sb157-05 0..8296

949

se vychválíš, in Lobeserhebungen erschöpfen.
Obran. — jak koho: do nebe, Us., Jg.,
Šd., do sedmého nebe. Us. Kšť. Nevychva-
luj, nevychvaluj mou krásu nad jiné. Pís.
Šd. — co kde jak. K jiným místům,
v nichžto Pavel povahu církve nad jiné
vychvaluje. Sš. I. 15. (Hý. ). — koho, se
zač. Za dobrotu tvoju sám se nevychvaluj
a od tvého dobrodince chvály neoddaluj.
Na Mor. Tč. — co při kom. Vychvaluje
při něm velice zdrželivosť, vlídnosť a lásku
jeho k bližnímu. Ddk. II. 323. Titovi, při
němž vychvaluje původ jeho povolnosti.
BR. II. 608. — se. Jak se vychvaluješ,
obrazíš všech uši. Na Mor. Tč.

Vychvalování, n., wiederholtes Loben.
Jestliže svůj úřad prostě bez v. své pilnosti
konám. BR. II. 600. a — V. se, sebe sa-
mého = chlouba, dle Grossprecherei, das
Prahlen.

Vychvalovaný; -án, a, o, öfters, wieder-
holt gelobt. Vysoce v. té doby král uher-
ský. Ddk. II. 358. V-né maso dávají psům
(které se musí příliš chváliti, je špatné,
jinak by je i bez chvály jedli). U Rychn.

Vychvalovatel, e, m., der Lobpreiser.
Us. Tč. Že byl v-lem mistrů Viklefa i Ja-
koubka. Pal. Děj. IV. 1. 115.

Vychvalovatelka, y, vychvalovatel-
kyně, ě, f., die Lobpreiserin.

Vychvalovně = chválíc, rühmend, lo-
bend; chlubně, prahlerisch. Bern.

Vychvalovnice, e, vychvalovnička, y,
f, = vychvalovatelka, die Loberin, Lobred-
nerin. — V., die Prahlerin. Us.

Vychvalovník, a, m., der Lobredner,
Prahler. Šm.

Vychvalovnosť, i, f. = vychvalování,
das Loben, Rühmen. —V. = chlouba, die
Prahlsucht. Bern.

Vychvalovný = chválící, pochvalný, Lob-.
V. řeč nad někým držeti (míti). — V. =
chlubný, prahlend. V. člověk. Bern. — Jg.

Vychvastovati = vychvalovati, loben;
prahlen. Ros. — se čím. Us. Tč.

Výchvat, u, výchvatek, tku, m. = věc
mocně n. pracně dobytá, die Errungenschaft.

Vychvátiti, vychvať, il, cen, ení, na
Slov. těn, ění; vychvátati, vychvacovati, vy-
chvatnouti= rychle a násilně vytrhnouti,
vymoci, vysvoboditi, ent-, herausreissen, ret-
ten; na pospěch učiniti, eilig verrichten.
Jg. — co: chléb (na rychlo upéci). Vítěz-
ský svój meč vychvátě. Alx. V. v. 1611.
(HP. 39. ). — co, koho odkud: z ohně,
Ros., Br.; život z rukou ukrutných tyranů.
Kom. V. někoho od smrti, od meče. Kom.
Že jej (Hospodin) vychvátil z proudů ná-
silných, vybudoval kostel. Proch. Hyrkan
odtad (z hrobu Davidova) tři tisíce talentů
stříbra vychvátil. Sš. Sk. 27 Člověk, jehož
milosť boží ze hříchu v-la. Sš. II. 177. Budu
vás z nebezpečenství vychvacovati. BR. II.
356. a. — koho (gt, šp. místo: akkus. )
odkud. V. pohanů z otroctví ďáblova. —
čím. Božím řízením z hrdla smrti jest vy-
chvácen. BR. II. 4. 42. Někoho léky smrti v.
Us. — koho čemu: záhubě, dem Verderben
entreissen. Dch. — co komu jak: nůž
násilím. Us.

