sb157-05 0..8296

941

prohoditi, eine Drohung lanciren; Planá v.
Dch. V-mi někoho k něčemu přinutiti; Vy-
hrůžek si nevšímati. Ddk. II. 235., III. 106.
Strany přísloví vz Čert, Dědina, Díra,
Harc, Hoře, Hrách, Hčích, Ježek, Kobylka,
Kostel, Kůže, Kyják, Loket, Měchýř, Mo-
čidlo, Motyka, Motýl, Navařiti čeho, Pán,
Pěnice, Pes, Pohrůžka, Pomoci komu, Psota,
Půl, Rak, Řepa, Rybník, Schovaný, Spásti
se, Spražiti se, Stoupa, Strach, Šíp, Umyti
se od čeho, Vrub. Vypiti, Vzíti komu co,
Zaplatiti, Zvoniti.

Výhružně, drohend. Hvls. V. se chovati.
Us.

Výhrůžník, e, m., der Droher. Kká. Td.
209.

Výhrůžný, drohend, Droh-. V. dopis,
der Drohbrief, Dch., list. Us. Nestačil Ota
splniti ihned v-ho slibu svého. Ddk. III. 4.

Vyhryz, u, m. = důlek vyhryzený, eine
ausgenagte Stelle, der Mäuse-, Wurmfrass.

Jg.

Vyhryzač, e, m., der Ausnager, Aus-
beisser. Jg.

Výhryzek, zku, m., das Ausgebissene,
eine ausgebissene Stelle. Ten papír má samé
v-ky, tak špatně jest řezán; Na hryzku (die
Pfeifenspitze) jsou hned v-ky, když je hry-
zek měkký. Na Ostrav. Tč.

Vyhryzený; -en, a, o = vyhlodaný, aus-
gebissen, ausgenagt. V-né kraje, Wundrän-
der. Nz. lk.

Vyhryznouti, ul, ut, utí; vyhrýzti, hryzu,
hryzl, zen, ení; vyhryzati, vyhryzovati =
vyhlodati, ausnagen, ausbeissen, ausschroten,
zernagen; sočením atd. vypuditi, Jemanden
herausbeissen, vertreiben, aus dem Wege
räumen, wegbeissen. — co. Jedno líčko
pobozkala, druhé líčko vyhryzala. Sš. P.
132. — co kam. Myš vyhryzla díru do
chleba. Us. — co, koho, se odkud: jádro
z ořechu. Us. Z úřadu někoho v. Ros. Rád
se hryze a vadí, až by se z pytle vyhryzl
V. V. někoho ode dvora. Cyr. V. koho
z domu = vykousati, vádou vypuditi, aus-
beissen. Brt, Mt. S. 1. 112., Šd. Chtěl mě ze
služby v. Us. Drsk. V. koho ze společnosti,
Us.. od sebe. Bart. I. 20.

Vyhrýzti, vz Vyhryznouti.

Výhu! výkřik při lovu. Kam.

Výhuba, y, f. = vyhubení, die Ausrot-
tung. Šd.

Vyhubenělý, mager geworden. Zlob.

Vyhubeněti, ěl, ění = vyzábnouti, vy-
schnouti, mager werden. Eus.

Vyhubení, n., vz Vyhubiti. V. plevele,
hmyzu škodlivého, nešvárů atd. Us. Pdl.

Vyhubeniti, il, ěn, ění, mager machen,
ausmagem, aushungern, ausmergeln. V. —
koho, se čím: prací, běháním, postem,
nemocí.

Vyhubený; -en, a, o, zerstört, verwüstet,
ausgerottet. Vz Vyhubiti.

Vyhubitel, e, m., der Zerstörer. Jg.

Vyhubitelný = výhubný.

