sb157-05 0..8296

945

zvali se hosté dvakrát. Proch. Děj. bibl. II.
141. U v-nů na jihu vůbec lidé více postu
pílejí. Sš. Sk. 23.

Východek, dku, m., das Resultat. J. tr.
V. vyšetřování, das Ergebniss einer Unter-
suchung. J. tr.

Vychodění, n. = vychození. Na Slov.

Vychoděný; -en, a, o = vychozený. Na
Slov.

Východí, n., der Osten. Na Slov. Ssk.

Vychodiechu = vycházeli. Kat.

Vychodil, a, m., osob. jm. V. Jan, koo-
perator na Velehradě, spoluvydávatel Sbor-
níku velehradského. Tč.

Vychodilý, ausgehend. Nějaká od ďábla
v-lá působnosť; Duch sv. od Boha v-lý. Sš.
II. 93.

Vychodisko, a, n. = místo, odkud se vy-
chází, der Ausgangspunkt. Zpr. arch. XI. 2.
seš. str. 14., Kos. Ol. I. 284. V. paprskové.
Stč. Zmp. 387. Vz Východiště.
Východiště, ě, n., der Ausgangspunkt.
Čsk., Dch. V-ště obojího spisu jest totéž,
správně: hlavní n. základní myšlénka (jádro)
obojího spisu jest táž, oba spisy vycházejí
z téže základní myšlénky, zakládají se na
ní. Šb., Brs. 260. V. (zřídlo) čivu zrakového,
der Sehnervenursprung. Nz. lk V. plemen
lidských. Lpř. Děj. I. 8. V. síly. ZČ. 5. Bře-
tislav zvolil sobě z vlastní vůle takové v.;
To asi byl podnět povahy subjektivní jsa
do jisté míry v-štěm podnětu druhého t. j.
objektivního; Osadil hrad Ratiboř co v-ště
dalších podnikání; Vyvolil (Otakar) Štajer
za v. své cesty do Štýrska; Korutany byly
klíčem a v-štěm k podnikům proti Italii.
Ddk. II. 182., 207., 393., V. 292., VI. 56.
(Tč. ).

Vychoditi, il, zen, ení, durchs Gehen ge-
winnen. — co komu, vychodil si dosť pe-
něz. Vychodil si nožky, durchs Gehen ab-
müden. C. M. 124. — Ostatně vz Vyjíti.

Vychoditý; -it, a, o = o zvířeti, které
má široký zadek a široce chodí. U Vys.
mýta. Hrp.

Východňan, a, m., lépe výchoďan. S. N.
V. 403.

Východně, östlich. Na zámku v Alten-
burku, v. od Zejza, sešel se Daniel s kní-
žetem. Ddk. III. 198. (II. 426. ).

Východní = k východu se vztahující,
Ausgangs-. V. clo. V. (vývodný) kohoutek,
der Ausgangshahn. Šp. — V. = co na vý-
chodě jest. V. země, krajina, moře. V. V.
církev, Indie, ocean, mys (v rus. Asii), ná-
rodové, jazyk, literatury, otázka, válka. S.
N. V. duběnky (turecké). Šp. Z v-dních jsi
krajin vyšla, do Moravy jsi k nám přišla.
Sš. P. 64. Lov předpokládá lesy, rybaření
vodstva, oboje má v. Morava v míře vrcho-
vaté. Ddk. IV. 128. V. stranu vykázal Otovi,
západní poručil Kunratovi. Ib. II. 204. (Ič. ).
— V. = co od východu jest, Ost-. V. vítr.
V. — V. = k východu patřící. V. strana
domu, gegen Osten gelegen. Us. — V. =
od čeho se vychází, Ausgangs-. V. stano-
visko. Osv. I. 139.

Východoindický, ostindisch. V. společ-
nosť, Us., kipsa (Kipshaut) skopovice a ko-
zinky. Šp.

Východojihovýchod, u, m., Ost-Südost.

Nz.
Východojižní, ostsüdlich.

Vychodopolední = východojižní.

Vychodopůlnoční, nordöstlich.

Výcbodořímský, oströmisch. Císař v.
Aleksej. Ddk. II. 299. V. císařství (řecké).
Us.

Východoseverní = východopůlnoční.

Východoseverovýchod. u, m. Ost-Nord-
ost. Nz.

Východový, Ausgangs-. V. otvor. Šp.

Východozemec, mce, m. = výchoďan.

Východozemský, orientalisch. Dch.

Vychochul, lépe: vychuchel. Jg.

Výchopeň, pně, f. = hnětinka, der Brod-
kuchen. Na Mor. D, Mtl. — V., pně, m.,
osob. jm. Mor. Šd., Vck

Vychopiti, il, en, ení; vychopovati = vz-
níti, vytrhnouti, herausreissen. — koho od-
kud. Vychop mě z rukou nepřátel mých.
Ž. wit. 30. 16. V. se ze sna. Rk. — se kam.
V-li sa do iného mesta, Mt. S. I. 58.

Vychořeti, el, ení, von Krankheit abge-
zehrt werden. Jg.

Vychorovati = pozdraviti se, genesen. L.

Vychoudlý = vychudlý. V-mu prasátku
i o žních zima. Č. M. 173.

Vychouliti se, il, ení = choulostivosti
pozbyti, aufhören kleinmüthig zu sein. Ros.

Vychoulostivěti, ěl, ění, den Kleinmuth
ablegen, aufhören furchtsam zu sein. Ros.

Vychoulostiviti, il, en, ení, den Klein-
muth benehmen. Ros.

Výchov, u, výchovek, vku, m. = vycho-
vání, die Erziehung, Aufzucht. Pol. Všechnu
o výchovu nauku vyčerpati. Sš. II. 138. —
V. = místo, kde se mladí bažanti vychová-
vají, der Aufzug; veškeří mladí bažanti v ba-
žantnici. Šp.

Výchova, y, f. = výchov, die Erziehung.
Us Bkř., Prgr. Komenský byl původce roz-
umné v-vy. Koll. I. 381. Kniha o národní
v-vč. Koll. Cest. I. 1. hl. 4. A lichotí chase
z ulic bez výchovy. Nitra VI. 168. Dluh za
v-vu. Phld. III. 1. 46.

Vychovací, Erziehungs-, erziehlich. V.
ústav (vychovatelna), das Erziehungshaus,
Pensionat, die Erziehungsanstalt, Us. Dch.,
NA. III. 44, J. tr., Nz. V. náklad (n. na
vychování, die Erziehungskosten). J. tr. V.
činnosť, die erziehliche Thätigkeit. D. V.
dům, Us., v. příspěvky dětem (příspěvky na
vychování dětí). Šb. Vz Příspěvek.

Vychovalosť, i, f. = vychování, vykrme-
nosť, die Auffütterung, Auferzogenhait. Ctib.

Vychovalý = vychovaný, vykrmený, wohl-
genährt, aufgefüttert, aufgezogen, erzogen.
V. vepř. V. Tělo v-lé a vykrmené hotovo
jest ke všem smilným hříchům Bart. 339. 3.

Vychovaná, é, f. = vychování, die Er-
ziehung, der Unterhalt. Dal jí na vychovanou
(tolik, čeho k vychování potřebuje). Dal ji
na v-nou (dal ji vychovati). Us. Jg.

Vychovanec, nce, vychovánek, nka,
m. = odchovanec, schovánec. Jest můj v. —
V. = vyučenec, der Zögling, Lehrling. Víd.
list., Mus. 1880. 10.

Vychovánek; nka, m., der Zögling

Vychování, n., die Erziehung, der Le-