sb157-05 0..8296

943

končení-se, der Auslaut. Proch. — V. vlasů =
vypadávání, der Haarfall, das Ausfallen der
Haare. D V. střeva, ani procidentia, der
Vorfall des Afterdarraes, Čern., matky, oka,
das Hervortreten der Gebärmutter, des
Auges. Bern. — V. slunce, der Sonnen-
aufgang. V. — V. z nemoci, das Genesen,
Aufkommen. Us.

Vycházeti, vz Vyjíti.

Vycházka, y, f. = vyjití; der Ausgang,
Ausflug. V-ku učiniti; Jsou dnes na v-ce;
Byli jsme na v-ce. Us. Dch. Společné vy-
cházky konati. Mus. — V. = srovnávání se
s kým, das Auskommen. S tím mrzoutem
jest v. těžká. Us. Dch.

Vychechlaný, vz Ochechlaný.

Vychechlati, aushecheln. — co čím:
špatným nožem. Na Ostrav. Tč.

Vychechtati, vy chechtávati, auskichern.

— si co: domluvu. — koho odkud: z po-
koje, heraaslachen. Ros.

Vychladění, n. = vychlazení. Na Slov.

Vychladěný = vychlazený. Na Slov.

Vychladiti, il, zen, ení, na Slov. děn,
ění; vychlázeti, el, en, ení, vychladívati, vy-
chlazovati = chladným učiniti, kühl machen,
ab-, auskühlen. — co: pivo. Ros., nápoj.
D. — co, koho čím: někoho sochorem
(zbíti). V. — se = chladným se stávati, kühl
werden, sich abkühlen. Stč. Zmp. 538. Pů-
jdeme se drobet v. Us. Šd. Vychlaď se, je-li
ti horko. Us. — se na kom, nad kým =
pomstiti se, sich rächen, sein Müthchen küh-
let:. V. se nad kým. Us., Ros. Nad svým
bližním se vymstíval a vychlazoval. BR. II.
24. b. Ne pro sebe sem psal, abych se na
něm vychladil, že mne a mé učení zlehčil.
BR. II. 605. b. Ne na jednoho neb na dva
z nepřátel svých připadl, aby se nad ním
vychladil. BR. II. 99. b. — se z čeho kdy.
Náruživí mladí lidé s lety z vášní svých se
vychlazuji. Pláč. — se kde. Abych se v je-
skyni vychladil. V.

Vychladlosť, i, f., die Auskühiung. Ros.

Vychladlý, aus-, abgekühlt. V. nápoj.
Us. V. vdolky jísti. Šm.

Vychladnouti, dnul a dl, utí = chlad-
ným se státi, vystydnouti, auskühlen, er-
kalten, kühl werden. — abs. Jídlo zatím
vychladlo. Ros. Zápal jich vychladl. Kká.
Td. 155. Věc vychladla (není o ní více
zmínky). Bern. Láska vychladla. Us. —
z čeho: z horlivosti, BR. II. 125. a., Plk.,
z pobožnosti. Br. — v kom. Hned v-ne
v něm svůdný žár ten horečnatý (lásky).
Kká. Td. 287.

Vychladnutí, n., die Auskühlung, Er-
kaltung. D.

Vychládzač, e, m. = chladič. Na Slov.

Vychládzati = vychladiti. Na Slov. Bern.

Vychlácholiti, il, en, ení; vychlácholo-
vati, erschmeicheln. — si co: domluvu. Ros.

— co na kom Sams.

Vychlachotati se, vychlachtati se, sich
satt, voll lachen, sich auslachen. Mor. Šd.

Vychlachunit se nad čím, sich hell,
laut auslachen über etwas. Na Ostrav. Tč.

Vychlamstati = chlamstaje vypiti, aus-
schlappern. — co. Pes všecko vychlamstal.
Us. — co odkud: z mísy. Us.

Vychlamtati = vychlaptati, ausschlep-
pern. — co odkud. Pes z misky všecko
vychlamce, vychlapce. Na Ostrav. Tč.

Vychlapati, vychlepati, vychlipati (na
Slov. vychlopati a vychlupati); vychlapnouti
atd.; vychlapávati atd. = vychlemtati, aus-
schlürfen, aussaufen, ausschlappern. Us. Bern.

— co odkud čím: jazykem z putny.

Vychlaptati = vychlamtati.

Výchlasta, y, m. = chlastoun, der Trin-
ker, Säufer. Na Ostrav. Tč.

Vychlastati; vychlastnouti, stnul a stl,
ut, utí = vypiti, austrinken, aussaufen, aus-
schlappern. — co. Smola by vychlastal
(mnoho pije a neškodí mu to). Slez. Šd. —
co jak. V. 10 mázů na jedno posezení. Us.

— co odkud: ze džbánu. Us. Krávy všecky
pomyje ze žlabu v-ly. Us. Tč. Všecko piva
ze sklenice mi v-stal Us. Tč.

Výchlavek, vku, m., ontropulus, zastr.
Veleš.

Vychlázecí = chladicí, Kühl-. V. káď.
Na Slov. Bern.

Vychlazeč, e, m. = chladič, der Aus-
kühler. Na Slov. Bern.

Vychlazečka, y, f., die Auskühlerin.
Bern.

Vychlazeně, ausgekühlt. Bern.

Vychlazení, n., die Aus-, Abkühlung. Za
příčinou v. vyšel ven.

Vychlazenosť, i,. f, das Abgekühltsein.
Ros.

Vychlazený; -en, a, o, ab-, ausgekühlt.

Vychlázeti, vz Vychladiti.

Vychlazovací = chladicí, Kühl-, kühlend.

Vyclazovač, e, f. = chladič, vychlazeč.

Vychlazovačka, y, f., die Kühlerin.

Vychlazování, u., die Auskühlur. g. Kühl-
machung.

Vychlazovati, vz Vychladiti.

Vychlebovati se čím, sich rühmen. Na
Ostrav. Tč.

Vychlejstnouti něco na někoho =
chloustem vyliti. Vz Vychlístnouti. U Kr.
Hradce. Kšť.

Vychlemtati, vychlamtati, -tám a -ci, vy-
chlemtnouti = chlemtaje vypiti, ausschhip-
pern, aussehlabbern. — co odkud: z ko-
ryta, z mísy. Us.

Vychlentati = vychlemtati. Mor. Sd.

Vychleptati = vychlemtati. Puch.

Vychlípání, n., die Ausschlürfung.

Vychlípaný; -án, a, o, ausgeschlürft.

Vychlípati = vychlemtati. — co. Dedová
chcela Dunaj vychlípať, ale jako chlípla,
teda se rozpukla a bolo po nej. Dbš. Pov.
I. 426.

Vychlípení, n., die Ausstülpung. Nz. lk.

Vychlipěti, vychlipněti, ěl, ění = chlíp-
nosti pozbyti, die Geilheit verlieren. Ros.

Vychlípitelný, ausstülpbar. Us., Ves. IV.
219.

Vychlípiti, il, en, ení, vychlipovati, aus-
stülpen. Nz. lk.

Vychlístnouti, stnul a stl, ut, utí, aus-
giessen. — co kam odkud. Vychlístla naň
s pavlače špínu = na jednou vylila. Hanka.

Vychlítnouti = vychrliti. Sá.

Vychlodnouti = vychladnouti. Na Ostrav.
Tč.