrdnému Jozefovi sa vyhrá-
žali. Mt. S. I. 67.

Vyhražení, n. = vyhrazení, výhrada, der
Vorbehalt. Souhlasím s vyhražením. Us. Dch.

Vyhražený = vyhrazený. Vz Vyhraditi.

Vyhrážeti, vz Vyhroziti.

Vyhrážka, y, f. = pohrůžka, die Dro-
hung. Na Slov. Bern. Navzdor všetkým