Výchvěj, e, m., die Schwingung. V. to-
čivý. ZČ. I. 231.

Vychvíliti se, il, en, ení, vychvilovati
se = vyjasniti se, sich aufheitern. Němc.
III. 257. Že sä bolo trochu v-lo, našli to.
Er. Sl. čít. 71. — kdy. Po dešti se vy-
chvilovalo. Us.

Vychvístati; vychvístnouti, stnul a stl,
ut, utí; vychvistovati = tlakem vystříknouti
z něčeho něco tekutého, herausstrahlen, her-
ausspritzen. Us. Tč. — V. = vyfákati, aus-
laxiren. — co. Byl by již duši vychvístal —
se = chvistem břicho vyčistiti, den Bauch
durchs Laxiren reinigen. Ros., Šd.

Vychvíti, chvěji, ěl, ěn, ění, vychvívati,
herausschaukeln. L.

Vychvojiti, il, en, ení, vychvojovati, mit
Reisig ausstatten, aufputzen. — co kdy:
oltáře na boží tělo, o božím těle. Us. Tč.

Vychvostati, hinauspeitschen. L.

Vychybati, vychybovati, hinauswerfen.
Na Ostrav. Tč. — co. Už sem všecku slámu
vychybala. Tč. — co odkud čím: hnůj
z chléva kopáčem, někoho z krčmy. Tč.

Vychycelý = špatně pečený, schlecht
gebacken. V. chléb. Us. Rgl.

Vychychati, hinauskeuchen. — co kudy.
Lokomotiva vychykuje dým komínem. Na
Ostrav. Tč.

Výchyl, u, m. = vychýlení řeči, die Di-
gression. Kom. Ani Pavel, ani Petr příčiny
těm výchylům nedali. Sš. I. 155.

Vychýlení, n., die Hinausneigung. Vz
Vychýliti.

Vychýlenosť, i, f., die Ausbiegung. V.
v hudbě. Dch.

Vychýlený; -en, a, o, hinausgeneigt. Vz.
Vychýliti.

Vychýliti, il, en, ení; vychýleti, el, en,
ení; vychylovati = vymknouti, vyhnouti, vyn-
dati, herausneigen, herausbiegen, hervor-
ragen lassen, herausschieben, aushängen;
vypiti, austrinken, ansstürzen. Jg. — co.
V. prsa. Us. V. kalíšek (vypiti). L. — se
odkud: z okna. Ros., z mezí vytknutých.
Kom. — co, se kam. Aby se na širokou
cestu nevychyloval. Kom. V. se ke komu.
Kom. Nevychyluj se ku předu. Č. M. 248.
Nohy vzadu k stěnám neb vůbec do pro-
storu vychylovati. Sš. L. 83 — se čemu.
Milic. Nebudeť lze upřímě se pravdě vy-
chýliti. Št. 58. — co jak. Na dno rozkoše
vychýlil jsem číš. Čch Bs. 59.

Výchylka, y, f., das Ausweichen, das
Hinausneigen, Ausbeugen, die Ausflucht.
Us. Tč. V. na cestě. Us. Tč. Nedělej žád-
ných v-lek, mache keine Ausflüchte. Us. Tč.

Vychýlovka, y, f. = říčka vtékající do
Bystřice na Slov. Šd.

Vychýrec, rce, m., die Muttertrompete,
der Eiergang (zastr. ). Sal.

Vychýření, n., die Ausschreiung, Be-
kanntmachung. Na Slov.

Vychýřený; -en, a, o, ausgeschrieen, be-
kannt gemacht. Na Slov. V. hvězdář Euler.
Baiz. 260.

Vychýřiti, il, en, ení; vychyřovati = vy-
hlásiti, ausschreien, ausposaunen, bekannt
machen. Na Slov. — se jak: na pořekadlo
se vychýlilo. Bern.