Předchozí (945)  Strana:946  Další (947) |
|
|||
946
|
|||
|
|||
bensunterhalt, die Auffütterung. Vz Vycho-
vati. V. dáti (vychovati); v. života; roční v. (úroda). V. Peníze na v. D. Dobré v-ní dítek. Něčí v. na starosť si vzíti. Sych. Na v. někoho dáti. Berg. V. chudých stravou a obydlím (vydržování). J. tr. Pakliby spolu s týmž lidem svým stavům sloužiti chtěl, že žoldem a v-ním zároveň s jinými hejt- many opatřen bude. Skl. 327. Od své vrch- nosti a kupeckých obchodů mají poctivé v., tak že místy veliký dvůr vedou. Har. II. 29., 130. Náležité v. z jistých důchodů míti; po- třebným vychováním opatřený; Kteří od- nikudž žádného v. nemají: Náležité v. z dů- chodů k tomu patřících. Er. Vz Vychovati. O v. dívek římských a řeckých vz Vlšk. 236., 51., 241, 234. Dobré v. svým dětem dáti; Mladý muž dobrého v.; Ta zpustlosť má své kořeny ve v. Us. Dch. To máš, ma- tičko, znamení za tvý v. Sš. P. 153. Vždyť jsi z dobrého v. Sá. Vladislav odevzdal syna svého kanovníkům strahovským na v.; Dal jej na v. do kláštera; Výtečné v-ní tohota syna podává svědectví o ušlechtilosti a vy- soké vzdělanosti otcově. Ddk. III. 195., 272., IV. 120. (Tč. ). Člověk je tím, čím se stal v-ním. Plato. V. měkké dělá děti líné; V. tvrdé dělá děti zdravé. Pk. — V. = výživa, der Unterhalt, die Unterhaltung, Aushaltung. V-ní svého neměti. V. V-ní četného dvora, v. vojska. Mus. 1880. 105., 36. Chudí lidé v těch špitálích v. svého jmíti nemohou. List z r. 1581. (Tč. ). 1200 dukátů každého roku na v. císařové odloženo. V. Vychovanice, e, f. = vychovanka. D.
Vychovanka, y, f. = schovanka, die Zieh-
tochter. Ta všech krás a ctností v. uřekla mne. Koll. I. 194. Vychovaný; -án, ána, o, erzogen, auf-
genährt atd., vz Vychovati. Dobře v-ný. Us. Na vychovanou. Šm. V-ný krkavec i pánu oči vyklove. Prov. Šd. — v čem: u víře. Us. — jak: na másle (rozmazlený, verzär- telt). Dbš. Pov. II. 85. — čím. Čím jsi, ty děvečko, v-ná? Dyť si ty tak jako malo- vaná! Hrachem, zelím a zemjáky, přiňdi k nám, synečku, dám ti taky. Sš. P. 678. Vychovanstvo, a, n., das Erziehungs-
wesen (objektivně). Vz Vychovatelství. J. tr. Vychovárna, y, f., das Pensionat, Erzie-
hungshaus. Vz Vychovací. J. tr., Baib. Vychovatel, e, m., pl. -lé, der Erzieher.
Vychovatelka, y, vychovatelkyně, ě,
f., die Erzieherin. Vychovatelna, y, f. = vychovárna. V.
