sb157-05 0..8296

946

bensunterhalt, die Auffütterung. Vz Vycho-
vati. V. dáti (vychovati); v. života; roční
v. (úroda). V. Peníze na v. D. Dobré v-ní
dítek. Něčí v. na starosť si vzíti. Sych. Na
v. někoho dáti. Berg. V. chudých stravou
a obydlím (vydržování). J. tr. Pakliby spolu
s týmž lidem svým stavům sloužiti chtěl,
že žoldem a v-ním zároveň s jinými hejt-
many opatřen bude. Skl. 327. Od své vrch-
nosti a kupeckých obchodů mají poctivé v.,
tak že místy veliký dvůr vedou. Har. II. 29.,
130. Náležité v. z jistých důchodů míti; po-
třebným vychováním opatřený; Kteří od-
nikudž žádného v. nemají: Náležité v. z dů-
chodů k tomu patřících. Er. Vz Vychovati.
O v. dívek římských a řeckých vz Vlšk.
236., 51., 241, 234. Dobré v. svým dětem
dáti; Mladý muž dobrého v.; Ta zpustlosť
má své kořeny ve v. Us. Dch. To máš, ma-
tičko, znamení za tvý v. Sš. P. 153. Vždyť
jsi z dobrého v. Sá. Vladislav odevzdal syna
svého kanovníkům strahovským na v.; Dal
jej na v. do kláštera; Výtečné v-ní tohota
syna podává svědectví o ušlechtilosti a vy-
soké vzdělanosti otcově. Ddk. III. 195., 272.,
IV. 120. (Tč. ). Člověk je tím, čím se stal
v-ním. Plato. V. měkké dělá děti líné; V.
tvrdé dělá děti zdravé. Pk. — V. = výživa,
der Unterhalt, die Unterhaltung, Aushaltung.
V-ní svého neměti. V. V-ní četného dvora,
v. vojska. Mus. 1880. 105., 36. Chudí lidé
v těch špitálích v. svého jmíti nemohou. List
z r. 1581. (Tč. ). 1200 dukátů každého roku
na v. císařové odloženo. V.

Vychovanice, e, f. = vychovanka. D.

Vychovanka, y, f. = schovanka, die Zieh-
tochter. Ta všech krás a ctností v. uřekla
mne. Koll. I. 194.

Vychovaný; -án, ána, o, erzogen, auf-
genährt atd., vz Vychovati. Dobře v-ný. Us.
Na vychovanou. Šm. V-ný krkavec i pánu
oči vyklove. Prov. Šd. — v čem: u víře.
Us. — jak: na másle (rozmazlený, verzär-
telt). Dbš. Pov. II. 85. — čím. Čím jsi, ty
děvečko, v-ná? Dyť si ty tak jako malo-
vaná! Hrachem, zelím a zemjáky, přiňdi
k nám, synečku, dám ti taky. Sš. P. 678.

Vychovanstvo, a, n., das Erziehungs-
wesen (objektivně). Vz Vychovatelství. J. tr.

Vychovárna, y, f., das Pensionat, Erzie-
hungshaus. Vz Vychovací. J. tr., Baib.

Vychovatel, e, m., pl. -lé, der Erzieher.

Vychovatelka, y, vychovatelkyně, ě,
f., die Erzieherin.

Vychovatelna, y, f. = vychovárna. V.
vojenská. S. N. XI. 96., Čsk.

Vychovatelování, n., das Sichabgeben
mit der Erziehung. Kos. Ol. I. 246.

Vychovatelský, Erzieher-. V. působení,
Dch., práce, umění. Us. V. prospěch ze četby.
KB. V.

Vychovatelství, n., die Pädagogik, das
Erziehungswesen (subjektivně). Vz Vycho-
vanstvo. J. tr., S. N., Krok.

