sb157-05 0..8296

948

Vychrochtati, herausgrunzen, ausgrun-
zen. Ros., Jg.

Vychropati se = vychrápati se, sich
ausschnarchen, sich ausschlafen. Na Ostrav.
Tč.

Vychroptěti, ěl, ěn, ění, verröcheln. Již
vychroptěla. D.

Vychroptiti, il, ěn, ění, ausröcheln. —
co: duši. Ros.

Vychroustati, vychroustnouti, stnul a
stl, ut, utí = chroustaje vykousati. Us.

Vychrouti se, ul, utí. — z čeho = ne-
obratně vylézti, unbeholfen herauskriechen.
U Nov. Bydž. Kšť.

Vychrstnouti, stnul, stl, ut, utí = vy-
stříknouti, prudce vyliti, aussprudeln, aus-
spritzen, schnell ausgiessen. — co odkud:
vodu z huby. D. Ze stříkačky proud v.,
herausschwallen. Dch. Strouhy hřmotnou
jako z věder vychrstají tíži (vodu). Kká. Td.
280. — co komu kam. Vychrstla mu ško-
pek vody na hlavu. Ros. Vychrstla mu žbán
vody za krk. Us. Šd. — co jak. Celý žbá-
nek jedním chrstem vychrstl. Us.

Výchrtek, tku, m. = výchrkek. Ros.

Vychrtlosť, i, f. = přepadlosť, vyzáblosť,
hubenosť, die Magerkeit, Hagerkeit.

Vychrtlý, ausgezehrt, ausgemergelt, ma-
ger, hager. Vz Vychrtlosť. V. člověk, D.,
kráva, Us., herka. Km. V. tělo, Čch. Mch.
73., Nrd. Blld. 42., chlapisko. Us. Šd.

Vychrtnouti, tnul a tl, utí = zhubeněti,
hager, mager werden. — kdy: po nemoci.
Us. Č.

Vychrupčiti se = vyspati se, sich aus-
schlafen. To se Nána v-čí. U Rychn. Ntk.

Vychtovati = pohybovati, bewegen, zastr.
Ms. bib.

Vychublati se = protlouci se, sich durch-
schlagen. Na Slov. Naši dvaja synovia sú
už dřiečni šuhajci, oni sa už nejako vo svete
vypletú, vychublú. Mt. S. I. 58.

Vychúdati, vz Vychudnouti. Slov.

Vychudek, dka, m., myra, korýš. Krok.
II. 248.

Vychudinec, nce, m., entnervter, ausge-
mergelter Mensch. Jg.

Vychuditi, il, ěn, ění a zen, ení = vy-
hubeniti, ausmergeln, mager machen.

Vychudlosť, i, f. = hubenosť, die Mager-
keit. Us.

Vychudlý = hubený, vyzáblý, mager, ab-
gezehrt. V. kůň, Sych., tvář. Dch. Sepjal
v-dlé své ruce. Us. V-dlý jako třieska. Dbš.
Pov. I. 18. Vz Vychoudlý.

Vychudnouti, dnul a dl, utí = schud-
nouti, mager, arm werden, verarmen. — abs.
Bohatá někdy ta rodina vychudla. Us. Když
nic nejíš, vychudneš. Us. Tč. — komu. Ne-
budeš-li jísti, břuch ti vychudne. Na Ostrav.
Tč. — jak. Stará Ťapa o tom znala, ale
keď som sa jej zpytovala, řiekla, že za-
budla, až od mlčania aj na trň vychudla.
Na Slov. Dbš. I. 499. — kdy. Při špatné
stravě člověk vychudne. Us. Tč.

Vychudnutý; -ut, a, o = vychudlý. Na
Slov. Vidia starého žobráka, ako proti nim
vystiera v-tú ruku. Dbš. Pov. I. 318. (Šd. ).

Vychuchati, vychuchnouti, aushauchen
(říká se o teplém dychání do rukou). Na

Ostrav. Tč. — co odkud. Papěří z ruky
hned vychuchneš. Tč. — V. = vyhledati,
aufsuchen, ausspüren. — koho. Pôjdem do
lesa zachúchať, môjho milého vychúchat. Na
Slov. Dbš. Obyč. 153.

Vychuchel, e, m., die russ. Bisamratte,
castor moschatus. — V. = pižmo z tohoto
živočicha, Bisam von dieser Ratte. Krok.
I. b. 77.

Vychuchmati se = vyklubati se, vy-
váznouti. — odkud: z nemoci, entkom-
men. Koll.

Vychumeliti, il, en, ení; vychumelovati,
durchwalken, durchprügeln. — co, koho.
Ros. — se, sich satt stöbern, sich ausstö-
bern. Us. Šd. Jak se ten sníh vychumelí,
bude mrznouti. Us. Tč. — se kam. Sníh
se na nás v-lil. Us. Tč.

Vychumlati, vychumlávati = chumlaje
vydobyti, mit Mühe etwas herausbringen,
entwirren. — co. Stará, bezzubá ženská
chumle, chumle, až to zase vychumle (= vy-
žuje). Na Ostrav. Tč. — se odkud = vy-
motati se, vyplésti se, pracně se dobyti. V.
se z kožicha, z pokrývky. Prk. — V. =
vychumeliti, durchwalken. Ros.

Vychuravěti, ěl, ění, ganz mager wer-
den. Ros.

Vychuraviti, il, en, ení, ganz mager
machen. Reš.

Vychutnati, zu Ende kosten. — co. Chut-
nali slívky, až všecky v-li a ještě chtěli.
Us. Tč.

Vychutněti, vychutěti, ěl, ění = chuť
ztratiti, den Geschmack verlieren. Ros.

Vychvácení, n., vz Vychvátiti.

Vychvácený; -en, a, o, entrissen. — čemu
čím. Manželku prostředkem časné smrti
v-nou. Sl. let. V. 317

Vychvacovati, vz Vychvátiti.

Výchvala, y, f., die Lobeserhebung, Lob-
preisung, eulogium. Nz. — V., y, m., der
Prahlhans. Na Ostrav. Tč.

Vychválení, vychvalování, n. = výchvála.
V. někoho. Šb. Děj. II. 117.

Vychválený, -en, a, o, gelobt, geprie-
sen. Na v-né jahody s košem se nechodí.
Prov Tč., Hkš.

Vychváliti, il, en, ení; vychvalovati, lo-
ben, preisen, mit Lobeserhebungen über-
schütten. — abs. Jest to vrchol štěstí ne-
malého, nebýť vychvalován od každého.
Koubek. — co, koho: něčí dobrodiní. Kom.
Nemohl ho dosti v. Ros. Opat Jarloch vy-
chvaluje jej co zlatý výkvět země české.
Ddk. IV. 104. Jak nějaké dobrodení si do-
stal od koho, pamatuj ho vychvalovať před
jinými z toho. Na Mor. Tč. Každý v-val
své zboží, co jen mohl. Mor. Šd. Mnozí
věc ctnostlivú zřídka vychvalují; Předkóv
cnost vychvaluj, od něj sa nevzdaluj. Na
Slov. Tč. Kdo chce ctnosti vychvalovať,
musí ctnostně sám se chovať. Kmp. Č. 144.,
D., V. Vz také: Chlum, Nebesa, Přimastiti.
— koho v čem. Žádnýť ho v tom nevy-
chválí. Pís. br. — koho, se čím (vychlu-
bovati se). Us. Ptáčkové nad Betlemem
sladkým zpěvem Pána vychvalují. Brt. P.
163. — se z čeho. Čím se tam chváliti
budeš, jestli zde ze všech dobrých skutků