vojenská. S. N. XI. 96., Čsk. Vychovatelování, n., das Sichabgeben
mit der Erziehung. Kos. Ol. I. 246. Vychovatelský, Erzieher-. V. působení,
Dch., práce, umění. Us. V. prospěch ze četby. KB. V. Vychovatelství, n., die Pädagogik, das
Erziehungswesen (subjektivně). Vz Vycho- vanstvo. J. tr., S. N., Krok. Vychovati, vychovávati = vyživiti až do
vzrostu, aufnähren, auffüttern, aufziehen; vy- cvičiti, erzieht n, auferziehen, Erziehung ge- ben; vykrmiti, ernähren, unterhalten, auf- füttern, das nöthige Auskommen geben. Jg. — co, koho. Vychovával (vydržoval) dvůr |
okázalý a četný. Mus. 1880. 221. Komu by já,
komu, pekne dekovala? Otcovi, materi, čo me v-la. Sl. ps. Šf. I. 67. Veru já v-vám mú starú mamičku (vyživím). Sl. ps. 23. Na rováš mamičko, na rováš! Komu to děvčátko v-váš? Sl. ps. Skorej vychováš sto vrabcóv než jed- ného koňa. Na Slov. Tč. V-val sem dvě la- butě, poplynú ti proň; Ty díťatko to v-váš, vychovajá na vojnu dáš; Co ste mě v-li, zaplať Vám Bůh všecko; Zdráva's mia, ma- měnko v-la, z ruky na ruky, z pljenky na pljenky překládala; Néni mňa najlutěj jako, maměnko. vás, v-li ste mia a včil mosím od vás. Sš. P. 352., 380., 445., 457., 475. (Tč. ). — si koho: dítě (vyživiti až do vzrostu, Kom., D., tele, slepice atd. Us. V. si prase (vykrmiti). V. Pode (půjde) o vás chvála, že ste vechovala královně husara. Sš. P. 580. Každá matička je hodná chvále, kerá vechuvá švarný pachole! dež jé vychuvá, veznó hí jé preč, musí bojuvať pod torecké meč. Sš. P. 580. — co koho jak: z mládí až do vzróstu v. Ros. V-váti květiny ze semen. Šp. Děti s velikou bídou a nouzí v. Us. V. někoho pečlivě, moudře, nerozumně. Us. Chudobná ma mater mala, boľastne ma v-la; Že ste ma v-li od malička. Sl. ps. 164. 359. Má stará maměnko, líto je mi vás, aj že ste vy mne těžko v-li, a já mosím pryč od vás. Brt. P. 29. Tatíček je starý, máti stará, ona ti synečka vychovala, vychovala ti ho dle libosti, včil ti ho zadává do věč- nosti; Že ji v-li synečka po vůli; Má ma- měnka hrubě stará, ta mne těžko v-la. Sš. P. 469., 487., 566. Sv. Vojtěch byl doma zcela světsky vychován. Ddk. IV. 246. Po uhersku v-ván. Pal. Děj. V. 2. 345. V. ně- koho křesťanem. Vrat. 86. V. někoho ve cti, v pokoji. Alx. Plod aby v božím zákoně byl vychován. Hus I. 199. V. psa na svou nohu (= nevděčníka). Šd. — kde. Skrze vlastní tvou dceru služebníka svého a to ještě na tvém chlebě v-val. BR. II. 507. b. Vepře na krmníku v. Chč. 375. V-ván byl ve škole utrpení. Vlč. — co z čeho: mo- týla z housenky. Stn. 1. 41. — koho, se v čem. Chč. Já se v té víře narodil a vy- choval (vyučil). V. Dítě ve cvičení v. Kom. V rozkoši jsi v-vána. Us. Ve zbroji v-án. Dch. — koho s kým Někoho s někým v. Us. Chcel by si sa ženiť a nič nemáš, akože sa so ženou v-váš? Sl. ps. 363. — koho nač: prase na sádlo (vykrmiti). V. Že sto vychovala na vojnu husara. Sl. ps. Šf. I. 121. Ubohé siroty, ludé na ně lajú a sami nevěďá, nač své vychovajú. Sá. P. 505. Syna jim na pána v-vá. Dbš. Pov. II. 51. — koho, se čím: mlékem. Us. Veď ho v-la tým ovse- ným (ovesným) chlebom. Sl. ps. 136. Jano, Jano, chleba nemáš, čímže tie deti vycho- váváš? Sl. spv. III. 98. — se. On sa sám v-vává (stravuje). Ros. Najmilejšá člověkovi bývá ta krajina, kdě sa zradil a vychoval. Na Slov. Tč. Vychovávač, vychovavač, e, m. = vy-
chovatel. Vychovávačka, vychovavačka, vycho-
vávatelkyně, ě, f. = vychovatelka. D. Vychovávání, n., vz Vychování. V. mlá-
deže, vz Obec. |
||
|
|||
Předchozí (945)  Strana:946  Další (947) |