Vychovati, vychovávati = vyživiti až do
vzrostu, aufnähren, auffüttern, aufziehen; vy-
cvičiti, erzieht n, auferziehen, Erziehung ge-
ben; vykrmiti, ernähren, unterhalten, auf-
füttern, das nöthige Auskommen geben. Jg.
— co, koho. Vychovával (vydržoval) dvůr

okázalý a četný. Mus. 1880. 221. Komu by já,
komu, pekne dekovala? Otcovi, materi, čo
me v-la. Sl. ps. Šf. I. 67. Veru já v-vám mú
starú mamičku (vyživím). Sl. ps. 23. Na rováš
mamičko, na rováš! Komu to děvčátko v-váš?
Sl. ps. Skorej vychováš sto vrabcóv než jed-
ného koňa. Na Slov. Tč. V-val sem dvě la-
butě, poplynú ti proň; Ty díťatko to v-váš,
vychovajá na vojnu dáš; Co ste mě v-li,
zaplať Vám Bůh všecko; Zdráva's mia, ma-
měnko v-la, z ruky na ruky, z pljenky na
pljenky překládala; Néni mňa najlutěj jako,
maměnko. vás, v-li ste mia a včil mosím od
vás. Sš. P. 352., 380., 445., 457., 475. (Tč. ).
— si koho: dítě (vyživiti až do vzrostu,
Kom., D., tele, slepice atd. Us. V. si prase
(vykrmiti). V. Pode (půjde) o vás chvála,
že ste vechovala královně husara. Sš. P.
580. Každá matička je hodná chvále, kerá
vechuvá švarný pachole! dež jé vychuvá,
veznó hí jé preč, musí bojuvať pod torecké
meč. Sš. P. 580. — co koho jak: z mládí
až do vzróstu v. Ros. V-váti květiny ze
semen. Šp. Děti s velikou bídou a nouzí v.
Us. V. někoho pečlivě, moudře, nerozumně.
Us. Chudobná ma mater mala, boľastne ma
v-la; Že ste ma v-li od malička. Sl. ps. 164.
359. Má stará maměnko, líto je mi vás, aj
že ste vy mne těžko v-li, a já mosím pryč
od vás. Brt. P. 29. Tatíček je starý, máti
stará, ona ti synečka vychovala, vychovala
ti ho dle libosti, včil ti ho zadává do věč-
nosti; Že ji v-li synečka po vůli; Má ma-
měnka hrubě stará, ta mne těžko v-la. Sš.
P. 469., 487., 566. Sv. Vojtěch byl doma
zcela světsky vychován. Ddk. IV. 246. Po
uhersku v-ván. Pal. Děj. V. 2. 345. V. ně-
koho křesťanem. Vrat. 86. V. někoho ve cti,
v pokoji. Alx. Plod aby v božím zákoně
byl vychován. Hus I. 199. V. psa na svou
nohu (= nevděčníka). Šd. — kde. Skrze
vlastní tvou dceru služebníka svého a to
ještě na tvém chlebě v-val. BR. II. 507. b.
Vepře na krmníku v. Chč. 375. V-ván byl
ve škole utrpení. Vlč. — co z čeho: mo-
týla z housenky. Stn. 1. 41. — koho, se
v čem. Chč. Já se v té víře narodil a vy-
choval (vyučil). V. Dítě ve cvičení v. Kom.
V rozkoši jsi v-vána. Us. Ve zbroji v-án.
Dch. — koho s kým Někoho s někým v.
Us. Chcel by si sa ženiť a nič nemáš, akože
sa so ženou v-váš? Sl. ps. 363. — koho
nač: prase na sádlo (vykrmiti). V. Že sto
vychovala na vojnu husara. Sl. ps. Šf. I.
121. Ubohé siroty, ludé na ně lajú a sami
nevěďá, nač své vychovajú. Sá. P. 505. Syna
jim na pána v-vá. Dbš. Pov. II. 51. — koho,
se čím: mlékem. Us. Veď ho v-la tým ovse-
ným (ovesným) chlebom. Sl. ps. 136. Jano,
Jano, chleba nemáš, čímže tie deti vycho-
váváš? Sl. spv. III. 98. — se. On sa sám
v-vává (stravuje). Ros. Najmilejšá člověkovi
bývá ta krajina, kdě sa zradil a vychoval.
Na Slov. Tč.

Vychovávač, vychovavač, e, m. = vy-
chovatel.

Vychovávačka, vychovavačka, vycho-
vávatelkyně, ě, f. = vychovatelka. D.

Vychovávání, n., vz Vychování. V. mlá-
deže, vz Obec.