Předchozí (942)  Strana:943  Další (944) |
|
|||
943
|
|||
|
|||
končení-se, der Auslaut. Proch. — V. vlasů =
vypadávání, der Haarfall, das Ausfallen der Haare. D V. střeva, ani procidentia, der Vorfall des Afterdarraes, Čern., matky, oka, das Hervortreten der Gebärmutter, des Auges. Bern. — V. slunce, der Sonnen- aufgang. V. — V. z nemoci, das Genesen, Aufkommen. Us. Vycházeti, vz Vyjíti.
Vycházka, y, f. = vyjití; der Ausgang,
Ausflug. V-ku učiniti; Jsou dnes na v-ce; Byli jsme na v-ce. Us. Dch. Společné vy- cházky konati. Mus. — V. = srovnávání se s kým, das Auskommen. S tím mrzoutem jest v. těžká. Us. Dch. Vychechlaný, vz Ochechlaný.
Vychechlati, aushecheln. — co čím:
špatným nožem. Na Ostrav. Tč. Vychechtati, vy chechtávati, auskichern.
— si co: domluvu. — koho odkud: z po-
koje, heraaslachen. Ros. Vychladění, n. = vychlazení. Na Slov.
Vychladěný = vychlazený. Na Slov.
Vychladiti, il, zen, ení, na Slov. děn,
ění; vychlázeti, el, en, ení, vychladívati, vy- chlazovati = chladným učiniti, kühl machen, ab-, auskühlen. — co: pivo. Ros., nápoj. D. — co, koho čím: někoho sochorem (zbíti). V. — se = chladným se stávati, kühl werden, sich abkühlen. Stč. Zmp. 538. Pů- jdeme se drobet v. Us. Šd. Vychlaď se, je-li ti horko. Us. — se na kom, nad kým = pomstiti se, sich rächen, sein Müthchen küh- let:. V. se nad kým. Us., Ros. Nad svým bližním se vymstíval a vychlazoval. BR. II. 24. b. Ne pro sebe sem psal, abych se na něm vychladil, že mne a mé učení zlehčil. BR. II. 605. b. Ne na jednoho neb na dva z nepřátel svých připadl, aby se nad ním vychladil. BR. II. 99. b. — se z čeho kdy. Náruživí mladí lidé s lety z vášní svých se vychlazuji. Pláč. — se kde. Abych se v je- skyni vychladil. V. Vychladlosť, i, f., die Auskühiung. Ros.
Vychladlý, aus-, abgekühlt. V. nápoj.
Us. V. vdolky jísti. Šm. Vychladnouti, dnul a dl, utí = chlad-
ným se státi, vystydnouti, auskühlen, er- kalten, kühl werden. — abs. Jídlo zatím vychladlo. Ros. Zápal jich vychladl. Kká. Td. 155. Věc vychladla (není o ní více zmínky). Bern. Láska vychladla. Us. — z čeho: z horlivosti, BR. II. 125. a., Plk., z pobožnosti. Br. — v kom. Hned v-ne v něm svůdný žár ten horečnatý (lásky). Kká. Td. 287. Vychladnutí, n., die Auskühlung, Er-
kaltung. D. Vychládzač, e, m. = chladič. Na Slov.
Vychládzati = vychladiti. Na Slov. Bern.
Vychlácholiti, il, en, ení; vychlácholo-
vati, erschmeicheln. — si co: domluvu. Ros. — co na kom Sams.
Vychlachotati se, vychlachtati se, sich
satt, voll lachen, sich auslachen. Mor. Šd. Vychlachunit se nad čím, sich hell,
laut auslachen über etwas. Na Ostrav. Tč. Vychlamstati = chlamstaje vypiti, aus-
schlappern. — co. Pes všecko vychlamstal. Us. — co odkud: z mísy. Us. |
Vychlamtati = vychlaptati, ausschlep-
pern. — co odkud. Pes z misky všecko vychlamce, vychlapce. Na Ostrav. Tč. Vychlapati, vychlepati, vychlipati (na
Slov. vychlopati a vychlupati); vychlapnouti atd.; vychlapávati atd. = vychlemtati, aus- schlürfen, aussaufen, ausschlappern. Us. Bern. — co odkud čím: jazykem z putny.
Vychlaptati = vychlamtati.
Výchlasta, y, m. = chlastoun, der Trin-
ker, Säufer. Na Ostrav. Tč. Vychlastati; vychlastnouti, stnul a stl,
ut, utí = vypiti, austrinken, aussaufen, aus- schlappern. — co. Smola by vychlastal (mnoho pije a neškodí mu to). Slez. Šd. — co jak. V. 10 mázů na jedno posezení. Us. — co odkud: ze džbánu. Us. Krávy všecky
pomyje ze žlabu v-ly. Us. Tč. Všecko piva ze sklenice mi v-stal Us. Tč. Výchlavek, vku, m., ontropulus, zastr.
Veleš. Vychlázecí = chladicí, Kühl-. V. káď.
Na Slov. Bern. Vychlazeč, e, m. = chladič, der Aus-
kühler. Na Slov. Bern. Vychlazečka, y, f., die Auskühlerin.
Bern. Vychlazeně, ausgekühlt. Bern.
Vychlazení, n., die Aus-, Abkühlung. Za
příčinou v. vyšel ven. Vychlazenosť, i,. f, das Abgekühltsein.
Ros. Vychlazený; -en, a, o, ab-, ausgekühlt.
Vychlázeti, vz Vychladiti.
Vychlazovací = chladicí, Kühl-, kühlend.
Vyclazovač, e, f. = chladič, vychlazeč.
Vychlazovačka, y, f., die Kühlerin.
Vychlazování, u., die Auskühlur. g. Kühl-
machung. Vychlazovati, vz Vychladiti.
Vychlebovati se čím, sich rühmen. Na
Ostrav. Tč. Vychlejstnouti něco na někoho =
chloustem vyliti. Vz Vychlístnouti. U Kr. Hradce. Kšť. Vychlemtati, vychlamtati, -tám a -ci, vy-
chlemtnouti = chlemtaje vypiti, ausschhip- pern, aussehlabbern. — co odkud: z ko- ryta, z mísy. Us. Vychlentati = vychlemtati. Mor. Sd.
Vychleptati = vychlemtati. Puch.
Vychlípání, n., die Ausschlürfung.
Vychlípaný; -án, a, o, ausgeschlürft.
Vychlípati = vychlemtati. — co. Dedová
chcela Dunaj vychlípať, ale jako chlípla, teda se rozpukla a bolo po nej. Dbš. Pov. I. 426. Vychlípení, n., die Ausstülpung. Nz. lk.
Vychlipěti, vychlipněti, ěl, ění = chlíp-
nosti pozbyti, die Geilheit verlieren. Ros. Vychlípitelný, ausstülpbar. Us., Ves. IV.
219. Vychlípiti, il, en, ení, vychlipovati, aus-
stülpen. Nz. lk. Vychlístnouti, stnul a stl, ut, utí, aus-
giessen. — co kam odkud. Vychlístla naň s pavlače špínu = na jednou vylila. Hanka. Vychlítnouti = vychrliti. Sá.
Vychlodnouti = vychladnouti. Na Ostrav.
Tč. |
||
|
|||
Předchozí (942)  Strana:943  Další (944) |