Vyhubiti, il, en, ení = vyhubeniti. D. —
V. = zkaziti, vykořeniti, zerstören, ver-
wüsten, verheeren, ausrotten. — co, koho:
lid i krajinu. V. — Har., Rkk. — jak:
město z gruntu. V. — odkud: rákosí z ryb-

níku. D. — co čím: zemi loupežem a me-
čem. V. Císař se rozhodl, že statky salc-
burské ohněm a mečem vyhubí. Ddk. III.
275. — kdy proč. Tam, kde za dob sv.
Vojtěcha r. 995. mocná čeleď Slavníkovců
skrze pletichy Vršovců ukrutně jest vyhu-
bena. Ddk. II. 404. — kde. U kořene v.
hloží. Hdk.

Vyhublý, abgemagert, ausgezehrt. Šp.
V. bedra. Us. Tč. V. obličej s očima hlu-
boko zapadlýma. Stn. O sl. 104. V. pole.
Koubl.

Vyhubnouti, bnul a bl, utí, vyhubeněti,
mager werden. Vyhubne dobytek, pole. Jg.

Výhubný = vyhubitelný, vertilgbar.

Vyhubování, n., das Ausschelten. Us.
Dch.

Vyhubovaný; -án, a, o, ausgeschulten.
Dostal v-nou, er bekam einen Reisser, Aus-
putzer. Dch.

Vyhubovati = vyplísniti, vyláti, auszan-
ken, ausschelten, ausmaulen. — koho. Vy-
huboval ho jako psa; Vyhuboval ho, žeby
pes kus chleba od něho nevzal. Vz Do-
mluva. Č. — komu. Us Tč., Šd. — koho
proč. Sych. — V. na Slov. také = vykle-
vetiti, ausplauschen; vyhubiti, zerstören.
Bern.

Vyhúcat = vyjezditi, ausfahren. — co:
cestu. Na Zlínsku. Brt.

Vyhučeti, el, ení, brummend hinausjagen.

— V. = vykypěti. Na Slov. — odkud. Voda
z hrnce vyhučela. Jg. — se, sich satt schreien.
Us. Tč., Šd.

Výhuda, y, m. = kdo vyhoudá, hubu otvírá,
si vyjíždí, der Maulreisser. To je výhuda!
Us. Kšť., Vk.

Vyhlídání, n. = vyhudění.

Vyhlídati = vygajdati, aushudeln, aus-
plauschen. U Uher. Hrad. Tč. — V., durchs
Spiel erlösen. David lepší zahudal, svoju
matičku vyhudal. Sš. P. 2.

Vyhudění, n., die Ausgeigung. Bern.

Vyhuděný, ausgegeigt. Bern.

Vyhudlařiti, il, en, ení, er-, auspfuschen.

— si co. Us.

Vyhúdlení, n., die Abwetzung; Ausmer-
gelung. Bern.

Vyhúdlený; -en, a, o, abgewetzt; ab-,
ausgemergelt. Bern.

Vyhúdliti, il, en, ení; vyhudlovati = vy-
drati, vyškrábati, aus-, abwetzen; vyhube-
niti, ztenčiti, aus-, abmergeln. Na Slov.
Bern.

Vyhudlovati = vyhudlařiti, vyhudliti.

Vyhudlý = hubený, mager. Us. Vck. V-lý
fileček pod paží maje. Kos. Ol. I. 94.

Vyhudování, n. Pořád veď takové v. —
výčitky. U Rychn.

Vyhudovati co komu = vyčítati. U Ry-
chnova.

Vyhudu, vz Vyhousti.

Vyhuhňati, vyhuhňávati, ausschnaufeln,
erschnaufeln.

Vyhúkati, vz Vyhoukati.

Vyhúknouti, vz Vyhoukati. — V. =
rychle vyrůsti, schnell aufwachsen. Na Slov.
Obilí vyhúklo. Koll. — odkud. Tu stála
už pred ním potvora, len akoby bola zo
zeme vyhúkla. Dbš. Pov. IV. 73. — komu